Chuť zakládat nové firmy se rychle obnovila

Informace z registru ekonomických subjektů ukazují, jaká odvětví se po covidovém roce vzpamatovala nejrychleji a jaká naopak zůstala v útlumu.

Data o registraci ekonomických subjektů připravuje ČSÚ v rámci statistik demografie podniků. Tyto statistiky vznikly v roce 2002 jako společný projekt Eurostatu a OECD s cílem získat harmonizované údaje o vzniku, zániku nebo přežívání statistických podniků*. Projekt byl úspěšný a postupně se rozšiřoval i počet sledovaných jevů a ukazatelů. Byly přidány například ukazatele týkající se rychle rostoucích podniků, demografie zaměstnavatelů nebo regionální demografie podniků. Od roku 2008 jsou statistiky demografie podniků právně zakotveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 295/2008, o strukturální statistice podniků. Rámec demografie podniků tvoří tržní činnosti. Do sledování se nezahrnují subjekty provozující zemědělství, rybolov a lesnictví, zajišťující veřejnou správu a obranu, povinné sociální zabezpečení nebo subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, do neziskového sektoru, sektoru nerezidentů a bytová družstva a společenství vlastníků jednotek.

Ukazatele registrace ekonomických subjektů se staly součástí statistik demografie podniků teprve nedávno. Povinnost poskytovat tyto údaje stanovilo až nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2152/2019, o evropských statistikách, předtím se tyto údaje několik let poskytovaly pouze dobrovolně.

Rychlý přehled o změnách

Co lze považovat za registraci ekonomického subjektu? Výše uvedená legislativa i manuál Eurostatu a OECD ke statistikám demografie podniků, který je základním metodickým dokumentem těchto statistik, poskytují pouze obecnou definici. Důvodem je to, že v každé členské zemi existují jiné procedury registrace právních jednotek a jiné uspořádání administrativních zdrojů. Za registrovanou se proto považuje jakákoliv právní jednotka, která se v daném referenčním období zaeviduje do registru dle příslušných administrativních nebo právních předpisů. Někde to znamená zaevidování do obchodního rejstříku, jinde registrace provádí příslušná hospodářská nebo obchodní komora, v dalších zemích se za registraci považuje až zařazení do registru plátců DPH atd. V případě České republiky registraci odpovídá zápis právní jednotky do základního registru osob.

Výhodou statistik registrací ekonomických subjektů je, že se připravují čtvrtletně a jsou k dispozici do 40 dní po skončení každého čtvrtletí. Poskytují tak poměrně rychlý přehled o ekonomických změnách. I když registrace ekonomického subjektu je administrativním aktem, který nemusí nutně vést ke vzniku statistického podniku (ten se váže na zahájení ekonomické činnosti subjektu), poskytne nám alespoň informaci, jak potenciální zájemci o podnikání vnímají stav a perspektivu dané ekonomické oblasti.

V současnosti lze tuto statistiku využít zejména pro posuzování vlivu pandemie covidu-19 na podnikatelské prostředí.

Celkové počty registrací ekonomických subjektů

Zdroj: ČSÚ

Pokles nastal už před covidem

První výrazný pokles celkového počtu registrací byl zaznamenán již v roce 2019, v němž oproti roku 2018 došlo ke snížení o přibližně 12%. Pravděpodobným důvodem byl postupný útlum hospodářské konjunktury a nedostatek pracovních sil na trhu práce. S nástupem pandemie se sestupný trend ještě prohloubil. Ve druhém čtvrtletí 2020, kdy se Česká republika potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, byl zaznamenán nejnižší počet registrací za celé sledované období. Úspěšné zvládnutí první vlny vrátilo ve třetím čtvrtletí 2020 počet registrací přibližně na úroveň stejného období roku 2019, následné vlny pandemie však ovlivnily počet registrací opět negativně, takže ve čtvrtém čtvrtletí 2020 byla zaznamenána druhá nejnižší hodnota za celé sledované období. V roce 2020 bylo zaregistrováno o 8 tisíc ekonomických subjektů méně než v roce 2019 a téměř o 20 tisíc méně než v roce 2018. Celkový počet jen o málo přesáhl 69 tisíc. Od začátku roku 2021 docházelo k postupnému obnovování zájmu o zakládání ekonomických subjektů, počty registrací ve druhém a třetím čtvrtletí 2021 dokonce mírně převyšují úroveň stejného období „necovidového“ roku 2019.

