Vysokoškoláků přibývá - Za posledních 20 let se v Česku velmi výrazně změnil demografický profil studentů na vysokých školách.

Za posledních 20 let se v Česku velmi výrazně změnil demografický profil studentů na vysokých školách.

Počet obyvatel Česka ve věku odpovídajícím obvyklému stáří studentů vysokých škol v posledních desetiletích (s výjimkou roku 2022) trvale ubývá. Počet vysokoškolských studentů u nás přesto z dlouhodobého pohledu roste. Mezi lety 2001 a 2010 se téměř zdvojnásobil z 203 tisíc na 396 tisíc, pak do roku 2019 sice poklesl, ale následně začal zase stoupat. Loni studovalo na vysokých školách v Česku téměř 305 tisíc studentů, což je o polovinu více než v roce 2001. Velikost věkové skupiny 20 až 29 let se přitom za stejné období zmenšila z 1 696 978 osob na 1 075 343, tedy o 37 %. V tuzemské populaci tak roste zastoupení osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním.

Zatímco v roce 2001 z populace ve věku 25 až 54 let mělo vysokoškolské vzdělání jen 12% osob, v případě žen dokonce jen desetina, o deset let později to bylo 20 % a v roce 2022 už 30 % osob a v případě žen třetina.

Vývoj počtu obyvatel a studentů VŠ v Česku (tis. osob)

Studuje více žen a cizinců

Spolu se stoupajícím zájmem Čechů o vzdělání působí na růst počtu vysokoškolských studentů také poptávka ze zahraničí. Množství studentů cizí státní příslušnosti na vysokých školách v České republice se v celém sledovaném období postupně zvyšovalo z 8,8 tisíce v roce 2001 na 54,8 tisíce loni. Tento nárůst byl dokonce rychlejší než v případě domácích studentů, takže podíl cizinců na českých vysokých školách se zvýšil ze 4,3 % v roce 2001 na 18 % v roce 2022. Nejčetnější skupinou cizinců jsou dlouhodobě Slováci, kteří v roce 2022 tvořili 38,2 % ze všech cizinců. S odstupem pak následovali studenti z Ruské federace (14 %), Ukrajiny (11,4 %) a Kazachstánu (5,0 %). Mezi roky 2021 a 2022 poměrně výrazně narostl počet studentů z Ukrajiny. V absolutním vyjádření se zvýšil o 1 847 studentů, tedy o 42,2 %. Mezi studenty cizí státní příslušnosti bylo 10,3% doktorandů, což je o poznání vyšší podíl než mezi českými studenty (6,0 %). Část cizinců však odchází do České republiky studovat až po dosažení bakalářského či magisterského stupně vzdělání v jiné zemi.

Studenti VŠ v Česku podle občanství (tis. osob)

Zajímavým fenoménem je rovněž zvyšování podílu žen mezi studujícími vysokých škol. V roce 2001 na vysokých školách v Česku ještě muži mírně převažovali, bylo jich zde 51,7%. O tři roky později se podíl mužů a žen vyrovnal, a pak už ženy začaly převažovat. V letech 2012 a 2013 dosáhl podíl žen zatím nejvyšší hodnoty 56,2 % a od té doby se udržuje stále nad 55,5%. Muži si svou většinu udržují v doktorandském stupni studia, kde jich v roce 2022 bylo 55,2%.

Studenti VŠ v Česku podle pohlaví (tis. osob, %)

Zájem o technické obory opadá

Nejoblíbenější skupinou studijních oborů je dlouhodobě obchod, administrativa a právo, kterým se v roce 2022 věnovalo 20,3 % vysokoškolských studentů. Na začátku milénia sice žebříček vedly technické obory s podílem 25,3 %, ale už v roce 2006 je z prvního místa odsunul obchod, administrativa a právo, a v roce následujícím se propadly až na třetí příčku za humanitní a společenské vědy. Pozice technických oborů však oslabovala i nadále: v roce 2022 zaujímaly s podílem 12,1 % pátou pozici za vzděláváním a výchovou (12,3%) a zdravotní a sociální péčí (13,2%).

