Patria (Patria Finance)
Akcie v ČR  |  05.10.2023 07:47:00

Petr Koblic v podcastu MakroMixér: Bezvadný nápad je zprivatizovat další část ČEZ (video)

Jak správně pracovat s akciemi? Jak by mohlo vypadat správně složené portfolio a jak vypadá to osobní? Proč není idea zestátněného ČEZ vůbec dobrý nápad a proč naopak je skvělým nápadem privatizace další části ČEZ? Jak v Česku motivovat nové investory a pomohly by zaměstnanecké akcie? V čem jsou absurdní a zastaralá kritéria účasti českých akcií ve světových indexech? I o tom je aktuální díl podcastu MakroMixér hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše a šéfredaktora Hlídacípes.org Roberta Břešťana. Hostem je Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, člen představenstva vídeňské burzy a prezident evropské federace burz FESE. Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud.


MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana · MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana s Petrem Koblicem 07/2023

Na úvod tradičně tři otázky k aktuálnímu ekonomickému dění pro hlavního ekonoma Patria Finance Honzu Bureše:

Česká ekonomika oživuje pomaleji, než čekala ČNB i trh. Čím to je a co čekat dále?

„Je to tak, oživení není tak výrazné, jak jsem počítali tři čtyři měsíce zpět a je to do značné míry kvůli klopýtajícímu průmyslu. Česká ekonomika se stabilizuje díky spotřebě domácností, které po vcelku rekordním šlápnutí na brzdu v tuto chvíli tak trochu hledají půdu pod nohama. Na druhou stranu exportně zaměřený průmysl, který nám pomáhal v uplynulém roce, teď začíná klopýtat. Jediné, co jej drží nad vodou, je sektor automotive, to ale do značné míry kvůli specifickým důvodům, jako je dokončování zakázek z pandemie covidu (a nedostatku dílů),“ nabízí na úvod svůj pohled na aktuální vývoj v české ekonomice hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Růst v letošním roce nebude zdaleka takový, jaký jsme dříve očekávali. Já si myslím, že to může být lehce záporná nula a budeme za ni možná ještě rádi,“ odhaduje Jan Bureš.

„Osamocená“ a „zranitelná“ koruna bez ČNB

Jak se bude v nejbližších měsících vyvíjet kurz české koruny, na které ČNB ukončila jasně deklarovanou podporu směrem omezování jejích nadměrných výkyvů? „Já v tuto chvíli v debatách ke koruně rád používám slovní spojení „osamocená“ a „zranitelná“. Koruna se už nijak nevymyká středoevropskému regionu, už za ní nestojí ČNB, která když se zhorší globální počasí přijde a začne rozpouštět devizové rezervy. Na nás tím pádem daleko více dopadají globální i regionální poryvy a bylo to vidět například při překvapivém snížení úrokových sazeb v Polsku, kdy negativně reagoval nejen polský zlotý, ale i česká koruna. Koruna ve chvílích, kdy nám globální prostředí není úplně nakloněno, je zranitelnější,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance.

Kdy by mohly poklesnout úrokové sazby ČNB?

Jak se mix vývoje na české koruně, inflace a trhu práce promítají do očekávání od nejbližších kroků ČNB? Kdy můžeme očekávat pokles sazeb? „Myslím si, že ČNB bude opatrná a to z několika dobrých důvodu. Na jedné straně máme poměrně vysoká inflační očekávání zejména mezi firmami, které ji i za tři roky stále vidí kolem 6 procent,“ vstupuje do tématu Jan Bureš. „Potom máme relativně napjatou situaci na trhu práce a zvýšenou mzdovou dynamiku a v neposlední řadě některé součásti konsolidačního balíčku jako znovuzavedení poplatku za obnovitelné zdroje pro domácnosti nebo vyšší ceny pohonných hmot mohou působit nově proinflačně. To vše napovídá opatrnosti ČNB, na druhou stranu příští rok inflace bezesporu poklesne a nějaký prostor pro snížení sazeb zde bude,“ soudí hlavní ekonom Patria Finance.

Záznam pořadu FRESH: Koruna v "ringu" bez podpory ČNB - vítěz nebo outsider?

Hostem podcastu MakroMixér je šéf pražské burzy Petr Koblic

Obraťme se společně na hosta dnešního podcastu MakroMixér. Je jím Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, člen představenstva vídeňské burzy a prezident evropské federace burz FESE. Burza oslavila 150 let od historicky prvního burzovního obchodování v tuzemsku. Na co Petr Koblic v rámci dosavadní burzovní kariéry vzpomíná profesně nejraději? Jaké bylo dosud nejúspěšnější IPO?

„Když se podržím IPO, myslím, že nejprofesionálněji provedené IPO bylo Monety. Myslím si ale, že například také IPO NWR bylo historicky ve své době velmi dobře udělané. Byly to obě transakce, které v tu dobu byly největší v Evropě pro půlrok či i celý rok a udělaly se velkou většinou prostřednictvím českého trhu,“ zahajuje Petr Koblic. Pak za jeho dosavadních 19 let na burze připomíná některé klíčové události. „Byl to okamžik, kdy se nám podařilo vyřešit složitou situaci s historickým Střediskem cenných papírů a podařilo se nám spustit Centrální depozitář. Spustili jsme energetickou burzu. Byl to neuvěřitelný projekt, kdy jsme během asi osmi měsíců burzu postavili, naprogramovali, zalicencovali a spustili obchodování,“ vyzdvihuje Petr Koblic.

Co druhá strana mince, dosavadní zklamání? Robert Břešťan otázkou připomíná téma family officů, které vykupují a následně stahují z pražské burzy zajímavé emise, Petr Koblic se však vrací k jinému okamžiku. „První zklamání, které se mne opravdu dotklo, byl Oskar. IPO jsme měli s investičními bankami kompletně připraveno, sepsáno, vyřešeno, byly prospekty, druhý den se mělo oznamovat. V noci v Kanadě došlo k transakci, kdy firmu koupil Vodafone,“ vypráví Petr Koblic s tím, že toto IPO bylo pro trh velkou příležitostí a poctivě odpracováno. Dále připomíná například také téma IPO akcií ČSOB, které bylo diskutováno a zatím se nakonec neuskutečnilo. „Za Polskem jsme měli druhý nejvyšší počet IPO v regionu, ale bezkonkurenčně vedeme v počtu čísel, kdy většinou family officy ale i strategičtí investoři papíry z pražské burzy stahují, to je smutná story,“ vrací se k nabídnuté otázce Petr Koblic.

Co se může dít, pokud ČEZ odejde z burzy a kde je absurdita účasti v indexech?

Dlouhodobě stěžejním titulem pražské burzy je ČEZ a sám Petr Koblic v mnoha předešlých rozhovorech formuloval, že odchod ČEZ z burzy by byl velkým problémem pro český kapitálový trh. V čem všem?

„V první řadě již nechci spekulovat. Domnívám se, že pravděpodobnost, že by ČEZ z burzy odešel, je velmi malá a podle mne je již i menší pravděpodobnost toho, že bude nějakým způsobem dělen a redukován. Doufám, že jsme za touto kapitolou,“ soudí Petr Koblic.

