Úřad vlády symbolicky předal vilu Hany a Edvarda Benešových do správy Husitského muzea v Táboře

Vedoucí Úřadu vlády T. Bartha, ministr kultury O. Klempíř a ředitel Husitského muzea v Táboře J. Smrčka na předání Benešovy vily, 28. května 2026.

Předání vily je dalším krokem ve spolupráci mezi Úřadem vlády ČR a Husitským muzeem v Táboře při správě, ochraně a zpřístupňování tohoto významného historického místa veřejnosti.

„Poté, co jsem znovu převzala vedení Úřadu vlády, přišla jsem za panem ministrem Klempířem, že mám takový nápad a prosbu, zda by Benešovu vilu nepřijal pod Ministerstvo kultury, kam z mnoha důvodů má patřit. Aby vila přešla pod správu Husitského muzea. Úřad vlády nemá provozovat muzejní činnost, to nám nenáleží. Chtěli jsme tu správu optimalizovat, aby byla efektivnější a smysluplnější. Navíc, jak jsme se později dozvěděli, bylo to i přání manželky prezidenta Beneše. Takže jsme tím naplnili i její závěť. Pan ministr Klempíř na mou nabídku řekl ‚fajn, pojďme to udělat‘. Díky tomu jsme spustili tento projekt, do kterého se mimo Úřadu vlády zapojilo Ministerstvo kultury, ÚZSVM a Husitské muzeum, a v rekordním čase, od 15. prosince 2025 do 1. března 2026, se nám podařilo jej dotáhnout. Díky všem, kteří se na něm podíleli, podařila se dobrá věc. Vila Benešových bude sloužit veřejnosti, bude vyprávět příběhy z historie novým generacím, aby lépe chápaly, v jakém světě, v jakém kontextu žijeme,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha. Podle jejích slov je správné, že vila Hany a Edvarda Benešových přechází do rukou instituce, která má odborné zkušenosti s péčí o kulturní dědictví a zároveň dokáže tento jedinečný prostor citlivě otevírat lidem.

Hana Benešová ve své závěti z roku 1973 odkázala vilu tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, avšak v rámci následného dědického řízení přešel objekt do vlastnictví státu a jeho správa byla vykonávána státními institucemi.

Ministr kultury Oto Klempíř zdůraznil význam uchování paměti spojené s osobností druhého československého prezidenta Edvarda Beneše i důležitost dalšího rozvoje kulturních a vzdělávacích aktivit v areálu vily.

„My jsme to rádi přijali, protože bereme Benešovu vilu jako takový malý démant. Jsem hrdý na to, že ji teď máme v portfoliu. Převzali jsme ji rádi a budeme se o ni opravdu pečlivě starat, abychom udržovali nejen odkaz prezidenta Beneše a jeho ženy Hany, ale celé té éry naší republiky,“ doplnil ministr kultury Klempíř.

Vila Hany a Edvarda Benešových je významnou součástí moderních českých dějin. Husitské muzeum v Táboře se bude podílet na její další správě, odborné péči i zpřístupňování návštěvníkům.

Vila Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 za přímé účasti manželů podle projektu architekta Petra Kropáčka. V roce 1937 byla rozšířena a dostavěna podle projektu Otokara Fierlingera. Pro Hanu a Edvarda Benešovy představovala vila skutečný domov a místo setkávání s významnými osobnostmi československého veřejného a kulturního života. Mezi návštěvníky patřili například Karel Čapek, Olga Scheinpflugová nebo Jan Masaryk.

Postupně vznikl areál s parkem nad soutokem Lužnice a Kozského potoka, jehož součástí je Památník Edvarda Beneše a hrobka manželů Benešových. Lokalita je podle tradice spojována s působením mistra Jana Husa. Objekt byl po rekonstrukci v roce 2009 znovu zpřístupněn veřejnosti.

Současným převodem do správy Husitského muzea v Táboře se po více než padesáti letech naplňuje poslední vůle Hany Benešové vyjádřená v její závěti z roku 1973.

Další fotografie

Související témata