Izrael rostl v druhém čtvrtletí nejvyšším tempem v OECD, musí se však vypořádat se snížením světové poptávky po high-tech službách a rostoucími životními náklady obyvatel
Izrael rostl v druhém čtvrtletí nejvyšším tempem v OECD, musí se však vypořádat se snížením světové poptávky po high-tech službách a rostoucími životními náklady obyvatel
19.08.2022 / 11:59 | Aktualizováno: 19.08.2022 / 12:19
Z dat Centrálního statistického úřadu (CBS) vyplývá, že izraelský HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí roku 2022 meziročně o 7,4 %, tedy nejvíce ze zemí OECD. Naopak high-tech sektor po letech silného růstu naráží na útlum aktivity fondů rizikového kapitálu a světové poptávky po high-tech službách. Napříč společností pak rezonuje téma stále rostoucích životních nákladů, kterému je věnována pozornost i v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami.
Silný růst ve druhém čtvrtletí
Izraelský HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí roku 2022 meziročně o 7,4 %, a to navzdory očekáváním pouze mírného růstu poté, co se ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku propadla o 2,7 %.
CBS vysvětluje silný výkon ekonomiky nárůstem osobní spotřeby na hlavu (+10,4 %), vývozu zboží a služeb (+13,9 %) a také návratem k post-covidové rutině s citelným oživením v sektoru cestovního ruchu, letectví, pohostinství a dopravních služeb. O oživení odvětví cestovního ruchu svědčí následující statistiky: během letošního července zaznamenal Izrael příjezd 249,500 turistů, tedy dramatický nárůst v porovnání s léty 2021 (49,200 turistů) a 2020 (6,000 turistů), a pouze o 22% méně než v červenci roku 2019.
Izraelské ministerstvo financí očekává, že by měl letos HDP vzrůst o 4,9 %, v roce 2023 pak o 3,5 %.
Současné výzvy
Dopad ekonomické krize na high-tech sektor
V souvislosti s probíhající světovou ekonomickou krizí je pro izraelské start-upy v posledních měsících obtížnější získávat kapitál od investorů, kteří své aktivity v dobách nejistoty ve velké míře utlumili. Škrty zároveň implementují také jejich zákazníci, kteří jsou v Evropě a USA zasaženi vysokou inflací. Tyto trendy nutí izraelské high-tech firmy ke snižování nákladů, což se projevuje zpomalováním náboru nových zaměstnanců, či propouštěním těch stávajících. Od března letošního roku již propustily izraelské high-tech firmy přes 3,500 zaměstnanců - většinou se jedná o pracovníky v odděleních marketingu a prodeje (sales). Mezi významné high-tech společnosti, kterých se tento fenomén dotkl, se řadí Wix, Monday.com, Kaltura, Fiverr či OutBrain.
Co se týče poklesu poptávky po pracovnících v oboru, údaje CBS za měsíc červenec hovoří o poklesu o 11% v počtu volných pracovních míst pro vývojáře softwaru, přičemž konzistentní pokles nabídky pracovních míst v oblasti high-tech služeb byl zaznamenán od února letošního roku.
I přes pokračující vlnu propouštění se však uplynulý týden nesl v duchu pozitivních zpráv - čtyři izraelské start-upy získaly trochu neočekávaně od investorů dohromady téměř 700 milionů dolarů. V úterý oznámil izraelský výrobce čipů Pliops a platforma pro krátkodobý pronájem Guesty úspěšné získání investice ve výši 100 mil. USD, respektive 170 mil. USD. O den později se k nim připojila také softwarová společnost DriveNets (262 mil. USD) a technologická platforma pro správu lidských zdrojů HiBob (150 mil. USD). Zda se jedná o výjimky potvrzující pravidlo, či se izraelský high-tech průmysl ze zpomalení již pomalu dostal, uvidíme v nadcházejících týdnech a měsících.
Stále rostoucí životní náklady
Izrael dlouhodobě trápí vysoké životní náklady, které jsou jedny z nejvyšších napříč zeměmi OECD. Především stále rostoucí ceny bydlení (+15,9 %, 7/2021-7/2022) i potravin (2 % v r. 2021) jsou hlavním důvodem, proč mnoho Izraelců žije takzvaně od výplaty k výplatě. Dokonce i supermarkety nabízejí možnost si nákup rozložit do několika splátek.
Ačkoliv je v Izraeli inflace stále hluboko pod současnými hodnotami v USA (8,5 %) a Eurozóně (8,5 %), letos v červenci dosáhla nového 14letého maxima, hodnoty 5,2 %. Pro mnoho Izraelců se proto právě otázka životních nákladů stává hlavním tématem nadcházejících listopadových parlamentních voleb, již pátých od roku 2019. Podle průzkumu zveřejněného Izraelským demokratickým institutem (IDI) celkem 44 % respondentů uvedlo, že hlavními faktory ovlivňujícími jejich rozhodování při hlasování je právě ekonomická vize dané strany a její strategie při řešení rostoucích životních nákladů.
Nela Brádleová, obchodní specialistka
Zdroj: Centrální statistický úřad Izraele, Times of Israel, Globes
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz