mzcr.cz (MZ ČR)
Z domova  |  14.01.2022 18:17:39, aktualizováno 16.01.2022 17:17:03

Testování zaměstnanců a dalších osob, s účinností od 17. 1. 2022 - Změna mimořádného opatření ze dne 5. 1. 2022 MZDR 461/2022-2/MIN/KAN MZDRX01J1G3A


MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 14. ledna 2022 

Č. j.: MZDR 461/2022-2/MIN/KAN 

MZDRX01J1G3A 

M IM OŘ Á D NÉ O P AT Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných  opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonůnařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění  covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření

S účinností ode dne 17. ledna 2022 se mění mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví  ze dne 5. ledna 2022, č. j. MZDR 461/2022-1/MIN/KAN, tak, že čl. VI zní: 

VI. 

Zaměstnavateli, který zajišťuje pro své zaměstnance testování podle čl. I, osobě samostatně  výdělečně činné, která se testuje podle čl. III, a právnické osobě, která zajišťuje pro osoby,  které jsou jejím orgánem nebo členem orgánu, testování podle čl. IV, se podle § 69 odst. 1  písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. nařizuje: 

a) vést pro kontrolní účely evidenci provedených testů, a to v rozsahu: datum testování,  jména a příjmení osob, které k danému datu podstoupily test, včetně uvedení jejich data  narození, čísla pojištěnce a názvu zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěny, a výsledky  testů, a uchovávat tuto evidenci po dobu 90 dnů, 

b) zaslat místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví seznam osob, které byly  testovány s pozitivním výsledkem, který obsahuje tyto údaje: název, případně jméno  a příjmení a identifikační číslo zaměstnavatele, kontaktní telefonní číslo a adresa  elektronické pošty zaměstnavatele, datum testování, jméno a příjmení testované osoby,  její státní příslušnost, rodné číslo nebo datum narození, pokud jí nebylo přiděleno rodné  číslo, kód zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, její adresa bydliště (ulice, číslo  popisné, číslo evidenční, obec, poštovní směrovací číslo), její kontaktní telefonní číslo,  případně adresa elektronické pošty, příslušný orgán nemocenského pojištění a  informace, zda má být dané osobě vystaveno potvrzení o karanténě pro účely  nemocenského pojištění (eNeschopenka), a to nejpozději následující den po testování  formou elektronického hlášení.“.

Str. 1 z 17 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické  situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“  hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) epidemickou  situaci na konci 50. týdne (týden končící v neděli 19. prosince 2021) jako nepříznivou.  Aktuální vývoj je charakterizován vysokou celkovou mírou hlášení nově diagnostikovaných  případů. Toto hodnocení ECDC sice uvádí, že počty případů dosáhly vrcholu v posledních  dvou týdnech, avšak v posledních dnech jsou zaznamenávány v některých státech nejvyšší  přírůstky od počátku pandemie a denní průměry se např. ve Velké Británii a ve Francii  pohybují okolo 100 tisíc nových případů, významný nárůst je pozorován i v Itálii  či Španělsku

Tato situace je do značné míry způsobena nejen trvající dominancí varianty delta, ale již  i narůstajícím podílem varianty omikron viru SARS-CoV-2, což mělo za následek,  že v některých zemích došlo v nedávné době ke zpřísnění protiepidemických opatření  z důvodu rapidního nárůstu počtu nových případů a obav z možných dopadů tohoto  nekontrolovatelného šíření v populaci.  

Predikce a modelace pravděpodobného vývoje vycházející z aktuálních hodnot přepokládají,  že počty nových případů budou do konce tohoto roku i nadále velmi vysoké a nelze očekávat  významný pokles a jak ukazují poslední data, tak s vysokou pravděpodobností spíše i další  nárůst. Dále je očekáván stabilní trend v počtech hospitalizací a úmrtí a pomalý pokles  v počtu hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. I nadále pozorujeme významné rozdíly  v počtech nových případů v jednotlivých zemích, což dokladuje široké rozmezí hodnot  14denní incidence, která se pohybuje od 50 případů na 100 tisíc obyvatel po hodnotu 2 000  případů na 100 tisíc obyvatel za 14 dní. Dle posledního hodnocení ECDC, které je vypočteno  z 5 hodnotících indikátorů vývoje epidemie, se většina států řadí v rizikové škále do dvou  nejvyšších stupňů rizikovost, tedy do oblasti vysokého a velmi vysokého rizika. 

Pokračujícím rizikem současné situace je trvající vysoký počet nově diagnostikovaných  případů u osob nad 65 let. Aktuální průměrná 14denní incidence v zemích EU/EHP v této  věkové kategorii je vyšší než 350 případů na 100 tisíc obyvatel, a stejně jako u incidence  celopopulační i zde pozorujeme významné rozdíly mezi jednotlivými státy, ve významněji  nižších hodnotách (mezi 50 až 150 případy na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, MaltaŠvédsko a Island a Rumunsko, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než  150 případů. Tento vývoj se odráží i do počtu hospitalizací, jelikož se jedná o kohortu osob,  u kterých je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1]  násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou  (18-29 let).  

Aktuální trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován stabilním  poklesem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, avšak i přes tento  pokles se hodnoty všech indikátorů stále nacházejí ve velmi vysokých a rizikových 

Str. 2 z 17 

hodnotách. Hodnoty sledovaných indikátorů, zejména pak počtu nových případů jsou  v posledních dnech značně ovlivněny vánočními svátky a aktuální data tak nejsou zcela  reprezentativním a relevantním odrazem současného vývoje. Relevantní a reprezentativní  data lze očekávat až v prvním a druhém týdnu nového roku, kdy dojde ke stabilizaci všech  sledovaných indikátorů, které jsou nyní ovlivněny celou řadou proměnných (např. nižší počty  provedených testů). 

Výše uvedené však nic nemění na tom, že současné počty nově diagnostikovaných případů  i přes kontinuální pokles i nadále ukazují na trvající vysokou virovou nálož v populaci a tím  i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i relativní pozitivita  testů s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky významným  kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou.  

Vysoký počet nově diagnostikovaných případů je i nadále pozorován ve všech věkových  kategoriích, nejvyšší hodnoty registrujeme dlouhodobě u mladých osob od 6 do 15 let (zde  se hodnoty 7denní incidence pohybují okolo 500 případů/100 tisíc osob, tedy výrazně  nad populačním průměrem). Vysoká zátěž, tedy nad populačním průměrem je pozorována  i v dalších věkových kategoriích, po skupině dětí je to nejvíce ve věkové kategorii  mladistvých 16 až 19 let a ve skupině dospělých ve věku 30 až 49 let, kde v obou těchto  kohortách překračuje 7denní incidence hodnotu 400/100 tisíc obyvatel. Nejnižší je naopak ve  skupině 65+, což se může zdá pozitivním aspektem vývoje, avšak i přes kontinuální pokles  se stále jedná o významné riziko, jelikož i nadále představuje tato hodnota vysokou  prevalenci nákaz v kohortě osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti  průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém a poskytování zdravotní  péče.  

Tento dlouhodobě trvající vysoký počet nových případů, který denně v průměru přesahuje  hodnotu 500, představuje i nadále významný rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací  v následujících dnech a nejbližších týdnech, včetně hospitalizací na JIP, jelikož osoby této  věkové kategorie představují nejčastější skupinu hospitalizovaných osob, včetně těch na JIP,  neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem k četným přidruženým chronickým onemocněním  vyžaduje zdravotní stav hospitalizaci, což má následně významný dopad na kapacity  standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím související poskytování elektivní péče, která  musí být v případě omezení kapacit zastavena. Tento stav má následně negativní dopad  na zdravotní stav osob s plánovanými výkony a zákroky, které musejí být odkládány  z důvodu nepříznivé situace. Vzhledem k této trvající vysoké prevalenci ve věkové skupině  65+ klesají počty hospitalizací pozvolně, zejména pak na JIP, které nejsou na rozdíl od počtu  nových případů a celkových hospitalizací ovlivněny vánočními svátky a stále se tak  nacházíme ve stavu vysokého rizika pro oblast nemocniční péče. 

Celkové počty hospitalizovaných se pohybují mezi hodnotami 3 500 – 3 800 pacientů na  lůžku, což představuje výraznější pokles v posledních dvou týdnech, který je však  významněji ovlivněn i Vánocemi a současné hodnoty, stejně jako počty případů nemusí být  úplně reálným odrazem stavu. Přesto však i tato relativně nižší hodnota celkových  hospitalizací představuje stále velmi vysokou zátěž pro léčebnou péči. Důležitým faktorem  současného stavu a vývoje nemocniční zátěže je postupný a kontinuální pokles pacientů 

Str. 3 z 17 

hospitalizovaných na JIP/ UPV+ECMO, jejichž počet je však i přes tento pokles stále vysoký  a představuje významnou zátěž pro zdravotní systém. 

Současnému vývoji hospitalizaci, zejména hospitalizací v těžkém stavu pomáhá ochranný  efekt vakcinace, který nejlépe vystihují denně publikovaná data ÚZIS, které jsou  zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskovecentrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ ) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet  neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP  s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence  v kohortě neočkovaných 16,7 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní  incidence 3,0 případů. Obdobně je tomu i v měsíci prosinec, kdy u skupiny neočkovaných jen  7denní incidence 15,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 2,7 případů na 100 tisíc  obyvatel. Toto částečně kopíruje i vývoj v počtu nově diagnostikovaných případů, kdy 7denní  incidence nových případů ve skupině neočkovaných je téměř 1 100 na 100 tisíc obyvatel ve  skupině očkovaných pak okolo 350 případů na 100 tisíc obyvatel

V ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob dochází v posledních týdnech  ke kontinuálnímu poklesu, k výraznějšímu pak v posledním týdnu, ale tento důvod je popsán  výše, a hodnoty zaznamenané během vánočního období nejsou zcela vypovídající. Aktuální  7denní klouzavý průměr se pohybuje okolo 5 000 případů (data k 28. 12. 2021) a 7denní  incidence je na hodnotě 340 na 100 tisíc obyvatel. I když je denní průměr zhruba o 3 500  případů nižší než v týdnu předcházejícím (21. 12. 2021), nadále se jedná o velmi vysoké  počty nově diagnostikovaných případů, zejména s ohledem na výše uvedený denní přírůstek  v kategorii vysoce vulnerabilní skupiny a celková zátěž je tak i nadále velmi vysoká.  

Z regionálního pohledu nepozorujeme rozdílný vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji  jako v přechozích týdnech. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje okolo  mezi 300 až 400 případy na 100 tisíc obyvatel, rozdíly mezi jednotlivými regiony se tak  smazávají. Dlouhodobě nejméně případů na 100 tisíc obyvatel pozorujeme v Karlovarském  kraji, kde je v současnosti 7denní incidence okolo 200 případů denně, což v absolutních  počtech představuje denní průměr okolo 80 nově diagnostikovaných případů a nejvyšší pak  v hlavním městě Praha, kde je aktuální 7denní incidence okolo 400 případů. 

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví  a poskytování zdravotní a léčebné péče je stav kapacit a zatížení nemocnic. Aktuálně je  v nemocnicích hospitalizováno okolo 3 500 pacientů (28. 12. 2021), na jednotkách intenzivní  péče pak přes 700 pacientů, z toho okolo 300 pacientů je připojeno na umělou plicní ventilaci  (ÚPV). Nejvíce pacientů na JIP (>80) je léčeno v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském  kraji a v hlavním městě Praze. Denně je nově k hospitalizaci přijato v průměru několik set  nových pacientů, na oddělení JIP je pak v posledních 7 dnech v průměru přijímáno denně 50  nových pacientů.  

Nové příjmy na odděleních JIP jsou z téměř 70 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 63 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 19 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 28. 12. 2021).

Str. 4 z 17 

Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká, avšak  i v tomto indikátoru nepozorujeme nárůst, ale naopak pokles za poslední týden, což je jeden  ze signálů zpomalování šíření nákazy v populaci, nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty  a o jeden z nejsilnějších indikátorů velikosti rizikové prevalence (aktuální hodnoty 7denních  průměrů nad celou ČR jsou 23 % pro testy indikované diagnosticky a klinicky, a 11 %  pro testy z epidemiologické indikace). Obě tyto hodnoty tak i nadále významně překračují  doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují na  velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění,  včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní  osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě  v jeden čas. 

Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocnění  covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně,  a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou  incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro  trvající komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní  incidence na úrovni okresní, kdy okolo 60 okresů přesahuje hodnotu 250 případů na 100 tisíc  obyvatel. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro  obecnou populaci.  

Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu  nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové  škále do druhé nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19- surveillancereport.ecdc.europa.eu/

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin  i naočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím  i snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu  onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších  věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným  průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými  onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou.  

K datu 26. 12. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,8 milionů obyvatel,  dokončené očkování má více než 6,6 milionu osob, což představuje 62 % celkové populace,  více než 2 milionům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě obyvatel starších  12 let věku má dokončené očkování 72,7 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci  v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 88 %. V této  skupině je však i nadále okolo 20 tisíc osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování,  což představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku do této  vysoce rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 200 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je proočkovanost populace včetně  podání třetí, tzv. posilující dávky. Současná proočkovanost v základním schématu, tj. bez 

Str. 5 z 17 

posilovací dávky je stále nedostatečná, v populaci stále zůstává téměř 30 % osob, jenž  neabsolvovalo ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chránění před závažným  průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně nechráněných,  z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným  průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Problematický však není jen vývoj  v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména  i mladších dospělých (20 až 40 let), kde se pohybuje okolo 60 %, a vzhledem k faktu, že se  jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro  významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích,  ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.  

Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou i nadále ovlivněny komunitním šířením  delta varianty viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností částečného prolomení  očkování a zároveň vykazuje zvýšenou přenosnost (nárůst bazální reprodukce minimálně o  20 %), k tomu je nutné připočíst sezonní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký  počet rizikových kontaktů v populaci ve vnitřních prostorách, kde je pravděpodobnost  rizikové expozice mnohem vyšší než ve venkovních prostorách. Významným rizikem je trvalé  a kontinuální šíření mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední řadě nedostatečná  proočkovanost populace. 

Vzhledem k současnému vývoji je nutno adekvátně reagovat i na nově se šířící variantu  omikron, která je stejně jako varianta delta řazena mezi „variant of concern“ (VOC), tedy  mezi varianty, u kterých existují jasné důkazy, že vlastnosti této varianty mohou negativně  ovlivnit vývoj pandemie a mohou tak představovat větší zdravotní riziko. Mezi tyto vlastnosti  se řadí zejména vyšší nakažlivost či vyšší virová nálož, které mohou vést ke zrychlení šíření  viru v populaci. Tato varianta byla poprvé detekována ve vzorcích odebraných 11. listopadu  2021 v Botswaně a 14. listopadu 2021 v Jihoafrické republice (JAR). Dne 26. listopadu 2021  byla označena za variantu vzbuzující obavy (VOC). Varianta omikron vzbuzuje vážné obavy,  že může být spojena se snadnějším přenosem, tedy vyšší transmisibilitou, významným  snížením účinnosti vakcíny a zvýšeným rizikem reinfekcí. Vzhledem k jejímu potenciálu  uniknout imunitě („immune escape“) a potenciálně snadnějšímu přenosu (ve srovnání s delta  variantou), je pravděpodobnost jejího zavlečení a komunitního šíření ve společenství zemí  EU/EHP, posuzována jako VYSOKÁ, což mimo jiné dokladují i data z Dánska, která  publikuje Statens Serum Insitute a ukazují, že varianta omikron v Dánsku postupně začíná  převažovat, v této zemí bylo prozatím zjištěno více než 41 000 případů, případů, u kterých  laboratorní výsledek PCR ukázal podezření na variantu omikron, a už se pomalu stává  dominantní variantou v Dánsku, obdobě je to i dalších zemích (Nizozemsko, Velká Británie a  další).  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 20. prosince 2021 je ve světě  celogenomovou sekvenací potvrzeno a nahlášeno do mezinárodních systémů 7 697 případů  varianty omikron. Jde o zhruba 500% nárůst oproti minulému týdnu, ale jedná se o velmi  variabilní číslo, které každým dnem narůstá, zejména pokud bychom počítali suspektní  případy, tj. i případy detekované metodou PCR. V České republice bylo k 28. 12. 2021  celkem nahlášeno 39 sekvenací potvrzených případů v databázi GISAID. Celkově na našem 

Str. 6 z 17 

území stále převažuje varianta delta a její subvarianty, avšak dle prediktivních modelů by  měla být tato varianta postupně vytlačována varianta omikron, jejíž dominance se  předpokládá v polovině měsíce ledna 2022 v závislosti na rychlosti šíření. Varianta omikron  se přenáší pravděpodobně s vyšší účinností, ale klinický dopad zatím nelze prozatím zcela  odhadnout, i když první zprávy hovoří o možném mírnějším průběhu, avšak nutno počítat  s velmi vysokým počtem nových případů. Vzhledem k velkému počtu mutací a možnosti  falešných negativit nelze spoléhat pouze na výsledky diskriminačních PCR testů.[2] 

Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále  vysoká hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento  indikátor společně s vysokým počtem případů, u nichž není znám zdroj nákazy, ukazuje na  masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné  pokračovat v opatřeních plošného charakteru. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších  sledovaných parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách  https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady  pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde  https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr

II. Hodnocení rizika 

S ohledem na šíření nové varianty omikron viru SARS-CoV-2, která vzhledem k předběžným  zprávám o rychlosti jejího šíření a potenciálnímu úniku postvakcinační/postinfekční imunitě  vyvolává vážné obavy, vydalo ECDC dne 15. prosince 2021 nové aktualizované hodnocení  rizik v souvislosti s onemocněním covid-19, které zohledňuje šíření varianty omikron  v kontextu s probíhajícím přenosem varianty delta viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP.[3]  Státní zdravotní ústav tento dokument následně zpracoval.[4] V textu níže je uvedeno  shrnutí, jednotlivé detaily jsou dostupné ve výše zmiňovaném zpracování předmětného  dokumentu ECDC.[4]  

Varianta delta nadále zůstává dominantní variantou viru SARS-CoV-2, avšak v zemích  EU/EHP již dochází i ke komunitnímu šíření varianty omikron, která se dle predikcí modelů  stane dominantní již na začátku roku 2022.  

Současné údaje o závažnosti onemocnění způsobeného variantou omikron zůstávají  omezené. Dosavadní důkazy, které naznačují sníženou účinnost vakcín proti nákaze  variantou omikron, však vzbuzují významné obavy. I v případě nižší závažnosti průběhu  onemocnění touto variantou bude mít strmý exponenciální nárůst nových případů  za následek i rostoucí počet případů s těžkým průběhem onemocnění. Vzhledem k tomu,  že země EU/EHP stále čelí vážnému dopadu vlny varianty delta, další nárůst počtu  hospitalizací by mohl rychle zahltit zdravotnické systémy. 

Str. 7 z 17 

Na základě současně dostupných důkazů a vzhledem k vysoké míře nejistoty, je celková  míra rizika pro veřejné zdraví, která je spojená s dalším výskytem, šířením a důsledky šíření  varianty omikron viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP hodnocena jako velmi vysoká.  

Ačkoliv byly případy varianty omikron v zemích EU/EHP původně hlášeny pouze  v souvislosti s cestováním, v současné době je stále větší počet případů hlášen jako součást  autochtonně vzniklých ohnisek nebo jsou případy detekovány prostřednictvím rutinních  surveillance systémů, což naznačuje, že již probíhá v zemích EU/EHP komunitní přenos  varianty omikron

Epidemiologická situace v zemích EU/EHP je stále charakterizována vysokou incidencí  a nízkou, ale pomalu zvyšující se úmrtností, způsobenou pokračujícím přenosem varianty  delta. Aktuálně zůstává delta varianta viru SARS-CoV-2 nejrozšířenější variantou.  Na základě predikcí modelů (v závislosti na rychlosti šíření a úrovni obcházení imunity) se  však pravděpodobně varianta omikron stane dominantní variantou SARS-CoV-2 již během  prvních dvou měsíců roku 2022. Dostupné údaje jsou v současnosti příliš omezené na to,  aby bylo možné s dostatečnou jistotou posoudit závažnost průběhu onemocnění  způsobeného variantou omikron v evropské populaci. Nicméně, pokud by byla závažnost  onemocnění způsobená variantou omikron nižší než závažnost průběhu onemocnění  způsobená variantou delta, zvýšená přenosnost a výsledný exponenciální nárůst nových  případů onemocnění rychle převáží jakékoli výhody potenciálně snížené závažnosti  onemocnění. Z toho důvodu je velmi pravděpodobné, že rozšíření varianty omikron povede  k vyšším počtům hospitalizací a úmrtí, než bylo předpokládáno dle předchozích prognóz  ECDC (z 24. 11. 2021), jenž braly v úvahu pouze variantu delta.  

Účinnost vakcín proti vážným následkům způsobeným variantou delta zůstává vysoká.  K 28. prosinci 2021 byla kumulativní proočkovanost celkové populace v zemích EU/EHP  67,8 %. V posledních týdnech dochází k pomalému nárůstu proočkovanosti a u dospělé  populace se zrychluje tempo podávání posilujících dávek. Nárůst v míře proočkovanosti  zůstává v jednotlivých zemích EU/EHP nerovnoměrný, přičemž tři země EU/EHP stále hlásí  proočkovanost celkové populace pod 50 % (Slovensko, Bulharsko, Rumunsko). První  důkazy z neutralizačních studií in vitro ukazují sníženou neutralizační schopnost sér  (po očkování/prodělání infekce) proti izolátům virů varianty omikron ve srovnání s jinými  variantami viru SARS-CoV-2 (studie však zatím nebyly přezkoumány). V současné době  stále neexistuje z praxe dostatek dat o účinnosti vakcín registrovaných v zemích EU/EHP  proti variantě omikron. Podle aktuálně dostupných důkazů o závažných následcích  způsobených variantou delta a potenciálně variantou omikron zvýší posilující dávka ochranu  populace, přičemž se očekává, že pozitivní účinek posilujících dávek na populaci bude vyšší,  pokud bude posilující dávka podána většině dospělé populace během krátké doby. Aktuálně  dostupné údaje podporují bezpečné a účinné podávání posilujících dávek již tři měsíce po  aplikaci druhé dávky. Zkrácení intervalu mezi posilující a základní vakcinací na tři měsíce  může vyžadovat přizpůsobení národních vakcinačních plánů. 

Na základě výše uvedeného modelu byla modelována i predikce očekávaného poklesu  protektivního (ochranného) účinku očkování v populaci. Účinná ochrana očkování, kterou lze  na úrovni populace očekávat, se v průběhu času snižuje v důsledku slábnoucí imunity 

Str. 8 z 17 

po očkování a snížení účinnosti očkování způsobené variantou omikron (zejména u osob,  které nedostaly posilující dávku).  

ECDC rovněž modelovalo scénáře relativního nárůstu očekávaných úmrtí v důsledku  cirkulace varianty omikron viru SARS-CoV-2 ve srovnání s cirkulací varianty delta,  a to s ohledem na charakteristiky, které ovlivňují šíření viru (přenosnost, účinnost vakcín a  přirozené imunity) a s ohledem na potenciální reakce zemí EU/EHP (urychlení programů  podávání posilujících dávek a zavedení restriktivnějších protiepidemických opatření) mezi  prosincem 2021 a březnem 2022. Dle predikcí modelu dojde v důsledku rozšíření varianty  omikron k nárůstu počtu úmrtí ve srovnání s dříve predikovanými počty úmrtí v důsledku  cirkulace varianty delta

Výsledky shora uvedených predikcí zdůrazňují nezbytnost výrazného a okamžitého snížení  kontaktů v populaci, aby se zabránilo vysokému nárůstu počtu nových případů způsobených  variantou omikron a aby byla zátěž zdravotnického systému zvládnutelná, a to i při  okamžitém urychlení podávání posilující dávky. V reakci na vysoký výskyt varianty delta by  měly všechny země EU/EHP pokračovat v zavádění protiepidemických opatření a vzhledem  k pravděpodobné brzké dominanci varianty omikron opatření neprodleně posílit. Okamžité  posílení protiepidemických opatření proti šíření varianty omikron zpomalí a země EU/EHP  tak získají čas na zvýšení míry proočkovanosti a podání posilujících dávek. Bez snížení  sociálních kontaktů prostřednictvím protiepidemických opatření a bez zvýšení počtů  podávaných posilujících dávek by mohla v zemích EU/EHP vysoká přenosnost varianty  omikron rychle zahltit zdravotnický systém. 

