mzcr.cz (MZ ČR)
Cestování  |  16.07.2021 16:20:20, aktualizováno 19.07.2021 00:00:00

Omezení překročení státní hranice ČR, s účinností od 19. 7. 2021 do odvolání - Ochranné opatření MZDR 20599/2020-99/MIN/KAN MZDRX01GUN5L

 

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 16. července 2021 Č. j.: MZDR 20599/2020-99/MIN/KAN MZDRX01GUN5L 

OCHRANNÉ OPATŘENÍ 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. h) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle  § 68 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně před zavlečením onemocnění COVID-19  způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto ochranné opatření

I. 

S účinností ode dne 19. července 2021 od 00:00 hod. se 

I. nařizuje 

1. všem osobám, které od 19. července 2021 od 00:00 hod. vstoupily na území České  republiky, 

a) v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená  teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další  příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným  přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné  praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo nemají-li  registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné  praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost,  

b) strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění,  a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou  součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku  za účelem zjištění přítomnosti viru SARS-CoV-2; 

2. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států,  které jsou na seznamu zemí s nízkým nebo se středním rizikem výskytu onemocnění  COVID-19 dle bodu III.1, 

a) před vstupem na území České republiky předložit vyplněný Příjezdový formulář  uvedený v bodě III. 3, 

b) před vstupem na území či nejpozději do 5 dní po vstupu na území České republiky se  podrobit testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 uvedeném v bodě III.4, c) předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole doklad o vyplnění  Příjezdového formuláře (oznámení) nebo písemné prokázání, že se na danou osobu  vztahuje výjimka dle tohoto ochranného opatření

3. bod I.2. neplatí pro osoby uvedené v bodě I.10, není-li dále stanoveno jinak, a bod I.2  písm. b) dále neplatí pro:

Str. 1 z 31 

a) očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5, b) občany ČR a občany Evropské unie, kteří jsou očkovanými osobami s národním  certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b a 

c) osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a, 

4. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států  které jsou na seznamu zemí s vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu  III.1, 

a) před vstupem na území České republiky předložit vyplněný Příjezdový formulář  uvedený v bodě III.3, 

b) před vstupem na území České republiky disponovat testem na stanovení přítomnosti  viru SARS-CoV-2 uvedeném v bodě III.4 písm. b) nebo stejným typem testu dle bodu  III.4 písm. c); občané České republiky a jejich spolucestující rodinní příslušníci podle  bodu II.2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České  republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na  území České republiky a cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České  republiky vydaném Českou republikou mohou, cestují-li hromadným dopravním  prostředkem, disponovat i testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 dle bodu  III.4 písm. a); povinnost disponovat testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2 se nevztahuje na  

i) držitele diplomatické nóty dle bodu III.8, 

ii) držitele diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věcí České republiky  o nemožnosti zajištění testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 mimo  území České republiky, a 

iii) občany České republiky a jejich spolucestující rodinné příslušníky podle bodu II.2  písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky,  necestují-li hromadným dopravním prostředkem, 

iv) občany Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území  České republiky, necestují-li hromadným dopravním prostředkem, 

v) cizince s povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaném Českou  republikou, necestují-li hromadným dopravním prostředkem;  

c) předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole doklad o vyplnění  Příjezdového formuláře (oznámení), test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  podle písmene b) nebo písemné prokázání, že se na danou osobu vztahuje výjimka  dle tohoto ochranného opatření

d) nejdříve 5. den, nejpozději však 14. den od vstupu na území České republiky se  podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, a to, pokud orgán  ochrany veřejného zdraví zcela výjimečně v individuálních případech osob nerozhodl  o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce  těchto opatření

e) podrobit se do doby výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2 dle písmene d) a samoizolaci podle bodu III.9; 

5. bod I.4 neplatí pro osoby uvedené v bodě I.10, není-li dále stanoveno jinak, a bod I.4  písm. b), d) a e) dále neplatí pro: 

a) očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5, b) občany ČR a občany Evropské unie, kteří jsou očkovanými osobami s národním  certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b a 

c) osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a; 

6. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států,  které jsou na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19  dle bodu III.1,

Str. 2 z 31 

a) před vstupem na území České republiky předložit vyplněný Příjezdový formulář  uvedený v bodě III.3, 

b) před vstupem na území České republiky disponovat testem na stanovení přítomnosti  viru SARS-CoV-2 uvedeném v bodě III.4 písm. b) nebo stejným typem testu dle bodu  III.4 písm. c); občané České republiky a jejich spolucestující rodinní příslušníci podle  bodu II. 2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České  republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na  území České republiky a cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České  republiky vydaném Českou republikou mohou, cestují-li hromadným dopravním  prostředkem, disponovat i testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 dle bodu  III.4 písm. a); povinnost disponovat testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2 se nevztahuje na  

i) držitele diplomatické nóty dle bodu III.8, 

ii) držitele diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věcí České republiky  o nemožnosti zajištění testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 mimo  území České republiky, a 

iii) občany České republiky a jejich spolucestující rodinné příslušníky podle bodu II.2  písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky,  necestují-li hromadným dopravním prostředkem, 

iv) občany Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území  České republiky, necestují-li hromadným dopravním prostředkem, 

v) cizince s povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaném Českou  republikou, necestují-li hromadným dopravním prostředkem; 

c) předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole doklad o vyplnění  Příjezdového formuláře (oznámení), test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  podle písmene b) nebo písemné prokázání, že se na danou osobu vztahuje výjimka  dle tohoto ochranného opatření

d) nejdříve 5. den, nejpozději však 14. den od vstupu na území České republiky se  podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, a to, pokud orgán  ochrany veřejného zdraví zcela výjimečně v individuálních případech osob nerozhodl  o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce  těchto opatření

e) podrobit se do doby výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2 dle písmene d) samoizolaci podle bodu III.9; 

7. bod I.6 neplatí pro osoby uvedené v bodě I.10, není-li dále stanoveno jinak, a bod I.6  písm. b), d) a e) dále neplatí pro 

a) očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5, b) občany ČR a občany Evropské unie, kteří jsou očkovanými osobami s národním  certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b a 

c) osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a; 

8. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států,  které jsou na seznamu zemí s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19  dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky, 

a) před vstupem na území České republiky předložit vyplněný Příjezdový formulář  uvedený v bodě III.3, 

b) před vstupem na území České republiky disponovat: 

i. testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 uvedeného v bodě III.4 písm.  b) nebo stejným typem testu dle bodu III.4 písm. c), nebo testem na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 uvedeného v bodě III.4 písm. a), jde-li o občany  České republiky a jejich spolucestující rodinné příslušníky podle bodu II. 2 písm. e)  s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky, občany 

Str. 3 z 31 

Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území České  republiky a cizince s povolením k trvalému pobytu na území České republiky  vydaném Českou republikou; povinnost disponovat testem na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 se nevztahuje na držitele diplomatické nóty dle bodu  III.8 a na držitele diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věcí České  republiky o nemožnosti zajištění testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  mimo území České republiky,  

ii. potvrzením o rezervaci na RT-PCR test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2, který bude proveden do 24 hodin od vstupu na území České republiky, c) předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole doklad o vyplnění  Příjezdového formuláře (oznámení), test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  podle písmene b) bod i) nebo písemné prokázání, že se na danou osobu vztahuje  výjimka dle bodu I.9; 

d) do 24 hodin od vstupu na území České republiky se podrobit RT-PCR testu  na přítomnost viru SARS-CoV-2, 

e) nejdříve 10. den, nejpozději však 14. den od vstupu na území České republiky se  podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, a to, pokud orgán  ochrany veřejného zdraví zcela výjimečně v individuálních případech osob nerozhodl  o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce  těchto opatření

f) podrobit se do doby výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV 2 dle písmene e) samoizolaci podle bodu III.9, 

g) v situacích dle bodu III.9 vždy při opuštění bydliště nosit respirátor nebo obdobný  prostředek (bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické  podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle  příslušných norem (např. FFP2, KN 95), a to po dobu 14 dní po vstupu na území České  republiky; 

9. bod I.8 neplatí pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen  odpovídajícím dokumentem, osoby do dovršení 6 let věku, a s výjimkou povinností  vztahujících se k Příjezdovému formuláři pro  

a) osoby uvedené v bodě I.11, 

b) očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5, c) občany ČR a občany Evropské unie, kteří jsou očkovanými osobami s národním  certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b a 

d) osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a, e) osoby uvedené v bodě II.3 písm. f); pro tyto osoby neplatí pouze bod I.8 písm. b) bod  ii) a písm. d) až g) a jsou povinny se po vstupu na území České republiky  před zahájením uvedených činností podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti  viru SARS-CoV-2 a před zahájením uvedených činností disponovat negativním  výsledkem provedeného testu

10. povinnosti vyplývající ze zavedených protiepidemických opatření a vztahující se  k příjezdům ze zemí s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu  onemocnění COVID-19 neplatí pro 

a) pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím  dokumentem, 

b) občany Evropské unie, včetně občanů České republiky a cizince s povoleným  dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují do 12 hodin  přes Českou republiku pozemní cestou a necestují-li ze země s extrémním rizikem  nákazy, nebo cestují pozemní cestou do nebo z České republiky na dobu  nepřesahující 12 hodin nebo v případě cest do nebo ze sousedních zemí 24 hodin,

Str. 4 z 31 

necestují-li ze země s velmi vysokým nebo extrémním rizikem nákazy; v případě cest  ze zemí z velmi vysokým rizikem nákazy je možno do České republiky podle tohoto  bodu, kromě tranzitu, cestovat pouze z důvodů uvedených v bodě III.9, 

c) akreditované členy diplomatických misí v České republice včetně soukromých  služebních osob, držitele služebních pasů vydaných Českou republikou a držitele  diplomatických pasů cestující do nebo z České republiky za služebním účelem  a úředníky mezinárodních organizací registrovaných u Ministerstva zahraničních věcí 

České republiky cestující do nebo z České republiky za služebním účelem, pokud  jejich pobyt na nebo mimo území nepřekročí 72 hodin, 

d) osoby do dovršení 6 let věku a nezletilé osoby s poruchou intelektu, s poruchou  autistického spektra a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu,  jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto  ochranného opatření a mají za tímto účelem vystaveno písemné lékařské potvrzení  v anglickém jazyce, a to lékařem působícím v České republice nebo v jiném členském  státě Evropské unie; potvrzení musí obsahovat razítko, identifikační údaje lékaře  a jeho telefonické spojení, 

e) profesionální umělce, profesionální sportovce a členy státní reprezentace České  republiky nebo ostatních zemí, včetně osob nezbytných pro konání sportovní nebo  kulturní akce; pro tyto osoby neplatí pouze bod I.4 písm. d) a I.6 písm. d) a jsou povinny  se po vstupu na území České republiky ze země s velmi vysokým rizikem nákazy  před zahájením uvedených činností podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti  viru SARS-CoV-2 a před zahájením uvedených činností disponovat negativním  výsledkem provedeného testu

f) přeshraniční pracovníky, žáky a studenty, kteří za účelem výkonu práce nebo  vzdělávání pravidelně alespoň jednou týdně oprávněně překračují státní hranici  s Českou republikou do nebo ze sousedního státu a pro cesty do nebo ze sousedního  státu za účelem výkonu práva péče o nezletilé dítě nebo styku s ním anebo za účelem  návštěvy manžela nebo registrovaného partnera, který je v sousedním státě  zaměstnán nebo tam studuje, 

g) příslušníky Vězeňské služby nebo policisty vykonávající eskortní činnost nebo  bezpečnostní doprovod letadel, 

h) pracovníky servisu kritické infrastruktury, jejichž výkon činnosti je v zájmu České  republiky; pro tyto osoby neplatí pouze bod I.4 písm. d) a e) a I.6 písm. d) a e), i) přeshraniční spolupráci v rámci zásahu složek integrovaného záchranného systému, j) pro osoby uvedené v bodě I.11 s výjimkou povinností vztahujících se k Příjezdovému  formuláři; 

11. občanům České republiky a jejich spolucestujícím rodinným příslušníkům podle bodu II.2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky,  občanům Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území České  republiky a cizincům s povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaném  Českou republikou, u kterých test prokázal přítomnost viru SARS-CoV-2 méně než 14 dnů  před plánovaným vstupem na území České republiky, přepravovat se na a poté v rámci  území České republiky individuální dopravou, je-li to možné; v případě přepravy veřejnou  dopravou informovat o možném přetrvávajícím onemocnění COVID-19 před započetím  cesty dopravce a bez ohledu na způsob přepravy po vstupu na území České republiky  zdravotnické pracovníky provádějící test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 

a místně příslušnou krajskou hygienickou stanici; tyto osoby jsou rovněž povinny  dodržovat po vstupu na území České republiky pravidla izolace, a to po dobu 3 dnů  od odeznění příznaků onemocnění, nejméně však 14 dní od prvního testu, který prokázal  přítomnost viru SARS-CoV-2, a to pokud krajská hygienická stanice nerozhodne jinak;

Str. 5 z 31 

12. dopravcům provádějícím mezinárodní přepravu osob, kteří dopravují osoby do České  republiky, neumožnit přepravu cestujícím, kteří nejsou oprávněni vstoupit na území České  republiky podle tohoto ochranného opatření, nebo na které dopadá povinnost předložit  vyplněný Příjezdový formulář, pokud nepředloží 

a) doklad o vyplnění Příjezdového formuláře (oznámení), 

b) test na stanovení přítomnosti viru SARS-Cov-2 podle tohoto ochranného opatření podle dané situace; to neplatí pro osoby, které: 

i) předloží certifikát o prodělaném onemocnění COVID-19 podle bodu III.8a nebo  lékařské potvrzení podle bodu III.8 nebo diplomatickou nótu dle bodu III.8, ii) předloží diplomatickou nótu vydanou Ministerstvem zahraničních věcí České  republiky o nemožnosti zajištění testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  mimo území České republiky, 

iii) jsou očkovanými osobami s národním certifikátem o provedeném očkování podle  bodu III.5 a předloží národní certifikát o provedeném očkování podle bodu III.6 nebo III.6a, nebo jsou občany ČR anebo občany Evropské unie, které jsou  očkovanými osobami s národním certifikátem o dokončeném očkování podle bodu  III.6b, 

iv) doloží, že jsou osobami podle bodu I.11; 

mezinárodní dopravce není povinen zkoumat podmínku, zda potvrzení vystavila akreditovaná laboratoř nebo poskytovatel zdravotních služeb s oprávněním  poskytovat zdravotní služby v dané zemi; 

c) potvrzení o rezervaci na RT-PCR test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  podle bodu I.8 písm. b) bod ii) u cestujících ze zemí s extrémním rizikem nákazy,  nejde-li o osoby podle bodu I.9; 

13. krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky  vyplněním Příjezdového formuláře a mají povinnost se na území České republiky podrobit  RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, buď rozhodly o nezbytných  karanténních opatřeních, a pokud test prokázal přítomnost viru SARS-CoV-2, rozhodly  o izolaci podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně  veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších  předpisů, anebo v případě porušení povinnosti absolvovat RT-PCR test na území České  republiky postupovaly podle příslušných ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví; 

14. nepřijímat žádosti o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České  republiky ve třetích zemích, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem nákazy, s výjimkou žádostí o: 

a) krátkodobá víza za účelem sezónního zaměstnání nebo za účelem zaměstnání, bude li cizinec zaměstnán v potravinářské výrobě, zdravotnictví nebo sociálních službách,  anebo krátkodobá víza za účelem zaměstnání, jsou-li podány na Ukrajině státními  příslušníky Ukrajiny, pokud nepřesáhnou maximální počet takových žádostí  stanovených Ministerstvem zahraničních věcí České republiky po projednání  s Ministerstvem zdravotnictví České republiky, 

b) krátkodobá víza pro vědecké, klíčové a vysoce kvalifikované pracovníky, pokud jsou  splněny podmínky uvedené v Programu klíčový a vědecký personál a Programu  vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, a pracovníky servisu kritické infrastruktury, c) krátkodobá víza z důvodu dle bodu II.2 písm. e) až j), 

d) dlouhodobá víza za účelem sezónního zaměstnání,  

e) mimořádná pracovní víza, 

f) přechodný pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládních Programů za účelem  dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, g) trvalý pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládního programu dle usnesení  vlády ze dne 8. prosince 2014 č. 1014,

Str. 6 z 31 

h) modrou kartu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu  a žádostí o oprávnění k pobytu nad 90 dnů manželů nebo registrovaných partnerů a nezletilých dětí vědeckých pracovníků nebo žadatelů o modrou kartu, 

i) dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64  zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; 

j) povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny  na území a žádostí o dlouhodobé vízum za účelem rodinným, jde-li o manžele nebo  registrovaného partnera a nezletilé děti cizince s povoleným dlouhodobým nebo  trvalým pobytem na území České republiky, 

k) dlouhodobá víza za účelem kulturním a sportovním, 

l) oprávnění k pobytu, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, pokud je zájem  České republiky doložen odpovídajícím dokumentem, 

tyto výjimky platí pouze pro žádosti o víza a pobyty na zastupitelských úřadech České  republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění  COVID-19 přijímání takových žádostí umožňují, a které, nejde-li o žádosti dle bodu I.14 písm. l) ve spojení s bodem II.3 písm. d) nebo f), nejsou na seznamu zemí s extrémním  rizikem výskytu onemocnění COVID-19; Ministerstvo zahraničních České republiky věcí  zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup;  

15. přerušit všechna řízení o žádostech o víza a pobyty podaných na zastupitelských úřadech  České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění  COVID-19 neumožňují provádění úkonů, nebo – s výjimkou žádostí dle bodu I.14 písm. l)  ve spojení s bodem II.3 písm. d) nebo f) – v zemích s extrémním rizikem výskytu  onemocnění COVID-19; Ministerstvo zahraničních věcí České republiky zveřejní seznam  takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup; 

16. vyznačit na zastupitelských úřadech České republiky ve třetích zemích do cestovního  dokladu vízum pouze v případě žádostí, které lze podle bodu I.14 přijmout, s výjimkou  bodu I.14. písm. i), kde se vyznačují pouze víza související s žádostmi o pobytová  oprávnění za účelem studia podle § 64 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území  České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 

na akademický/školní rok 2021/2022; to platí i pro žádosti přijaté přede dnem účinnosti  tohoto opatření a pro vyznačování víz za účelem převzetí povolení k pobytu s žádostmi  podle tohoto bodu souvisejícími, která lze dále vyznačit jen v případě ztráty nebo zničení  již dříve vydaného průkazu o povolení k pobytu; 

17. všem subjektům, které přijímají na území cizince za účelem ekonomické činnosti nebo  vzdělávacích aktivit, kteří vstoupili na území České republiky po 1. červenci 2020, zajistit  těmto cizincům: 

a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně místa, kde  bude vykonáváno karanténní opatření v případě jeho nařízení orgánem ochrany  veřejného zdraví, 

b) zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb po celou dobu  jejich pobytu na území České republiky, 

c) úhradu zdravotní péče, není-li zajištěna jinak; to neplatí, jde-li o cizince s povolením  k dlouhodobému pobytu, 

d) návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území České republiky,  není-li zajištěn jinak; to neplatí, jde-li o cizince s povolením k dlouhodobému pobytu; v případě změny subjektu, u kterého bude cizinec vykonávat ekonomickou činnost nebo  vzdělávací aktivitu, provedené v souladu s právními předpisy České republiky, nese  závazky poslední subjekt;

Str. 7 z 31 

18. všem občanům třetích zemí předložit k žádosti o pobytové oprávnění za účelem výkonu  ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit, nejpozději před vyznačením víza  do cestovního dokladu, na příslušném zastupitelském úřadu České republiky doklad podle  § 31 odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky  a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje závazky  subjektu dle bodu I.17; 

19. zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků zamezit vstupu na všechny  provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele osobám, které strávily déle než  12 hodin, nebo v případě sousedních zemí 24 hodin, mimo území České republiky, pokud  tyto osoby v souladu s tímto ochranným opatřením současně nepředloží zaměstnavateli  nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek testu na  stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle tohoto ochranného opatření; povinnost  předložit výsledek testu se nevztahuje na  

a) očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5, b) občany ČR a občany Evropské unie, kteří jsou očkovanými osobami s národním  certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b, 

c) osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a, d) osoby, které prokáží, že se na ně vztahuje výjimka z povinnosti podrobit se testu podle  tohoto ochranného opatření

Osoba, která je povinna podrobit se testu na území České republiky při příjezdu ze zemí  s nízkým nebo středním rizikem výskytu onemocnění COVID-19, může být do doby  výsledku testu vpuštěna na pracoviště jejího zaměstnavatele, avšak do doby výsledku je  povinna používat ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor nebo obdobný  prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické  podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 %  dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), který brání šíření kapének, ve všech  případech, ve kterých je podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví povinnost  nosit ochranný prostředek dýchacích cest, který brání šíření kapének. 

