Jaký podíl škod z extrémních výkyvů počasí hradily pojišťovny v Evropě?

Extrémní povětrnostní jevy v letech 1980 až 2020 způsobily ve 32 členských státech Evropského hospodářského prostoru (EHP) ekonomické ztráty v rozmezí 450 až 520 miliard EUR (v závislosti na zdroji) a zapříčinily 85 000 až 145 000 obětí na životech (v závislosti na zdroji). Pozoruhodné je, že podstatná část ztrát zůstala nepojištěna, přičemž procentní podíly se liší podle typu události a podle konkrétního členského státu Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Údaje o klimatických rizicích a ztrátách shromáždila Evropská agentura pro životní prostředí při aktualizaci databáze ekonomických ztrát a smrtelných případů újmy na zdraví s využitím dvou zdrojů dat: CATDAT (RiskLayer GmbH) a NatCatSERVICE (Munich Re GmbH). Ztráty jsou rozděleny do tří skupin extrémních povětrnostních událostí: meteorologické události (např. bouře s krupobitím), hydrologické události (např. povodně) a klimatologické události (např. vlny veder, mrazy, sucha). Studie zahrnuje 32 členských států Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Na základě údajů CATDAT byly během sledovaného období zeměmi s nejvyšší úrovní pojištěním krytých ekonomických ztrát v procentech celkových ztrát Dánsko, Nizozemsko a Norsko (48-56 %), zatímco Chorvatsko, Litva a Rumunsko vykazovaly nejnižší hodnoty (0,5-1,5 %). Jak zdůrazňuje nedávný článek zveřejněný AZN (Slovinskou agenturou pro dohled nad pojišťovnictvím), s mírou pojištěných ztrát 42,8 % je na tom v regionu CEE nejlépe Slovinsko, které je jedinou zemí, kde byla míra pojištěných ztrát na celkových hospodářských ztrátách způsobených extrémními povětrnostními jevy v letech 1980-2020 vyšší než 35 %.

Agentura však zdůrazňuje, že navzdory dobrému postavení v žebříčku Evropského hospodářského prostoru stále existuje i ve Slovinsku značná mezera v pojištění, která představuje vysoké riziko ztrát nebo nekrytých škod v případě extrémních událostí. Pokud jde o hospodářské škody způsobené srpnovými povodněmi a dřívějšími bouřkami, AZN na základě údajů z minulosti očekává, že jejich značná část je alespoň částečně dostatečně pojištěna.

Silné bouřky a přívalové deště způsobily v létě ve Slovinsku nejhorší záplavy v historii. Místní zajišťovny/pojišťovny očekávají značné výdaje na pojistná plnění. Pro Slovinsko se podle místních zdrojů jednalo o událost z kategorie „jednou za tisíc let“. Slovinský premiér Robert Golob novinářům řekl: „Škody jsou nepředstavitelné, protože prakticky dvě třetiny Slovinska jsou tak či onak zasaženy a úsilí umožnit opět normální život bude muset být velmi velké.“ V zemi spadlo za pouhých 24 hodin téměř měsíční množství srážek, které způsobilo obrovské škody na infrastruktuře, narušilo mnoho budov a desítky tisíc domácností zůstaly bez elektřiny.

Členy EHP je 32 zemí: 27 členských států Evropské unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko. 6 zemí západního Balkánu jsou spolupracující země (Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo).