Mezinárodní smlouva

Obecně je mezinárodní smlouva jedním z hlavních pramenů mezinárodního práva. Zakládají se jí, ruší nebo mění mezinárodněprávní vztahy. Je založena na souhlasném projevu vůle dvou nebo více smluvních stran, které jsou subjektem mezinárodního práva (státy, mezinárodní organizace).
V intencích českého legislativního prostředí se mezinárodní smlouvou rozumí každé písemné ujednání, bez ohledu na jeho formu a název, které Česká republika sjednává s jedním nebo více státy, případně s jednou nebo více mezinárodními vládními organizacemi, a z něhož pro smluvní strany vznikají práva a závazky podle mezinárodního práva.
Definici obsahuje Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv dle usnesení vlády ze dne 11. února 2004 č. 131.
Pro účely zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii se mezinárodními smlouvami rozumí dohody zavazující Evropská společenství nebo Evropskou unii a jejich členské státy nebo dohody uzavřené mezi Českou republikou a jinými státy za účelem plnění úkolů stanovených primárním právem. Pojem je definován v Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, schválených usnesením vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304 a změněné usnesením vlády ze dne 26. října 2009 č. 1344.