Albánie rozvíjí sektor turistiky s podporou státu

Albánie má značný potenciál pro rozvoj turistiky. Jde o neokoukanou destinaci nejen s krásným mořem a písečnými i oblázkovými plážemi, ale i s vysokými a drsnými horskými masivy, průzračnými řekami a panenskou přírodou. Početné jsou i antické a středověké památky. Dobré jídlo a přívětivost místních obyvatel idylický obraz dokresluje.

Příjmy z turistického ruchu však mají stále velké rezervy. Plážová ubytovací letoviska výrazně zaostávají za kapacitou pláží, vesměs jde o malé hotely, či pensiony zaměřující se na místní či regionální klientelu z Kosova a Severní Makedonie. Rozvoji masové turistiky zaměřené na movitější zahraniční klientelu brání nedostatečné kapacity v podobě čtyř a pětihvězdičkových hotelů a rezortů. Zejména známých zahraničních hotelových řetězců je v zemi stále poskrovnu. Rychlejší výstavbě těchto kapacit však brání komplikovaná dopravní dostupnost plážových lokalit, složité vlastnické vztahy u pozemků a značná časová vzdálenost od mezinárodního letiště v Tiraně.

Nové letiště, nejdelší silniční tunel na Balkáně a nový přístav zvýší návštěvnost

Nejatraktivnější oblastí pro plážovou turistiku je tzv. Albánská riviéra v jižní části Albánie mezi městy Vlore a Sarande, kde je průzračně čisté moře a hory svažující se až k pobřeží. Cesta z mezinárodního letiště v Tiraně sem však trvá 3-5 hodin. Nově budované mezinárodní letiště ve Vlore a 6 km dlouhý tunel pod průsmykem Llogara zkrátí dostupnost této oblasti minimálně o 2 hodiny a výrazně podpoří návštěvnost turistů ze vzdálenějších zemí, pro které se nevyplatí cestovat vlastním vozem.

Největším projektem, který výrazně změní tvář albánského pobřeží, bude rekonstrukce přístavu Durrës. Současný obchodní přístav nacházející se v historické části Durrës bude přeměněn na moderní terminál pro velkokapacitní liniové a vyhlídkové lodě a kotviště jachet. V okolí přístavu budou vybudovány nové hotely a luxusní rezidenční domy, nákupní střediska a zábavní atrakce, včetně kasin. Developerem projektu je věhlasná dubajská firma Emaar, která hodlá do rekonstrukce oblasti o rozloze 1,5 mil. m2 investovat 2 mld. EUR. Podle vlády půjde o unikátní projekt nemající ve Středomoří obdoby.

Investiční pobídky pro masovou turistiku a agroturistiku

S cílem podpořit výstavbu luxusnějších hotelů zavedla vláda daňové prázdniny pro nové čtyř a pětihvězdičkové hotely po dobu 10 let a snížila DPH na ubytovací a restaurační služby v těchto zařízeních z 20 na 6 %.

Rozbíhá se též vládní podpora agroturistiky. Potenciál tohoto sektoru spočívá v panenské přírodě, tradičním chovu ovcí, koz, výrobě sýrů a příznivém podnebí pro bio pěstování zeleniny a ovoce. Firmy podnikající v agroturistice mají sníženou daň ze zisku z 15 na 5 % po dobu prvních 10 let, odpuštěnu platbu DPH v případě obratu do 14 mil. ALL ročně (cca 112 tis. EUR) a odpuštění DPH a spotřební daně z pohonných hmot. Podnikatelé z řad malých a středních podniků mají dále možnost čerpání výhodných úvěrů u místních komerčních bank zaručených novým záručním schématem EBRD a Intesa Sanpaolo Bank Albania. Na nové projekty vláda poskytuje též granty ve výši 10 % z počáteční investice. Dotace pro podnikání v agroturistice lze čerpat i z programu IPARD III, který má pro roky 2022-2027 alokovány prostředky na podporu albánského zemědělství ve výši 145 mil. EUR.

Příležitosti pro české firmy

Obliba letní dovolené v Albánii u Čechů roste, v roce 2022 navštívilo Albánii 37 tis. českých turistů, letos se očekává více jak 50 tis., neboť jen do srpna 2023 vzrostla návštěvnost o 44 %. Až doposud u Čechů dominantní individuální horská a poznávací turistika postupně ustupuje turistice plážové, která je z převážné části zajišťována touroperátory. S navyšováním ubytovacích kapacit v přímořských letoviscích bude proto více prostoru pro podnikání v oblasti zájezdové masové turistiky a spolupráci českých a albánských touroperátorů a cestovních kanceláří. Jen za období od ledna do srpna 2023 navštívilo Albánii 7,2 mil. turistů, což představuje nárůst oproti stejnému období roku 2022 o 27 %.

Vládní investice do dopravní infrastruktury spolu s investičními pobídkami v sektoru turistiky nalákají zahraniční i české investory do ubytovacích kapacit a služeb. Potenciál mají zejména smíšené česko-albánské investice do podnikání v oblasti agroturistiky, kdy albánský partner poskytne nemovitost a český zase know-how v oblasti bio farmářství a marketingu, což přinese konkurenční výhodu oproti méně zkušeným místním podnikatelům v oboru.

Výše zmíněný megaprojekt rozvoje turistické čtvrti v Durrës přinese dále příležitosti v oblasti stavebnictví od projekčních prací, přes dodávky stavebních materiálů, technického zabezpečení budov (smart building systems), informačních a komunikačních technologií a konče v neposlední řadě vybavením interiérů luxusních hotelů a nákupních center, např. dekorativním osvětlením.

Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně