ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  22.11.2021 00:00:00

Energetika v Ústeckém kraji v roce 2020 - Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí

Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energie v ČR. Z jednotlivých paliv, která se na výrobě elektřiny podílela, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již pátým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně poklesl o 440,2 MW (o 7,8 %) na hodnotu 5 220,5 MW. Na celkovém instalovaném výkonu ČR (21 350,3 MW) se náš kraj podílel 24,5 %. Pokles celkového instalovaného výkonu v kraji byl zapříčiněn poklesem instalovaného výkonu parních elektráren o 440,0 MW (o 9,9 %). Velmi mírný meziroční pokles byl zaznamenán rovněž u plynových a spalovacích elektráren, jejich instalovaný výkon poklesl o 0,4 MW (o 0,8 %) na 45,4 MW. Mírný nárůst byl naopak zaznamenán u fotovoltaických elektráren, a to o 0,2 MW (0,1 %) na 162,5 MW.

Pokles instalovaného výkonu byl zaznamenán v sedmi krajích, v našem kraji byl pokles nejvyšší (440,2 MW, tj. 7,8 %). Druhý nejvyšší pokles zaznamenali v Moravskoslezském kraji (o 223,4 MW), vzhledem k nižšímu celkovému instalovanému výkonu v Moravskoslezském kraji v porovnání s naším krajem byl tento pokles však relativně nejvyšší (13,1 %). V polovině krajů instalovaný výkon vzrostl, jeho nárůst byl však velmi mírný a pohyboval se v jednotlivých krajích od 0,1 do 1,1 %).

Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 003,4 MW, tj. podíl 76,7 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (16,2 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 162,5 MW (3,1 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,7 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,4 MW (0,9 %).

Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 22 997,1 GWh brutto, což je 28,2 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR (81 443,4 GWh). V mezikrajovém porovnání se jednalo o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (16 982,8 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (15 585,4 GWh). Podíl našeho kraje na celorepublikovém vyrobeném množství se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu (p. b.).

V České republice bylo v loňském roce vyrobeno celkem 81 443,4 GWh elektřiny, meziročně došlo k poklesu o 5 547,1 GWh, tj. o 6,4 %. Množství vyrobené elektřiny pokleslo meziročně v devíti krajích, z pohledu absolutní změny nejvíce pak v našem kraji, kde celkové vyrobené množství pokleslo o 2 600,8 GWh (o 10,2 %). Významný pokles výroby byl rovněž zaznamenán v Pardubickém kraji, kde se vyrobilo o 1 493,5 GWh (26,2 %) méně, než v předchozím roce, a ve Středočeském kraji, kde se výroba snížila o 1 183,1 GWh, tj. o 14,3 %.

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 18 610,8 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (80,9 %), 3 576,2 GWh v paroplynových elektrárnách (15,6 %) a zbylá 3,5 % byla vyrobena ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (297,0 GWh), plynových a spalovacích (171,7 GWh), větrných (180,9 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (160,5 GWh).

 

Pokles výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve většině typů elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny snížil o 2 464,0 GWh (o 11,7 %). K druhému nejvyššímu poklesu došlo v paroplynových elektrárnách, a to o 121,8 GWh (3,3 %). Meziročně se výroba snížila i u elektráren větrných a fotovoltaických (16,2 resp. 6,5 GWh). K mírnému nárůstu výroby elektřiny naopak došlo u elektráren vodních (nárůst o 4,4 GWh, tj. 1,5 %) a u plynových a spalovacích (nárůst o 3,3 GWh, tj. 1,9 %).

 

Na výrobě elektřiny se v roce 2020Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 77,5 % (17 820,3 GWh) elektřinykraji, meziročně jeho podíl na výrobě poklesl o 1,9 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn, jehož podíl meziročně vzrostl o 1,2 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 16,2 %. Obnovitelné zdroje energie jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,1 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla téměř 3 %.

V období 2014–2019 bylo stejně jako v našem kraji i celorepublikově největší množství elektřiny vyrobeno z hnědého uhlí, v loňském roce však na prvenství dosáhlo jaderné palivo, ze kterého se v roce 2020 v rámci celé ČR vyrobilo 36,9 % elektřiny. Hnědé uhlí se umístilo na pomyslné druhé příčce, které se podílelo na výrobě 35,7 % elektřiny. Třetím nejvýznamnějším palivem byl celorepublikově zemní plyn, ze kterého se vyrobilo 8,1 % elektřiny. Obnovitelné zdroje byly v rámci celé ČR využity k výrobě 14,1 % elektřiny.