Technické obory jsou také jediné, v nichž je současný počet studentů nižší než v roce 2001. Ve všech ostatních oborech absolutní počet studentů alespoň mírně narostl. Nejvýraznější nárůst můžeme sledovat v oborech zdravotní a sociální péče, jimiž na začátku milénia procházelo 17 730 studentů a v roce 2022 už 40 253. Došlo tedy k navýšení o 127%. V absolutních číslech značně přibylo i studentů humanitních a společenských věd (+22 318) a oborů v oblasti obchodu, administrativy a práva (+22 047). Vzhledem k velkému počtu studentů těchto oborů se však v relativním vyjádření jedná o nárůst „pouze“ o 57 %, resp. 62%.

Zahraniční studenti stejně jako Češi u nás studují nejčastěji obory z oblasti obchod, administrativa a právo (21,5 %). Druhé místo v oblíbenosti u cizích studentů zaujímají zdravotní a sociální obory (16,7%) a třetí příčka patří informačním a komunikačním technologiím (13,9 %). Nejmenší zájem projevují studenti ze zahraničí o oblast vzdělávání a výchova, na kterou se zaměřuje jenom 1,7 % z nich. Mezi domácími studenty se naproti tomu jedná o jednu z preferovaných oblastí, již si v loňském roce zvolilo 14,7% českých studujících.

Studenti VŠ v Česku podle vybraných skupin oborů vzdělávání (tis. osob)

Ženské a mužské obory

Obory ze skupiny obchod, administrativa a právo vykazují vyrovnané podíly i v zastoupení studujících mužů a žen. Loni je navštěvovalo 20,3 % studentů mužů a 20,2 % studentek žen. Zatímco však druhou a třetí příčku u žen obsadily obory zdravotnické (17,5 % studentek) a vzdělávací (17,1%), mezi muži to byly skupiny oborů technika, výroba a stavebnictví (19,6 %) a informační a komunikační technologie (14,3 %). Oproti situaci před pěti lety se o 51,2% zvýšil počet mužů v oborech zaměřených na vzdělávání a výchovu, o 29,4 % v přírodovědných oborech, o 14,7 % v oborech z oblasti informačních a komunikačních technologií a o 13,7% v oborech zdravotnických. Naproti tomu nejvýraznější propad zaznamenala oblast techniky, výroby a stavebnictví, ve které se stavy mužů snížily o 18,1%. O 7,2% ubylo také studentů ve společenskovědních oborech.

Ke zvýšení počtu žen v posledních pěti letech došlo především v oborech z oblasti informačních a komunikačních technologií (o 32,6 %), dále v přírodovědných oborech (19,1 %), v oborech zaměřených na vzdělávání a výchovu (14,6 %) a v oborech zdravotnických (13,3%). Shodně s muži došlo i u žen k největšímu propadu počtu studentek v oblasti techniky, výroby a stavebnictví (o 33,1 %) a dále ve společenskovědních oborech (o 12,3 %).

Nejvyšší podíl žen (77,1 %) byl zaznamenán ve skupině oborů vzdělávání a výchova, nejvyšší podíl mužů (82,2%) ve skupině oborů informačních a komunikačních technologií. Tato skupina zároveň vykazovala nejvyšší podíl cizinců (32,4 %).

Nejvyšší zastoupení studentů prezenčního studia měla skupina oborů přírodní vědy, matematika a statistika (91,8 %), která zároveň zaznamenala nejvyšší podíl doktorandů (pětinu). Na druhé straně nejvyšší podíl studentů distančního či kombinovaného studia byl ve skupině oborů služby (38,6 %) a vzdělávání a výchova (32,8 %), které patřily mezi tři skupiny oborů s nejmenším podílem doktorandů. Doktorandi zde tvořili 2,4 %, resp. 1,8 % všech studentů.

Ubylo doktorandů, přibylo bakalářů

V posledních pěti letech se postupně snižoval podíl studentů ve věku 25 a více let z 34,4 % na 30,4% a podíl studentů v jiném než denním studiu z 24,6% na 19,8%. Zároveň klesl podíl doktorandů mezi studenty ze 7,4% na 6,7%. Podíl studentů bakalářských oborů se naproti tomu zvýšil z 57,6 % na 60,4 %. Změny v čase jsou však v těchto ukazatelích ovlivněné demografickým vývojem a politickými opatřeními, resp. změnami v požadavcích na vzdělání určitých profesí a s tím spojenou potřebou pracovníků doplnit si ve stanoveném termínu kvalifikaci.

Počet studentů VŠ v Česku podle studijního programu

Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.