Podle současné prognózy ECDC je tedy stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická  opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt viru SARS-CoV-2 v populaci.  

Omezení se týká zejména situací a míst, kde je míra rizika přenosu viru objektivně vyšší,  a to zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto  situacích používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. V nejvyšším riziku  jsou přitom osoby neočkované a ty, jenž neprodělaly onemocnění covid-19 v poslední době,  u těchto osob je vzhledem k nedostatečné imunitě nejvyšší pravděpodobnost nákazy, a také  vysoké virové nálože (osoby očkované se mohou sice rovněž nakazit, ale nehrozí u většiny  z nich těžký průběh oněmocnění, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností,  neboť je virus do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.)  Pracoviště, jakožto místo, kde dochází k setkávání různých osob z různého prostředí,  tj. nejen zaměstnanců, ale také i třetích osob (zákazníků, klientů apod.), často po delší dobu  ve vnitřních prostorách a za situace, kdy mnohdy z důvodu charakteru činnosti není možné  používat ochranné prostředky dýchacích cest, je považováno za místo s vyšší mírou rizika  nákazy

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále, s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného stavu epidemické situace, její pravděpodobný vývoj, který předpokládá 

Str. 9 z 17 

v následujícím období zrychlující se tempo šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2  s odkazem na vývoj v mnoha evropských státech, kde se tato varianta stává dominantní,  a i s přihlédnutím k doporučení ECDC, za nezbytné pokračovat v nastavených  protiepidemických opatřeních, která mají za cíl minimalizovat riziko přenosu viru SARS-CoV 

2 v populaci, včetně prostředí pracoviště. Z toho důvodu bude již zavedené preventivní  povinné plošné testování zaměstnanců a jiných pracovníků pokračovat i v začátku nového  roku 2022, avšak s účinností od 17. ledna bude zintenzivněno na určitou dobu na testování  ve frekvenci dvakrát týdně, a to z důvodu vlastností stávající mutace viru SARS-CoV-2.  

V této souvislosti je nutné i zmínit právě probíhající období vánočních a novoročních svátků,  které je obecně spojeno se zvýšenou mobilitou osob především v rámci konání návštěv  příbuzných a jiných blízkých osob, konání nejrůznějších oslav v rodinném nebo jiném  kolektivu, zvýšenou návštěvou obchodů a nákupních center a nezřídka i v souvislosti  s cestováním ať už do zahraničí nebo v České republice v době volných dní. Toto vše  následně zvyšuje míru rizika, jelikož se rozšiřuje okruh potenciálních rizikových kontaktů  a činností. 

Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování proti covid-19 za nejefektivnější řešení, jak  minimalizovat dopady onemocnění covid-19 na veřejné zdraví. Očkování proti tomuto  onemocnění významně chrání před závažným průběhem onemocnění a z důvodu  minimalizace zátěže zdravotního systému je jeho aplikace vhodná u všech obyvatel, kteří  mohou pro svůj zdravotní stav a dosažený věk toto očkování podstoupit. Jelikož se jedná  o tzv. vzdušnou nákazu, jakákoli jiná protiepidemická opatření budou mít pouze dočasný a  omezený efekt a nemohou zcela zabránit opakování dalších vln epidemie. Zároveň  vzhledem k aktuální ceně očkovací látky je očkování, na rozdíl od opakovaného testování,  svými ekonomickými náklady výrazně efektivnějším řešením. Očkovací látka je nyní  schválena pro použití pro osoby starší 5 let a trvalá kontraindikace podání očkovací látky se  týká pouze marginálního počtu osob. Ministerstvo zdravotnictví musí s ohledem na ochranu  veřejného zdraví a s ohledem na stávající vytížení zdravotního systému a riziko šíření  varianty omikron pokračovat v uplatňování mimořádného opatření spočívajícího v příkazu  testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19. Z hlediska  zásahu do práv a oprávněných zájmů obyvatel tak Ministerstvo zdravotnictví přistupuje  k méně restriktivnímu protiepidemickému opatření, a to v souladu se zákonem č. 94/2021  Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii. 

Toto mimořádné opatření bude aplikováno po dobu nezbytně nutnou, a to do doby, než bude  zřejmé, že v blízké budoucnosti nehrozí riziko opětovného výrazného tlaku na zdravotní  systém se všemi důsledky z toho vyplývajícími.  

Ministerstvo si je vědomo všech zásadních limitů antigenních testů provedených laickou  osobou, včetně nezbytnosti konfirmace pozitivního výsledku pomocí RT-PCR testu, nicméně  s ohledem na stávající (byť vysokou) laboratorní kapacitu RT-PCR vyšetření a s ohledem  na nezbytnost provedení odběru nasofaryngeálního stěru zdravotnickým pracovníkem  nepřichází majoritně při takto masivním testování jiný způsob provedení plošného testování  v úvahu, než pomocí rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (k použití  laickou osobou) (tzv. samotest).

Str. 10 z 17 

Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testování není podmínkou  pro osobní účast zaměstnance v práci.  

Současně jsou tímto mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní  testování neprovádí (předložení negativního výsledku jiného testu (RT-PCR test nebo rychlý  antigenní test (RAT) provedený zdravotnickým pracovníkem.  

V okamžiku, kdy riziko šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 v ČR je velmi vysoké  a s vysokou pravděpodobností významně zasáhne všechny segmenty lidské činnosti  v ekonomické sféře, tedy i v prostředí pracoviště se bude preventivní testování týkat všech  osob bez ohledu na dokončené očkování, aplikaci posilující dávky nebo prodělání nemoci  v době do 180 dnů od prvního pozitivního výsledku. Tento přístup je přijat zejména na  základě dostupných poznatků o této variantě, které ukazují na vyšší míru obcházení imunity  ať už získanou očkováním nebo proděláním nemoci. [3,5,6,7,8,9] a základním cílem je  snížení dopadu šíření varianty omikron na tento segment zajištěním efektivních  protiepidemických opatření pro včasnou a rychlou detekci případů a snížení rizika vzniku  lokálních ohnisek nákazy, které by v případě významného šíření mohly mít významný nejen  zdravotní, ale i ekonomický dopad.  

S ohledem na shora uvedené je třeba zmínit i usnesení Ústavního soudu ze dne 19. října  2021, zn. IV. ÚS 2042/2021, ve kterém je konstatováno, že samotestování ve školách  nepředstavuje zásah do práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv  a svobod (dále jen „Listiny“)) a samotestování stěrem z nosní dutiny jen v minimální míře  zasahuje do tělesné integrity. 

Ať již jde o samotest ze slin či stěrem z nosu, má testování zákonný podklad, na jehož  základě je možno podle čl. 7 odst. 1 Listiny nedotknutelnost osoby omezit, a legitimní účel,  jímž je ochrana veřejného zdraví.  

Zároveň toto samotestování neporušuje právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny). Riziko,  že může při provádění samotestu dojít k poranění nosní sliznice, považuje Ústavní soud  za okrajové, protože se stěr z nosu provádí malou neostrou tyčinkou. Z pohledu práva  na ochranu zdraví pak převažuje pozitivní účinek provádění testování, které představuje  opatření způsobilé omezit kontakty osob nakažených infekcí covid-19 s ostatními osobami,  nad okrajovým rizikem spojeným s poraněním při provádění samotestu. Totéž lze  nepochybně vztáhnout i na testování zaměstnanců. 

K vhodnosti antigenních testů Ústavní soud uvádí, že z omezené spolehlivosti antigenních  testů vycházel již Nejvyšší správní soud (srov. bod 72 rozsudku ze dne 6. 5. 2021 č. j. 5 Ao  1/2021-65) označující antigenní testy za „hrubé síto“, které může být méně spolehlivé.  Ústavní soud se ztotožňuje s argumentací, že spolehlivost antigenních testů je jen jedním z  vícera relevantních hledisek, mezi něž patří i organizační a technické aspekty věci. Zajištění  antigenního testování je přitom organizačně a technicky snazší než testování PCR testy,  neboť test si mohou provést sami zaměstnanci, jeho vyhodnocení netrvá dlouho a může tak  probíhat častěji. 

K čl. I 

Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního testování  zaměstnanců byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě po jeho  provedení, čímž je umožněno izolovat případně pozitivní osobu v co nejkratším době 

Str. 11 z 17 

a následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika dalšího přenosu  v rámci kolektivu zaměstnanců. 

Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží nižší diagnostickou citlivost  rychlých antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru vhodných druhů  testů s doporučenou senzitivitou a specificitou doporučuje Ministerstvo zdravotnictví  zaměstnavatelům např. vycházet ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva  a zdravotnické prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM - 

Antigen tests). 

Nově stanovená frekvence testování dvakrát týdně byla zavedena především z toho důvodu,  aby bylo případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je  klíčové pro následné vyhodnocení situace a nastavení dalších efektivních protiepidemických  opatření u zaměstnavatele k minimalizaci vzniku významných ohnisek nákazy, která by  mohla znamenat omezení provozování činnosti, pokud by se onemocnění šířilo  nekontrolovaně. Zvýšená frekvence testování zároveň zvyšuje schopnost tzv. samotestů  zachytit nakaženou osobu. Ideálním postupem se jeví, a kde to zaměstnavatel vyhodnotí  jako možné a výhodné, testování např. každé pondělí ráno a dále další den v týdnu tak, aby  bylo zajištěno dle možností zaměstnavatele rovnoměrné testování v rozsahu celého  pracovního týdne. Takový postup bude snižovat riziko zavlečení případné infekce mezi  ostatní zaměstnance. Podle charakteru provozu je pak alternativní možností pro  zaměstnavatele provádět povinné preventivní testování zaměstnanců tak, aby mezi každým  testováním u jednotlivého zaměstnance byl odstup alespoň 3 dny. Pokud se zaměstnanec  v tomto časovém období na pracovišti nevyskytuje, aplikuje se pravidlo, že se testuje první  následující den, kdy je na pracovišti, a v tomto případě tedy není nutně daný zaměstnanec  testován dvakrát v týdnu. Zejména se jedná o profese, kde je směnný provoz, popř.  u zaměstnanců s menším úvazkem atp. 

Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí,  že optimální frekvence je alespoň jednou týdně. [10,11,12] 

Výslovně je dále uvedeno, že není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen  na pracovišti, jeho preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště. 

Zároveň se stanovuje okruh osob, které jsou povinny testování absolvovat, neboť v případě  výskytu infekční osoby může dojít k rychlému šíření nákazy v rámci pracovního kolektivu.  Výjimka z tohoto testování je stanovena pro osoby, které se na svých pracovištích či v místě  výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami (s výjimkou osob žijících ve stejné  domácnosti), které tak nejsou povinny podstoupit testování, neboť riziko šíření nákazy na  další osoby (zaměstnance) je minimalizováno. 

Vzhledem k současnému vývoji celkové epidemické situace a v souvislosti se šířením  varianty omikron a stále vysoké virové náloži v populaci nelze vyloučit, že zaměstnanec,  který se nebude preventivního testování účastnit, je potenciálně infekční. Z důvodu snížení  rizika přenosu onemocnění na ostatní zaměstnance a např. i zákazníky, se tedy umožňuje  takovému zaměstnanci osobní přítomnost v zaměstnání za podmínky nošení náležitého 

Str. 12 z 17 

ochranného prostředku dýchacích cest (respirátor) po celou dobu jeho přítomnosti  na pracovišti a dodržování bezpečného rozestupu alespoň 1,5 metru od ostatních osob, je-li  to možné. Toto opatření se nařizuje za účelem minimalizace rizika šíření potenciální nákazy  na ostatní osoby. 

Nutnost oddělení osob, které se odmítají testovat, při stravování je z toho důvodu, že během  konzumace pokrmů nebo nápojů nelze používat náležitý ochranný prostředek dýchacích cest  a riziko přenosu případné nákazy covid-19 je tak v této situaci zvýšeno. 

Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, jedná se o přestupek podle § 92n odst. 1 písm.  b) zákona o ochraně veřejného zdraví, neboť nesplní povinnost uloženou mimořádným  opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii.  Z pracovněprávního hlediska, odmítne-li zaměstnanec podstoupit test, porušuje povinnosti  vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ve smyslu § 52  písm. g) zákoníku práce. Jedná se tedy o tzv. porušení pracovní kázně, které v konečném  důsledku může vést až k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany  zaměstnavatele výpovědí z pracovního poměru. Mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze totiž podřadit pod ostatní předpisy, které  jsou podle § 301 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi  zaměstnavatelem řádně seznámeni.  

Zaměstnanec, který odmítl testování, pokračuje ve výkonu práce na pracovišti, avšak  za přísnějších podmínek. V případě, že netestovaný zaměstnanec povinnosti uložené mu  mimořádným opatřením zaviněně porušuje, např. odmítá nosit respirátor či nedodržuje  minimální rozestup, jedná se rovněž o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů  vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.  Současně zaměstnavatel může takovéhoto zaměstnance, který nebude úmyslně dodržovat  stanovené povinnosti (případně ani přes pokyn nadřízeného zaměstnance), vykázat  z pracoviště, přičemž zaměstnanci pak mzda/plat, ani náhrada mzdy/platu za takto  zameškanou dobu nepřísluší. 

Podle dohody se zdravotními pojišťovnami budou zdravotní pojišťovny i nadále poskytovat  zaměstnavatelům příspěvek z fondu prevence ve výši 60 na jeden provedený antigenní  samotest osoby, která je pojištěncem dané zdravotní pojišťovny

K čl. II 

Pro účely mimořádného opatření se za účelem upřesnění jeho aplikace z hlediska povinných  osob vymezují některé pojmy, a to zejména z důvodu specifik veřejné správy, ozbrojených  složek apod. 

K čl. III 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby samostatně  výdělečně činné, a to s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde  o situaci, kdy se v místě výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob 

Str. 13 z 17 

žijících ve stejné domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě  minimální. 

K čl. IV 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby, které jsou  orgánem nebo členem orgánu právnické osoby a zároveň nejsou jejími zaměstnanci, a to  s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde o situaci, kdy se v místě  výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné  domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě minimální. Těmto  osobám zajišťuje testování právnická osoba, u které jsou činné. 

K čl. V 

Stanovuje se okruh osob, které preventivní testování nemusí absolvovat. Preventivní  testování nemusí podstoupit osoby, které se prokáží negativním výsledkem RT-PCR testu ne  starším 72 hodin nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu (RAT) ne starším  24 hodin, který byl proveden u poskytovatele zdravotních služeb. Také se nemusí testovat  osoby, které toto preventivní testování podstupují, protože jsou také zaměstnanci jiného  zaměstnavatele, nebo protože jsou orgánem nebo členem orgánu (i jiné) právnické osoby. 

K čl. VI 

Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se  pro kontrolní účely dodržování tohoto mimořádného opatření nařizuje vést evidenci  o provedených testech, a to minimálně ve formátu, který umožní provedení kontroly dodržení  tohoto mimořádného opatření. Osoby, které absolvovaly test u poskytovatele zdravotních  služeb, mají o této skutečnosti proveden záznam v Informačním systému infekčních  nemocí (ISIN) ve formátu „digitální certifikát EU COVID“ podle nařízení Evropského  parlamentu a Rady č. 2021/953 nebo mají vystaveno potvrzení poskytovatelem zdravotních  služeb o provedení testu a jeho výsledku a pro účely kontroly ze strany orgánu ochrany  veřejného zdraví lze tak tuto skutečnost v ISIN dohledat nebo doložit vystaveným  potvrzením. Osoby, které se testují z titulu výkonu práce nebo činnosti pro jiného  zaměstnavatelé, resp. právnickou osobou, doloží tuto skutečnost písemným potvrzením od  této osoby Pro případnou kontrolu tohoto protiepidemického opatření jsou zaměstnavatel,  resp. osoba samostatně výdělečně činná, resp. právnická osoba povinni vést evidenci údajů  v nezbytném rozsahu, a to: datum testování, jména osob, které k danému datu podstoupily  test, jejich datum narození, číslo pojištěnce a zdravotní pojišťovnu, u které jsou pojištěni,  a výsledek testu. Povinné osoby jsou pak povinny evidenci uchovávat po dobu 90 dnů. S těmito požadovanými údaji bude nakládáno v souladu s obecným nařízení EU o ochraně  osobních údajů a souvisejícími právními předpisy a budou výlučně použity pouze pro  stanovený účel. 

Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se dále  nařizuje, aby seznam pozitivně testovaných osob zaslali elektronickým hlášením místně  příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví za tím účelem, aby ten mohl těmto osobám  nařídit karanténu. Seznam bude obsahovat osobní údaje, které jsou potřebné 

Str. 14 z 17 

pro automatickou přípravu vystavení eNeschopenky v informačních systémech orgánů  ochrany veřejného zdraví. 

Účelem zaslání toho seznamu je, aby krajské hygienické stanice měly dostatečný podklad  pro rozhodnutí o karanténě a také pro vystavení eNeschopenky. Rozsah předávaných údajů  je nezbytný právě pro tyto dva účely a v tomto smyslu minimalistický. Nařizuje se uchovávat  tento seznam po dobu 90 dnů pro účely kontroly. Dochází tak k naplnění zásad minimalizace  údajů a omezení uložení v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Účelem zpracování je  také potřeba disponovat údaji o osobách podezřelých z nákazy pro potřebu  epidemiologického šetření orgánu ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 62a zákona  č. 258/2000 Sb., a to konkrétně pro účely tzv. trasování tedy hledání kontaktů osob  nakažených onemocněním covid-19. Zpracování je tak nezbytné pro činnosti vedoucí  k zamezení šíření epidemie onemocnění covid-19. Jedná se tak o zpracování osobních  údajů, které je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné  fyzické osoby a které je zároveň nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném  zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, ve smyslu čl. 6 odst. 1  písm. d) a e) GDPR. V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií  osobních údajů ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu  údajů na ochranu osobních údajů, který je vyvážen potřebností tohoto opatření pro ochranu  života a zdraví. 