Doprava a skladování stále roste

Před porovnáváním počtů registrací ve vybraných ekonomických sektorech je nutné upozornit, že v době zatřiďování registrací do činnostních odvětví je statistický registr zpravidla odkázán pouze na informace z konstitutivních zdrojů (veřejný rejstřík, živnostenský rejstřík apod.), které nemusejí být vždy přesné či zatříditelné.

Srovnání roků 2018 a 2019 ukazuje, že v tomto předcovidovém období došlo k největším poklesům registrací v oblasti finančních a dalších služeb (tj. služeb v oblasti nemovitostí, výkonu profesních, technických a vědeckých činností, resp. služeb souvisejících se zajišťováním administrativních nebo podpůrných činností) a obchodu. Naopak výrazně, o 21%, vzrostl zájem o registrace v oblasti dopravy a skladování, růst o 9 % byl zaznamenán také v oblasti osobních služeb a o 3% ve stavebnictví. Poměrně stabilní zůstával počet registrací ekonomických subjektů v oblasti ubytování, stravování a pohostinství.

S nástupem pandemie v roce 2020 došlo oproti roku 2019 k poklesu ve všech sledovaných odvětvích s výjimkou dopravy a skladování, v němž počet registrovaných ekonomických subjektů vzrostl o 6%. Pandemická krize velmi poznamenala registrace nových ekonomických subjektů v sektorech služeb, nejvíc v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, které zaznamenalo propad o více než 19%. V oblasti finančních a dalších služeb i v oblasti osobních služeb klesly počty registrací přibližně o 10%, v obchodu o 15%. Snížení však zaznamenala i odvětví průmyslu a stavebnictví.

Počty registrací za první tři čtvrtletí

Zdroj: ČSÚ

O tom, jak se situace vyvíjela v dalších měsících, vypovídá meziroční porovnání počtu registrací za první tři čtvrtletí. To ukazuje výraznější navýšení v sektoru finančních a dalších služeb, kde hodnota za rok 2021 dokonce přesahuje stejné období roku 2019 o přibližně 8%. Zájem o registrace v odvětvích průmyslu, stavebnictví a v informačních a komunikačních činnostech se v roce 2021 vrátil přibližně na úroveň roku 2019. I nadále pokračuje výrazný růst v oblasti dopravy a skladování, ve které bylo během prvních tří čtvrtletí 2021 registrováno o téměř 50% více ekonomických subjektů ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Oproti roku 2020 rostl také sektor obchodu, ale počty registrací nedosáhly hodnoty stejného období roku 2019. Naopak pokles zájmu o registrace nových ekonomických subjektů pokračuje v oblastech ubytovacích, stravovacích a pohostinských služeb a osobních služeb. Počty registrací v těchto pandemií pravděpodobně nejzasaženějších odvětvích jsou po třech čtvrtletích zhruba o 13% nižší než hodnoty stejného období roku 2020.

Jak se projeví další vlna pandemie?

Z uvedeného vyplývá, že pandemická krize negativně ovlivnila zájem o registrace nových ekonomických subjektů ve všech sledovaných odvětvích s výjimkou sektoru dopravy a skladování. Nejhorší dopad měla na služby v oblastech ubytování, stravování, pohostinství a osobní služby, kde zájem o registrace nových podniků upadal i v loňském roce. V ostatních odvětvích se v prvních třech čtvrtletích roku 2021 zájem obnovil a v některých případech dokonce převýšil hodnoty před pandemií. Celkový počet registrací tak v prvních třech čtvrtletích roku 2021 mírně překročil úroveň stejného období 2019. Směr dalšího vývoje však bude pravděpodobně silně závislý na úspěšnosti zvládání nové vlny covidové pandemie.

Pozn.: Statistický podnik je v případě ČR aktivní ekonomický subjekt, který ve sledovaném období vykazuje obrat, zaměstnané osoby nebo investice.

Počty registrací za první tři čtvrtletí