Jihočeský kraj v roce 2022 z pohledu regionálních účtů
Hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnatelných cenách (s. c.) v Jihočeském kraji v roce 2022 podle předběžných výsledků již třetím rokem klesal. Kraj se dosud nevzpamatoval z ochromení ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru v roce 2020. Rok poté a podle předběžných výsledků i v roce 2022 HDP kraje ve s. c. klesl tak, že ztráta oproti předpandemickému roku 2019 dosáhla v roce 2022 téměř 6 %. Celorepublikově byl vývoj posledních dvou let příznivější a HDP ve s. c. těsně překonal předpandemickou úroveň.
Graf 1 Meziroční vývoj HDP ve s. c. v Jihočeském kraji a České republice
Po šestiletém období oživení ekonomiky v letech 2014 až 2019 se v roce 2020 HDP ve s. c. propadl meziročně o 4,4 %, přičemž v ČR se snížil ještě více (-5,5 %). Šlo o nejhlubší meziroční pokles v historii kraje i celé republiky od roku 1995. Ekonomika kraje se z pandemického šoku stále ještě nevzpamatovala, HDP kraje dál klesal, v roce 2021 o 0,3 % a v roce 2022 o 1,2 %. Celorepublikový vývoj byl příznivější, HDP již rostl, a přestože v roce 2022 růst zpomalil, HDP ve s. c. v roce 2022 již dosáhl na předpandemickou úroveň.
Graf 2 Meziroční vývoj HDP ve srovnatelných cenách v ČR a podle krajů
Po meziročním poklesu v roce 2020 v důsledku pandemie ve všech krajích se v letech 2021 a 2022 již ve většině krajů HDP ve s. c. zvyšoval, ale ve třech krajích – Jihočeském, Karlovarském a Kraji Vysočina – se pokles zatím nepodařilo zvrátit. Vinou recese se HDP ve s. c. v Jihočeském kraji v roce 2022 propadl na úroveň roku 2017, v Kraji Vysočina na úroveň roku 2016 a v Karlovarském kraji dokonce pod úroveň roku 2000. V ostatních krajích HDP ve s. c. poslední dva roky rostl, nejvíce v hlavním městě Praze a Středočeském kraji, ale jen ve čtyřech krajích – v Praze, Pardubickém, Jihomoravském a Olomouckém – překročil hodnoty roku před pandemií. Středočeskému kraji se i přes vysoké meziroční přírůstky nepodařilo hluboký propad z roku 2020, způsobený zejména uzávěrou průmyslu, dorovnat.
Graf 3 HDP ve srovnatelných cenách v ČR a podle krajů (rok 2000 = 100 %)
V roce 2022 byl v Jihočeském kraji vytvořen regionální HDP v běžných cenách (b. c.) ve výši 309,0 mld. Kč. K celorepublikovému HDP kraj přispěl 4,6 %, což bylo nejméně v historii.
Graf 4 Podíl krajů na HDP České republiky
V dlouhodobém vývoji kraj začal ztrácet ze svého vlivu na celorepublikový HDP v roce 2000, kdy jeho příspěvek představoval 5,7 %, v roce 2010 činil již jen 5,0 % a postupně se snižoval. V regionálním žebříčku se kraj aktuálně umístil na osmém místě, zatímco v předchozích jedenácti letech obsazoval šestou nebo sedmou příčku a do roku 2010 stabilně šesté místo.
Hospodářsky nejsilnějším krajem České republiky je hlavní město Praha. Jeho příspěvek k celorepublikovému HDP se dlouhodobě zvolna zvyšoval, v roce 2022 již představoval 28,4 %. Kromě hlavního města svůj podíl na HDP ČR oproti roku 2000 zvýšily již jen další dva ekonomicky nejvýznamnější kraje – Středočeský a Jihomoravský.
