Zapojit AI a roboty do péče o nemocné a umírající většině Čechů nevadí

Téměř šest z deseti Čechů je dnes otevřeno myšlence, aby se do péče o nemocné a umírající více zapojovala umělá inteligence nebo moderní robotické technologie. Lidé vnímají technologickou podporu jako možnou pomoc zejména při každodenní péči, monitoringu zdravotního stavu či usnadnění práce zdravotníkům a pečujícím rodinám. Prozradil to Velký průzkum rodin, který pro finanční dům UNIQA realizovala výzkumná agentura NMS. Technologie by podle respondentů mohly především konverzovat a pomáhat s pohybem, avšak u citlivějších úkonů, jako je zdravotní kontrola nebo osobní hygiena, stále většinově preferují lidskou péči.

Česká populace stárne. Přestože se lidé shodnou, že nechtějí být ve stáří nikomu na obtíž, většina spoléhá na to, že se o ně někdo z rodiny postará (loni to uvádělo 79 % respondentů, letos už 82 %).

Péče o stárnoucí příbuzné je vyčerpávající a zasahuje mnohé rodiny – každá pátá je vyčerpána péčí o nemohoucího člena. Přičemž ta největší zátěž je zejména na ženách. „S ohledem na demografický vývoj bude péče o stárnoucí blízké stále větším tématem. O to více nás překvapilo, že právě starší lidé mají k zapojení umělé inteligence a technologií do péče často otevřenější postoj než mladší generace,“ říká Lucie Urválková, finanční ředitelka UNIQA.

Lucie Urválková, finanční ředitelka UNIQA.

Češi jsou robotizaci péče nakloněni, přesně 59 % je otevřeno myšlence zapojit AI a/nebo roboty do péče o nemocné a umírající. A platí, že s přibývajícím věkem toto číslo roste, ve skupině 55+ vyjádřilo souhlas 64 %, zatímco ve věkové skupině do 34 let jen 44 %.

„Starší ročníky, které současnou nedostupnost institucionální péče zpravidla vnímají jako tíživější a aktuálnější problém, jsou (navzdory nižší celkové otevřenosti novým technologiím) delegaci této péče na technologie otevřenější. Vyšší vnímaný odpor mladých může vycházet z většího přehledu o potenciálních praktických i etických rizikách,“ komentuje Prokop Vejda, analytik NMS.

AI jako společník i trenér

Mezi činnosti, které by podle respondentů Velkého průzkumu rodin[1] mohl vykonávat robot nebo AI patří především konverzace a rozptýlení (57 %), užitečná by byla také pomoc s pohybem (52 %). U ostatních úkonů se ale kloní k tomu, aby je vykonával přeci jen člověk. Například zdravotní kontrolu by robota či umělou inteligenci nechalo dělat jen 18 % lidí, k podávání jídla a léků by je pustilo 43 % lidí. Osobní hygienu by pak robotům nesvěřila ani třetina respondentů. Většinu potřebné péče by měl stále zajišťovat člověk. Zajímavostí je, že rodiny s vyššími příjmy věří v možnosti technologií ve všech ohledech více.

„Dlouhodobá péče je klíčovým tématem. Bezpečnost českých rodin ohrožuje obava, že se nebudou schopny postarat o nesoběstačné členy rodiny. Naší odpovědí jsou produkty pojištění dlouhodobé péče, které kryjí riziko ztráty soběstačnosti a poskytují doživotní rentu na péči. Součástí této problematiky je také investování pojišťoven na českém trhu do výstavby domovů pro seniory. Cílem těchto projektů je budovat a provozovat moderní zařízení dlouhodobé péče. Ambicí pojistného trhu je vybudovat po celé České republice 20 domovů s kapacitou 2 500 lůžek do 10 let,“ připomíná Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA.

Finanční instituce mají být oporou

Velký průzkum rodin rovněž prozradil, že 7 z 10 rodin by v případě ztráty blízké osoby uvítalo podporu ze strany finanční instituce. UNIQA vedle finanční pomoci vázané na produkty životního pojištění, pojištění k hypotéce či úvěru či refinancování půjček při poklesu příjmů, umí nabídnout i praktickou podporu při zvládání smutku a traumatu. Angažuje se v osvětě v oblasti hospicové a paliativní péče a také duševního zdraví ve spolupráci s neziskovými organizacemi jako Cesta domů, Fórum mobilních hospiců, Linka bezpečí, nedávno navázala také spolupráci s organizací Srdcem Robinson a podpořila animovaný seriál Plešouni.

Více informací ZDE

[1] Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.