„Problém indexů obecně je takový, že my jsme součástí části světa, která se jmenuje emerging markets. Věřte mi, že toto téma zmiňuji na všech jednáních v Bruselu. Když se podíváme na mapu Evropy a Evropské unie, vidíme sjednocenou Evropu. Když se podíváme na mapu NATO, vidíme sjednocenou Evropu. Mapa OECD, sjednocená Evropa. Podíváme-li se na mapu Evropy tak, jak nás vidí indexové firmy, je to obrázek roku 1989. Je to absurdní. Máme Capital Markets Union, máme stejná pravidla, jako v Belgii nebo Francii. Firmy, které se živí tím, že vypočítávají indexy, odmítají přijmout fakt, že Evropa by mohla být hodnocena jako jeden region. Problémem je, že mají nejen kvalitativní hodnocení, ve kterém bychom obstáli velmi dobře, ale také kvantitativní. Jsou ochotny překlasifikovat zemi z emerging na developed markets jen v případě, kdy na jejím domácím trhu je určitý počet emisí, které mají určitou velikost. To je vidění světa ze 70., 80. let., říká Petr Koblic s tím, že důvodem je historický vstup velkých asset managerů na další trhy, kdy chtěli mít vynaložené náklady jednoduše podloženy typicky nejméně třemi silnými emisemi. „Dnes jsme ve zcela jiné době, přes direct market access lze téměř jakoukoli akcii v Evropě zobchodovat v klidu například z Londýna,“ říká Petr Koblic a zmiňuje například situaci slovinské burzy, kde existuje jedná velká a zajímavá firma, kterou je KRKA. „Pokud tato pravidla zůstanou, nikdy se neposunou ani do emerging markets,“ dodává. V Praze jsou v klíčových mezinárodních indexech ČEZ, Komerční banka a Moneta a v tuto chvíli není záloha právě kvůli odchodu některých silných emisí z trhu, například O2.

Je šance vytvořit v tomto směru nějakou konkurenci a těmto „zastaralým“ pravidlům čelit, ptají se moderátoři podcastu? „Jsou velké firmy, které ve světě počítají indexy. Pro část emerging markets a fondy v objemu trilionů dolarů je klíčová MSCI, pak jsou to Stoxx, FTSE a Dow Jones a S&P. Tyto firmy dohromady pokrývají celý svět. Nápad s konkurencí je skvělý, ale tak nějak podobný tomu, že bychom si založili konkurenci velké auditorské čtyřky. Můžete být skvělý auditor, ale bariéry vstupu do odvětví jsou tak gigantické, že to nemá smysl,“ vysvětluje na analogii Petr Koblic.

Pokud by tedy z trhu odešel ČEZ jako jeho klíčová akcie, hrozilo by vyřazení i z emerging markets do stkupiny frontier markets. „A rozdíl v hodnotě aktiv, která jsou spravována v rámci indexů emerging markets versus frontier markets je gigantický,“ vysvětluje téma Petr Koblic. Triliony dolarů proti desítkám miliard dolarů, obrovský odliv aktiv z České republiky. „Úplný odchod ČEZ z pražské burzy, který v tuto chvíli vůbec nevidím, by byl v principu koncem kapitálového trhu tak, jak jen známe,“ uzavírá Petr Koblic a ke vzájemné komunikaci s vládou poznamenává, že jde o první kabinet, který má explicitně v programovém prohlášení podporu kapitálového trhu a z opakovaných diskusí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou vyplývá, že si závažnost výše popsané problematiky plně uvědomuje.

Pohled Petra Koblice na rozvoj energetiky v Česku a Evropě

Petr Koblic, který absolvoval technické vzdělání, dostává o otázku na české i evropské plány na rozvoj energetiky, zejména jaderné. „Je to velké téma. Energetika v Evropě se mění, některé věci se nyní jeví jako dogmata – bezuhlíkovost do nějakého roku, odklon od uhlí, příklon k obnovitelným zdrojům roste, zejména v Evropě západní. Voda by byla super, ale tu dnes nikdo v Evropě nepostaví – představa, že se zatopí nějaké údolí a postaví elektrárna je v současné době scifi. Ta je tedy zakonzervována na množství, ve kterém dnes je a s dnešní znalostí věcí je tedy možné stavět nové solární elektrárny a větrné parky. To nám ovšem maximálně řeší situaci v noci, kdy pravděpodobně do několika let bude dost vhodných bateriových úložišť. Nicméně problém, jak uschovat energii z léta do podzimu a zimy, zatím vyřešen není,“ uvažuje na úvod a jazykem pro co nejširší veřejnost Petr Koblic. „I tady jsem ale optimista, do tématu se investují obrovské prostředky, zejména v Německu,“ dodává a akcentuje cestu přes vodík. „Dovedu si představit cestu, že se obejdeme bez uhlí. Dovedu si představit, že nám dožijí stávající jaderné zdroje, protože stavět nové je ekonomicky nerentabilní. Po ještě nějakou dobu, než se vyřeší vodíková záležitost, je třeba zůstat u plynu. Toho je ve světě naprostý dostatek, je tam jen logistická otázka,“ poznamenává, ale zároveň dodává, že například Spojené státy násobí exportní kapacity. Na adresu malých jaderných zdrojů Koblic uvažuje, že s ohledem na rozsah rizika by cestou, jak šetřit, bylo přeci jen nižší zabezpečení, které je u velkých jaderných zdrojů extrémní. V této souvislosti ale zmiňuje naladění sousedních zemí, Rakouska i Německa.