Vývoj regionálního HDP úzce souvisí s vývojem regionální hrubé přidané hodnoty (HPH), která představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu. Z hlediska dlouhodobého vývoje ve struktuře HPH převažují a zvolna upevňují svůj vliv odvětví terciárního sektoru (tržní a netržní služby) na úkor klesajícího zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) a sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví). Mezi roky 2000 a 2022 se v Jihočeském kraji snížil podíl primárního sektoru z 6,8 % na 4,5 %, podíl sekundárního sektoru z 39,5 % na 35,5 %, naproti tomu podíl terciárního sektoru se zvýšil z 53,7 % na 60,0 %, což byla dosud nejvyšší hodnota v historii kraje.
Graf 5 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty
Po poklesu HPH v b. c. v roce 2020 vlivem pandemické krize napříč regiony i většinou odvětví, ze kterých byl nejvíce zasažen zpracovatelský průmysl, se v letech 2021 a 2022 již HPH většiny odvětví v jednotlivých regionech meziročně zvyšovala. Výjimkou byla v roce 2022 např. HPH peněžnictví a pojišťovnictví, která v ČR a regionech převážně poklesla nebo stagnovala, a HPH průmyslu v jižních Čechách a na Vysočině, jež na rozdíl od ostatních krajů v roce 2021 stagnovala a v roce 2022 poklesla; ačkoli ve zpracovatelském průmyslu již v obou letech rostla. Snížení HPH průmyslu v Jihočeském kraji v roce 2022 napomohlo historicky nejvyššímu podílu terciárního sektoru.
V regionálním srovnání měl Jihočeský kraj dlouhodobě druhý nejvyšší podíl primárního sektoru (po Kraji Vysočina). V roce 2022 obsadil čtvrtým nejnižším podílem sekundárního sektoru (35,5 %) pomyslnou jedenáctou příčku a 60% podílem terciárního sektoru čtvrtou nejvyšší příčku. Za ním s nižším podílem sekundárního sektoru a před ním s vyšším podílem terciárního sektoru bylo jen hlavní město Praha, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Stejné umístění podle podílu sekundárního sektoru měl Jihočeský kraj začátkem tisíciletí, v dalších letech byl nejčastěji desátý. Aktuální pořadí kraje podle zastoupení terciárního sektoru bylo nejlepší v historii, začátkem století měl kraj šestý nejvyšší a v posledním desetiletí nejčastěji pátý nejvyšší podíl terciéru mezi regiony.
Struktura HPH Jihočeského kraje se od celorepublikové liší vyšším podílem primárního a sekundárního sektoru a nižším podílem terciéru. Republikovou skladbu HPH však výrazně ovlivňuje hlavní město Praha (s podílem terciéru 83,5 % v roce 2022). Od struktury HPH za souhrn mimopražských krajů se jihočeská již tak markantně neliší.
Hodnotou HDP na 1 obyvatele (480,5 tis. Kč) v roce 2022 obsadil Jihočeský kraj v žebříčku krajů podle předběžných výsledků desátou příčku a zopakoval tak své dosud nejhorší umístění z roku 2017. Nejlepších výsledků dosahoval do roku 2007 (třetí až páté místo), pak se jeho pozice v mezikrajském žebříčku zhoršila, umisťoval se na šestém až devátém místě.
Graf 6 HDP na 1 obyvatele a HDP na 1 zaměstnaného v roce 2022 podle krajů
V porovnání s výsledkem za republiku měl Jihočeský kraj v přepočtu na 1 obyvatele vždy nižší HDP a republikové hodnotě se spíše vzdaloval. Zatímco v roce 2000 za ní zaostával o 5,9 %, při pandemii v roce 2020 o 18,0 %, v roce 2022 se za ní opozdil o 24,3 %, což byl historicky jeho nejhorší výsledek. Republikovou hodnotu významně ovlivňuje hlavní město Praha, které ji jako jediný kraj převyšuje, od roku 2001 více než dvakrát. Pomineme-li Prahu, pak HDP na 1 obyvatele za souhrn mimopražských krajů jižní Čechy až do roku 2007 překračovaly. Od roku 2008 na něj většinou již jen ztrácely, v roce 2022 nejvíce v historii (-7,4 %).
Výraznou převahu hlavního města vedle struktury HPH s vysokým podílem služeb ovlivňuje také vysoký počet zaměstnaných, kteří sice v Praze pracují, ale často dojíždějí z jiných regionů, zejména ze středních Čech. Zatímco Pražanů bylo v roce 2022 o 4,7 % méně než Středočechů, zaměstnávalo hlavní město (podle místa pracoviště) 1,5 krát více osob než Středočeský kraj.
Republikovou produktivitu práce, tj. HDP v přepočtu na 1 zaměstnaného, kromě hlavního města Prahy dříve často mírně překračoval ještě Středočeský kraj. V posledních dvou letech po pandemii však za ní zaostal. Z ostatních krajů na republikovou produktivitu práce po roce 2000 žádný další nedosáhl. Jihočeský kraj za ní v roce 2000 zaostával o 5,9 %, v roce 2019 (rok před pandemií) se jí vzdálil o 15,5 % , v roce 2022 pak o 19,9 %, což v pořadí krajů znamenalo desáté místo. Předtím se v žebříčku krajů podle produktivity práce do roku 2002 kraj umisťoval na čtvrtém místě, v dalších letech se jeho pozice zhoršila. Od roku 2008 mu náleželo desáté až dvanácté místo, jen v letech 2019 a 2020 bylo jeho umístění lepší (osmé a sedmé místo).
Graf 7 HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) v roce 2022 podle krajů
Při vyjádření HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) dosáhl v roce 2022 podle předběžných výsledků Jihočeský krajunijního průměru (EU 27) z 68,4 %. Oproti roku 2019, kdy tohoto průměru dosáhl ze 74,9 %, to znamenalo výrazné zhoršení zaviněné horším vývojem ekonomiky oproti průměru EU. Z krajů České republiky průměr EU 27 převyšovalo dlouhodobě jedině hlavní město Praha, od roku 2017 více než dvojnásobně. Hranici 75 % unijního průměru v roce 2022 překročily kromě Prahy další čtyři kraje – Jihomoravský, Středočeský, Plzeňský a Královéhradecký.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) se pro regionální úroveň vyjadřuje pouze v běžných cenách. V úhrnu za Českou republiku THFK v b. c. rostla s výjimkou let 2009 až 2013, kdy trend narušila ekonomická recese, roku 2016, který následoval po vysoké investiční aktivitě spojené s dočerpáváním eurofondů, a roku 2020 v důsledku pandemické krize. Objem investic je regionálně rozkolísanější v souvislosti s realizací větších investičních akcí. V roce 2020 THFK meziročně klesla ve většině krajů včetně Jihočeského, kde pokles představoval 3,1 %. Poslední dva roky již THFK ve většině krajů rostla, nejprve zvolna a pak prudčeji, v jižních Čechách o 2,3 % a 22,8 %.
Od doby, kdy se na přelomu století stavěla jaderná elektrárna Temelín, již nikdy v kraji nebyla tak vysoká a výrazně nadprůměrná investiční aktivita. Míra investic (podíl THFK na HDP) až do roku 2005 dosahovala více než 30 %. V dalších letech měla spíše klesající trend. Od roku 2019 sice míra investic kolísala ale s rostoucím trendem. V roce 2022 při THFK převyšující 85 mld. Kč představovala míra investic v kraji 27,6 %, ve srovnání s ČR byla nadprůměrná, v mezikrajském srovnání čtvrtá nejvyšší a v kraji druhá nejvyšší za posledních deset let.
Graf 8 Podíl Jihočeského kraje na THFK České republiky a míra investic
V regionálním pohledu měl každoročně od roku 1995 nadprůměrnou míru investic Středočeský kraj, v posledním desetiletí ještě hlavní město Praha. Podprůměrná investiční aktivita byla po celé poslední desetiletí zjištěna v krajích Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém a v Kraji Vysočina.