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 5 741,4 GWh, v porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu o 339,2 GWh, tj. 5,6 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,0 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 077,5 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 787,9 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 456,4 GWh). Spotřeba elektřiny poklesla ve většině krajů vyjma Kraje VysočinaJihočeského kraje, kde zaznamenali mírný nárůst o 88,5 resp. 9,2 GWh. Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny vloni v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu (45,1 % z celkové roční spotřeby kraje), 19,9 % elektřiny se spotřebovalo v obchodě, službách, školstvízdravotnictví a 19,0 % elektřiny odebraly domácnosti.

Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2020kraji 1 331,0 kWh, v mezikrajovém porovnání se jednalo o pátou nejnižší spotřebu v ČR. Nejvyšší spotřebu měly domácnosti ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 100,3 kWh, nejméně spotřebovaly domácnosti v hl. m. Praze (1 118,1 kWh na 1 obyvatele). Meziročně byl zaznamenán nárůst spotřeby elektřiny v přepočtu na 1 obyvatele ve všech krajích kromě hl. města Prahy, kde spotřeba mírně poklesla o 0,3 %. Nejvíce spotřeba vzrostla v Karlovarském kraji, a to o 5,9 %. Druhý nejvyšší nárůst spotřeby na 1 obyvatele byl zaznamenán v ÚsteckémPlzeňském kraji, kde spotřeba shodně vzrostla o 5,6 %.

Zemní plyn

roce 2020 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 222 864 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 829 132 odběratelů). Co do počtu jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. V loňském roce odebíralo zemní plyn 209 595 domácností, což bylo 94,0 % všech odběratelů zemního plynukraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,7 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2019 celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 884,0 (-0,4 %). Úbytek byl zapříčiněn téměř výhradně úbytkem počtu domácností odebírajících zemní plyn o 947, tj. 0,4 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již osmým rokem.

 

Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce spotřebováno 1 428 490 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (8 551 991 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 16,7 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2020Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 178 460 tis. m3, kteří tak odebrali 82,5 % zemního plynukraji a v mezikrajovém srovnání předstihly ostatní kraje jak v množství odebraného plynu, tak v dosaženém podílu vůči ostatním skupinám odběratelů v daném kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynuÚsteckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 140 101 tis. m3 odebraného plynu, následovány maloodběrateli s 65 546 tis. m3 a středními odběrateli s 39 676 tis. m3. Odběratelé CNG odebrali celkem 4 707 tis. m3.

Meziročně spotřeba zemního plynuÚsteckém kraji poklesla o 70 004,9 tis. m3 (o 4,7 %), a to v důsledku snížení spotřeby velkoodběratelů (pokles o 76 217,2 tis. m3, tj. 6,1 %). Pokles spotřeby byl rovněž zaznamenán u maloodběratelů, a to o 2 800,2 tis. m3, tj. o 4,1 %). Spotřeba zemního plynu naopak v porovnání s přechozím obdobím v roce 2020 vzrostla u odběratelů CNG (o 144 tis. m3, tj. o 3,2 %), u středních odběratelů (o 36,5 tis. m3, tj. o 0,1 %) a nejvýrazněji u domácností (o 8 832,0 tis. m3, tj. o 6,7 %).

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2020Ústeckém kraji hodnoty 668,4 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (637,0 m3) a Moravskoslezském kraji (642,5 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 135,9 m3). Spotřeba zemního plynu v našem kraji meziročně vzrostla o 7,2 % (o 45,0 m3 na 1 odběratele). Stejně jako v Ústeckém kraji vzrostla spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 odběratele ve většině krajů vyjma Jihočeského kraje a hl. města Prahy, kde byl zaznamenán pokles o 3,1 resp. 1,5 %, tj. o 27,9 resp. 10,4 m3. K nejvyššímu nárůstu spotřeby došlo v Karlovarském kraji, kde se množství zemního plynu spotřebovaného v domácnostech meziročně zvýšilo o 8,0 % (47,3 m3 na 1 odběratele).

 

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

tel.: 472 706 106

mob.: 797 874 132

email: infoservisul@czso.cz

Přílohy

 


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.