Překotný růst cen v energetickém sektoru maskuje slabost v jiných oblastech

Vzestup komodit pokračuje a Bloomberg Commodity Spot Index dosáhl v září nového desetiletého maxima. Je však třeba zmínit, že se mezi jednotlivými sektory začaly objevovat výrazné rozdíly. Jejich výnosnost je tak dnes mnohem různorodější než v první polovině roku. Stejně jako po většinu roku 2021 je na tom i v současnosti nejhůř sektor drahých kovů. Není pro něj snadné se prosadit uprostřed bouřlivého růstu akciových trhů, když jsou obavy z inflace vyvažovány očekáváním, že centrální banky omezí objem stimulů, takže porostou výnosy z vládních dluhopisů a možná dokonce posílí dolar.

Americký dolar je dalším klíčovým faktorem, který určuje směr vývoje komodit. Mezi obchodníky je o něj dál značný zájem, což neprospívá většině komodit citlivých na dolar, ať jsou to investiční kovy nebo klíčové zemědělské produkty. Dolaru navíc pomohly nečekaně vysoké americké maloobchodní tržby, ale i krize kolem firmy Evergrande, nejzadluženějšího developera v Číně a vlastně na celém světě, která přispívá k růstu poptávky po bezpečných investicích. Pokud čínská vláda brzy nezakročí, riskuje, že se krize rozšíří na další firmy a poté na celou čínskou ekonomiku.

Evropský trh s plynem a elektřinou: Stejně jako v předchozích dvou týdnech nelze nezmínit fenomenální vzestup evropských cen plynu a elektřiny, který čím dál palčivěji pociťují energeticky náročná odvětví, ať jde o výrobu hnojiv a chemikálií, cementu, nebo třeba cukru. Letos nastala dokonalá bouře ženoucí ceny plynu vzhůru k rekordním výškám. Na holandském TTF dosáhl benchmark za první měsíc v jednom okamžiku 76,5 EUR/MWh, respektive 26,8 USD/MMBtu, což je ekvivalent rekordních 150 USD/barel ropy. Německé ceny elektřiny při základním zatížení pro příští rok dosáhly 108 EUR/MWh, což je téměř 2,5násobek pětiletého průměru pro tuto roční dobu. Mezi nejhůř zasažené ovšem patří britští spotřebitelé poté, co v tamní energetické síti došlo k prudkému propadu dodávek energie z větrných turbin. Britský ekvivalent výše zmiňovaného kontraktu z holandského TTF dosáhl neuvěřitelných 260 EUR/MWh. Později ovšem došlo k poklesu.

Podívejme se ale na hlavní příčiny současného růstu cen. U některých snad může časem dojít ke změně, která s sebou přinese nižší ceny, ale vyhlídka na další chladnou zimu nahání husí kůži každému – spotřebitelům, průmyslovým podnikům i politikům. Ti se navíc mohou obávat také blackoutů, zčásti i proto, že zelená transformace a s ní související iniciativy komplikují zajišťování potřebné úrovně dodávek elektřiny v přenosové síti.

• Nejistota ohledně spuštění plynovodu Nord Stream 2, který se může stát dalším zdrojem plynu
• Problémy s dodávkami LNG ve Spojených státech kvůli hurikánu Ida
• Méně elektřiny z evropských větrných elektráren, dánský leader v oblasti obnovitelných zdrojů Orsted hlásí „z hlediska větru výjimečně slabé čtvrtletí“
• Nižší produkce norských vodních elektráren
• Nejnižší zásoby plynu před hlavní zimní topnou sezónou za více než deset let.

Ropa mířila již čtvrtý týden směrem vzhůru. Srpnový propad kvůli COVIDu je dávno zapomenut, protože následky hurikánu Ida ženou ceny ropy i zemního plynu vzhůru. Producenti obou surovin se dál snaží obnovit produkci na vrtných plošinách v Mexickém zálivu a nejnovější měsíční zpráva IEA o ropných trzích odhaduje potenciální ztrátu na více než 30 milionů barelů. A protože problémy mají i rafinerie, je výsledkem prudký pokles zásob benzinu i nafty, který nahrává vyšším cenám. Když k tomu připočteme již zmíněný prudký vzestup světových cen plynu, který se přelévá i na americký trh, a růst poptávky očekávaný agenturou IEA na konci roku po opadnutí následků pandemie, je výsledkem trh, kde znovu vládnou býci.

Další krátkodobý vzestup nad trendovou linii s počátkem v rekordních hodnotách z roku 2008, která se nyní nachází lehce pod 77 dolary, však může zarazit hned několik faktorů. Konkrétně obavy z propadu čínské poptávky, zotavení americké produkce a vyhlídky na uvolnění další ropy z čínských i amerických strategických rezerv.

