Kolapsem uhlí ve volebním roce 2025, hrozí dokonalá bouře v české energetice i ekonomice

Spekulativní emisní povolenky – zničení uhelné energetiky

Podle autor článku, současné zprávy o tom, že významný český průmyslník Pavel Tykač uvádí, že v příštím roce zavře provoz svých dvou uhelných elektráren, tj. Počerady a Chvaletice, a propustí cca 3000 zaměstnanců, jeden potvrzují situaci, která v energetice nastala díky spekulativním emisním povolenkám. To je, že, díky nim, dochází ke zničení uhelné energetiky. Jenže, problém České republiky spočívá v tom, že za tyto uhelné elektrárny, kterým hrozí zavření, nemáme reálnou náhradu! Takže, podle autora článku, v příštím roce, to je roce volebním, nás pravděpodobně čeká těžká krize, a to nejen energetická.

Zároveň k tomu uvádí tuto charakteristiku s tím, že když se za těžké tlakové níže, ve spojení s dalšími problémy, sejdou všechny nepříznivé faktory, říkají meteorologové takové přírodní katastrofě dokonalá bouře. Podle něho katastrofa mnohem vážnějších rozměrů se blíží na českou energetiku, a tím rovněž na celou ekonomiku a společnost. Načež dodává, že k úžasu dotčených expertů zatím zůstává bohorovný klid dotčených politiků a orgánů státní správy.

O co jde?

Tuto řečnickou otázku si položil autor článku. Poté si odpověděl, že prudký krizový růst cen energie od roku 2021, vinou zelené tranzice a dekarbonizační politiky EU (tedy dlouho před ruskou agresí na Ukrajině) s postupným růstem až na průměrný trojnásobek původních cen, vedl postupně k prudkému snížení aktivit v průmyslu řady evropských zemí v čele s Německem, a samozřejmě také i Českou republikou. Zprávy o obrovském propadu spotřeby elektřiny a plynu v minulých dvou letech byly důsledkem této pokračující ekonomické recese, kdy denně plní média zprávy o odchodu významných průmyslových firem z Německa kvůli nepřijatelným cenám energie a prohlubující se byrokracii.

Statistiky spotřeby energie v České republice, a v tahounu evropské ekonomiky Německu, ukazují pokles spotřeby energie o 20–30 let zpět. Nikoli však zaváděním úspornějších technologií, nýbrž kolabující výrobou, a to vinou růstu cen. Primárně elektřiny.

Podle autora článku následky této situace na sebe nenechaly dlouho čekat. Vedle úzkostlivého šetření, teplejšího počasí a propadu ekonomiky, tato výrazně nižší poptávka po energii, vedla ke snížení její ceny. A tak, jak v současné době uvádí server Seznam Zprávy ve svém rozboru, pokračující spekulativní cena emisní povolenky EU devastuje cenu elektřiny z uhlí natolik, že vede k ekonomické ztrátě z výroby.

Důvod zavření elektráren? Podnikání nemůže být ztrátové!

Takže, vlivný energetický podnikatel Pavel Tykač, a jeho firma Sev.en Energy, tak potvrdili, že nebudou moci dále provozovat své uhelné elektrárny a doly, protože by na nich prodělávali. Autor článku k tomu dodává, že podnikání totiž nemůže být prodělečné, přičemž minulé zisky nekompenzují budoucí ztráty. Obzvlášť, když je náprava v nedohlednu. Podle autora byla pro Seznam Zprávy alarmující hlavně ztráta 3.000 pracovních míst v Tykačově energetice, ale to je, s prominutím, podružný problém při stále velmi malé nezaměstnanosti v ČR, i když lokálně to může být v severních Čechách horší.

Podle autora článku další absurdní stránku tohoto scénáře píše strategie s pokusem o finanční perpetuum mobile, že zelená tranzice se v České republice bude financovat právě z výnosů z emisních povolenek. „I když možná z jejich výnosů pro dotační programy různých resortů vlády, v čele s lidoveckým ministerstvem životního prostředí, zůstane polovina z plánovaného výběru 1,3 bilionu Kč do roku 2030, stále mají ekonomicky zničující sílu,“ píše se v článku.

Uhlí a jaderná energie kryjí 80 % spotřeby elektřiny

Zároveň k tomu jeho autor uvádí, že uhelné elektrárny v dlouhodobém průměru dodávaly dosud 43 procent stabilní elektřiny, v zimě až 50 procent. Spolu s jadernými zdroji (v průměru se z atomu dosud ročně krylo 37 procent spotřeby) tak bylo spolehlivě zajištěno 80 procent všech dodávek elektřiny, což pro naši zemi s nejvyšším podílem průmyslu na tvorbě HDP bylo, a je, zásadní. „Většinově státní akciová společnost ČEZ, se 70procentním podílem ve vlastnictví státu, reagovala tak, že prý výpadek až 15 procent dodávek Sev.en Energy nahradí svými elektrárnami. Možná má například moderní nadkritická elektrárna ČEZ Ledvice spuštěná v roce 2017 lepší nákladovou strukturu než Tykačovy Chvaletice a Počerady, ale bude-li současná ekonomická krize a nižší poptávka po elektřině pokračovat, pak i ČEZ s rizikem žalob od minoritních akcionářů na ´nehospodárný provoz´ nebude moci ve ztrátové výrobě elektřiny z uhlí pokračovat. Samozřejmě se to týká také výroby z menších soukromých zdrojů v závodních energetikách,“ konstatuje se v článku.

