Domácí poptávka na konci loňského roku oživila (Analýza makroindikátorů)

Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu HDP v posledním loňském čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziročně naopak o 0,2 % poklesla. Došlo tak k potvrzení předběžného odhadu, zatímco my jsme v důsledku silných měsíčních dat za prosinec očekávali mírnou vzestupnou revizi. Růst hrubé přidané hodnoty byl však oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %. Rozdíl mezi oběma ukazateli podle národních účtů souvisel s výrazným mezičtvrtletním poklesem vyplacených dotací na produkty. To bylo zřejmě dáno nižšími kompenzacemi nákladů na spotřebu energií, když jejich tržní ceny klesly pod vládou stanovené stropy.

Mezičtvrtletní růst HDP podpořily silné čisté exporty a oživení domácí poptávky. Spotřeba domácností v Q4 23 vzrostla o 0,5 % q/q po předchozím poklesu o 0,3 %. Stejně tak i fixní investice se zvýšily o 1,1 % q/q, zatímco čtvrtletí předtím o 0,5 % klesly. Data ze závěru loňského roku tak dávají naději na obrat ve vývoji spotřeby domácností, která dosud byla brzdou ekonomického růstu. Důvodem byl strmý pokles kupní síly domácností, když inflace převyšovala tempo růstu mezd. Za svou předpandemickou úrovní spotřeba domácností v Q4 23 zaostávala o stále významných 8,3 %. Růst fixních investic podpořily ty směřující do obydlí a ostatních budov a staveb. To by podobě jako další indikátory ukazovalo na mírné oživení na nemovitostním trhu, či v případě ostatních budov a staveb na vyšší investice vlády do dopravní infrastruktury. Příspěvek čistých exportů k mezičtvrtletní dynamice HDP v Q4 23 dosáhl 3,9 pb. Jedná se o druhý nejvyšší údaj v časové radě dostupné od roku 1996. Vyšší už byl pouze v Q3 20 (+6,4 pb), kdy došlo k uvolnění první vlny protipandemických opatření. Vysoký kladný příspěvek v závěru loňského roku pravděpodobně z velké části souvisel s vývozem dříve rozpracované produkce, především pak v případě automobilového průmyslu. Tomuto tvrzení nahrává i skutečnost, že kladný příspěvek čistého vývozu byl kompenzován silně záporným příspěvkem změny stavu zásob (-3,5 pb). Samotná úroveň zásob navíc po zhruba třech letech setrvalého růstu mezičtvrtletně klesla. Vliv na to mohl mít i cyklický pokles poptávky po zboží.

Na růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) se podílel zejména zpracovatelský průmysl. Ten v Q4 23 zaznamenal mezičtvrtletní nárůst HPH o 3 % oproti jejímu snížení o 0,7 % v Q3 23. Vliv zde mělo především odeznění předchozích problémů s dodávkami výrobních vstupů v automobilovém průmyslu, které souvisely se záplavami ve Slovinsku. Kladně k mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispěla ale i odvětí služeb (+0,4 pb) a obchodu (+0,1 pb), která těžila z oživení spotřebitelské poptávky. Pokles výkonu naopak pokračoval ve stavebnictví (příspěvek -2,5 pb), na které nadále silně dopadal útlum nemovitostního trhu v souvislosti s vysokými úrokovými sazbami. Růst ekonomiky brzdil také energetický průmysl, jehož produkce je negativně ovlivněna úsporami energií, a to jak na straně domácností, tak i firem, zejména kvůli jejich vysokým cenám.

Letos podle nás ekonomika poroste o stále skromných 0,8 %. I tak ale půjde o oživení ekonomické aktivity, když loni HDP klesl o 0,4 %. Očekáváme, že hlavním zdrojem letošního růstu HDP bude spotřeba domácností, kterou by měl podpořit obnovený růst reálných mezd. Ten v mezičtvrtletním vyjádření začal již v minulém roce a v tom letošním by kvůli rychlému snížení inflace mělo dojít k obnovení růstu i z meziročního pohledu. K postupnému oživení spotřebitelských výdajů by měla pomoci rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor domácností, stejně tak i současná velmi nízká výchozí úroveň.