Research (Česká spořitelna)
Investice  |  06.04.2021 08:48:12, aktualizováno 10.04.2021 09:00:12

Biden plánuje investice, ale i vyšší daně


Akciové trhy v USA a Evropě za uplynulý měsíc posilovaly při vyšší výkonnosti indexů v Evropě. Obchodování v Asii bylo ovlivněno poklesem indexů v Číně, jež táhly dolů především technologické firmy kvůli obavám o negativní dopady americko-čínských vztahů (možný delisting čínských firem v USA) a kvůli potenciálu dřívějšího utahování měnových podmínek tamější centrální bankou.

Panevropský Stoxx 600 posiloval o něco výrazněji než S&P 500 díky pokračující rotaci do cyklických sektorů jako jsou průmysl, finance, materiály či energie, jež mají v Evropě vyšší váhu. Na indexu S&P500 se naopak negativně podepsalo zaostávání technologických akcií, kdy Nasdaq v březnu mírně ztrácel.

Sektorovou rotaci nadále podporují očekávání útlumu pandemie, což je patrné zejména v USA, kde je podle dat naočkováno již téměř 30% populace (oproti asi 13% v Evropě) a do konce června by to měla být většina populace. V květnu by podle prezidenta Bidena mohlo dojít k uvolňování zákazu cestování do USA, což podpořilo akcie firem z cestovního ruchu a aerolinií.

Dalším faktorem je pokračující růst dluhopisových výnosů, jež od začátku března vyrostly o dalších 30bb k úrovni 1,7% u 10letých amerických dluhopisů. Na tom se podepisují zvýšená očekávání ekonomického růstu v USA, kdy FED v březnu zvýšil letošní výhled na růst americké ekonomiky ze 4,2% na 6,5%. Některé odhady amerických bank pak pracují i s růstem kolem 8%. Centrální banka také počítá s tím, že inflace se letos poprvé za dlouhou dobu podívá znatelně nad 2%. Inflaci však zatím kvůli očekávanému přechodnému efektu nevidí jako problém. Vyhýbá se ale i otázkám ohledně intervence proti růstu dluhopisových výnosů, což jim patrně otevírá cestu výše směrem k 2% u 10leté splatnosti v USA. Taková úroveň by pro akciové trhy ještě neměla znamenat výrazný problém, jak jsme již psali minule, jedná se zhruba o 10letý průměr. Růst nad tuto hodnotu by ale posílal rizikovou prémii akcií (pohledem výnosového gapu mezi S&P 500 a 10tiletých vládních dluhopisů USA) na nejnižší hodnoty za 10 let, což by již trhy mohly vnímat výrazně citlivěji, zejména u firem s napnutými oceňovacími násobky.

Konsenzus pro letošní rok očekává asi 25% růst zisků v rámci indexu S&P500. Od začátku března se odhady zvýšily asi o 0,5%. Podle našich odhadů by se na každých 10bb růstu výnosů amerických 10letých vládních dluhopisů musela zvýšit očekávání růstu zisků firem asi o 2%, aby se ceteris paribus nezměnila riziková prémie akcií a „nemusely“ tak případně klesat ceny akcií pro udržení prémie na stabilní úrovni.

Prezident Biden představil další fiskální stimul v podobě 8miletého investičního plánu přes 2 biliony USD, jež je svou velikostí největší za posledních 50 let. Biden ale zároveň na jeho úhradu oznámil plán na zvýšení firemních daní. Největší část přes 600 mld. USD by měla mířit do obnovy dopravní infrastruktury. 480 mld. USD by mělo mířit do podpory výroby a výzkumu, například v odvětví polovodičů, čistých zdrojů energie, biotechnologií, umělé inteligence či zdravotnictví. Přes 200 mld. USD by mělo směřovat na výstavbu a renovace, zejména úsporného bydlení. Po 100 miliardách by mělo směřovat do obnovy vodovodní sítě, elektrických sítí či stavby telekomunikačních sítí 5G. Kolem 170 mld. USD by mělo směřovat na podporu elektrických aut s daňovými úlevami, pobídkami pro výstavbu dobíjecích stanic (až 500 tis.), či na transformaci flotily vládních vozidel na vozy s elektrickým pohonem. V rámci výroby elektřiny by měla podpora směřovat k obnovitelným zdrojům pro dosažení emisně neutrální výroby elektřiny do roku 2035.

Největšími beneficienty plánu by tak měly být stavební firmy, výrobci elektrických automobilů, výrobci čipů, telekomunikačních sítí, čistých zdrojů energie a technologií. Prezident zároveň oznámil plán na zvýšení korporátních daní:

 Sazba daně z příjmu z 21% na 28% (Trump tuto daň snížil z 35%).
 Zavedení minimální globální daně z příjmu 21% pro eliminaci přesouvání sídel firem do daňových rájů.   Minimální 15% daň z účetního, nikoliv daňově uznatelného výsledku hospodaření, pro snížení možnosti daňové optimalizace.

V rámci zvýšení korporátních daní by mohl být dopad do zisků firem z indexu S&P500 podle odhadů 5-10% v závislosti na sektoru a tom, jakou část tržeb generují firmy v zahraničí. Teoreticky by mohly být více zasažené nadnárodní firmy, zejména z technologického či komunikačního sektoru, jež generují vyšší podíl tržeb v zahraničí. Naopak nejméně by mohly být zasaženy sektory jako jsou materiály, průmysl či energie.

Pokles zisku o 5-10% z titulu vyšších daní ceteris paribus implikuje stejný „technický“ pokles cen akcií, při zachování stejného poměru P/E, což se zatím nestalo. Do hry vstupují další faktory, jako je pozitivní vliv na zisky firem ze samotného fiskálního stimulu, zejména ale asi v tuto chvíli není jisté, kdy a v jaké konečné podobě budou tyto návrhy schváleny. I když ke schválení většiny opatření nepotřebují demokraté hlasy republikánů (kteří hned signalizovali, že odmítají navržené zvyšování daní), ani na straně demokratů nepanuje jednotnost.

Trhy tak na oznámení reagují spíše růstem, kdy převládá pozitivní efekt z očekávaného fiskálního stimulu a ohledně zvýšených daní si příliš vrásky nedělají. Jednání budou asi komplikovaná a finální podoba může být mírnější než aktuální návrh.

Aktuálními návrhy však Biden nekončí a v dalších týdnech chce představit třetí část fiskálního stimulu, jež by měla být zaměřena více do sociální sféry na podporu rodin či dostupného zdravotnictví. V souvislosti s tím se také očekávají další daňová opatření, jež by mohla zahrnovat zvýšení daní z příjmu z kapitálového majetku pro osoby s příjmy nad 1 mil. USD z 20% k úrovni 37%, což by mohlo vyvolat krátkodobý tlak na realizaci investičních zisků a prodej akcií před nabytím účinnosti daně. To však asi není otázka letošního roku a tento návrh podle komentářů čelí širšímu odmítavému postoji než růst korporátních daní.

Petr Bártek, Jan Šafránek

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 
Menu Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.