Zdroj: Saxo Group

Zlato i stříbro se dál topí v problémech. Při propadu dluhopisových výnosů se stabilizují, ale jakmile tyto výnosy jen trochu stoupnou, následuje další pád. Ani tento týden nebyl výjimkou. Po neočekávaně vysokém růstu amerických maloobchodních tržeb se propadlo nejen zlato, ale hlavně stříbro. Vyšší výnosy z dluhopisů vedly k posílení dolaru. Spekuluje se totiž, že nejspíš brzy přijde tapering. Zlato kleslo pod 1780 USD a z někdejší hladiny podpory se stala linie odporu. Stříbro se znovu propadlo na své srpnové minimum 22,60 USD. Jeden z investičních manažerů společnosti BlackRock prozradil agentuře Bloomberg, že své expozice ve zlatě omezil téměř na nulu, a podobné kroky učinily v posledních měsících i další investiční fondy, které sázejí na ekonomické zotavení a normalizaci reálných výnosů.

Dokud data nezačnou tvrdit opak, nebudou drahé kovy na seznamu nákupních priorit investičních fondů nijak vysoko, takže se nyní zlato navzdory přetrvávající výrazné poptávce fyzických center v Indii a Číně, ale i centrálních bank, drží ve svém širokém pásmu mezi 1700 a 1900 USD. Příští týden se bude pozornost upírat zejména na schůzku FOMC 22. září. Všichni jsou totiž zvědaví, kdy hodlá Fed zahájit tapering a začít omezovat svůj program nákupu dluhopisů. Krátkodobě pak bude směr nejspíš určovat právě míra a rychlost tohoto omezení, a aby se vyhlídky zlepšily, potřebuje zlato znovu prorazit nad 1835 USD. Dokud se tak nestane, není reálný důvod rozšiřovat stávající pozice. My ale věříme, že k tomu dojde.

Železná ruda, jedna z klíčových surovin pro výrobu oceli a největší australský exportní artikl, prožívá nejdelší sérii každodenních propadů od roku 2018. V Číně se výroba oceli propadla v srpnu na 17měsíční minimum a nadále zůstává utlumená. Příčinou nejsou jen vládní zásahy proti velkým průmyslovým znečišťovatelům, ale i známky oslabování aktivit v sektoru nemovitostí, které vzhledem k již zmiňovaným problémům kolem firmy Evergrande přitahují značnou pozornost. Tím utrpěly i ceny futures v Singapuru, které se tento pátek propadly z rekordních květnových 230 USD za tunu téměř do dvouciferných hodnot – na 101,50 USD za tunu.

Průmyslové kovy se tento týden obchodovaly méně, ale přesto šly za poslední měsíc nahoru. Může za to zejména nedávný raketový vzestup aluminia a niklu, u nichž váznou dodávky, ale zároveň rychle roste poptávka, a to i kvůli přechodu na čistou energii a přísnému čínskému postoji k emisím v energeticky náročných odvětvích. Měď, používaná ve všem od elektrických rozvodů a elektroniky až po elektromobily, se dál obchoduje v úzkém pásmu. Silnou dlouhodobou poptávku v současnosti ohrožují obavy ohledně růstu čínského realitního sektoru, který je jedním z klíčových zdrojů poptávky. 

S větším odstupem se ukazuje, že měď, jeden z králů tzv. „zelené“ transformace, pokračuje v sestupném trendu, ale zároveň se jí podařilo dosáhnout dvojitého dna kolem 3,95 USD za libru. Teď sice čekáme na další posílení, zpočátku alespoň nad 4,63 USD za libru, které by rozjelo novou vlnu nakupování, ale stále nelze vyloučit riziko hlubší korekce. Podle nás ovšem dál stojí za to měď nakupovat, jakmile znovu posílí, ale i když dál oslabí.

Rychle rostoucí ceny přepravních kontejnerů: Dalším faktorem, který se promítá do nákladů na přepravu surovin po světě, ale i do samotných možností přepravy, je současný rychlý růst celosvětových cen přepravních kontejnerů. Minulý týden dánský Maersk, jeden z největších vlastníků kontejnerových lodí na světě, již potřetí zvýšil svůj odhad příjmů za letošní rok. Odůvodnil to výjimečnou situací na trhu. Kvůli neustálým zpožděním dodavatelů a zahlcení přepravních terminálů přepravní sazby dál rostou. Nákladní doprava má problém udržet krok s poptávkou po zboží a překonat potíže způsobené virem COVID-19. Lze očekávat, že tyto inflační tlaky v dohledné době nepoleví a vysoké přepravní tarify vydrží nejméně do roku 2023.

Autor: Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank