Vláda projedná změny ve vyvlastňování i českou výjimku z Lisabonské smlouvy

PRAHA (MEDIAFAX) - Parcely pro dopravní a technické stavby by stát mohl v budoucnu vyvlastňovat levněji a rychleji, o výjimce z Lisabonské smlouvy pro Česko bude nutné hlasovat odděleně a na obnovitelné zdroje má jít téměř 12 miliard korun. To jsou jen některé z bodů, kterými se bude v úterý zabývat vláda.

Novelu zákona o vyvlastňování připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Zatímco dosud má vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr, v budoucnu se tato částka zřejmě sníží. Výše náhrady by měla být nově stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění.

"Jedná-li se o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena a ta se dnes pohybuje okolo 16 korun za metr čtvereční a méně. Je-li předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely, v tomto případě je cena samozřejmě řádově vyšší," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.

Před přistoupením k vyvlastnění bude moci investor navrhnout vlastníkovi pozemku výkupní cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální ceně. Ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) už dříve uvedl, že 100procentní bonus se bude týkat výkupu zemědělské půdy. U stavebních parcel bude navýšení ceny proti té, která je v čase a místě obvyklá, jen 15procentní.

Ministři se mají zabývat také informací o možnosti připojení české výjimky z Lisabonské smlouvy do unijní přístupové smlouvy Chorvatska. Právní služba Evropské unie potvrdila kabinetu Petra Nečase, že výjimku, na které trval prezident Václav Klaus, nejde do chorvatské smlouvy začlenit. O obou záležitostech by se tak mělo hlasovat zvlášť.

Ze stanoviska právní služby vyplývá, že procedura přijímaní Chorvatska do unijních struktur a vyjednávání české výjimky z Listiny práv a svobod, se bude odehrávat v jiných časových intervalech. Přestože závěry Evropské rady jasně říkají, že v den vstupu Chorvatska do Evropské unie vejde v platnost i česká výjimka, ve skutečnosti nemají právně závazný charakter.

Česká výjimka tak zřejmě nezačne platit tak, jak se v unii plánovalo. "Je možné, že při dojednávání české výjimky v unijních institucích, konkrétně Evropském parlamentu, dojde k obstrukcím," řekl agentuře Mediafax zdroj z Úřadu vlády.

Předpokládaný vstup Chorvatska je naplánovaný na 1. červenec 2013. Pro členské státy je chorvatský vstup prioritou, a proto se ve schvalování přístupové smlouvy očekává hladký průběh. Naopak český protokol by mohl být trnem v oku řadě zemí, mezi nimi i Česku a jeho Senátu s většinou z ČSSD. Proces by se tak mohl zdržet.

Podle úpravy zákonů o dluhopisech a o podnikání na kapitálových trzích by se v České republice mělo zjednodušit emitování cenných papírů. Dluhopisy by nově mohly vydávat i fyzické osoby a navíc bez schvalování od České národní banky (ČNB). Počítá s tím aspoň návrh ministerstva financí.

ČNB podle novely přestane dohlížet na podlimitní emise dluhopisů, u kterých nemusí investor uveřejňovat prospekt. Zjednodušit se má celý dluhopisový program. Zákon má také upřesnit definici dluhopisu tak, aby se vztahovala na všechny cenné papíry, s nimiž je spojené právo na splacení dlužné částky. Ministerstvo financí tím chce zabránit obcházení legislativy.

S cílem zabránit obcházení zákona chce rezort také povolit vydání dluhopisů fyzickým osobám. Podle navržené úpravy získá povolení vydávat dluhopisy kdokoli, kdo nejpozději k datu emise zpřístupní investorům její podmínky. Musí to přitom udělat způsobem, který umožní jejich reprodukci v nezměněné podobě, nebo ve formě prospektu.

Státní rozpočet by měl v příštím roce dotovat vícenáklady spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů maximálně do výše 11,7 miliardy korun. Rozpočtový limit vládě navrhne ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

Pokud vláda na návrh kývne, mělo by být podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) možné snížit cenu za přenos a distribuci elektřiny. Pro odběratele elektřina ve výsledku podraží méně, než kdyby stát výrobu z obnovitelných zdrojů nedotoval.

"Po poskytnutí dotace ze státního rozpočtu zaplatí domácnosti za dodávku elektřiny v roce 2012 ve srovnání s letošním rokem v průměru za celou ČR o 4,3 procenta více než v letošním roce," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě svého návrhu. "Průmysloví zákazníci připojení na hladině velmi vysokého napětí zaplatí v průměru o 6,6 procenta více," doplnil rezort svoji prognózu.

V informaci o plnění státního rozpočtu za první tři čtvrtletí se ministři nedočtou povzbudivá čísla. Letošní příjmy za období od ledna do září skončily téměř o 60 miliard korun pod plánem, na druhou stranu byly ale také o 56 miliard nižší skutečné výdaje.

Na výdajové straně rostly především náklady na sociální dávky a výdaje kapitoly Státní dluh. Naopak meziročně nižší čerpání vykázaly neinvestiční transfery státním fondům a platy státních zaměstnanců. Rozpočet za prvních devět měsíců skončil se schodkem 105,1 miliardy. Na celý rok je přitom plánovaný deficit 135 miliard korun.

Nečasův kabinet bude mít na stole také už tradiční prominutí dluhu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) tak, aby mohla organizace čerpat peníze z evropských fondů. Pokud nebudou ministři proti, prominou SŽDC za letošní rok částku 5,9 miliardy korun. Za předchozích šest let přitom stát organizaci odpustil už 35,5 miliardy.

Dluh vznikl výstavbou železničních koridorů obnovou železničního vozového parku. Jeho správa přešla po transformaci Českých drah v roce 2003 právě na SŽDC.

Úterní jednání vlády by mělo být také ve znamení nové funkce pro ministra práce a sociálních věcí. Kolegové zřejmě jmenují Jaromíra Drábka (TOP 09) šéfem Rady vlády pro nestátní neziskové informace (NNO). Rada přitom od loňských voleb funguje bez předsedy, naposledy jím byl bývalý úřednický premiér Jan Fischer.

Současně s novým šéfem poradního orgánu vláda v úterý posoudí i návrh změny statutu rady, jehož změna počítá se zvýšením počtu místopředsedů ze dvou na tři. Kromě náměstka ministra práce a sociálních věcí a zmocněnkyně vlády pro lidská práva by tak jedno křeslo mělo zbýt i na zástupce z řad nestátních neziskových organizací.

Jan Kálal, Petra Hrubá, Jan Drahorád, kalal@mediafax.cz