Nahrazení umělou inteligencí se podle průzkumu obává jen 17 % absolventů učilišť. Česko bude potřebovat více vyučených plynařů

S blížícím se koncem lhůty pro podání přihlášek na střední školy se musí žáci devátých tříd rozhodnout, jakým směrem se vydají. Stále zajímavějšími se pro mnohé z nich stávají učební obory. Podle lednového průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet, mezi mladými absolventy učilišť převládá názor, že je umělá inteligence nedokáže nahradit. Aktuálně nemají ani problém s uplatněním. Ihned po získání výučního listu začne pracovat téměř polovina z nich, do tří měsíců práci najdou tři čtvrtiny. Řada oborů, jako je plynařina, navíc v příštích letech očekává poptávku po vyučených technicích, kterou školy aktuálně nestačí pokrývat.

Pracovním trhem zamíchá umělá inteligence

Žáci devátých tříd základních škol stojí společně se svými rodiči před obtížným výběrem, na jakou střední školu a obor se přihlásit. Udělat správné rozhodnutí je přitom čím dál náročnější. Kromě toho, že se o slovo hlásí silné ročníky, musí zájemci o studium počítat i se změnami, které na pracovní trh přináší nástup umělé inteligence. Ten by se měl dotknout především kancelářských profesí, a to nejen těch repetitivních, ale i vysoce kreativních a sofistikovaných. Relativně imunní by proti nástupu AI naopak měla být manuální řemesla.

To potvrzuje i lednový průzkum [1] největšího národního distributora plynu skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Strach z toho, že je v práci nahradí umělá inteligence má jen 17 % z nich. Významná část (38 %) si naopak dokáže představit, že jim umělá inteligence v budoucnu usnadní výkon práce. Už dnes ji v práci pravidelně využívá 28 % mladých absolventů učebních oborů.

„Výsledky průzkumu ukazují, že mladí lidé umělou inteligenci nevnímají jako hrozbu. Mnozí v ní naopak vidí příležitost. Z pohledu jednotlivých oborů se o práci podle absolventů nemusí bát zejména řemeslníci a lidé, kteří pečují o technologická zařízení,“ shrnuje výsledky průzkumu Helena Steinerová, manažerka náboru a rozvoje zaměstnanců skupiny GasNet. Téměř polovina dotázaných je přesvědčená o tom, že je lidská práce v jejich oboru zcela nenahraditelná. Dalších 30 % si pak myslí, že umělá inteligence dokáže zastat pouze některé specifické úkony.

Řemeslo má zlaté dno

Ve světle současného nedostatku kvalitních řemeslníků se pomalu rozplývají stereotypní představy o nízkém platovém ohodnocení a obtížném uplatnění absolventů učebních oborů. Ti dnes nemají problém najít práci. Podle dat Národního pedagogického institutu činila v dubnu 2023 míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů středního vzdělání s výučním listem 6,6 % [2] . Tomu odpovídají i výsledky průzkumu. Do tří měsíců od obdržení výučního listu si práci najdou tři čtvrtiny absolventů, 47 % začne pracovat ihned po ukončení studia. Je tomu tak i proto, že se firmy snaží nejlepší řemeslníky získat už na školách.

Pohled veřejnosti na odborné školy a učiliště se postupně proměňuje a zájem o učební obory díky tomu v posledních letech roste. Vloni na ně bylo podle dat ČSÚ [3] přijato více než 37 tisíc žáků, což je za pět let bezmála 20% nárůst. „Oproti všeobecnému vzdělávání, v rámci něhož si žáci mohou až později zvolit směr, kterým by se chtěli profilovat, je u odborného vzdělávání zcela zásadní umět zvolit správný obor hned na začátku. Proto už dnes žákům představujeme, jaké zajímavé příležitosti vznikají díky probíhající transformaci českého plynárenství na obnovitelné plyny, tedy na biometan a vodík,“ vysvětluje Helena Steinerová .

Význam správného výběru oboru potvrzuje i průzkum. Ne každý totiž u vystudovaného oboru zůstane. Ti, kteří vyučené řemeslo provozují, jsou však v naprosté většině případů spokojení se svou aktuální pracovní pozicí, se svým měsíčním výdělkem i s rozhodnutím vystudovat daný obor. Výrazně více než v případě lidí, kteří ve vystudovaném oboru nepůsobí.

Jedním z učebních oborů, na které se mohou žáci devátých tříd hlásit, a jehož absolventi si zpravidla nachází uplatnění ve vystudovaném oboru, je plynařina. Právě plynárenství čeká období výrazného rozvoje. To nemusí být na první pohled patrné, protože se ve veřejném prostoru objevila celá řada mýtů: „Když nebude plyn z Ruska, bude ho málo a bude drahý. Evropská unie navíc plánuje zakázat kotle na plyn už v roce 2029. A je to fosilní palivo, které nemá perspektivu.“ Jaká je skutečnost?

„ČR už není závislá na ruském zemním plynu. Náhrada přišla rychle z Norska a v podobě LNG. Cena zemního plynu klesla na úroveň před vypuknutím války na Ukrajině a došlo k celkové stabilizaci. Údajný zákaz kotlů je pak jen špatná interpretace návrhu Evropské komise, jak zvýšit účinnost nových plynových kotlů, které budou uvedeny na trh po roce 2029,“ vysvětluje Helena Steinerová a dodává: „Plyn bude pevnou součástí tuzemského energetického mixu i v budoucnu, což je zakotveno v národních strategických dokumentech. Čeká nás renesance plynu, a nejen toho zemního.“

Poukazuje tak na fakt, že Česko spotřebovává více energie z plynu než z elektřiny [4] a emisně šetrnější plyn se navíc v nejbližších letech stane náhradou za končící uhlí. Evropské a české plynárenství se současně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny: biometanem a vodíkem. Vlastní médium v plynovodech se tedy časem změní, ale základ spolehlivé infrastruktury zůstane.

„Plynárenství stojí na prahu největší transformace od dob průmyslové revoluce. Jako GasNet jsme v minulém roce připojili do distribuční sítě už pátou výrobnu biometanu a pracujeme na vodíkových projektech. Náš plán je postupně zemní plyn nahradit čistým vodíkem. Kromě nových technologií však pro nás zůstanou klíčoví lidé. Aktuálně je průměrný věk našich zaměstnanců 48 let a každým rokem se zvyšuje. To se přitom týká celého segmentu, kde očekáváme, že budou v příštích patnácti letech otevírány vyšší stovky pracovních pozic. Absolventi plynařských oborů se tak nemusí bát o uplatnění. Naopak si mohou vybírat,“ poukazuje Helena Steinerová.

Vysoký zájem o odborníky v oblasti energetiky potvrzuje i společnost LMC, provozovatel portálů Jobs.cz a Práce.cz. Vloni došlo ve srovnání s rokem 2022, který byl z pohledu náborové potřeby rekordní, k poklesu celkového množství inzerovaných pozic o 15,2 %. V oboru elektrotechnika a energetika však pokles činil pouhých 3,8 %. To je ve srovnání s ostatními obory jeden z nejlepších výsledků.

Vysokou poptávku po odbornících v oblasti energetiky však školy nestíhají pokrývat. I přes mírný nárůst zájmu ze strany žáků tak plynárenství stále bojuje s nedostatkem absolventů, kteří by byli schopní nahradit plynaře odcházející do důchodu. Ročně školy vyprodukují dohromady jen kolem padesáti absolventů.

Pro další rozvoj je podle zástupce ředitele Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy Romana Komínka klíčová spolupráce škol s firmami. „Firmy dnes spoluvytvářejí budoucnost odborných předmětů a jinak tomu není ani u tříletého oboru »Mechanik plynových zařízení«. Plynaři našim žákům předávají know-how ohledně biometanu, vodíku a zajišťují jim odborné praxe.“ S tím souhlasí i ředitel Středního odborné učiliště plynárenského v Pardubicích Martin Valenta: „Spolupracujícífirmy poskytují školám nejaktuálnější technologie, odborné znalosti a dovednosti. Zároveň informují školy o možnostech uplatnění jejich absolventů. O spolupráci s šikovnými žáky mají firmy enormní zájem.“

Než podáte přihlášku

Podle Heleny Steinerové je důležité objektivně zvážit schopnosti i ambice žáka a netlačit ho na sílu někam, kde se bude trápit: „Bohužel se nám občas stává, že do GasNetu má nastoupit žák z technického oboru zakončeného maturitou, kterou však třeba kvůli jazykům neudělá. Po čtyřech letech studia tak nemá žádnou odbornou kvalifikaci ani výuční list. I když víme, že by byl šikovný technik, nemůžeme ho přijmout.“

Pro mnohé žáky tak může být vzhledem k budoucímu uplatnění zajímavější vystudovat tříletý učňovský obor a k němu přidat navazující nástavbový obor, ve kterém získají druhý výuční list nebo maturitní vysvědčení. Žáci si tak významně rozšíří kvalifikaci a na trhu práce se stanou ještě atraktivnější. „Typické je to například u instalatérů či elektrikářů, kteří následně studují rok nástavbové plynařiny. Vzdělání rozhodně nemusí končit prvním výučním listem. Potvrzuje se nám, že když si šikovný absolvent tříletého oboru dále rozšiřuje kvalifikaci, zaměstnavatelé se o něj doslova perou,“ radí závěrem Helena Steinerová.

[1] Cílem průzkumu bylo získat vhled do nálad mladých absolventů učebních oborů v České republice. Sběr dat byl realizován od 15. do 18. ledna 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 315 respondentů vybraných na základě dosaženého vzdělání (absolventi učebních oborů) a věku (18-35).

[2] Kategorie vzdělání H.

[3] ČSÚ – Školy a školská zařízení - školní rok 2022/2023.

[4] V roce 2022 činila tuzemská čistá spotřeba elektrické energie 60,3 TWh, spotřeba plynu pak 81,5 TWh. Zdroj: ERÚ