Rozhořčení zemědělci se budou brát za svá práva. Ústrky Green Dealu, ale i současné vlády, si nechtějí nechat líbit

V poslední době, zhruba od podzimu loňského roku a zároveň i počátkem roku letošního, zemědělci, především ze západoevropských zemí, to je zejména v Německu, Francii, Itálii, velmi razantně protestují proti zemědělské politice Evropské unie, kterou pro posední funkční období Evropské komise a Evropského parlamentu ztělesňuje projekt Green Deal. Jinak, česky nazývaná jako Zelená dohoda pro Evropu, jak ji vzletně nazvali „ekologičtí“ stoupenci ochrany životního prostředí, díky jejichž iniciativě se promítla do zformulování hlavních zásad Společné zemědělské politiky EU na léta 2023 až 2027. Mimochodem, současná česká vláda ji pro české zemědělce upravila tak, že negativní tendence Green Dealu, na české podmínky, ještě více prohloubila.

Protože jsme nyní, počátkem letošního roku svědky hlasitých protestů i českých zemědělců, požádali jsme o rozhovor Bohumíra Dufka, předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR), aby nám vysvětlil, pro se i naši zemědělci nejsou spokojeni se zemědělskou politikou současní vlády, a proč i o ni protestují a demonstrují.

Co je, podle vás, příčinou bouřlivých demonstrací západoevropských farmářů?

Podle mne je těch příčin několik. V první řad jde o otázku velikých výkyvů v případě výkupních cen zemědělských komodit od zemědělců od obchodníků. Mimochodem, na tomto stavu se jednoznačně podepsal rozkolísaný trh Evropské unie, tedy, pokud jde o prodej a výkup zemědělských komodit. Jednak se na tom podepsala pandemie covidu, kterou jsme v letech 2020 až 2021 prožili. Zároveň i ruská agrese proti Ukrajině, která sice oficiálně vypukla 22. února roku 2022, ale ve skutečnosti již ruským zabráním Krymu v roce 2014. Zkrátka, tyto dvě události měly obrovský vliv na nebezpečný vývoj inflace, a to nejen v EU, ale především v České republice. Prostě celý zemědělský trh EU byl v těchto letech rozkolísaný.

K tomu mohu jenom dodat, že naši spoluobčané to zpočátku tolerovali zahraničním obchodním řetězcům, když nasadily vysoké ceny u potravin. Jenže, nakonec se to projevilo tím, že na sklonku loňského roku, a hlavně v letošním roce, velmi výrazně poklesla spotřeba českých občanů. Výsledkem tohoto omezení spotřeby bylo zpomalení českého hospodářství.

Nicméně, pojďme se věnovat projektu Green Deal. Jak ovlivňuje evropské, potažmo i české zemědělství?

Máte pravdu v tom, že „zelení aktivisté“ v Evropském parlamentu prosazovali naprosté nesmysly, jako například, zda na jeden metr čtvereční zemědělské plochy využijme tří, čtyř nebo pěti granulí přípravku při hrabošům. Prostě byl to nesmysl se tímto takto zabývat. Jenom to ukazuje že Green Deal se, v tomto konkrétním příkladě, minul svým účelem. To je pomoci ozdravění ovzduší s pomocí usměrnění činnosti zemědělců.

Prostě doba, od kdy se Green Deal začal prosazovat v rámci EU, ukazuje, že evropští, a tím i čeští zemědělci jsou na tom výhledově velice špatně, protože v zemědělství nelze řešit věci obdobně, jako v průmyslu. Vždyť máme čtyři roční období, což si vyžaduje grafikon zemědělských prací. Zkrátka, když zemědělec na jaře nezaseje, tak během roku nesklidí. Zkrátka, ztratí celý rok své práce. A to je pro zemědělce smrtící výsledek!

K tomu mohu jenom dodat, že dovozy potravin z tzv. třetích zemí, které nesplňují standardy Evropské unie, a přitom jsou běžné, kvůli omezujícím nařízením EU, které snižují produkci potravin v EU, doslova devastují evropský potravinářský trh.

V pondělí 19. února se váš odborový svaz ujal role organizátora prvního razantnějšího protestu zemědělců proti politice současné vlády. Avšak, proti vám, jako organizátorům, tak i proti samotným účastníkům, se strhla přímo mediální smršť. Z jakého důvodu?

Nejprve bych připomněl, že náš odborový svaz byl hlavním organizátorem protestního shromáždění nespokojených zemědělců v pražské Lucerně v červnu 2022, na kterou navázalo protestní shromáždění zemědělců na Václavském náměstí, a posléze v odpoledních hodinách i pochod zemědělců k Úřadu vlády ČR. Touto akcí jsme upozornili vládu, že je potřeba řešit situaci v zemědělství. Proč to připomínám? Protože se nyní na tuto akci odvolává vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Ty se totiž dnes stavějí do role organizátorů této akce. Je mně velice líto, že to musím takto připomenout, protože odbory, díky své propracované logistice, právě tyto akce organizačně pořádaly. Zatímco vedení obou hlavních nevládních zemědělských organizací se na veřejnosti snaží vystupovat, jako ochránci zájmů řadových zemědělců. Ale jsou to právě odbory, které mají sílu takovéto akce zorganizovat. Běžně se tak děje i v západoevropských zemích.

Ale vraťme se k vaší otázce. V červnu 202 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se této akce zúčastnil za vládu, slíbil zemědělcům nápravu jejich situace. Slíbil jim právě ony dvě miliardy korun, které dosud naši zemědělci nedostali. Za chvíli, za tři měsíce, to budou již dva roky!

K tomu mohu jenom konstatovat, že si, jako odbory, počkáme, zda vláda, tento svůj slib, jak ho veřejně vyřkl ministr Jurečka, vůbec splní.

V podstatě jde o to, že, nejen že zemědělci nedosáhli na slíbených dvě miliardy korun, ale ještě byli zkráceni o dalších pět miliard korun, a to v rámci státního rozpočtu pro zemědělství. Mimochodem, toto krácení státní rozpočtu, může být, pro řadu našich zemědělců, smrtící.

Když mluvíte o organizační roli vašeho odborového svazu, protest zemědělců 19. února, jste zorganizovali vy, jako odbory. Proto ty útoky v médiích proti vám…

Prostě to bylo tak, že mně mnozí zemědělci požádali, abychom se, jako odbory, organizačně ujali protestu zemědělců, kteří vyjádří své negativní názory nejen na Green Deal, ale také i na zemědělskou politiku současné vlády. K tomu mohu jenom konstatovat, že si vážím lidí, které mám kolem sebe, a kteří organizaci této akce opravdu skvěle připravili. Skutečně, organizačně bez problémů. O to více mne zamrzelo, že premiér pro nás měl výraz, že jsme proruští… Nechci použit jeho výraz, který použil, vždyť tak bych se dostal jen na jeho úroveň, a to nechci.

Chci k tomu ještě připomenout, že vláda použila stejné prostředky, jako tomu bylo v listopadu loňského roku, kdy tehdy, při celodenní stávce učitelů, jaká si paní Mazancová z Učitelské platformy, jinak aktivní členka TOP 09, vykládala do médií své výroky proti školským odborům. Nyní, v době protestu zemědělců, převzal tuto roli pan Malý, člen ODS, který tvrdil, že účastníkům, protestu byla tato protestní akce politicky „ukradena“. Mohu jenom k tomu konstatovat, že o jeho roli zemědělce, jsou mezi skutečnými zemědělci vážné pochybnosti. Zkrátka, dělá to na nás dojem, že splnil roli nastrčeného člověka.

K vašemu dotazu ohledně protestu 19. února, musím rovněž dodat, že ze strany mainstreamových médií to byl doslova lynč, a to jak na organizátory akce, tak i na samotné účastníky protestu. Více to nyní rozebírat nebudu, to je mimo rozsah tohoto rozhovoru, ale čas vše nakonec ukáže.

Vláda ale nejedná s vámi, to je se zemědělskými odbory, nýbrž s vedením Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR…

Jestli si vláda myslí, že bude jednat jen s vedením Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, tak jde o lidi, kteří jsou sice v čele těchto organizací, a přitom nejsou, s vládou, absolutně schopni vyjednat vůbec nic. Rovněž připomínám, že ministr zemědělství Marek Výborný podporuje jenom určitý zemědělský lobbing, který je, mimochodem, v rámci Evropské unie, zakázán. Proto zde říkám, že, jako zemědělské odbory, připravíme další nátlakovou akci, pokud se situace českých zemědělců nezmění.

