Zářijová data z reálné ekonomiky nepotěšila (Analýza makroindikátorů)

Českému průmyslu se v září nedařilo. Jeho výstup byl ve srovnání s předchozím měsícem o 1,8 % nižší. Zhoršovala se výkonnost zpracovatelského průmyslu, vlivem teplého počasí poklesl i výstup energetického segmentu. Meziměsíčně se zhoršily i výsledky stavebnictví, které táhla směrem dolů výkonnost pozemního stavitelství. Jediný údaj, který překvapil pozitivně, byl zářijový zahraniční obchod. Jeho přebytek výrazně předčil očekávání díky vývoji cen komodit i jejich nižšímu dováženému množství. Výkon českého průmyslu i stavebnictví zůstane zřejmě vlivem slabé poptávky utlumený i ve zbytku letošního roku. Situaci v průmyslu by mohl zachraňovat automobilový segment, který těží z neuspokojené poptávky naakumulované v předchozích dvou letech.

Průmyslová produkce v září meziměsíčně klesla o 1,8 % a meziročně byla nižší o 7,8 % (NSA), respektive o 5,0 % po očištění o rozdílný počet pracovních dní. To bylo výrazně pod konsensem trhu, který očekával meziroční pokles o 5,4 % (NSA).

Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

V samotném zpracovatelském odvětví produkce meziměsíčně klesla o 1,4 %, a to po poklesech jak v červenci (o 3,8 %), tak i srpnu (o 0,1 %). Za celý třetí kvartál tak byla mezičtvrtletně nižší o výrazných 2,9 %. Na slabém výkonu se ve třetím čtvrtletí podepsaly odstávky v automobilovém průmyslu, který čelil obnoveným problémům v dodavatelských řetězcích, a to i v souvislosti s povodněmi ve Slovinsku. To se také odrazilo na slabé výrobě aut v září, která meziměsíčně sice klesla „pouze“ o 0,2 %, avšak to následovalo po 9,6% poklesu v srpnu. V září však slabý výkon podala většina zpracovatelských odvětví. Na meziměsíčním poklesu se významně podílelo snížení produkce ve strojírenství (s příspěvkem 0,5 pb), výrobě ostatních dopravních prostředků (-0,4 pb) či výrobě elektrických zařízení ( 0,2 pb). Na slabém výkonu zářijové průmyslové produkce se odrazila i nižší dostupnost jaderných elektráren a nižší poptávka vlivem neobvykle teplého počasí, když výroba energetického průmyslu meziměsíčně klesla o téměř 7 %. Meziročně byla produkce nižší o 17 %, což zřejmě souvisí také se snahami o energetické úspory podniků a domácností. Hodnota nových zakázek meziměsíčně vzrostla o 3,4 %. Podílel se na tom zejména vysoký růst zakázek dopravních zařízení a ve farmaceutickém průmyslu. Obecně však průmysl nadále čelí slabší poptávce jak domácí, tak i zahraniční, což bude zřejmě brzdit růst průmyslové produkce v následujících měsících poté, co ve třetím čtvrtletí průmyslová produkce klesla mezičtvrtletně o 2,1 %.

Komodity pomohly bilanci zahraničního obchodu k vyššímu přebytku

Bilance zahraničního obchodu překvapila vyšším přebytkem, než jsme my i finanční trhy očekávali. Ten dosáhl 12,8 mld. CZK, konsenzus přitom činil 6,4 mld. CZK. Za výsledkem stály především nižší ceny ropy a zemního plynu i jejich menší dovezený objem. Zároveň se o 4,4 mld. CZK zvýšil přebytek s motorovými vozidly, zlepšila se i bilance obchodu s elektrickými zařízeními. Negativně se na saldu podepsal nižší přebytek obchodu s elektřinou (-9,1 mld. CZK). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je výsledek zahraničního obchodu výrazně lepší. Zatímco v loňském roce dosáhl za prvních devět měsíců deficitu 150 mld. CZK, v letošním roce to byl naopak přebytek ve výši 76,9 mld. CZK. Za celý letošní rok očekáváme přebytek na úrovni 100 mld. CZK.

Stavební produkce byla v ČR v září meziměsíčně nižší o 0,2 % po srpnovém růstu o 2 %. V meziročním srovnání byla produkce vyšší o 1,7 %, jde však spíše o vliv nízké srovnávací základny. Oproti předpandemickému únoru 2020 byl výkon stavebnictví stále nižší, a to o výrazných 3,4 %. V září se nedařilo hlavně pozemnímu stavitelství. Jeho produkce meziměsíčně klesla o 0,5 % po předchozím růstu o 2,8 %. Produkce inženýrského stavitelství se naproti tomu o 0,5 % zvýšila. Oproti předpandemickému období byl výkon pozemního stavitelství nižší o 2,2 %, v případě toho inženýrského pak dokonce o 6,2 %. To jen potvrzuje přetrvávající útlum v odvětví stavebnictví.

Poptávka po stavebních pracích zůstává vlivem vysokých nákladů výstavby slabá. Jde především o vliv vysokých úrokových sazeb, cen nemovitostí i stavebních materiálů. K tomu se ale ještě přidává výrazné snížení kupní síly domácností související s propadem reálných mezd. Důsledkem je, že dostupnost vlastnického bydlení v ČR výrazně klesla. Nabídka nemovitostí je ale nadále omezená. Ke zlepšení této situace nepřispívá klesající počet nově vydaných stavebních povolení, který byl v září meziročně nižší o 10,2 %. Počet dokončených bytů pak dokonce klesl o 25,9 %, počet těch zahájených se ale o 24,6 % zvýšil. Vyšší dynamika počtu nově zahájených bytů však částečně souvisí s nízkou srovnávací základnou loňského roku.