Fed i ECB ponechají tento týden sazby beze změny (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americká i evropská centrální banka ponechají tento týden sazby beze změny, zásadní obrat nečekáme ani v jejich rétorikách. ECB by mohla předběžně oznámit, že od jara začne redukovat reinvestice z pandemického programu. Americká inflace v listopadu zřejmě díky nižším cenám pohonných hmot dále zvolní, její jádrová složka se však i nadále bude držet poměrně vysoko. I přes nižší ceny na tamních čerpacích stanicích prodeje pohonných hmot v listopadu poklesly, stejně tak prodeje aut. Americké maloobchodní tržby tak v listopadu zřejmě mírně meziměsíčně poklesnou. Propad čeká i evropskou průmyslovou produkci, na kterou v říjnu dolehlo teplé počasí a s tím spojená nižší výroba energií i IT zboží. Díky nižším regulovaným cenám a cenám pohonných hmot se na nižší úrovně podívá i česká inflace. Ta by měla klesnout z říjnových 8,5 % na listopadových 7,2 %.

Inflační tlaky v USA na ústupu

Americká centrální banka ponechá na středečním zasedání úrokové sazby beze změny. Výraznější posuny neočekáváme ani v její rétorice. Přestože inflace zpomaluje, bude si Fed chtít zřejmě se silnějšími prohlášeními počkat až na začátek příštího roku, kdy bude zřejmé, zda se inflace vrací bezpečně k cíli. Inflační data za listopad budou zveřejněna ještě před jeho zasedáním. Ta by měla ukázat, že v důsledku nižších cen pohonných hmot a ojetých automobilů celková inflace klesla z říjnových 3,2 % na 3,0 %. Její jádrová složka však zůstává vysoko (odhad SG 3,9 % y/y v listopadu). Nižší ceny pohonných hmot i automobilů se podle našeho odhadu nepropíšou do vyšších prodejů. Maloobchodní tržby tak podle našeho odhadu meziměsíčně poklesnou. V kontrolní skupině, která je důležitá z hlediska výpočtu HDP, by měly podle tržního konsenzu stagnovat.

V eurozóně bude klíčové čtvrteční zasedání ECB. To by zásadní změny v měnové politice signalizovat nemělo. Je však možné, že se centrální banka shodne na dřívějším ukončení reinvestic z předpandemického programu PEPP a toto rozhodnutí také oznámí. Faktické kroky bychom ale neočekávali dříve než v březnu či dubnu. Podstatné také bude, jak se ECB vypořádá s holubičími očekáváními finančních trhů ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Klíčová tak bude rétorika centrální banky, která zřejmě uzná pokrok dosažený v boji s inflací. Zároveň ale bude varovat před tím, aby současná situace byla považována za vítězství. Nová prognóza by měla ukázat na návrat inflace k cíli v roce 2025, což by otevřelo cestu pro snížení sazeb v H2 24. Vzhledem k utaženému trhu práce a rostoucím mzdám se rizika koncentrují ve směru vyšší jádrové inflace, a tím tedy i pozdějšího začátku uvolňování měnových podmínek.

Z evropských indikátorů zaslouží pozornost průmyslová produkce za říjen. Ta podle již zveřejněných dat za jednotlivé národní ekonomiky meziměsíčně propadla o 0,7 %, meziročně pak o 5,2 %. Za výsledkem by měla stát nižší výroba energií v důsledku teplého počasí a výrazné snížení v oblasti IT (v Irsku).

Meziroční růst českých spotřebitelských cen podle našeho odhadu v listopadu zpomalil na 7,2 % po říjnových 8,5 %. Vliv na to nadále měla nižší srovnávací základna, když vloni na podzim vláda zavedla úsporný energetický tarif. Jádrová inflace by měla zůstat utlumená kvůli přetrvávající velmi slabé poptávce. Očekáváme tak, že její meziměsíční dynamika se v anualizovaném vyjádření nadále pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. V meziročním vyjádření potom odhadujeme zpomalení jádrové inflace ze říjnových 4,2 % na listopadových 3,8 %. Poblíž 7 % se meziroční inflace bude pravděpodobně pohybovat také v prosinci, v příštím roce by ale měla výrazně klesnout. Kvůli ohlášenému výraznějšímu, než námi očekávanému navýšení regulovaných cen energií bude pravděpodobně inflace oproti naší prognóze vyšší (1,9 % pro celkovou inflaci v roce 2024). Pohybovat by se mohla v rozmezí 2 3 %. Více k měsíčním předpovědím zde: https://bit.ly/CMF_Dec23_CZ.