Tento bod platí i pro vzdělávací instituce ve vztahu ke studentům, vyučujícím, k dětem,  resp. jejich zákonným zástupcům; mateřská škola či obdobná instituce nesmí umožnit  přítomnost dětí, které nedovršily 6 let, nejde-li o děti podle bodu I.10 písm. f), které se  vrátily ze země s velmi vysokým rizikem nákazy, po dobu 7 dní od vstupu na území České  republiky, resp. po dobu 10 dní, jde-li o návrat ze zemí s extrémním rizikem nákazy;  povinnost neplatí po absolvování izolace dle rozhodnutí o izolaci nebo po předložení  potvrzení orgánu ochrany veřejného zdraví o jiném karanténním opatření

20. osobám podle bodu I.19 informovat zaměstnavatele a vzdělávací instituci o cestách  přesahujících 12 hodin, nebo 24 hodin, jde-li o sousední země, do zemí s nízkým,  středním, vysokým, velmi vysokým a extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19

21. cizincům zajištěným podle § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebo  podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů strpět provedení odběru biologického  vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19 a poskytnout zdravotnickým  pracovníkům potřebnou součinnost při provedení tohoto odběru v odběrovém místě  poskytovatele zdravotních služeb nebo v zařízení pro zajištění cizinců; 

II. zakazuje 

1. vstup všem osobám s onemocněním COVID-19 s výjimkou osob uvedených v bodě I.11.;

Str. 8 z 31 

2. vstup na území České republiky pro všechny občany třetích zemí, které nejsou  na seznamu zemí s nízkým nebo extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19  dle zvláštního ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky nebo bodu  III.1 odst. 1 písm. c) bod i) a pro občany třetích zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý  pobyt v těchto třetích zemích; to neplatí: 

a) pro cizince s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v zemích s nízkým  rizikem nákazy onemocnění COVID-19 dle bodu III.1, 

b) pro držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému,  přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou  republikou,  

c) pro cizince, kterým bylo Českou republikou po 11. květnu 2020 vydáno krátkodobé  vízum, disponují-li řádným testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle  tohoto ochranného opatření

d) pro cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii, e) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 nebo § 15a odst. 2 písm. b) zákona  č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské  unie s bydlištěm na území České republiky, 

f) je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, pokud je důvod vstupu doložen  odpovídajícím dokumentem, disponují-li řádným testem na stanovení přítomnosti viru  SARS-CoV-2 podle tohoto ochranného opatření nebo diplomatickou nótou dle bodu  III.8, 

g) pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím  dokumentem, 

h) pro akreditované členy diplomatických misí v České republice včetně soukromých  služebních osob, držitele diplomatických pasů cestujících do České republiky  za služebním účelem a úředníky mezinárodních organizací registrované  u Ministerstva zahraničních věcí České republiky,  

i) v naléhavých mimořádných situacích (potřeba poskytnutí plánovaných zdravotních  služeb, plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního  orgánu, výkon soudního rozhodnutí, úřední jednání, přijímací zkouška ke studiu podle  bodu I. 14 písm. i) ve spojení s bodem I.16, nostrifikační zkouška, nezbytná péče  o blízké rodinné příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkon práva  péče o nezletilé dítě nebo styk s ním, jiné humanitární situace), pokud je důvod vstupu  doložen odpovídajícím dokumentem, disponují-li řádným testem na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle tohoto ochranného opatření

j) pro cizince, který s občanem České republiky nebo s občanem Evropské unie  s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v České republice, který  v čestném prohlášení o partnerském vztahu přijal závazky uvedené v bodě I.17, má  prokazatelný trvalý partnerský vztah založený zejména na soužití ve společné  domácnosti a bylo mu za účelem umožnění vstupu na území České republiky podle  tohoto bodu vystaveno potvrzení Ministerstva zahraničních věcí České republiky,  disponují-li řádným testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle tohoto  ochranného opatření nebo diplomatickou nótou dle bodu III.8, 

k) pro přeshraniční spolupráci v rámci zásahu složek integrovaného záchranného  systému; 

3. vstup na území České republiky pro všechny cizince, kteří jsou státními příslušníky zemí  s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19 a kteří v těchto zemích pobývali déle  než 12 hodin v posledních 14 dnech a dále pro cizince, kteří v těchto zemích pobývali déle  než 12 hodin v posledních 14 dnech; to neplatí: 

a) pro držitele průkazu o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území  České republiky vydaného Českou republikou,

Str. 9 z 31 

b) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu  cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších  předpisů, kteří jsou držiteli povolení k přechodnému pobytu na území České republiky  vydaného Českou republikou, 

c) pro občany Evropské unie, kteří jsou držiteli potvrzení o přechodném pobytu na území  České republiky vydaného Českou republikou, 

d) pro cizince, jejichž vstup je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo  v zájmu České republiky v oblasti veřejného zdraví, pokud je zájem České republiky  doložen odpovídajícím dokumentem, 

e) pro akreditované členy diplomatických misí v České republice včetně soukromých  služebních osob a úředníky mezinárodních organizací registrované u Ministerstva  zahraničních věcí České republiky, 

f) pro cizince, kteří jsou profesionálními sportovci nebo členy státní reprezentace  a pro osoby nezbytné pro konání sportovní akce, je-li vstup těchto cizinců v zájmu  České republiky v oblasti sportu, pokud je zájem České republiky doložen  odpovídajícím dokumentem na základě souhlasu Ministerstva zdravotnictví; 