Jak by tedy mohl vypadat energetický mix pro Česko? „V nedávné době jsem viděl jednu výbornou prezentaci, která zjednodušeně říkala – co nejdříve co nejvíce nových drátů do Německa. Země má obnovitelné zdroje, které zejména na jaře a v létě vyrábějí výrazně levněji. Dle projekcí tento rozdíl bude nadále stoupat. Čím více a rychleji drátů do Německa, tím více a rychleji se staneme součástí německého energetického okruhu a ceny se vyrovnají, toto je jen otázka kapacity drátů,“ podává co nejvíce zjednodušeně jednu rovinu Petr Koblic.

„Druhý bezvadný nápad, který jsem zachytil, je usnadnit nynějším majitelům uhelných elektráren co nejvíce jejich přechod a předělání na plynovou elektrárnu. Když už to místo a zázemí mají, je to stále výrazně jednodušší, než stavět zcela nový zdroj na zelené louce,“ dodává Petr Koblic s dovětkem posílení plynové infrastruktury, prozkoumání geologických podmínek pro další zásobníky a života s plynem, dokud nepůjde žít s vodíkem.

„Bezvadný nápad je zprivatizovat zbytek ČEZ

„Když téma vrátíme na kapitálový trh, je tedy vůbec třeba s firmou ČEZ něco dělat?“ ptá se v podcastu Jan Bureš. „Já myslím, že bezvadný nápad je zprivatizovat zbytek ČEZ,“ reaguje bleskově Koblic. „Místo toho, aby stát něco dokupoval, prodat 20 procent do řekněme 51 % vlastnictví státu. Nevidím ale moc důvod, proč by stát musel držet supermajoritu. Kontrolu nad sestavením představenstva má, kohokoli na valné hromadě přehlasuje i s 51 procenty, má duální kontrolu nad energetickým trhem přes ERÚ, ČEPS, zákony. Myslím si, že pokud stát hledá několik stovek miliard korun, tak prodej dalších 20 procent ČEZ je docela dobrý nápad,“ uzavírá Petr Koblic.

Pomohly by i pražské burze zaměstnanecké akcie a proč je to stále problém?

„Protože stále vymýšlíme kolo,“ reaguje Petr Koblic s úsměvem a věcně říká: podívejme se, kde to dobře funguje, jsou to zejména anglosaské země, a prostě to zkopírujme. „Zaměstnanecké akcie se zaměstnancům musí nabídnout za výhodných podmínek, daňově výhodných. Tedy nechť jsou zdaněny při následném prodeji, ale ne v okamžiku, kdy je zaměstnanec dostává,“ poznamenává Petr Koblic. Pomohlo by to i pražské burze? „Dokáži si to představit nejen u firem ze STARTu, ale i u větších firem na hlavním trhu,“ reaguje Koblic.

Trh START jako sázka, že z malých vyrostou větší

Diskuse v podcastu se obrací k trhu START, kde jsou dne Petra Koblice dnes dvě firmy, které se připravují na přechod na hlavní trh. Petr Koblic v této souvislosti vyslovil apel na české banky, pro které by i realizovaná emise některého korporátního klienta na trhu START byla investicí a otázkou prestiže.

„Je skvělé, že po pěti letech (fungování trhu START) zde máme dvě firmy, které obě uvažují o tom, že by se přesunuly na hlavní trh. Pokud by se to podařilo, byl by to fantastický úspěch,“ vyslovuje Petr Koblic. Jednou z firem je, jak bylo opakovaně medializováno, slovenská společnost GEVORKYAN, dosud největší emise na trhu START.

Co je pro firmu zásadní motivací k přechodu na hlavní trh? „Mezinárodní viditelnost. START je trh, kde stačí mít české účetní podklady a předpisy, tedy mezinárodní zásah titulů ze STARTu je menší. Samotné emise jsou menší, portfolia velkých mezinárodních investorů se soustředí na větší emise. V případě, že firma má dostatečnou velikost – a to dle mého soudu jak Gevorkyan tak Primoco má – přechod by měl způsobit internacionalizaci poptávky po akciích obou firem,“ shrnuje hlavní drivery Koblic.

Jsou vysoké úrokové sazby zdrojem rostoucího zájmu firem o financování přes burzu? „Emise akcií jsou diametrálně něco jiného než si vzít dluh,“ zdůrazňuje Petr Koblic. „Ten dluh se (svým podílem vůči kapitálu) do firmy buď vejde a je výhodný i pro akcionáře, nebo potřebujete z jiných motivů akciový kapitál. Nemyslím si tedy, že úrokové sazby jsou mezi hlavními faktory, když firma zvažuje emisi akcií,“ dodává.

Pozitivní naladění zejména kolem trhu START se podle Petra Koblice podepsalo i na tom, že investorů v Česku obecně přibývá – investorů je více a akcie jsou více tématem diskusí.

Jak v Česku aktivizovat nové investory? Pomůže DIP?

Česko se rokem 2024 chystá změnit stávající možnosti zajištění se ve stáří a po bok stávajících produktů, především penzijního spoření, otevřít cestu e cestu daňově zvýhodněnému investování skrze takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Češi s ním získají násobně více možností, jak investovat s cílem bohatšího života v pozdějším věku do akcií, ETF či dluhopisů s daňovými výhodami i možností příspěvku zaměstnavatele. Očekává Petr Koblic v této souvislosti vzpruhu pro kapitálový trh?

Jako pozitivní příklad zde šéf pražské burzy zmiňuje Švédsko. „Ve zkratce – Švédsko téměř zbankrotovalo svůj průběžně financovaný penzijní systém v polovině 80. let. Nový systém má tři pilíře – první pilíř jsou státem ovládané fondy, které ale investují do světových a hlavně švédských akcií. Druhý pilíř jsou zaměstnanecké fondy a třetí je nejzajímavější a skvěle udělaný spořící pilíř. Tento účet vám může být založen hned po narození a na něm lze obchodovat široké spektrum dozorovaných titulů na veřejných trzích. Veškeré zisky a ztráty na tomto účtu, stejně jako dividendy a kupóny na tomto účtu jsou bez daně. Pokud byste účet chtěl vybrat před 55. rokem života, zaplatíte dodatečnou daň,“ popisuje Koblic. Jako motivace je nastavena velmi nízká roční daň z tohoto portfolia a výsledkem je podle Koblice vysoký počet IPOs na švédském kapitálovém trhu a vysoký podíl investic obyvatelstva do švédských akcií. Obecně: nastavme výhodnější, daňově jednoduchý (bez daně do určitého limitu měsíčně) a motivační účet.

Jak by mohlo vypadat dlouhodobé portfolio třeba na budoucí penzi podle Petra Koblice? Zmiňuje 20 až 30 procent v tuzemských akciích, podobně ve světových, částečně nemovitosti. Jak vypadá jeho osobní portfolio? Podobně, jako již vyslovené, navíc s akcentem na private equity a venture capital. Podrobnosti si ale již poslechněte přímo z úst Petra Koblice v podcastu MakroMixér.

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

Petr Koblic v podcastu MakroMixér: Bezvadný nápad je zprivatizovat další část ČEZ

Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na twitteru

Okomentovat na facebooku







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688