Data z české ekonomiky mírně vylepšila její obrázek

Sérii minulý týden zveřejňovaných dat na domácí půdě odstartovaly mzdy za třetí čtvrtletí letošního roku. Ty v nominálním vyjádření průměrně rostly o 7,1 % y/y po růstu o 8,0 % v Q2. V mezičtvrtletním srovnání mzdová dynamika dosáhla 1,0 %. V reálném vyjádření byly mzdy meziročně o 0,8 % nižší, v mezikvartálním srovnání však již druhé čtvrtletí rostly. Celkově se v průměru nacházely zhruba na úrovni konce roku 2017. Více jsme se tématu věnovali zde https://bit.ly/47IuOMi. Zatím pouze umírněný růst reálných mezd se pak odráží ve vývoji českých maloobchodních tržeb. Ty bez prodejů aut v říjnu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,6 % po zářijovém poklesu o 0,5 %. Meziročně však byly stále nižší o 1,4 % (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní). Už vůbec se nedařilo tuzemským službám, které byly v říjnu nižší o 0,4 % po zářijovém růstu o 0,5 %. Více k tématu zde: https://bit.ly/3RuPiBB.

Naopak česká průmyslová produkce překvapila svým meziročním růstem o 8 % y/y. Meziměsíčně se zvýšila o 2,8 %, čemuž pomohlo především zlepšení situace v dodavatelských řetězcích automobilového sektoru. Díky vyšším vývozům automobilů překonal tržní očekávání i říjnový přebytek zahraničního obchodu. Solidně meziměsíčně v říjnu rostlo i české stavebnictví. Více se datům věnujeme zde: https://bit.ly/41dSK7Y. Zveřejněné statistiky ukázaly, že ČNB v říjnu pokračovala v dříve avizovaném odprodeji výnosů z devizových rezerv, když uzavřela spotové operace na devizovém trhu za 284 mil. EUR. Více zde: https://bit.ly/3sZ0u15). Datovou smršť uzavřela páteční data z trhu práce. Podíl nezaměstnaných však nepřekvapil, když v listopadu stagnoval na říjnových 3,5 % (https://bit.ly/46UC4U1).

Koruna zahájila minulý týden oslabením k úrovním lehce nad 24,40 CZK/EUR. V dalších dnech se pak pohybovala převážně v pásmu 24,30-24,35 CZK/EUR. Bez výraznějších pohybů se minulý týden obešel polský zlotý. Polská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny na 5,75 %, jak se očekávalo, a tak se polský zlotý obchodoval převážně v úzkém pásmu 4,32-4,34 PLN/EUR. Tradičně nejvolatilnější byl maďarský forint, který oslabil o 0,9 % a v pátek se obchodoval za 381,9 HUF/EUR.

Data přicházející ze sousedního Německa výrazně zklamala. Pozitivní překvapení přinesla pouze vzestupná revize PMI z oblasti služeb (z 48,7 bodu na 49,6 bodu), naopak říjnové tovární objednávky a průmyslová výroba za konsenzem zaostaly. Tovární objednávky propadly meziměsíčně o 3,7 %, zatímco trh počítal s mírným růstem. V červených číslech byla i průmyslová produkce (-0,4 % m/m vs. tržní očekávání +0,2 %), což je nepříjemná zpráva i pro český průmysl. Není tedy divu, že společná evropská měna pokračovala ve své sestupné tour. Zatímco minulý týden zahajovala poblíž úrovně 1,09 USD/EUR, v jeho závěru se již pohybovala jen kolem 1,078 USD/EUR. Náladu euro ještě více zhoršila data z amerického trhu práce, která opět překvapila pozitivně. Počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl téměř 200 tisíc, což jen doložilo, že očekávání trhů ohledně snižování sazeb v USA jsou předčasná. Euro v reakci oslabilo až na 1,074 USD/EUR, posléze ale ztrátu částečně korigovalo.