Jaká největší rizika hrozí rakouským středně velkým firmám?

Polovina zástupců středně velkých podniků v Rakousku (51 %) hodnotí svou aktuální obchodní situaci jako „dobrou“, dalších 37 % jako „spíše dobrou“. Zbývajících 11 %, resp. 1 % ji vnímají jako „spíše špatnou“ nebo rovnou „špatnou“. Toto jsou výsledky analýzy poradenské firmy EY k aktuálními „Barometru středního stavu“. Pro ni byli vyzpovídáni v období od října do prosince 2022 po celém Rakousku zástupci 600 podniků s počtem zaměstnanců do 30 do 2 000, nezaměřených na kapitálový trh.

V porovnání s předchozím rokem se náhled na podmínky poněkud zakalil: tehdy vnímalo 62 % respondentů svoji situaci jako „dobrou“ a dalších 29 % jako „spíše dobrou“. Pokud srovnáváme názory s výsledky studie před 2 roky, vyznívá naopak poslední měření nálady mezi středními podnikateli lépe: v roce 2021 zaujímaly tyto dvě skupiny podíl 37, resp. 25 %. A pro lepší orientaci: ocenění situace jako „dobré“ se pohybovala v posledních 10 letech v rozmezí od 40 % (před 10 lety) do 68 % (před 5 lety).

Hodnocení po sektorech

V 8 odvětvích se zkoumalo odděleně vnímání „dobrá situace“. Nejvyšší podíl hlasů pro „dobrou aktuální situaci“ s úrovní 60 % má průmysl (loni: 58 %). Na druhé příčce byly finance a ostatní finanční služby s podílem 59 % (loni 60 %). Třetí místo patřilo obchodu a spotřebnímu zboží s 51 % (2021: 69 %). V jiných sektorech došlo zčásti na silný propad, zejména v dopravě, provozu a energii, kde tato hodnota klesla meziročně ze 78 % (2021) na loňských 45 %.

Šestiměsíční výhled je pesimistický

Pohled do blízké budoucnosti je podstatně pesimističtější než před rokem. Tehdy vycházelo 10 % respondentů z toho, že se jejich obchodní situace v následujícím pololetí po provedení ankety zhorší. V poslední vlně analýzy to bylo už 26 % účastníků.Za posledních 10 let byla tato hodnota podobně vysoká jen před 2 lety (24 %), jinak dosahovala průběžně jen úrovně do 10 %, převážně byla ale nižší.

A obráceně: pětina respondentů vychází z toho, že dojde ke zlepšení situace, což je nejnižší zastoupení za posledních 10 let ankety; nejvyšší úroveň pozitivních vyhlídek byla před 5 lety u 38 % oslovených. Více než polovina dotázaných (54 %) počítá ovšem v poslední vlně ankety se stabilními podmínkami, a tedy stejným vývojem i v budoucím pololetí.

Vyhlídky jednotlivých sektorů

Pokud se podíváme blíže na jednotlivá odvětví a jejich pohled do nejbližších 6 měsíců od ankety, na zlepšení věří 39 % respondentů v oblasti cestovního ruchu, ale 14 % v témže odvětví naopak na zhoršení. Přesto je to sektor s nejvyšším zastoupením optimismu a nejnižším podílem pesimismu. V oblasti financí a ostatních finančních služeb je podíl kladně naladěných 14 %, tedy relativně nízký. Naopak 19 % respondentů se obává zhoršení situace pro podnikání. Nejvíce negativních očekávání panuje u oboru transport, doprava a energie (37 % pesimistů) a u sociální oblasti, vědy, vzdělání a kultury, kde je zastoupení negativních vyhlídek dokonce ještě o procento vyšší: 38 % (a podíl optimistů suverénně s odstupem nejnižší se 4 %).

Největší strašák: nedostatek kvalifikovaných lidí

U dotazů na největší rizika pro rozvoj firem zaujalo nejpřednější místo riziko nedostatku kvalifikovaných pracovních sil s podílem 36 % jako „velmi velké riziko“ a dalších 31 % jako „spíše velké riziko“. Vysoké nebo silně kolísající ceny energií a surovin plus inflace jsou označovány rovněž za velmi nebezpečné pro další vývoj firem; zde byly zaznamenány hodnoty 35 %, resp. 31 %. Relativně vysoké obavy panují i u problémů s dodavatelsko-odběratelskými řetězci (28 %, resp. 32 %) a u starostí, aby se firmy nepropadly do recese (23 %, resp. 36 %).

Na opačný konec žebříčku obav se umístily rizika jako klimatická změna, kolísání měny nebo průmyslová špionáž nebo krádež know-how. Ta nejsou nyní vnímána jako tak velká hrozba. Geopolitická rizika a válka jsou hodnoceny spíše blízko průměrných úrovní: jako „velmi velké riziko“ je vidí 13 % respondentů, jako „spíše velké riziko“ je vnímá 30 % respondentů.