Říkám, že nikoho se nebudu prosit o jednání. Protože jsem to nikdy nedělal. Nebudu to dělat ani v případě této vlády. Přitom věřím, že nakonec bychom mohli dojít ke společnému řešení. Ale, to by hlavní strana koalice Spolu, to je ODS, musela ustoupit ze svého názoru, že je třeba podpořit systém podpory malým zemědělcům.

Myslím si, že je potřeba malým zemědělcům pomoci. Jsem však toho názoru, že malým zemědělcům se pomáhat má, dokonce více, než jim dává tato vláda. Ale, podle mne, by to mělo být do úrovně 50 hektarů zemědělské půdy, nikoliv do oněch 150 hektarů, jak to učinila tato vláda. Vždyť, právě těchto 150 hektarů, rozděluje naše zemědělce. Mimochodem, těchto 150 hektarů vede k tomu, že dochází k účelovému rozdělování některých zemědělských firem na menší celky, a to jenom proto, aby tyto menší hospodářské celky mohly čerpat příslušné dotace. Takže, tento záměr vlády, je v podstatě kontraproduktivní.

Naopak, myslím si, že absolutní dotace by měli dostávat zemědělci, kteří mají rozměr polností do 50 hektarů. U nich jde totiž většinou o pěstování zeleniny, o ovocné sady, ale i například pěstování chmele. Jde o to, aby právě zemědělci s těmito speciálními komoditami, byli konkurenceschopní na českém trhu. Jenom k tomu ještě podotknu, že supermarkety jsou schopny dovézt všechno. A přitom, naše kontrolní orgány, nejsou schopné to ani zkontrolovat.

Pokud jde o protest Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, který byl namířen proti Green Dealu, s tím, že traktory vyjely k hranicím, kde se naši zemědělci setkali s kolegy ze sousedních států, vláda to vzala jen mlčky na vědomí. Co to signalizuje?

Víte, politika se tvoří v Praze. Demonstrace po republice mohou být, ale mají jen podpůrný charakter. Je sice pravdou, že i v krajích, okresech, je potřeba poděkovat lidem, kteří do systému protestů zapojují. Jenže, pokud jde o evropskou solidaritu zemědělců, pochopitelně, je jí také potřeba. Ale, v případě českých zemědělců je nutné jednat přímo s českou vládou. To ani pan Doležal, či pan Pýcha, nezmění tím, že tvrdí, je potřeba jednat s Bruselem o změně politiky Green Dealu. Pro české zemědělce je nakonec rozhodující politika české vlády, to je, jak chce, či nechce, upravit pravidla Green Dealu na české podmínky.

Právě, v případě Green Dealu jsou největšími hráči Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Naši zemědělci se mohou jenom přidat. Mimochodem, nejblíže je nám, kvůli formulování problémů zemědělců, právě Francie. ´V této návaznosti bych ale dodal, že protesty zemědělců v západoevropských zemích, pořádaly tamější odborové organizace svazů zemědělců.

Když už jsmeu demonstrací zemědělců, očekával jste takovou reakci, jak ji, po demonstraci 7. března, prezentovali premiér Petr Fiala a zejména ministr zemědělství Marek Výborný?

Tato akce měla dvě roviny. V první řadě je vidět, že zemědělci jsou již tak naštváni, že s chutí přijeli demonstrovat, a tím vyslali svůj jasný vzkaz vládě. To je, aby zmírnila svoji rétoriku pro protestujícím zemědělcům. Jinak jí hrozí, že protesty a demonstrace rozhořčených zemědělců budou i nadále pokračovat.

Ono to totiž není tak jednoduché, jak si členové vlády představují, to je, že žijí v domnění, že budou pokračovat ve svých funkcích i v dalším volebním období. Oni si myslí, že česká společnost není schopna skutečně razantního protestu proti vládě. Aby se nemýlili. Musím říci, že když jsem se v posledních dnech zúčastnil řady jednání se zemědělci po celé republice, byl jsem překvapen, s jakou razanci oni přistupují k tomu, že další protesty zemědělců budou mnohem radikálnější, než byly dosud.

Ještě se musím vrátit k vyjádřen ministra zemědělství. Když člověk nemá argumenty, snaží se strašit svého soupeře. Ale z jeho strany to bylo, lidově řečeno, jaké si „bububu“, protože naštvaní a rozhořčení zemědělci se zastrašit nedají.

Navíc, mohu jenom dodat, že ministr Výborný jenom slibuje to, co jim, před dvěma lety, slíbil ministr Jurečka. Tomu mají naši zemědělci věřit?

Pokud jde o demonstrace zemědělců, není to jen přiznání toho, že dva roky vyjednávání se současnou vládou k ničemu nevedlo?

K tomu mohu jenom říci, že jsem stále v kontaktu s různými skupinami zemědělců, kteří nás, to je zemědělské odbory, vyzývají k tomu, abychom připravili další protestní akce. Takže, jenom dodám, že pokud s námi, se zemědělskými odbory, vláda jednat nebude, tak mohu opravdu konstatovat, že členové našeho nejvyššího orgánu, jsou skutečně velmi rozlobeni.

Zatím je ještě čas na určitá jednání, ale řeči ministra zemědělství, že se sníží administrativa, jsou k ničemu. Zkrátka, slibem nikoho nezarmoutíš, jak se říká lidově.

Avšak, bude-li se ekonomická situace zemědělských firem, situace bude, po česku, houstnout. Před tím ale varuji.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že kdyby vláda změnila přístup, tak se to dá všechno stihnout a napravit. Ale, jestli si ministr zemědělství myslí, že o situaci v zemědělství rozhoduje vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, tak se hluboce mýlí. O tom, co budou dělat zemědělci v nejbližších měsících již rozhodují jiní lidé, kteří se v zemědělství pohybují řadu let, a jsou za nimi vidět výsledky jejich práce. Prostě nejsou to pánové Jan Doležal a Martin Pýcha, kteří jsou stále přesvědčeni o tom, že právě oni reprezentují zemědělce.

Jaké jsou vlastně hlavní požadavky zemědělců?

V prvé řadě mohu jenom konstatovat, že některé požadavky, jak je zformulovalo vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, se dají akceptovat. Takže, jde o to, podpořit zaměstnanost na venkově prostřednictvím sociálního pojištění, dále nekrátit národní podporu pro životní pohodu zvířat a vrátit úroveň zdanění půdy a dalšího majetku na původní úroveň před konsolidačním balíčkem, případně nedanit evropské provozní dotace z prvního pilíře Společné zemědělské politiky EU, to je přímých plateb zemědělcům. Čtvrtým požadavkem je, aby premiér a ministři zemědělství a průmyslu aktivně hájili zájmy českých zemědělců v jednání o obchodní dohodě s Ukrajinou. Pátým požadavkem je, že pokud Evropská komise umožní navýšit mimořádnou pomoc zemědělcům z evropských či národních zdrojů, aby tak Česká republika učinila v maximální možné výši.

Ale zároveň k tomu musím říci, že, v tomto výčtu Agrární komory a Zemědělského svazu ČR, chybí hlavní požadavek, a to, že zemědělcům chybějí finanční prostředky, které jim byly odebrány úpravou Strategického plánu zemědělství v ČR na léta 2023 až 2027. To je současnou vládou, a to na počátku roku 2022. Jde totiž o oněch 23 % redistribuce plateb od středních a velkých firem směrem k malým zemědělcům, které jsou nastaveny na rozměr polností do 150 hektarů. Myslím si, že je to špatně, protože právě toto rozděluje zemědělce na dvě skupiny, které zatím, díky vládní politice, šly proti sobě, což vládě vyhovovalo. Ale to se během příštích měsíců změní. Vždyť v jednotě je síla, tedy i v širokém spektru zemědělců.

Mimochodem, tyto redistributivní platby nechtějí dnes ani někteří malí zemědělci, v jejichž prospěch je to tak nastaveno, Protože i oni si uvědomují, že to zemědělce rozděluje, ačkoliv by zemědělci měli být jednotní, a za své zájmy bojovat společně.

Zkrátka, je to dáno politikou nejsilnější vládní strany, to ODS, která si chce tímto opatření koupit své voliče do budoucích voleb. V tomto ji aktivně podporuje Asociace soukromého zemědělství, což jsou v podstatě restituenti z roku 1990. Ale i oni si budou muset nakonec přiznat, že zemědělci jsou zde od toho, aby produkovali potraviny, nikoliv, aby brali dotace z EU za neobdělanou půdu, jak jim to, dosud zatím striktně, nařizoval Green Deal. Mimochodem, vždyť právě toto, to je nechat půdu ladem, je ekonomický nesmysl. To vám potvrdí každý správný sedlák.