Obnovené mokřady vracejí do Krkonoš přepestrou rozmanitost života

4. 6. 2026 / Reportáže

Zvýšení retence vody v krajině, nastartování procesu vzniku či rozšíření ploch původních rašelinišť a podpora biodiverzity – to jsou hlavní přínosy revitalizace horských mokřadů. Nejinak je tomu v Krkonošském národním parku. Obnovené ekosystémy se tu znovu stávají domovem nejrůznějších druhů rostlin i živočichů.

Za revitalizačními projekty v Krkonošském národním parku stojí snaha obnovit přirozený vodní režim ve zdejších mokřadech a rašelinných smrčinách, které byly v minulosti člověkem systematicky odvodňovány. „Význam mokřadů si uvědomujeme, i proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty,“ říká Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP. Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je proto přirozeně jedním z cílů, které si Správa KRNAP vytyčila.

Cesta tam…

K odvodňování docházelo v Krkonošském národním parku už od osmnáctého století kvůli rozšiřování hospodářských lesů, později také při obnově lesních porostů po imisní kalamitě v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Postupně se však ukázalo, že odvodnění významně poškozuje místní ekosystémy, snižuje hladinu spodní vody a zrychluje odtok vody z krajiny. O nápravu tohoto stavu se Správa KRNAP v rámci dlouhodobé péče o cenná mokřadní stanoviště zasadila realizací tří rozsáhlých revitalizačních projektů. Projekty jsou zároveň i reakcí na projevy klimatické změny, zejména období sucha a extrémních srážek.

V letech 2010 až 2014 byl v KRNAP realizován projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách.

„Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení prací dochází k obnově mokřadní vegetace. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků,“ zaznívá ze Správy KRNAP.

První dva projekty patřily zároveň k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně v roce 2023 dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace vybraných mokřadů na území KRNAP. „V jeho první části jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy. V druhé části projektu jsme provedli zásahy na jednotlivých plochách,“ popisuje Radek Drahný.

Projekt vycházel z dlouhodobého monitoringu stavu mokřadních ekosystémů v Krkonoších, zkušeností z předchozích revitalizačních projektů a z moderních poznatků o významu mokřadů pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Důležitým podkladem byly rovněž Zásady péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo, které obnovu přirozeného vodního režimu označují za jednu z priorit ochrany přírody v Krkonoších.

Na projektu se podíleli především pracovníci Správy KRNAP, odborníci na revitalizace mokřadů, projektanti i realizační firmy zajišťující samotné terénní práce. Projekt zahrnoval revitalizaci pětatřiceti lokalit v Krkonošském národním parku, kde bylo zrušeno více než čtyřicet kilometrů odvodňovacích příkopů pomocí hrazení a zahrnování. Součástí prací bylo budování přehrážek, zasypávání melioračních kanálů a obnova přirozeného zadržování vody v krajině. Výsledkem je schopnost území zadržet přibližně 120 000 m3 vody.

Realizace probíhala přímo v terénu na vytipovaných lokalitách. Nejprve byly zmapovány historické odvodňovací systémy a vyhodnoceny lokality vhodné k obnově. Následně došlo k budování dřevěných i sypaných přehrážek a k zasypávání odvodňovacích kanálů. Přehrážky slouží ke zpomalení či úplnému zabráněné odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním dochází k postupné likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště.

…a zase zpátky

Po revitalizaci se voda začala postupně vracet do krajiny a velmi rychle se obnovila typická mokřadní vegetace, například ostřice, suchopýry nebo rašeliníky. Již během první sezony po zásahu se na mnoha místech objevili obojživelníci a mokřadní hmyz.

Hlavním přínosem projektu je podle Radka Drahného obnova přirozené schopnosti krajiny zadržovat vodu. To má význam nejen pro ochranu vzácných mokřadních ekosystémů, ale také pro zmírnění dopadů klimatické změny. Voda díky revitalizaci neodtéká při přívalových deštích okamžitě do údolí a zároveň zůstává v krajině během suchých období. Pozitivně se mění také mikroklima lokalit a zvyšuje se biologická rozmanitost. „Svým způsobem až překvapivé pro nás bylo, jak rychle příroda na revitalizační zásahy reaguje: mokřadní vegetace i živočichové se na obnovené lokality vracejí často už během jediné sezony po dokončení prací. Je radost vidět tyto změny téměř v reálném čase!“ přiznává Radek Drahný. „Projekt hodnotíme jako velmi úspěšný, protože výsledky jsou viditelné poměrně krátce po realizaci a potvrzují správnost zvoleného přístupu,“ dodává.

Projekt také ukazuje, že i v horské krajině lze relativně jednoduchými opatřeními výrazně pomoci přírodě i lidem. Revitalizace mokřadů není jen otázkou ochrany vzácných druhů, ale také praktickou reakcí na klimatickou změnu. Zároveň jde o dlouhodobou investici do stability krkonošské krajiny.

Úspěch projektu potvrzuje také první místo, které získal v soutěži Adapterra Awards v kategorii Krajina.