Rozhovor s náměstkyní Alenou Schillerovou o novém zákonu o daních z příjmů

Datum: 29. 8. 2017| Zdroj: BusinessInfo.cz, autor: Jakub Procházka

Nový zákon o daních z příjmů měl být podle vašich vyjádření hotov do letošního podzimu a připraven pro budoucí vládu. Podaří se to?

Teze a myšlenky nového zákona o daních z příjmů skutečně stihneme připravit do podzimu, nebudeme ho ale prezentovat před volbami. Důvod je jednoduchý: Aby byl návrh kompletní, musí do něj následující vláda promítnout své programové priority a svoje řešení. Jeho účinnost by mohla nastat nejdříve 1. ledna 2020. Minimálně rok totiž bude trvat legislativní proces a další rok uplyne mezi schválením zákona a jeho účinností, aby se na něj stihli lidé i firmy připravit.

V jaké fázi ho předáte vašim nástupcům? Nemůže nakonec skončit pod stolem úplně?

Nový ministr financí dostane zákon prakticky hotový, tedy v takové fázi, aby do něj pouze doplnil své programové priority a mohl ho dát do legislativního procesu.

Šlo o jeden z jeho klíčových plánů Andreje Babiše, nebrzdí přípravu jeho odchod z ministerstva?

V žádném případě. Na návrhu pracujeme i po příchodu Ivana Pilného. Jedná se o neutrálně psaný úřednický zákon, se kterým se může ztotožnit každá politická reprezentace. Rozdíl bude jen v několika prioritách, které do zákona ministři promítnou.

Současná norma je často novelizována a je v ní tolik výjimek, že se v nich podnikatelé nevyznají. Je to důvod, proč potřebujeme zákon nový?

Dosavadní zákon pouze zavádí další a další výjimky, instituty a mechanismy, které ho činí nepřehledným. A co hůř – vytvářejí prostor pro daňové nerovnosti a narušují daňovou neutralitu. Složitá legislativa neumožňuje podnikatelům sestavit jednoduché daňové přiznání a komplikuje i další administrativu. Nový zákon bude jednoduchý a přehledný a jeho základní „kostra“ zůstane neměnná, očištěná od výjimek. K zákonu bude připojen katalog parametrů (výjimek), ze kterého si bude každá budoucí vláda vybírat priority podle svého programu. Zákon tak jasně oddělí to, co je základem daní z příjmů a co jsou jejich parametry.

Už loni a letos vstoupila v platnost řada změn. Které novely v daňovém balíčku usnadňují život podnikatelům?

Namátkou bych jmenovala zvýšení slev na děti, znovuzavedení slevy na manželku a děti pro OSVČ s paušálem, zvýšení úroku za neoprávněně zadržované vratky DPH, paušální daň nebo srážkovou daň pro drobné přivýdělky. Podnikatelé ocení nastavení minimální doby odpisování nehmotného majetku, nebo zatraktivnění paušální daně, díky které dopředu vědí, kolik zaplatí na daních, a mohou se vyhnout spoustě administrativních povinností a nákladů.

Není to ale pro podnikatele jen další kamínek do mozaiky nepřehlednosti daňové soustavy?

Pokud se novelou mění jen parametry (například výše slevy), nepřehlednost systému se nezvyšuje. Pokud se ale s daňovou výjimkou zavádí nový institut či mechanismus, s nímž tvůrce původního zákona nepočítal, systém se komplikuje a výrazně znepřehledňuje. Právě proto bude nový zákon o daních z příjmů umožňovat zavádění všech stávajících výjimek, bude-li pro to dostatečná politická vůle, aniž by se musely zavádět nové mechanismy. Laicky řečeno – pokud se politik rozhodne někoho podpořit daňovou úlevou, nebude muset vymýšlet, jak to technicky vyřešit, protože to bude dopředu zřejmé. Tím odpadnou všechny související komplikace.

Podnikatelé možná jen nedostatečně vnímají rozdíl mezi průběžnými novelami a novým zákonem…

Smyslem tvorby nového zákona je zlepšení stávajícího stavu v situaci, kdy již není možné jít cestou novelizací. V současné době platný předpis z roku 1992 byl novelizován více než stopadesátkrát a na vršící se výjimky už nestačí písmena abecedy. Abych to více přiblížila, použiji jedno přirovnání. Představte si základ nového zákona jako vánoční stromeček, na kterém nejsou žádné ozdoby. Teprve až budoucí vláda si vybere ozdoby ve formě svých programových priorit z katalogu parametrů, který bude k zákonu připojen a pověsí je na stromeček. Další vláda může ozdoby ze stromečku zase sundat a navěsit na něj nové, aniž by se jádro zákona nějak měnilo. Základ a systém zůstanou identické. Stávající zákon si zase můžete představit jako smrček, na který někdo během let narouboval větve z borovice, jedle a jiných stromů. A ozdoby na něm jsou částečně přírodní, částečně umělé. Jejich počet bych raději nekomentovala.

A nebylo i Babišovo ministerstvo tím, kdo rouboval na smrček větve z borovice?

Některé kroky ke zjednodušení daní už jsme udělali a na dalších intenzivně pracujeme. Mezi zaměstnanci jsou například stovky tisíc lidí, kteří každoročně sami podávají přiznání kvůli tomu, že mají více zaměstnání nebo uplatňují daňová zvýhodnění. Těm jsme už loni na míru připravili jednoduché přiznání, které zvládnou vyplnit i bez daňového poradce za pár minut. U OSVČ je základní problém právě ve zmíněné složitosti současného zákona. Samozřejmě chceme zjednodušit administrativu i této skupině poplatníků, ale za současného znění zákona je to prakticky nemožné.

Čeho chcete ostatně dosáhnout realizací projektu MOderní a JEdnoduché daně (MOJE daně), jehož je nový zákon součástí?

Projekt v zásadě přinese jednodušší a přehlednější daňový systém, který usnadní lidem život, ale také zefektivní práci Finanční správy ČR. Povede k větší elektronizaci daňové správy. Kromě nového zákona o daních z příjmů, je jeho součástí samovyměření daně a portál MOJE daně.

Součástí projektu měl být i integrovaný systém správy daní a pojistného (ISS). Ten navazuje na myšlenku Jednotného inkasního místa (JIM), jež měla v plánu Nečasova vláda, ale projekt nebyl dotažen do konce. Nemůže skončit nezdarem i ISS?

JIM se příliš soustředil na změnu zákona, ale nebyl dotažen do konce, protože Finanční ani Celní správa nebyly na aplikaci nového zákona připraveny a jejich IT systémy také ne. V rámci projektu MOJE daně připravujeme IT systémy ruku v ruce s legislativou. Jiné řešení ostatně není možné.

Jak bude ISS fungovat?
Nový zákon o daních z příjmů je připravován tak, aby bylo v budoucnu možné vybírat pojištění společně s daní z příjmů. ISS umožní plátcům uhrazení daní a odvod pojištění na jediném místě, nikoli na třech – tedy na finančních úřadech, sociální správě a na zdravotních pojišťovnách – jako dnes. Důležitou podmínkou pro vznik ISS je ale zavedení nového IT systému správy daní. Na tom v současnosti pracuje Finanční správa.

Počítáte také s elektronickým portálem pro správu daní, tzv. daňovým kioskem. Co má přinést podnikatelům tato novinka?

Představte si to jako takové „internetové bankovnictví“ pro správu vlastního daňového účtu. V současnosti již funguje například portál daneelektronicky.cz, přes který můžete učinit většinu podání z pohodlí domova. Tento portál však umožňuje pouze odesílat. Nemůžete se na něj přihlásit jako uživatel a podívat se na historii plnění svých daňových povinností atp. To zase umožňuje stávající Daňová informační schránka. Nelze ale zatím načítat data z databází Finanční správy a jiných veřejných rejstříků, aby bylo možné připravit například předvyplněné přiznání. To by právě měl zajistit portál MOJE daně. Pro poplatníka se stane jakýmsi virtuálním finančním úřadem.

Co si má laik představit pod pojmem samovyměření daně, jež by mělo být dalším krokem ke zjednodušení daní?

V principu jde o větší svobodu, ale i odpovědnost pro ty, kteří platí daně. Díky samovyměření odpadne poplatníkům čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním, protože se jim vyměří daň v takové výši, v jaké ji nahlásí. V některých případech nebudete muset vůbec podávat daňová přiznání nebo oznámení o tom, že vám nevznikla v daném období daňová povinnost. Samovyměřením se významně sníží také administrativa spojená s vydáváním platebních výměrů a zjednoduší se systém sankcí. Nový princip uvítají zejména plátci DPH čekající na stanovení nadměrných odpočtů.

Pojďme k jinému tématu. Opozice vám vytýká, že přes zajišťovací příkazy likvidujete poctivé podnikatele. Objevila se i kauza (včetně nahrávek Andreje Babiše), kdy měla finanční správa účelově poškodit firmu FAU kvůli zájmům Agrofertu. Můžete to okomentovat?

Já se jako státní úředník nemohu a nechci vyjadřovat k výrokům politické opozice. Žádná z dosavadních analýz praxe používání tohoto zcela mimořádného nástroje ze strany Finanční správy ČR neukázala na to, že by byly zajišťovací příkazy zneužívány. Z rozhodnutí pana ministra (Ivana Pilného – pozn. redakce) provedlo v současnosti Generální finanční ředitelství v dané věci dohlídky na jednotlivých finančních úřadech a do 31. 8. připraví komplexní vyhodnocení správní praxe. Zohledníme i rozhodnutí správních soudů. Konkrétní kauzy komentovat nechci.

Někteří politici připomínali i statistiky, podle kterých zajišťovacích příkazů rychle přibývá, vy tvrdíte, že v posledních letech je to jinak…

Pokud jde o zvýšení počtu vydaných zajišťovacích příkazů od roku 2013, jedná se o argument založený na nepochopení toho, že se každý zajišťovací příkaz vydává konkrétnímu subjektu za jisté zdaňovací období na určité dani. Jejich počet rostl, protože se Finanční správa od roku 2012 - kdy vstoupila v účinnost nová právní úprava zajišťovacího příkazu v zákoně o DPH - učila využívat nový zajišťovací příkaz určený pro oblast DPH. V počáteční fázi vydávala jednomu daňovému subjektu v průměru jeden až dva zajišťovací příkazy. Praxe ale ukázala, že tyto subjekty si zpravidla neplní své daňové povinnosti ve více než dvou zdaňovacích obdobích, a tak narostl počet příkazů vydaných jedné firmě. Počet dotčených subjektů je v jednotlivých letech přibližně stejný, v posledním meziročním srovnání jich dokonce mírně ubylo.

Nehrozí, že firmy, které následně skončí v insolvenci, vysoudí na státu velké částky?

Zajišťovací příkazy jsou naprosto mimořádným prostředkem správy daní, který je používán pouze v extrémních případech, kdy by stát bez jejich využití přišel o mnohamilionové částky. Proto se na každé jednotlivé použití zajišťovacího příkazu musíme dívat z toho pohledu, zda je či není oprávněné. V tomto ohledu je každý jednotlivý případ použití zajišťovacích příkazů podroben schválení na deseti úrovních. Tento proces kontroly byl ještě zpřísněn v roce 2015, aby se nemohlo stát, že bude vydán neoprávněně. Každoročně je příkaz použit přibližně u 300 subjektů. V porovnání s celkovým počtem plátců DPH, který je zhruba půl milionu, se jedná o méně než desetinu procenta. Kdokoliv, komu byla státem způsobena škoda, má právo domáhat se její náhrady, ostatně, je na to i speciální zákon, ale nemyslím si, že by bylo takových případů mnoho.