Nejčastější chyby, kterých se dopouštějí účetní

Mezi nejsložitější účetní obory bezesporu patří vedení mzdové agendy. Mzdová či mzdový účetní musí mít dostatečné znalosti zákoníku práce, zákona o pojistném na sociální a zdravotní pojištění, zákona o důchodovém pojištění, nemocenském pojištění, a v neposlední řadě zákona o dani ze závislé činnosti.

Samostatnou kategorií při výpočtu mzdové agendy je velice rozsáhlá a složitá činnost provádění srážek ze mzdy a to jak na základě rozhodnutí exekučních nařízení, či insolvenční srážky. „Je jasné, že při tak rozsáhlé agendě mohou nastat chyby, ke kterým může dojít buď nesprávným postupem, nebo zamlčením rozhodných okolností, které mají vliv na výpočet mzdy, platu nebo odměny ze strany zaměstnance,“ říká Zdeněk Křížek, spolupracující lektor 1. VOX a dlouholetý specialista na mzdovou a personální politiku.

Zde je přehled několika chyb, ke kterým může podle Zdeňka Křížka dojít při zpracování mzdové agendy.

Početní chyby:

a) Jedná se často o situace, kdy účetní zpracovává v daném měsíci poměrnou část mzdy za výkon práce například do poloviny měsíce, kdy zaměstnanec pracoval a zbytek měsíce čerpal dovolenou, či měl jinou překážku v práci, například nemoc, ošetřovné, a účetní se o této překážce dozví pozdě. Tím často vzniká přeplatek na mzdě zaměstnance, který musí být s vědomím a po dohodě se zaměstnancem řešen.

b) Další problém, kdy může docházet naopak k nedoplatku mzdy je chybné započtení různých proměnlivých složek, které náležely zaměstnanci k jeho mzdě a tyto částky nebyly v rámci daného zúčtovaného měsíce zaměstnanci započteny. „Je zřejmé, že k této chybě může dojít na základě nesrozumitelného podkladu pro výpočet mzdy, nebo i z důvodu klasického přehlédnutí ze strany mzdových účetních. Takovéto nedoplatky mzdy musí být mzdovou účtárnou vyřešeny v co možná nejkratší době, a doplatek musí být proveden nejpozději v následujícím měsíci při zpracování další mzdy,“ říká pan Křížek.

c) Třetí situací, kdy může dojít k chybnému výpočtu mzdy především u začínajících mzdových účetních, je nedokonalá znalost právních předpisů a v neposlední řadě také daného mzdového programu, prostřednictvím kterého jsou mzdy zpracovávány. Často se setkávám s větou: „To spočítal program“, jak je možné, že tedy došlo k chybě?

Chyby v pojistném na sociální a zdravotní pojištění

a)  U pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění dochází často k tomu, že se do započitatelného výdělku pro odvod pojistného nezahrne částka, ze které musí být proveden odvod pojistného. Jako příklad uvádím příjem u dohody o pracovní činnosti, kdy zaměstnanec v daném měsíci dosáhl rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. alespoň 2500 korun, avšak odvod pojistného nebyl zrealizován.

b) Může se jednat i o situaci, kdy zaměstnanci je po skončení jeho pracovněprávního vztahu bývalým zaměstnavatelem zúčtována dodatečně nějaká částka, například poměrná část roční prémie, doplatek náhrady za nevyčerpanou dovolenou a tak dále a plátce pojistného tyto příjmy nezohlední pro odvod pojistného.

c) Plátce pojistného přihlásí nebo odhlásí svého zaměstnance po termínu, který je dán u pracovního poměru nejpozději do osmi dnů o vzniku pracovního poměru, nebo u dohody o pracovní činnosti a provedení práce je termín nejpozději do dvacátého následujícího měsíce za měsíc, kdy zaměstnanci vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění.

d) Plátce pojistného sice odvede pojistné v termínu, tedy nejpozději do dvacátého následujícího měsíce za měsíc uplynulý, avšak nezašle přehled o vyměřovacím základu. Zrealizuje tedy platbu, ale nezašle předpis. Účtárna příslušné zdravotní pojišťovny, ale i správy sociálního zabezpečení nemá pak tuto platbu porovnat – spárovat s přehledem o vyměřovacím základu.

e) Plátce pojistného naopak nezasílá fakticky pojistné, ale zasílá jen měsíční přehledy o vyměřovacích základech.

f) Plátce pojistného zasílá pojistné nepravidelně nebo po termínu.

Chyby v daních ze závislé činnosti

a) U problematiky daně ze závislé činnosti může docházet buď k přeplatku na záloze eventuálního nedoplatku na daňovém bonusu nebo

b) k nedoplatku na záloze a eventuálně k přeplatku na daňovém bonusu

„Pokud dojde k přeplatku na záloze eventuálního nedoplatku na daňovém bonusu, kdy byla poplatníku daně – zaměstnanci sražena záloha ve vyšší částce, než měla být, eventuálně byl vyplacen nižší daňový bonus, vrátí plátce daně – zaměstnavatel vzniklý rozdíl. O tuto částku si pak zaměstnavatel sníží nejbližší odvod zálohy,“ vysvětluje Křížek.

Pokud však dojde k nedoplatku na záloze a eventuálně k přeplatku na daňovém bonusu, kdy byla poplatníku daně – zaměstnanci sražena záloha v nižší částce, než náležela, eventuálně došlo k poskytnutí vyššího daňového bonusu, srazí zaměstnavatel vzniklý rozdíl ze mzdy a dodatečně vybranou částku na záloze eventuálně daňovém bonusu zvýší nejbližší odvod záloh.