Průzkum: Polovina Čechů počítá s tím, že nevyjde se svými úsporami v důchodu, k tomu se 64 procent lidí obává poklesu životní úrovně ve stáří

Ačkoli si sedm z 10 Čechů spoří a na penzi se nějak připravují, 73 procent lidí počítá, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se bezmála dvě třetiny obávají, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Sedmdesát čtyři procent si odkládá na důchod do 2000 korun za měsíc, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 tisíc korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají potom nejčastěji naspořeno od 250 do 500 tisíc korun. Je tu ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí. Penzi plánují řešit v budoucnu, až budou mít více peněz. Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Čtyřicet čtyři procent lidí se chystají zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu. Mimoto si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva. Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokáží je naplnit. Osm z 10 lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu. Takové výsledky přinesl celorepublikový průzkum společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty, který byl dnes představen na tiskové konferenci spojené s panelovou diskuzí, na níž vystoupili významní hosté a experti na českou ekonomiku.

Spoření na důchod

„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení 1. pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ říká k výsledkům průzkumu Jiří Rusnok, současný poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér ČNB.

Většina lidí si nějakou formou spoří či investuje na důchod. Pravidelně tak činí více než polovina spořících. Měsíčně si zpravidla na důchod odkládá do 2000 korun. Pouze 26 procent lidí spoří na důchod více než 2000 korun . Polovina lidí šetří na penzi do 1000 korun měsíčně. Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. „Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů v České republice. Naším společným hlavním cílem v této souvislosti musí vysvětlit lidem, že tomu mohou předejít, když se k tomu rozhodnou,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. V každém případě zvažované navýšení se pohybuje do dalších 2 000 korun. Nejvíce pravidelně si spoří lidé před důchodem. O něco méně si obecně na důchod spoří ženy než muži, a to častěji s nižší částkou do 500 korun měsíčně (35 procent). Podobně to mají i lidé s čistým příjmem do 10 tisíc korun. V porovnání s tím, lidé s vyšším příjmem nad 40 tisíc korun častěji spoří i více než 2000 korun za měsíc (57 procent). Nejčastěji lidé k vytváření úspor na rentu využívají penzijní připojištění. Vedle toho si odkládají peníze na spořicí účet nebo doplňkové penzijní spoření. Zhruba polovina spořících si podle průzkumu nastavila jednorázové vyplacení úspor po odchodu do důchodu . Ti, kteří zvolili postupné vyplácení, z 65 procent nevědí, na jak dlouhé období mají měsíční vyplácení nastavené.

Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na důchod naspořeno méně než 100 tisíc korun. Jsou mezi nimi častěji svobodní lidé (50 procent) a ženy (48 procent). Skupina lidí od 18 do 34 let prokázala obdobný výsledek a osoby v tomto věku mají v porovnání s ostatními naspořeno nejméně, tj. taktéž do 100 tisíc korun. Respondenti s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají aktuálně našetřeno na důchod o něco více, a to od 250 do 500 tisíc korun, stejně jako lidé ve věku od 55 do 64 let (25 procent). Téměř polovina populace si spoří na důchod déle než 10 let. Ideálně by třetina populace chtěla mít před odchodem do penze naspořeno více než jeden milion korun. Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru ale začnou nejčastěji až od padesáti let. Mladí lidé do 34 let chtějí začít spořit ve 40 letech, lidé od 35 let pak ve 45 letech a starší lidé od 55 let až v 60 letech. Průzkum tímto potvrdil fenomén odkládání rozhodnutí připravit se na penzi, které může snadno vést k finanční slabosti v období podzimu života.

Těch, co nespoří, je necelá třetina (29 procent). Necelou polovinu tvoří přitom mladí lidé ve věku 18 až 24 let (47 procent). Hlavními důvody, které uvádějí, jsou: nedostatek financí, nestálý příjem či příliš nízký věk. Přitom více než polovina těchto lidí plánuje na penzi šetřit v budoucnu. Typicky v souvislosti s tím vyčkávají na: více peněz, splacení hypotéky nebo vyšší mzdu. Rozhodnutí začít spořit ovlivňuje u dotázaných podle zjištění průzkumu především více finančních prostředků. Hned poté uváděli lidé jejich vyšší věk a stáří.

Spoření a investice na penzi

„Ve světle nepříznivých vyhlídek důchodového systému a stárnutí české populace se stává klíčovou otázka, jak budovat bohatství Čechů, které by jim zajistilo důstojný příjem i ve stáří. Úroveň našeho bohatství dnes zdaleka není dostatečná a času už příliš nezbývá, protože demografie je neúprosná.
Vidím zde velký potenciál pro to, aby se investiční produkty rozšířily mezi výrazně větší masu lidí než dnes,“ říká k využívání finančních produktů k šetření na penzi Petr Čížek, předseda představenstva investiční společnosti INVESTIKA.

Podle průzkumu patří mezi nejvyužívanější finanční produkt ke spoření na důchod penzijní připojištění (56 procent). To využívají častěji starší lidé od 55 do 64 let (70 procent). Necelá polovina populace si poté odkládá peníze na důchod na spořicí účet, který je stále druhým neoblíbenějším napříč všemi produkty. Na třetím místě využívají spořící doplňkové penzijní spoření (28 procent). Podle šetření navíc lidé s vysokoškolským vzděláním častěji směřují peníze na penzi do podílových fondů a do nemovitostí. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun také častěji využívají stavební spoření (38 procent), investice do nemovitostí (31 procent) a investují na penzi skrze akcie
a dluhopisy (41 procent).

„Podíl Čechů, kteří dnes skutečně investují, je stále příliš nízký. V domácích fondech je dosud kumulativně nainvestováno zhruba 500 miliard korun. Vedle toho přitom Češi za jediný rok prosázejí 400 miliard korun. Potřebujeme Čechy přesvědčit, že by se neměli spoléhat pouze na stát, ale měli by myslet na své zajištění ve stáří vlastními silami. Čím dříve se začnou o svou budoucí finanční situaci zajímat, tím lépe pro ně, protože je to bude stát méně,“ dodává Čížek.

Ti, kteří jsou již nyní v důchodu, dříve častěji spořili navíc skrze stavební spoření. V současné době se větší podíl lidí snaží spořit skrze investice do nemovitostí či akcie, dluhopisy, komodity a jiné. To platí
i u 33 procent dnešních vysokoškolsky vzdělaných penzistů. Téměř třetina lidí nyní investuje s hlavním cílem zhodnotit své peníze na penzi. Určitá část lidí naopak neinvestuje kvůli obavě
z rizikovosti investice a následné ztráty peněz.

„V průzkumu mě zaujalo mimo jiné to, že téměř 40 procent lidí, kteří neinvestují, odrazuje obava ze ztráty peněz, a to téměř z třiceti procent proto, že nemají dostatek informací. Ukazuje to bohužel, že ani tak jednoduchý, transparentní a státem výrazně regulovaný produkt nedokážeme lidem vysvětlit tak, aby jej nepovažovali za příliš složitý nebo rizikový. V oblasti osvěty kolem investičních produktů nás evidentně čeká ještě hodně práce na tom, abychom uměli věci správně vysvětlovat,“ dodává k výsledkům šetření Richard Siuda, předseda představenstva společnosti Conseq Investment Management .

Šedesát šest procent lidí si měsíčně spoří pomocí penzijního připojištění do 1000 korun. Čtyřicet čtyři procent má v plánu navyšovat tuto částku s ohledem na vládní úpravu a chystané změny v důchodovém systému. Do 500 korun měsíčně spoří nejčastěji lidé s dětmi nebo ti, kteří si začali peníze odkládat před jedním až dvěma roky. Nad 2000 korun spoří pouze 11 procent těch, co mají penzijní spoření. Průzkum také zjistil, že osmatřiceti procentům přispívá na důchod zaměstnavatel. Pro více než dvě pětiny to znamená v průměru 700 korun za měsíc navíc na penzi.

„Ukazuje se, že jednoznačně chybí finanční produkt, který by byl v populaci jasně vnímán jako výhodný a efektivní nástroj na dlouhodobé spoření na stáří,“ říká Michal Straka analytik agentury Ipsos.

„Takové produkty při tom existují, ale úroveň jejich znalosti v populaci je nízká a u části populace je stále ještě zatížená špatnými zkušenostmi v neregulovaném období devadesátých let. Při tom dnešní nabídka standardních finančních produktů kopíruje nejvyspělejší trhy světa,“ dodává Novák.

Důstojné stáří nebo pokles životní úrovně?

„Průzkum ukazuje, že lidé jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi. Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentuje květnové šetření předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Čtyřicet šest procent lidí, kteří si spoří, si důstojné stáří spojuje s našetřenou částkou do dvou milionů korun. Nicméně více než polovina lidí očekává, že jí naspořené peníze v důchodu nebudou stačit a téměř dvě třetiny lidí se dokonce obávají, že jim v penzi klesne životní úroveň. Bezmála polovina Čechů by si na důstojné stáří představovala měsíční příjem od 20 do 30 tisíc korun. Více než tři čtvrtiny lidí si poté klidné stáří spojují s vlastněním bytu či domu. Tři čtvrtiny lidí si k tomu podle průzkumu snaží naspořit dostatek peněz kvůli neočekávaným výdajům.

„Většina populace se obává ztráty životní úrovně po odchodu do důchodu. Snaží se spořit a investovat, ale převážně očekává, že to ani zdaleka nebude stačit jejím nárokům na důstojné stáří. Lidé buďto nemají dostatek volných finančních prostředků, nebo je pro ně důchod ještě daleko nebo počítají s tím, že budou v důchodu muset pracovat,“ říká Straka.

„To, abych měl v důchodu příjem kolem 30 tisíc korun, v praxi znamená měsíční rentu ke státnímu důchodu ve výši 10 tisíc korun. K té ale vede dlouhá cesta, a to by si měl každý uvědomit. Pro třicátníky to vychází na měsíční spoření kolem 2 200, u čtyřicátníka necelých 3 700 a padesátníka 7 200 korun. Vlastní příprava bude do budoucna enormně zásadní a je potřeba o tom mluvit,“ komentuje průzkum Novák.

Bezmála čtvrtina současných seniorů spořila na penzi déle než 20 let. Přičemž více než polovina naspořila do 250 tisíc korun. V souvislosti se současným příjmem, který se podle průzkumu pohybuje mezi 15 až 20 tisíci, se u t éměř osmi z 10 lidí se zvýšily v penzi náklady na energie.

Plány na důchod

Čtyřicet čtyři procent lidí by rádo nastoupilo do řádného důchodu. Téměř čtvrtina lidí plánuje po odchodu do důchodu dál pracovat a necelá pětina by chtěla jít naopak do penze předčasně. Věkově mladší lidé počítají spíše s řádným důchodem, odlišný postoj průzkum objevil u lidí ve věku 55-64 let, kteří chtějí odejít do předčasného důchodu. Častěji jsou to lidé z Prahy (41 procent) a vysokoškolským vzděláním (33 procent), kteří plánují v důchodu pracovat.

„Zajímavé je rozhodně zjištění, že je více těch, kteří plánují pracovat i poté, co jim vznikl nárok na důchod, než těch, kteří chtějí odejít do důchodu předčasně. Z veřejné debaty by mohl mít člověk opět snadno pocit, že je to právě opačně, a že preference populace jsou zcela odlišné,“ dodává Hampl .

Výdaje v důchodu

Osmdesát jedna procent dotázaných uvedlo, že ještě před důchodem splatí hypotéku, čímž sice 56 procent lidí očekává, že jim klesne část výdajů, vzrostou jim ale jiné položky, například ty na zdravotní péči (58 procent), na energie (39 procent), na bydlení (33 procent) a za potraviny. Omezit se budou muset, zejména v oblastech jako je návštěva restauračních zařízení, cestování či nákup potravin.

Pětina z těch, kteří očekávají snížení výdajů v důchodu, předpokládá pokles finanční zátěže o 3000 až 5000 korun. Zároveň více než pětina těch, kteří v důchodu očekávají zvýšení výdajů, si myslí, že jejich výdaje se zvýší o tři až pět tisíc.

Více než polovina lidí si představuje, že v důchodu bude bydlet v rodinném domě v osobním vlastnictví. Současní penzisté takto bydlí ve dvaačtyřiceti procentech, ve stejné míře bydlí ve vlastním bytě.

Pojištění k důchodu a úspory pro děti

Více než polovina lidí se v důchodu neplánuje připojistit, a to ani s ohledem na zvýšení nákladů na zdravotní péči. Zato ti, kteří v důchodu připojištění plánují, chtějí také častěji spořit svým dětem (64 procent). Celkem 46 procent lidí plánuje dětem spořit i v důchodu. Šetření také zjistilo, že tito lidé pak častěji plánují přepsat svůj majetek na děti během důchodu. Ještě před ním odchodem do penze tak plánuje učinit více než třetina lidí.

Výzkum byl realizován pro společnost Broker Consulting, a.s. agenturou IPSOS, s.r.o. prostřednictvím dotazování online panelu Populace.cz, která směřuje na populaci České republiky starší 18 let. Průzkum byl realizován metodou CASI na reprezentativním vzorku 1015 respondentů. Data byla sbírána v období od 17. do 23. května 2023.