Klesá těžba uhlí. Hrozí i zavření dolů!

Podle České geologické služby činí prozkoumané zásoby hnědého uhlí v ČR 8,6 miliardy tun a černého uhlí 16,3 miliardy tun. Těžba je ovšem blokována ekologickými limity. V roce 2023 meziročně klesla těžba uhlí o 15 procent na 30,4 milionu tun.

To, kolem čeho se dosud přešlapuje po špičkách, je ovšem další část očekávané bouře v české energetice. Zásadní pokles odběru hnědého uhlí ze zavřených elektráren zdevastuje také těžební ekonomiku do záporu. Doly by tak následně musely být uzavřeny. S tím zmizí kapacita zdrojů pro dálkové vytápění teplem z uhlí pro 1,6 milionu českých domácností se čtyřmi miliony obyvatel České republiky.

Dlouhodobá nekompetence českých vlád a státní správy!

Dlouhodobá nekompetence českých vlád a státní správy nejen v energetice hrozí přerůst v obrovskou krizi spojenou s překotnou likvidací uhelných zdrojů. Autor článku k tomu dále vysvětlil, že jde o to, že v podobě emisních povolenek, i za souhlasu českých vlád, byla na emisní zdroje z uhlí (ale také z plynu či těžkého průmyslu) uvalena speciální daň, která je měla donutit k větší ekologizaci zdrojů. Ta již byla provedena a dále to již ekonomicky nejde. Podle autora článku nyní tedy nastává doba likvidace.

Německo si v Bruselu dojednalo tzv. kapacitní platby

Ovšem Německo, s jeho vůdčí rolí energetické zelené transformace v EU, si své uhelné zdroje (38 GW výkonu!) zachovává, podobně tak i Polsko, protože si předem v Bruselu dojednaly tzv. kapacitní platby. Uhelné zdroje jsou tak spouštěny do provozu v době, kdy nefungují dotované solární a větrné elektrárny. Za toto omezení majitelé uhelných elektráren dostávají také dotace, tedy platby, jež kompenzují jejich zvýšené provozní náklady kvůli odstávce či většímu opotřebování technologie zejména turbín nepravidelnou výrobou.

Česko si, se svou obrovskou armádou úředníků, a většinově státní společností ČEZ, s jejími lobbisty v Bruselu, takové kapacitní platby „zapomnělo“ dojednat. To je, podle autora článku, naprostý skandál! Němci si navíc uvědomili, že skončit s uhlím mohou jen tehdy, jak budou stavět nové plynové elektrárny. A expertní doporučení pro německou vládu je, aby omezila stavbu větrníků a solárních panelů ve prospěch výkonu 50 GW, jež by měli německé soukromé firmy, po vládních aukcích, získat v nových plynových elektrárnách.

Česká vláda trvá na nesmyslné koncepci energetiky

Podle autora článku česká vláda, místo revidování emisních povolenek, pracuje stále s nesmyslnou variantou klimaticko-energetických plánů postavených prioritně na dekarbonizačních modelech (SEEPIA, NKEP) s tím, že prý uhlí nahradí pětinásobně velká kapacita solárních (FVE) a větrných (VTE) zdrojů souhrnně označovaných jako tzv. OZE. Prvním problémem je, že konec uhlí nám hrozí už v roce 2025, kdežto plánovaný „ambiciózní“ růst OZE je počítán pro rok 2030 na 10 GW ze solárních zdrojů a 1,5 GW z větru.

Podle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) za 4. čtvrtletí 2023 měla česká elektroenergetika z uhlí výkon 9.472,3 MW, z FVE 2.153,8 MW a z VTE 342,2 MW. Ovšem v zimním období loni v prosinci se na celkové netto výrobě elektřiny v objemu 6.622,6 GWh podílely FVE jen 35,5 GWh (0,53 procent) a větrné 92 GWh (1,4 procent). Autor článku k tomu uvádí, že i když bychom instalovanou kapacitu těchto zdrojů, dle modelů SEEPIA a NKEP, zpětinásobili, dodaly by výrobě teoreticky kumulativně necelých 10 procent elektřiny. Ovšem na produkci z uhlí v objemu 3069,4 GWh v prosinci 2023 připadl podíl 46,3 procent. Jakékoli omezení výroby z uhlí bude mít dramatický dopad na energetickou bezpečnost ve všech zimních měsících roku. To lze ve tvrdých statistikách ERÚ dobře spočítat a doložit a vyvracet dotačně prolobbovaná snění o světlých zelených zítřcích, dodává autor článku. Samozřejmě lze výrobu OZE teoreticky sčítat, ale jejich produkce není komplementární: máme tzv. temná období, kdy celé dny i týdny v České republice ani nesvítí slunce, ani nefouká.

„Tři tisíce ohrožených pracovních míst v energetických provozech firmy Sev.en Energy ale znamená hodně málo v konfrontaci s 1,5 milionem pracovních míst v českém průmyslu, jež závisejí na dodávkách stabilní energie. Snad i méně informovaným o energetice a ekonomice dochází, že v takovém případě by se přiblížil sociálně-ekonomický kolaps celé České republiky. Budou se muset probudit statisíce Čechů, aby v ulicích doprovodili stále ještě ve svých protestech mírné zemědělce a vyhnali odpovědné politiky a státní úředníky z jejich dosud teplých a pohodlných kanceláří a přiměli je okamžitě jednat ve prospěch obrany národních zájmů České republiky,“ konstatuje autor článku v jeho závěru