Pokud zaměstnavatel potřebuje uchovávat shodný nebo obdobný seznam pro jiný zákonný  účel, popřípadě uchovávat takový přehled v anonymizované podobě, pak se na takový  dokument nevztahuje omezení doby uchovávání stanovené v tomto mimořádném opatření

K čl. VII 

Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinen opustit pracoviště a informovat o této  skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním  výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby omezil kontakty s jinými  osobami. Na základě hlášení zaměstnavatelé místně příslušnému orgánu ochrany veřejného  zdraví je tímto orgánem zaměstnanci nařízena karanténa. Jedná se pak o důležitou osobní  překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce s náhradou  mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku zaměstnance (viz blíže § 192  zákoníku práce). Zaměstnavatel může podle § 192 odst. 3 zákoníku práce náhradu  mzdy/platu v době prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény (izolace) zvýšit  nad zákonem stanovenou základní výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to s tím,  že náhrada mzdy/platu nesmí převýšit průměrný výdělek zaměstnance (§ 356 odst. 1  zákoníku práce). Zaměstnanci současně přísluší za podmínek stanovených zákonem  č. 518/2021 Sb. mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci). 

Ve smyslu ustanovení § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen  „ZNP“) a § 347 odst. 4 zákoníku práce se karanténou rozumí též izolace. Pokud tedy  u zaměstnance, kterému vyšel na základě provedeného samotestu pozitivní výsledek, dojde  k prokázání onemocnění COVID – 19, a na nařízenou karanténu bude bezprostředně  navazovat dočasná pracovní neschopnost s izolací (změní se karanténa na izolaci), bude se  z pohledu ZNP jednat o jednu sociální událost. Například zaměstnanec je v karanténě 

Str. 15 z 17 

od 3. 1. 2022 a dne 7. 1. 2022 je mu prokázáno onemocnění COVID – 19. Od 7. 1. 2022 se  mu změní diagnóza z karantény na izolaci. Z pohledu ZNP se však jedná o jeden případ  a nemocenské bude poskytováno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní  neschopnosti, tj. od 17. 1. 2022 (počítáno od 1. dne nařízené karantény, tj. od 3. 1. 2022).  V případech, kdy bude bezprostředně navazovat jedna karanténa na druhou, bude se  postupovat ve smyslu ustanovení § 55 odst. 4 ZNP tak, že nově nařízená karanténa se bude  považovat za pokračování předchozí nařízené karantény.  

Nařízení karantény nebrání tomu, aby zaměstnanec mohl dále konat práci, avšak jen  za dodržení všech karanténních podmínek a opatření – tedy mimo pracoviště  zaměstnavatele (formou práce na dálku) za podmínky, že se na tom zaměstnavatel  a zaměstnanec dohodnou. V takovém případě zaměstnanec nemá nárok na výplatu náhrady  mzdy/platu při karanténě podle § 192 zákoníku práce, ani na mimořádný příspěvek  při karanténě podle zákona č. 518/2021 Sb., protože mu přísluší mzda/plat za vykonanou  práci

Obdobný postup platí i pro osoby samostatně výdělečné činné a orgány nebo členy orgánů  právnických osob. 

V první den na pracovišti nebo místu výkonu činnosti po ukončení karantény je třeba, aby  povinné osoby podstoupily opět preventivní samotest. 

Pokud v době po pozitivním výsledku samotestu daná osoba podstoupí vyšetření RT-PCR  metodou s negativním výsledkem, je to důvodem k ukončení karantény

K čl. VIII 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro odsouzené zařazené  do práce v rámci věznice nebo u jiného subjektu než věznice. I na tyto osoby se použijí  pravidlo pro zaměstnavatele a zaměstnance s výjimkami vyplývajícími ze specifické situace  odsouzených. 

K čl. IX 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo již jiné mimořádné opatření, kterým se určují podmínky  testování (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření jde o testování zaměstnanců  v některých druzích sociálních a zdravotních služeb a ve školách a školských zařízeních),  kde je zohledněna specifičnost poskytovaných služeb a tito zaměstnavatelé, popř. osoby  samostatně výdělečně činné, se i nadále řídí touto specifickou právní úpravou, nikoli tímto  mimořádným opatřením. Stejné oprávnění mají i Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. 

K čl. X 

Ruší se dosavadní mimořádná opatření o testování zaměstnanců a osob samostatně  výdělečně činných. 

K čl. XI 

Mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2022.

Str. 16 z 17 

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Počet hlášených případů omikronu v Evropě už zhruba čtyřnásobně překonal  Jihoafrickou republiku, SZÚ (szu.cz) 

3. RRA - Assessment of the further emergence and potential impact of the SARS-CoV-2  Omicron VOC in the EU/EEA - 18th update - 15 Dec 2021 (europa.eu) 

4. http://www.szu.cz/tema/prevence/posouzeni-dalsiho-vyskytu-varianty-viru-sars-cov-2- omikron 

5. Chyba! Odkaz není platný.Chyba! Odkaz není platný. 

6. Report 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |  Faculty of Medicine | Imperial College London 

7. https://www.who.int/publications/m/item/enhancing-readiness-for-omicron-(b.1.1.529)- technical-brief-and-priority-actions-for-member-states 

8. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 infection with the Omicron or Delta variants  following a two-dose or booster BNT162b2 or mRNA-1273 vaccination series: A Danish  cohort study | medRxiv 

9. eport 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |  Faculty of Medicine | Imperial College London 

10. SARS-CoV-2 Testing Strategy: Considerations for Non-Healthcare Workplaces | COVID 19 | CDC 

11. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation strategy.html#anchor_1616080181070 

12. Model-driven mitigation measures for reopening schools during the COVID-19 pandemic  (nih.gov) 

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, v.r

 místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Str. 17 z 17 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688