Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2022 se meziročně zvýšila o 6,5% a činila 33 981 Kč

V 1. čtvrtletí 2022 se na trhu práce začala stávat hlavní určující silou inflace. Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji se meziročně nominálně zvýšila o 6,5 % a činila 33 981 Kč. Vzhledem k růstu spotřebitelských cen v Česku však reálně výdělky v kraji klesly o 4,2 %. Evidenční počet zaměstnanců v kraji meziročně poklesl o 0,2 %.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2022 činila 33 981 Kč. Meziročně se zvýšila o 6,5 %, a je tak o 2 073 Kč vyšší než ve stejném období roku 2021 a o necelé 4 tisíce korun pod republikovým průměrem. V celém Česku se průměrná mzda nominálně zvýšila o 7,2 %. Nejvýrazněji se nárůst průměrné mzdy projevil v Karlovarském kraji (8,2 %) a v Praze (8,1 %). Naopak nejnižší přírůstek 5,7 % zaznamenali v Ústeckém kraji. Jednoznačně nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává se 48 498 Kč Praha, na druhém místě se drží Středočeský kraj s 37 582 Kč. Naopak Karlovarský kraj byl nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní 32 605 Kč, s menším odstupem následován Pardubickým krajem s 33 300 Kč a Zlínským krajem s 33 302 Kč.

Tab. 1 Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v 1. čtvrtletí 2022

Vývoj reálné mzdy byl vedle vývoje nominálních mezd ovlivněn vývojem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen za celou ČR. Spotřebitelské ceny za celou ČR v 1. čtvrtletí 2022 výrazně vzrostly o 11,2 %, a proto mzda v Moravskoslezském kraji reálně klesla o 4,2 %. Mzdový pokles byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Reálná kupní síla zaměstnanců v celém Česku se snížila o 3,6 %.

Graf Průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 2022 a její nárůst proti stejnému období roku 2021 podle krajů

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. V 1. čtvrtletí 2022 zaměstnávaly subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji 415,5 tisíce osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což byl mezi kraji 3. nejvyšší počet (po Praze a Jihomoravském kraji). Meziročně došlo v Moravskoslezském kraji k poklesu o 0,2 %, tj. o 0,7 tisíce osob. Druhým krajem, v němž se meziročně snížil evidenční počet zaměstnanců, byl Ústecký kraj (o 0,3 %). Na druhé straně výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (3,0 %), vysoké nárůsty byly i ve Středočeském (1,6 %), v Jihomoravském (1,4 %) a v Pardubickém kraji (1,2 %). V ostatních krajích rostly počty do jednoho procenta.

Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních výdělkových statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.