K celorepublikovému objemu THFK v roce 2022 Jihočeský kraj přispěl 4,7 %, což byl v pořadí krajů sedmý nejvyšší podíl. Stejné umístění kraj docílil v roce 2022 i po přepočtu THFK na 1 obyvatele. Na republikové hodnotě THFK na 1 obyvatele se kraj podílel ze 78,0 %.
Při hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v regionech se uplatňuje čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), udávaný v běžných cenách. ČDDD má trvale rostoucí trend, který byl v krajích ojediněle narušen v letech 2010 až 2013 v souvislosti s vleklou hospodářskou krizí, v jižních Čechách tehdy meziročně poklesl dvakrát. Celorepublikový ČDDD přitom rostl nepřetržitě. Protože zahrnuje i sociální důchody, ČDDD při pandemické krizi v roce 2020 v kraji ani ČR neklesl, pouze zpomalil svůj růst. V roce 2022 vzrostl v kraji meziročně o 11,1 %, v ČR o 10,6 %.
Podle hodnoty ČDDDna 1 obyvatele se v letech 2021 a 2022 Jihočeský kraj zařadil na sedmou pozici mezi regiony. Znamenalo to lepší umístění než v předchozím desetiletí, kdy byl nejčastěji osmý, ale horší umístění než v první dekádě nového tisíciletí, kdy býval čtvrtý až šestý. Ve srovnání s celorepublikovým výsledkem byl ČDDD na 1 obyvatele v Jihočeském kraji od roku 1998 nižší a rozdíl se spíše prohluboval, až v roce 2020 se trend obrátil a poslední tři roky se ztráta kraje poněkud snižovala. Zatímco v roce 2000 kraji chyběla do republikové hodnoty 1,2 %, v roce 2019 to bylo již 6,9 % (nejvíc v historii) a v roce 2022 rozdíl činil 4,5 %.
V žebříčku krajů podle hodnoty ČDDD na 1 obyvatele si první místo udržuje dlouhodobě hlavní město Praha (zhruba 30 % nad průměrem ČR). Nadprůměrných hodnot dosahoval každým rokem ještě Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku krajů figuroval nejčastěji Ústecký nebo Karlovarský kraj (s více než 10% ztrátou na republiku).
Graf 9 Základní makroekonomické ukazatele v běžných cenách na 1 obyvatele
Celkový pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů po přepočtu na 1 obyvatele (v běžných cenách, tedy bez zohlednění cenových vlivů) nabízí graf 9. Pandemický rok 2020 přinesl České republice v přepočtu na 1 obyvatele meziroční snížení HDP a THFK a růst ČDDD. V Jihočeském kraji v přepočtu na populaci HDP stagnoval, THFK poklesl a ČDDD vzrostl. V letech 2021 a 2022 již makroekonomické ukazatele v přepočtu na 1 obyvatele v ČR i v kraji rostly, přitom HDP na 1 obyvatele v ČR podstatně rychleji než v jižních Čechách, což vedlo k výraznému prohloubení rozdílu mezi jihočeskou a republikovou hodnotou.
THFK na 1 obyvatele v kraji byla až do roku 2005 převážně vyšší než údaj za republiku, v dalších letech již byla jen nižší, ve srovnání s ČR podprůměrná. Od roku 2015 v přepočtu na populaci THFK v kraji na republikovou hodnotu ztrácela více než 20 %, v roce 2022 to bylo 22 %. Nejméně zaostávala krajská hodnota za republikovou v případě ČDDD, od roku 2010 o 5 % až 7 %, v letech 2021 a 2022 o méně než 5 %.
Přílohy
-
Další informace:
-
Databáze regionálních účtů Odkaz [nové okno]
-
⇩ Makroekonomické ukazatele v Jihočeském kraji
-
Kontakt:
Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E: irena.kovarnova@czso.cz
T: 386 718 690
M: 703 854 593
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz