Turecká reakce na jediný syrský minometný granát, po kterém následovala okamžitá syrská omluva za tento incident, hraničí s plnohodnotnou válkou mezi dvěma zeměmi, které byly až do loňského roku historicky, kulturně, ekonomicky a dokonce i nábožensky nejbližšími spojenci.
Toto válečné nebezpečí je ještě vážnější. Turecko je plnohodnotným členem NATO, jehož charta výslovně uvádí, že útok na jeden stát NATO je útokem na všechny. Fakt, že jaderně vyzbrojené Rusko a Čína učinily z obrany syrského režimu Bashara al-Assada strategickou prioritu, přivádí strašidlo světové války blíže, než by si většina z nás chtěla představovat.
V analýze konkurenčních sil v regionu z prosince 2011 bývalý analytik CIA Philip Giraldi přišel s následujícím předvídavým komentářem:
NATO je již do syrského konfliktu zapojeno tajně, kdy se vedení ujímá Turecko coby natrčená loutka USA. Ministr zahraničí Ankary Ahmet Davutoglu otevřeně připustil, že jeho země je připravena provést invazi, jakmile se na tom západní spojenci dohodnou. Tato intervence by byla založena na humanitárních principech, na obraně civilní populace na základě doktríny „zodpovědnost chránit, která byla použita k ospravedlnění útoku na Libyi. Turecké zdroje tvrdí, že tato intervence by začala vytvořením nárazníkové zóny podél turecko-syrské hranice, a pak by byla rozšiřována. Aleppo, syrské největší a nejkosmopolitnější město, by bylo klenotem, který by se stal cílem osvobozeneckých sil.
Neoznačená letadla NATO přilétají na turecké letecké základny v blízkosti Iskenderum na syrské hranici, dodávají zbraně z arzenálu zesnulého Muammara Kaddáfího více www.voltairenet.org/article184181.html
(1)
