Německá ekonomika startuje historickou transformaci

Německé hospodářství se zotavuje z hlubokého propadu, který byl způsoben omezeními v souvislosti s koronavirovou epidemií. Ekonomika zároveň stojí na začátku „největší transformace v historii Spolkové republiky“, jak nedávno prohlásil prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm s odkazem na startující energetickou, dopravní a digitální transformaci německé ekonomiky.

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je v Německu automobilový průmysl. Snímek je z letošního autosalonu v Mnichově. Foto: Shutterstock

Německo jako největší evropská ekonomika je pro Českou republiku klíčovým partnerem v oblasti obchodu, investic i při vývoji a zavádění nových technologií. Postcovidový boom a transformace řady oborů, do nichž plynou významné investice z veřejných i firemních zdrojů, umožňují posílit česko-německou spolupráci ve vědě, výzkumu a v inovacích. Německé firmy přehodnocují stávající globalizované dodavatelské řetězce, hledají nové dodavatele a posilují svou přítomnost v Německu a okolních zemích, což je neopakovatelná příležitost i pro český byznys. 

Hrubý domácí produkt Spolkové republiky loni poklesl o 4,8 %, což je druhý nejhorší výsledek od konce druhé světové války. Větší pokles ve výši 5,7 % byl jen v roce 2009 během světové finanční krize. Na německé poměry něco nevídaného!

Prognostické ústavy zároveň snížily odhad růstu německého HDP i na rok 2021: namísto původně očekávaných 3,9 % odborníci letos očekávají pouze 2,3 %. Důvodem je doznívající pandemie, která stále omezuje německý export do mnoha regionů, jako jsou jižní Asie nebo Jižní Amerika. Další příčinou jsou problémy v dodávkách polotovarů a surovin v řadě odvětví. V roce 2022 ekonomičtí experti naopak předpokládají výrazné oživení a zrychlení ekonomického růstu až o 3,6 % – zejména díky naakumulované soukromé spotřebě. Podle dosavadních prognóz ale o rok později německé hospodářství svůj růst zase citelně zpomalí.

NA PRAHU ZMĚN

Německá ekonomika stojí na prahu velkých změn, které se vzhledem k provázanosti českého a německého hospodářství dotknou i nás. Zemi čeká dekarbonizace ekonomiky, urychlení odchodu od uhlí, podpora zelených technologií a investice do digitalizace.

Svaz německého průmyslu (BDI) aktuálně zveřejnil studii „Climate Path“, podle které německé hospodářství potřebuje investice ve výši 860 miliard eur (tedy přibližně 100 miliard eur ročně), aby bylo možné splnit cíl snížení emisí CO₂ o 65 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Tento ambiciózní cíl stanovila ještě odcházející vláda, nicméně se očekává, že nová vláda jej převezme a pravděpodobně ještě urychlí. Investice by měly směřovat především do energetické a digitální transformace – do sektorů průmyslu, dopravy, bydlení a energetiky. Svaz německého průmyslu předpokládá, že přibližně třetina potřebných investic bude uhrazena z veřejných rozpočtů a dvě třetiny zajistí firmy.

Další výzvou, před kterou stojí zejména velké firmy působící v Německu, je nový zákon o dodavatelských řetězcích,  který vstoupí v platnost od ledna 2023. Jeho cílem je lepší ochrana lidských práv a životního prostředí v globální ekonomice. Firmy budou zodpovědné za dodržování lidských práv a environmentálních standardů v celém řetězci, přičemž zodpovědnost a případné pokuty budou odstupňovány podle velikosti firem a možností jejich vlivu na složení řetězce.

Zvládnutí všech změn bude náročné, na druhé straně se českým firmám může otevřít řada nových příležitostí v následujících klíčových oborech.

Klíčovým zdrojem energie se stávají větrné turbíny. Foto: Shutterstock

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL

Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou zároveň nejdůležitější komoditou v česko-německém obchodu. Automobilový průmysl se nyní nachází na počátku nové éry v souvislosti s oktrojovaným koncem spalovacích motorů. Elektromobilita, zavádění nových pohonů včetně vodíkových, výstavba dobíjecí infrastruktury a zavádění prvků autonomního řízení jsou velkou příležitostí pro české dodavatele. Zároveň je tu ovšem i riziko, že české firmy, pokud se neadaptují na nové podmínky, vypadnou ze stávajících dodavatelských řetězců.  

Elektromobilita zaznamenává v Německu prudký rozmach. Na německých silnicích v současnosti jezdí přes 600 000 elektromobilů a jejich počet by koncem roku 2021 měl přesáhnout hranici 1 milionu. Stát na jejich nákup vyplácí prémii až 9 000 eur, což vedlo k masivnímu nárůstu prodejů.

Dalším perspektivním směrem může být pro české firmy spolupráce na inovacích, jako jsou kombinace elektrické a vodíkové technologie, vývoj uhlíkově neutrálních paliv, zavádění prvků autonomního řízení aut, vývoj bateriových článků nebo vývoj softwaru pro dobíjecí infrastrukturu.

ENERGETIKA

Německo patří mezi nejaktivnější podporovatele obnovitelných zdrojů energie. Uhlíkové neutrality chce Německo dosáhnout již do roku 2045, tedy o pět let dříve než Evropská unie. Očekává se, že nová vláda přijde s konceptem masivních investic do transformace energetiky, takže se rýsují možnosti dodávek dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny včetně elektrolyzérů pro výrobu vodíku. Svaz německého průmyslu v nové studii hovoří o zeleném vodíku jako o „novém nosiči energie v průmyslu“, který bude sloužit k ukládání energie z obnovitelných zdrojů a k jejímu transportu. Vodík by měl zajistit dostatek čisté energie i pro energeticky náročné sektory, jako jsou chemický a ocelářský průmysl nebo výroba cementu a hliníku.

V rámci restrukturalizace energetiky v zemi probíhá masivní výstavba přenosové a distribuční sítě. Další potenciál nabízí vyřazování z provozu jaderných elektráren.

ICT A DIGITALIZACE

Potenciál digitalizace ukázala pandemie koronaviru. Využití digitálních řešení se osvědčilo, proto se očekává, že jejich použití se bude dál rozvíjet i po skončení pandemie. Především roste zájem o technologická řešení pro firemní sektor (Průmysl 4.0, e-commerce,  home office), pro státní správu (e-government, home office) a o digitalizaci škol. Pro plynulé zavedení digitalizace plánuje Německo do roku 2025 výstavbu 5G sítě s cílem poskytnout ultrarychlou mobilní komunikaci. Na základě zákona o daňové podpoře výzkumu a vývoje, který vstoupil v platnost v roce 2020, porostou v příštích letech také firemní investice do digitalizace.

Pokud jde o implementaci a rozvoj sítí 5G, nadějně se jeví spolupráce na přeshraničních projektech. Další příležitost pro české firmy včetně startupů představují inovace založené na využití umělé inteligence. Silný rozvoj lze očekávat i v dalších oblastech informačních technologií, jako jsou e-commerce, internet věcí, smart řešení pro správu obcí a měst nebo big data. Německo navíc trpí dlouhodobým nedostatkem pracovních sil s digitální kvalifikací, což představuje další šanci pro české firmy, které poskytují digitální služby.

Německá výzkumná firma BioNTech se díky vývoji vakcín stala v době pandemie světoznámou. Na snímku její sídlo v Mohuči. Foto: Shutterstock

ZDRAVOTNICTVÍ

Německo usiluje o soběstačnost v oblasti kritické infrastruktury, lze tedy očekávat státní podporu v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Výrobu farmaceutických přípravků a zdravotnických prostředků chtějí Němci většinově přesunout do Spolkové republiky, aby zabránili nedostatku léků či zdravotnického materiálu, který se projevil během pandemie. Německo bude usilovat o posílení přítomnosti farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech. To představuje velkou příležitost také pro Česko. Berlín se bude také snažit o vytvoření farmaceutické strategie na evropské úrovni. Jejím ústředním požadavkem zřejmě bude, aby evropské farmaceutické firmy byly povinny část svých produktů vyrábět v Evropě.

Dalším velkým tématem je stárnutí německé populace a s tím spojený plán budovat další pečovatelské ústavy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních a lázeňských služeb. Je možné očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek. S tím souvisí velké investice do modernizace a rozšiřování starobních a pečovatelských ústavů, nemocnic a dalších poskytovatelů sociálních a lázeňských služeb. Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví na více než 9 % HDP v roce 2030.

DOPRAVA

Spolkový plán rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2030 předpokládá investice do zhruba tisíce projektů ve výši téměř 300 miliard eur. Největší část těchto financí připadá na silniční a železniční projekty. Další zdroje budou k dispozici díky loni schválenému modernizačnímu programu, který počítá s investicemi do modernizace stávající železniční sítě, a také Plánu ochrany klimatu do roku 2030. Tento plán počítá i s infrastrukturou pro alternativní pohony, terminály pro kombinovanou dopravu, digitální železnicí nebo atraktivními vlakovými nádražími. Zajímavou příležitostí může být například i rekonstrukce železničních mostů.

Německo je také perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší budou vypisovat nová výběrová řízení. Na německém trhu již úspěšně působí  skupina Škoda Transportation, která dodala moderní tramvaje Škoda ForCity Plus do řady německých měst (Chemnitz, Mannheim) a další dodávky připravuje.

ONDŘEJ KARAS, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně