Pozvolné oživení tuzemské spotřebitelské poptávky by mělo pokračovat (Ranní zpráva z finančního trhu)

Spotřebitelská poptávka v tuzemsku by měla pokračovat v pozvolném oživení. Ukazuje na to náš odhad maloobchodních tržeb za červenec, který je v souladu s tržním konsensem. Podobně jako včera ta česká by dnes měla vykázat meziměsíční pokles také německá průmyslová produkce. Zveřejněn bude i konečný odhad HDP eurozóny za druhé čtvrtletí, který by měl podle nás přinést mírnou revizi mezičtvrtletního růstu z 0,3 % na 0,2 %, a to kvůli výrazné revizi výkonu irské ekonomiky. Nově bude zveřejněna struktura evropského HDP. Ze včerejších událostí pak stojí rovněž za zmínku překvapivě výrazné snížení úrokových sazeb o 75 bb ze strany polské centrální banky.

Německá průmyslová produkce se nadále snižovala

Očekáváme, že maloobchodní tržby bez prodejů aut v ČR nadále mírně rostly. Podle našeho odhadu byly v červenci reálné tržby meziměsíčně vyšší o 0,5 % (SA) po červnovém růstu o 0,3 % m/m. Spotřebitelský sentiment sice ve srovnání s loňským rokem zaznamenal v minulých měsících významné zlepšení – hlavně vlivem nižších obav z růstu cen – i tak ale zůstává jeho úroveň vysoce podprůměrná a v podstatě odpovídá lokálním minimům z dob pandemie. Zatímco reálný objem finančních prostředků plynoucích do státního rozpočtu z výběru daně z přidané hodnoty indikuje nárůst maloobchodních tržeb, data transakcí platebními kartami naopak ukazují na jejich pokles. To jen dokládá přetrvávající vyšší míru nejistoty ohledně dalšího vývoje spotřebitelské poptávky. K oživení spotřeby domácností by podle nás mělo přispět obnovení mezičtvrtletního růstu reálných mezd, k čemuž došlo již v letošním druhém čtvrtletí. Spolu s pokračujícím svižným růstem nominálních mezd se na tom podílel i rychlý ústup inflace. Domácnosti navíc stále disponují velkým množstvím nahromaděných úspor. K určité míře oživení maloobchodních tržeb nabádá rovněž jejich aktuálně nízká úroveň. Předchozí propad byl neobvykle strmý, když v červnu reálný objem tržeb bez prodejů aut odpovídal zhruba polovině roku 2018. Dobrou zprávou je, že v květnu se tento pokles zastavil a od té doby již dochází k růstu, zatím však pouze velmi pozvolnému. Více k námi očekávanému vývoji v oblasti maloobchodu píšeme v naší publikaci Měsíční předpovědi – září 2023, která je k dispozici zde: https://bit.ly/CMF_Sep23_CZ.

Německá průmyslová produkce podle našeho odhadu v červenci meziměsíčně klesla o 0,9 % po předchozím poklesu o 1,5 %. Níže celkový objem produkce nadále táhnou energetické úspory, které se propisují do slabšího výkonu energetického průmyslu. Avšak ani ve zbytku průmyslu situace rozhodně není růžová, jak ukazují předstihové indikátory aktivity a klesající počet nových objednávek. Sestupný trend vývoje německého zpracovatelského průmyslu by tak měl přetrvat.

Českému výrobnímu sektoru se nedařilo a polská centrální banka překvapila výrazným snížením úrokových sazeb

Výroba v tuzemském průmyslu byla v červenci meziměsíčně nižší o 2,6 %, v samotném zpracovatelském průmyslu však klesla ještě více, a to o 3,8 %. Z váhově významných odvětví zpracovatelského průmyslu se produkce meziměsíčně zvýšila v podstatě pouze v automobilovém průmyslu (o 0,4 % po červnovém růstu o 1,5 % m/m), kde pravděpodobně nadále působil vliv realizace předchozích objednávek. K největšímu poklesu v červenci došlo v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 33,6 % m/m) a ve farmaceutickém průmyslu (o 25,5 %). V obou případech šlo ale o korekci předchozího rychlého růstu. Meziročně byla průmyslová produkce nižší o 2,9 %, což byl oproti tržnímu konsensu, který počítal naopak s růstem o 0,6 %, výrazně horší výsledek. Nominální hodnota nových průmyslových objednávek se v tuzemském průmyslu snížila v červenci o 2,1 % m/m. Výjimkou zůstal automobilový průmysl, kde hodnota nových zakázek meziměsíčně mírně rostla. Ještě mnohem horší byl ale vývoj továrních objednávek v Německu. Tam jejich reálná hodnota po červnovém růstu o 7,6 % propadla v červenci meziměsíčně o 11,7 %, zatímco se očekával pokles o 4,3 %. Slabší data českého průmyslu se promítla i v horším výsledku tuzemského zahraničního obchodu se zbožím. Ten v červenci skončil schodkem ve výši 5,9 mld. CZK oproti očekávanému přebytku 2,6 mld. CZK. Za propadem dosud kladné bilance do záporných čísel stál vliv sezonnosti, po očistění o tento vliv byla bilance nadále kladná, ve srovnání s červnem ale výrazně nižší. Více k tomuto tématu v našem reportu zde: https://bit.ly/45Xhhzg.

Stavební produkce v ČR v červenci meziměsíčně klesla o výrazných 3,8 %. V podstatě tak odmazala růst z předchozích dvou měsíců, který dával naději na obrat negativního trendu. Zatímco v červnu byla stavební produkce v meziročním vyjádření vyšší o 0,9 %, v červenci již opět klesla o 2,1 %. Drhne jak rezidenční, tak i infrastrukturní výstavba, když produkce pozemního stavitelství byla v červenci meziměsíčně nižší o 4,2 %, zatímco v inženýrském stavitelství klesla o 2,5 %. Počet nově vydaných stavebních povolení byl v ČR za prvních sedm měsíců letošního roku nejnižší od roku 2015. V červenci se navíc jejich počet dále meziměsíčně snížil o 6,6 % po červnovém poklesu o 4,8 %. Meziročně byl nižší o 9,1 %. Podobně pesimisticky vypadá i počet nově zahájených bytů. Ten za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl zhruba 21 tisíc a oproti stejnému období loňského roku byl nižší o 17,1 %. Zároveň jde o nejhorší výsledek z hlediska bytové výstavby za prvních sedm měsíců od roku 2018. Více jsme o červencovém výsledku stavebnictví psali zde: https://bit.ly/3L8qMUn.

Měny středoevropského regionu včera významně ztrácely, a to po překvapivě výrazném poklesu úrokových sazeb v Polsku. Tamní centrální banka totiž snížila základní úrokovou sazbu o 75 bb na 6 %, zatímco finanční trh očekával redukci pouze o 25 bb. Takto razantní snížení je překvapivé zejména s ohledem na stále vysokou inflaci, která v Polsku zůstává dvouciferná, když v srpnu dosáhla meziročních 10,1 %. Kontroverze navíc v Polsku vyvolává i skutečnost, že k výraznému snížení úrokových sazeb došlo zhruba měsíc před tamními parlamentními volbami. Zlotý tak během včerejška oslabil o zhruba 1,5 % k hladině 4,56 PLN/EUR. Tento vývoj se v kombinaci se slabými daty z tuzemské ekonomiky promítl do dalšího oslabení české koruny. Ta včera odepsala přibližně 0,5 % a dostala se k 24,30 CZK/EUR. V obdobném rozsahu jako koruna pak oslabil i maďarský forint. Kurz eura k dolaru však v průběhu evropského obchodování zůstal zhruba beze změny, když včerejší den nenabídl významné události globálního charakteru.