III. stanoví 

1. že seznam zemí nebo jejich částí s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým rizikem  výskytu onemocnění COVID-19, je stanoven na základě kritérií uvedených v doporučení  Rady, která tvoří: 

a) „čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19“, tj. celkový počet nově  hlášených případů onemocnění COVID-19 na 100 000 obyvatel za posledních 14 dnů  na regionální úrovni, 

b) „míra pozitivity testů“, tj. procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedených během posledního týdne a c) „míra testování“, tj. počet testů na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 na 100 000  obyvatel provedených během posledního týdne; tato míra musí činit alespoň 300  na 100 000 obyvatel; přičemž 

i. na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou vždy  uvedeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují  hodnotu maximálně 50, pokud však zároveň pro kritérium uvedené v bodě b)  nevykazují hodnotu 4 % a vyšší nebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty  v rozmezí maximálně 75, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují  hodnotu 1 % a nižší a dále vybrané třetí země dle Přílohy I Doporučení Rady EU  2020/912 ve znění jeho revizí; 

ii. na seznamu zemí se středním rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou  uvedeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují  hodnotu nižší než 75, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují  hodnotu 4 % a vyšší, nebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty v rozmezí  od 50 do 75, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují hodnotu 1 %  a vyšší, anebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty v rozmezí od 75 do 200,  ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují hodnotu 4 % a nižší; 

iii. na seznamu zemí s vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou uvedeny  členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty  v rozmezí od 75 do 200, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují  hodnotu 4 % a vyšší, nebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty v rozmezí  od 200 do 500; 

iv. na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou  uvedeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují 

Str. 10 z 31 

hodnotu 500 a vyšší; mezi tyto země se řadí i ty třetí země, které nejsou uvedeny  na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19; mezi tyto  země se řadí i ty členské státy Evropské unie, ve kterých převažuje komunitní  šíření nových variant viru SARS-CoV-2; 

seznam zemí je zveřejňován formou sdělení uveřejněného na internetových stránkách  Ministerstva zdravotnictví České republiky; 

2. seznam zemí s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19 je stanovován zvláštním ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví České republiky; 

3. že splnění povinnosti předložit vyplněný Příjezdový formulář se rozumí předložení  v takové podobě, která umožní jednoznačnou identifikaci držitele a kontrolu vyplněných  údajů; elektronický Příjezdový formulář je dostupný na internetových stránkách  www.prijezdovyformular.cz; zpracovávanými osobními údaji nad rámec § 79 odst. 1  zákona č. 258/2000 Sb. jsou číslo cestovního dokladu, státní občanství, adresa  elektronické pošty a telefonní číslo; vyplněním a odesláním Příjezdového formuláře se  krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu  vzdáleným přístupem oznamuje vstup na území České republiky;  

4. že testem na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 se rozumí: 

a) v případě antigenního testování písemné potvrzení poskytovatele zdravotních služeb  s oprávněním poskytovat zdravotní služby v dané zemi o negativním výsledku  antigenního testu provedeném tímto poskytovatelem zdravotních služeb a který není  starší než 48 hodin od data provedení antigenního testu

b) v případě RT-PCR testování písemné potvrzení akreditované laboratoře o negativním výsledku RT-PCR testu provedeném tímto poskytovatelem zdravotních služeb a který  není starší než 72 hodin od data provedení RT-PCR testu, nebo 

c) jde-li o test provedený na území, na něž se vztahuje nařízení Evropské unie o digitálním COVID certifikátu1, certifikát o testu vydávaný podle nařízení Evropské  unie o digitálním COVID certifikátu1, který není starší než 48 hodin od data provedení  antigenního testu nebo 72 hodin od data provedení RT-PCR testu u zemí, které jsou  vázané tímto nařízením; 

5. že očkovanou osobou s národním certifikátem o provedeném očkování se rozumí osoba,  která se prokáže národním certifikátem o provedeném očkování proti onemocnění COVID 19 vydaným v členských státech Evropské unie, že u očkování uplynulo: a) od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle  SPC nejméně 14 dní, nebo 

b) od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC  nejméně 14 dní, 

a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19

 

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

Str. 11 z 31 

6. že za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané  v úředním jazyce členského státu Evropské unie nebo v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, jehož  vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách  Ministerstva zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě,  podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal; 

6a. že národním certifikátem o provedeném očkování je dále certifikát o očkování vydávaný  podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID2

6b. že očkovanou osobou s národním certifikátem o dokončeném očkování se rozumí osoba,  která se prokáže národním certifikátem o dokončeném očkování proti onemocnění  COVID-19, že u očkování uplynulo: 

a) od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle  SPC nejméně 14 dní, nebo 

b) od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC  nejméně 14 dní, 

a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19

7. že za národní certifikát o dokončeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané  alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v třetí zemi občanovi ČR  nebo občanovi Evropské unie, o tom, že očkování látkou schválenou Evropskou lékovou  agenturou bylo plně dokončeno a jeho vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních  certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání  vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být možné ověřit  dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení; 

8. že za osobu, která prodělala onemocnění COVID-19, se považuje osoba, která se prokáže certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 podle bodu III.8a nebo písemným  lékařským potvrzením v anglickém jazyce obsahujícím razítko, identifikační údaje lékaře  a jeho telefonické spojení, a to vydaným lékařem působícím v České republice nebo  v jiném členském státě Evropské unie o tom, že osoba 

a) nemá klinické známky onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělala onemocnění  COVID-19,  

b) absolvovala podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České  republiky nebo opatření jiného členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném  rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru  SARS-CoV-2, a 

c) od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS CoV-2 uplynulo alespoň 11 dní, ne však více než 180 dní; 

a držitelé diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věcí České republiky,  kterými mohou být občané České republiky a jejich spolucestující rodinní příslušníci podle  

 

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

Str. 12 z 31 

bodu II. 2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České  republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území  České republiky nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České republiky  vydaném Českou republikou, osvědčující doloženou absolvovanou izolaci v důsledku  onemocnění COVID-19 v zemi odjezdu před vstupem na území České republiky;  diplomatická nóta není zpravidla vydávána dříve než 14 dní od prvního pozitivního  výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2; 

8a. že osobou, která prodělala onemocnění COVID-19, je dále osoba, která se prokáže  certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 vydaným podle nařízení Evropské unie o digitálním COVID certifikátu3 a od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu  na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 uplynulo alespoň 11 dní, ne však více než 180  dní; 

9. že samoizolací se rozumí omezení volného pohybu na nezbytně nutné minimum  s výjimkou: 

a) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb a k zajištění péče  o děti, 

b) cest nezbytně nutných k obstarávání k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných  finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot; to neplatí pro osoby podle  bodu I.8, 

c) akutních cest do zdravotnických zařízení, 

d) cest do zařízení sociálních služeb; to neplatí pro osoby podle bodu I.8, e) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí; to neplatí pro osoby podle  bodu I.8, 

f) pohřbů; to neplatí pro osoby podle bodu I.8; 

10. že občanem třetí země, je cizinec vyjma občana Evropské unie a cizince ve smyslu § 1  odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; 

11. že za členské státy Evropské unie se pro účely tohoto ochranného opatření kromě  členských států Evropské unie dále považují Andorrské knížectví, Islandská republika,  Lichtenštejnské knížectví, Monacké knížectví, Norské království, Republika San Marino,  Švýcarská konfederace a Vatikánský městský stát

12. že pro účely tohoto ochranného opatření se pojmem „písemné potvrzení“ rozumí jak forma  listinná (originál nebo prostá kopie), tak elektronická, pokud je v něm uvedeno jméno,  příjmení, a datum narození nebo číslo cestovního dokladu konkrétního adresáta; písemné  potvrzení v elektronické podobě není možné předkládat ve formě SMS zprávy; 

13. že držiteli diplomatické nóty o nemožnosti zajištění testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 v zemi odjezdu mohou být občané České republiky a jejich spolucestující  

 

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

Str. 13 z 31 

rodinní příslušníci podle bodu II. 2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu  na území České republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném  pobytu na území České republiky, cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České  republiky vydaném Českou republikou a cizinci uvedení v bodě II. odst. 3 písm. d) nebo 

I.10 písm. h); 

14. že hromadným dopravním prostředkem je takový prostředek dopravy, ve kterém se v daný  moment přepravují osoby, které nejsou členy jedné domácnosti; 

15. že povinnosti stanovené v bodě I.8 písm. d) až g) se dnem nabytí účinnosti tohoto  ochranného opatření přestávají vztahovat na osoby uvedené v bodě I.9 písm. b) až d). 

II. 

S účinností ode dne 19. července 2021 od 00:00 hod. se ruší ochranné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 8. července 2021, č.j. MZDR 20599/2020-96/MIN/KAN. 

III. 

Toto ochranné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání. 

Odůvodnění: 

Epidemie je zvýšený výskyt nemoci, který je geograficky a časově ohraničen. Při epidemii  infekčního onemocnění dochází zpravidla k prudkému nárůstu počtu onemocnění v čase, kdy  nemocnost dosahuje hodnot vyšších, než je běžná sporadická nemocnost. Hodnoty  nemocnosti, při kterých dochází již k epidemickému šíření (tzv. epidemický práh) jsou různé  a liší se podle nemoci. U některých nemocí hodnota epidemického prahu není přesně známa.  Hlavním kritériem, zda se jedná o epidemii či nikoli, je pak vzájemná epidemiologická  souvislost jednotlivých případů nemoci. Rychlost šíření nemoci v populaci je závislá  na původci nákazy, inkubační době nemoci a zejména na cestách přenosu. Mezi  nejzávažnější epidemie z pohledu dopadu a zátěže v populaci jsou epidemie způsobené  mezilidským přenosem. Nejvyšší nemocnosti v populaci je dosahováno při šíření respirační  cestou, pomocí kapének obsahujících infekční agens, které se dostávají do okolí nemocného  při mluvení, dýchání, kašlání a kýchání. Každá epidemie infekčního onemocnění je  epidemickým procesem skládajícím se ze tří základních článků: zdroj nákazy, cesta přenosu  a vnímavý jedinec. 

V souvislosti s probíhající globální pandemií onemocnění COVID-19, která byla vyhlášena  v březnu 2020 generálním ředitelem WHO a na to navazujícími přijatými opatřeními  k odvracení jejích bezprostředních dopadů na zdraví obyvatel České republiky se ukazuje, že  mezi nejdůležitější nástroje, jak ovlivnit vzniklou epidemii a zastavit její nekontrolovatelné  šíření, je ovlivnit tyto jednotlivé články epidemického procesu. Zdroj nákazy lze izolovat a léčit,  cestu přenosu přerušit a vnímavého jedince chránit, například karanténními opatřeními  či očkováním, které se postupně stává dostupnějším. 

Při epidemickém šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí ochranných  či mimořádných opatření dojde k nekontrolovatelnému šíření infekce v populaci s možností  vyčerpání kapacit zdravotnického systému vzhledem k možnostem izolace a léčby 

Str. 14 z 31 

s důsledkem zásadního dopadu do zdraví populace. Mezi nejvíce nebezpečné patří  simultánní šíření, kdy jeden nemocný současně nakazí více než jednoho člověka a dochází  tak k masivnímu šíření infekce v populaci. 

Hlavním cílem opatření je přerušit kontinuální epidemický proces, odhalit nakažené jedince  a zastavit tak epidemii v co nejkratším čase, a za co nejmenších ztrát lidských životů,  za současné minimalizace negativních dopadů do ekonomiky (avšak s ohledem na primární  cíl – zastavení epidemie). Toho lze dosáhnout používáním přiměřených osobních ochranných  prostředků a zvýšenou dezinfekcí či posíleným diagnostických strategií s cílem odhalit  potencionální nakažené osoby, včetně kombinace testování a karantény

Zploštění křivky počtu nově nakažených osob koronavirem SARS-CoV-2 má za cíl  při současném stavu poznání docílit tří zcela zásadních pozitivních efektů: − Zabránit vyčerpání kapacit lůžkové a intenzivní péče zdravotnických zařízení. To má  

umožnit jak zachování nezbytné zdravotní péče ve vztahu k pacientům, kteří nejsou  nakaženi koronavirem SARS-CoV-2, tak ve vztahu k pacientům s onemocněním COVID 19, kteří potřebují hospitalizaci. Cílem je zachovat úmrtnost v co nejmenším rozsahu.  Závažný stav vyžadující hospitalizaci se přitom dle Státního zdravotního ústavu,  vycházejícího z dat a analýz ECDC, může objevit u více než 30 % nakažených osob,  zejména pak seniorního věku, z toho v širším průměru přinejmenším téměř 2,5 % těchto  osob (ale spíše podstatně více) připadá na pacienty v kritickém stavu. Nekontrolované  šíření epidemie přitom může v krátkém horizontu několika měsíců zasáhnout až vyšší  desítky procent populace. 

− Zabránit explozivnímu rozšíření onemocnění COVID-19, při němž by ve zvýšené míře  docházelo (a) k šíření agresivnějších typů koronaviru SARS-CoV-2 a (b) k vyšším  koncentracím koronaviru SARS-CoV-2 v těle. Vyšší koncentrace koronaviru SARS-CoV 2 v těle a přítomnost jeho agresivnějších typů přitom při zohlednění současných  vědeckých poznatků vede k rozvoji zdravotních komplikací nakažených osob a k vyšší  smrtnosti. 

− Snížit smrtnost a četnost těžkých průběhů infekce, protože postupem doby budou vzrůstat  znalosti o chování koronaviru SARS-CoV-2 a o metodách léčby infekce a zmírnění jejích  následků. Nakonec by mělo dojít k vyvinutí účinných léků nebo vakcín. Je přitom obecně  známo, že již nyní dochází k experimentálním pokusům léčby různými typy antivirotik  (např. remdesivir nebo hydroxychlorochin), a že v některých případech taková léčba  vykazuje určité výsledky. Vakcinace v ČR byla zahájena na přelomu roku 2020 a 2021

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s ohledem na shora uvedené  skutečnosti a dosavadní národní zkušenost důvodně vyloučit, že by celkový počet  nakažených v ČR mohl dosáhnout milionů osob, přičemž u statisíců osob by nemoc mohla  vyžadovat hospitalizaci (kdy nezanedbatelný počet hospitalizovaných může dle stávajících  poznatků vyžadovat vysoce intenzivní péči). Z důvodu dalšího šíření nákazy by tak mohly být  postiženy desítky tisíc osob, čemuž se v rámci navrhovaných dobře cílených opatření může  zabránit. Takové počty by zdravotnický systém ČR (a ostatně ani zdravotnický systém  žádného jiného státu) nezvládl, a to i vzhledem k počtu lůžek intenzivní péče pro dospělé  pacienty (tedy na ARO a JIP) a počtu ventilátorů pro dospělé, z kterýchžto kapacit je navíc  část obsazená pacienty s jinými onemocněními, a pro koronavirové pacienty jich tak lze stále  vyčlenit pouze část. Při překročení dostupného počtu lůžek intenzivní péče a plicních  ventilátorů by se začal dramaticky zvyšovat počet úmrtí, který by v případě explozivního šíření  infekce i při značně konzervativních odhadech mohl dosáhnout řádu stovek tisíc obyvatel ČR,  přičemž by se nejednalo pouze o seniory.

Str. 15 z 31 

Jak Evropská komise uvádí ve svém sdělení ze dne 19. 1. 20214, dokud počty nakažených  porostou a do doby, než míra proočkovanosti zvrátí průběh pandemie COVID-19, bude  nezbytné vytrvat v ostražitosti, nadále dodržovat opatření proti šíření nákazy a uplatňovat  protiepidemická opatření

Stávající míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena  především tím, že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická  informace koronavirů je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním  z důvodů selekcí různých variant viru, které jsou z mnoha důvodů rizikovější nž původní kmen.  Např. varianta B.1.351 / Beta (tzv. jihoafrická varianta) dle hodnocení ECDC vykazuje až o 50  % vyšší nakažlivost. Potvrzena je také daleko nižší efektivita existujících vakcín a silnější  dopady na zdraví nakažených jedinců. Např. Jihoafrická republika pozastavila očkování  vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli nedostatečné ochraně vůči jihoafrické variantě  viru. Podobný scénář je možné vidět i u dalších potvrzených viru, jako jsou varianta P.1 /  Gamma (tzv. brazilská varianta) či varianta B.1.617 / Delta (tzv. indická varianta).  

Opatření je proto společně s dalšími platnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna  potřebná škála preventivních opatření zohledňující i předběžnou opatrnost v souvislosti  s dalším šířením SARS-CoV-2 a jeho nových variant. Opatření také čerpá z posledních  vědeckých poznatků týkajících se zejména očkování a jeho dopadů na přenositelnost.  

S ohledem na postupující vakcinaci v zemích EU/EEA vydalo Evropské centrum pro kontrolu  a prevenci nemocí (ECDC) dne 21. 4. 2021 pokyny5týkající se možného uvolňování omezení  zavedených za účelem snížení rizika přenosu nákazy pro ty osoby, které již podstoupily  kompletní očkování proti Covid-19 (tzn. alespoň po dvou týdnech od aplikace druhé dávky  vakcíny od společností Pfizer/BioNTech, AstraZeneca či Moderna nebo od aplikace  jednodávkové vakcíny od společnosti Johnson and Johnson). Na základě dosavadních  výsledků o efektivitě očkování látkami schválenými Evropskou lékovou agenturou (EMA)  ECDC dospívá k závěru, že u plně očkovaných osob existuje velice nízké riziko, že se nakazí  SARS-CoV-2, a v případě nákazy existuje velice nízké až nízké riziko, že by se při kontaktu  nákaza přenesla na neočkovaného člověka (v případě nákazy nenaočkované osoby se pak  závažnost průběhu infekce odvíjí zejména od věku nenaočkované osoby a také od dalších  rizikových faktorů jako jsou např. jiná onemocnění). 

ECDC ve svých prozatímních vodítcích dospívá k závěru, že v případě osob s ukončeným  očkováním mohou státy přistoupit k uvolnění nefarmaceutických intervencí. Jednou z oblastí,  ve kterých dle ECDC může dojít k uvolnění stávajících omezení, je také cestování.  Pravděpodobnost, že plně naočkovaný cestující představuje při příchodu do země riziko, je  dle závěrů malá. V případě těchto osob je tedy možné uvolnit, případně upustit od opatření  jako je povinnost potvrzení o bezinfekčnosti pomocí negativního testu provedeného před  cestou či po příjezdu do země nebo povinnost karantény po příjezdu (může se jednat o  upuštění od povinnosti karantény či zkrácení její délky). ECDC však zároveň upozorňuje, že  při přístupu k takovému uvolňování je potřeba vzít v úvahu další faktory ovlivňující výši rizika  možné nákazy – zejména se jedná o epidemickou situaci v zemi odjezdu s ohledem na výskyt  

 

4 Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Evropské Radě a Radě: Jednotně proti COVID-19  (https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-united-front-beat-COVID-19_en.pdf)  

5 ECDC – Interim guidance on the benefits of full vaccination against COVID-19 for transmission and implications  for non-pharmaceutical interventions (https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Interim-guidance benefits-of-full-vaccination-against-COVID-19-for-transmission-and-implications-for-non-pharmaceutical interventions.pdf) 

Str. 16 z 31 

nových variant, u kterých není jasně doložena efektivita očkování, a také druh použité vakcíny  (tzn., zdali se nejedná o vakcínu s nízkou či neznámou efektivitou vůči nákaze). Naočkované  osoby by také po příjezdu do země měly plně respektovat platná nařízení týkající se  naočkovaných osob v dané zemi. V kontextu očkovacích certifikátů je však nutné hledět na  rizika, na která opakovaně upozorňují evropské i globální společenství, a sice rostoucí trh  s padělky certifikátů nejrůznějších druhů. Na rizika zneužití –zejména potvrzení o prodělaném  testu – ve svých zprávách upozorňuje např. Europol.6 

Právě z důvodu rizik spojených s novými mutacemi viru a jejich šíření v nejrůznějších koutech  světa, toto ochranné opatření cílí na bezpečné obnovení mobility v rámci EU+ a prokazatelně  bezpečnými třetími zeměmi, avšak se zachováním epidemiologických opatření, které se  ukázali a ukazují v boji proti celosvětové pandemie jako nejektivnější. Ochrané opatření také  provazuje národní pravidla s dohodnutou koordinací na unijní úrovni. Dvěma základními  dokumenty je Doporučení Rady 2020/1475 ze dne 13. října 2020 a Doporučení Rady  2020/912 z 30. června 2020 v jejich posledních znění.  

V rámci Doporučení 2020/1475 dochází k zavedení jednotného mechanismu hodnocení  rizikovosti zemí z epidemiologického hlediska, které pracují s třemi základními  epidemiologickými kritérii – incidence / 14 dní, celkový počet provedených testů a pozitivita  testů. ČR tento hodnotící mechanismus plně přejímá do svého národního opatření. V rámci  revidovaného doporučení je kladen důraz na neomezení mobility osob cestujících  z nízkorizikových regionů/zemí (zelené). V případě dalších regionů/zemí, které doporučení  dělí na oranžové (středněrizikové), červené (rizikové) a tmavě červené (vysocerizikové), je  dána členským státům flexibilita při přijímání národních epidemiologických opatření, avšak  vždy by měl být dodržen princip proporcionality (tj. méně přísná opatření pro země s nižším  rizikem nákazy) a nediskriminace (stejná pravidla pro občany i cizince). Z možných opatření  je kladen důraz na karanténu a testování před nebo po vstupu (RAT testy ne starší než 48  hodin nebo RT-PCR / NAAT testy ne starší než 72 hodin), ve snaze předejít znovuzavedení  rozsáhlých plošných hraničních kontrol nebo plošnému zákazu dopravy. V případě vysoce  rizikových zemí se doporučeje aplikovat pravidlo testu před odjezdem a kranténu jako obecné  pravidlo. Osobám s bydlištěm na jejich území by měla být dána možnost nahradit test před  odjezdem testem po příjezdu, a to vedle příslušných požadavků na karanténu / domácí izolaci.  Doporučení také zavádí tzv. záchrannou brzdu, tj. zavedení přísnějších opatření vůči zemím,  kde dochází k šíření nových variant viru. Dále je doporučeno odrazovat od všech jiných než  nezbytných cest, zejména z a do vysoce rizikových zemí a zemí, kde prokazatelně dochází  k šíření nových variant viru. Doporučení do těchto zemí necestovat, není-li to nezbytně nutné,  má dlouhodobě na svém webu zveřejněno i Ministerstvo zahraničních věcí ČR.  Epidemiologické požadavky související s cestováním stanovené v tomto ochranném opatření  vycházejí z Doporučení. Upozorňuje se však na možné přísné podmínky pro nástup do  letadla, které uplatňují samotné letecké společnosti bez ohledu na národní pravidla. Pravidla  se rovněž velmi dynamicky mění, a to jak pravidla leteckých společností, tak pravidla  jednotlivých států, důrazně se proto cestujícím doporučuje si průběžně ověřovat podmínky pro  cestu a zaregistrovat se v systému MZV DROZD, přes který jsou zasílány zásadní změny  např. pro návrat do ČR. V případě uvíznutí v některé destinaci je třeba kontaktovat místně  příslušný zastupitelský úřad ČR. Všechny tyto možné problémy pouze jednoznačně podporují  obecné doporučení necestovat, není-li to nezbytné. S ohledem na to, že neexistuje  celosvětový seznam všech akreditovaných labotatoří, není po mezinárodních dopravcích  požadováno, aby kontrolovali splnění podmínky, že předkládaný test byl proveden    

6 Europol - THE ILLICIT SALES OF FALSE NEGATIVE COVID-19 TEST CERTIFICATES  (https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/ewn_-_illicit_sales_of_false_negative_covid 19_test_certificates.pdf).

Str. 17 z 31 

akreditovanou laboratoří – tato podmínka stále platí pro osoby, které test postupují a její  naplnění bude zkoumáno při nebo po vstupu na území České republiky. 

V návaznosti na poslední epidemiologické poznatky a umožnění mobility v rámci EU poslední  revize Doporučení také doporučuje udělování výjimek z dalších epidemiologických pravidel  osobám, které jsou buď plně nebo částeně naočkovány nebo v posledních 180 dnech nemoc  prodělali za předpokladu, že je to doloženo odpovídajícím způsobem (národní certifikát,  potvrzení od lékaře). I nadále poté platí výjimky pro určité kategorie cestujích, jako jsou např.  přeshraniční pracovníci, osoby pracující v transportu, atd.  

V bodě III.1., který obsahuje shodná kritéria jako Doporučení Rady (viz výše), Česká republika  plně přebírá mechanismus hodnocení zelených, oranžových, červených a tmavě červených  zemí. 

Stanovení seznamu zemí dle rizika nákazy bylo učiněno plně v souladu s bodem 8, 10, 12  a 13 Doporučení Rady a ke každotýdenní aktualizaci dochází na základě údajů dodávaných  Evropským střediskem pro prevenci a kontrol nemocí (ECDC). Při stanovení seznamu zemí  dle rizika nákazy je nezbytné stanovit určitou hranici a není možné, aby za země s nízkým  rizikem byly označeny pouze země s horší nebo srovnatelnou epidemiologickou situací na  území České republiky. Tímto výkladem by pak v extrémním případě mohlo dojít k situaci, kdy  by země, která má nejhorší epidemiologickou situaci na světe, musela umožnit volný vstup  osobám cestujícím ze všech zemí bez omezení. To by zajisté nebyla ta správná cesta k  zamezení šíření epidemie. Oranžové, červené a tmavě červené země jsou takto barevně  označeny právě z důvodu naplnění objektivních kritérií díky nedobré epidemiologické situaci  a je třeba k nim přistupovat jednotně. Pouze skutečnost, že tyto země mohou mít nižší hodnoty  než ČR, z nich nedělá země zelené a neznamená to, že neexistuje při cestách z či do těchto  zemí riziko dalšího importu nákazy

Co se týče postupného uvolňování vstupu osob ze třetích zemí, plošný zákaz se stanovenými  výjimkami přestal platit na konci června 2020. Na základě společných diskusí bylo dne  30. 6. 2020 přijato Doporučení Rady 2020/9127, které shrnuje podmínky pro zařazení dané  třetí země na tzv. společný zelený seznam a zárověn předkládá prvotní seznam třetích zemí,  se kterými může od 1. 7. 2020 dojít k postunému uvolnění na vstupu do EU. Tento seznam je  flexibilní a měl by být brán jako maximum. Pokud členský stát vyhodnotí, že nejsou splněna  všechna kritéria v případě národního kontextu, může se rozhodnout pro nezařezaní dané třetí  země na národní seznam. Národní seznam by zároveň neměl být širší než než seznam třetích  zemí odsouhlasený Radou. Vyhodnocování a revize společného EU seznamu probíhá  ve 14 denních intervalech, kdy země mohou být přidávány i odebírány, dle stanovených  epidemiologických podmínek. Opatření pro účely cestování ze třetích zemí, které nejsou na  tzv. společném zeleném seznamu, zůstává obdobné jako před červnem 2020, tzn. vstup by  měl být povolen pouze v rámci stanovených výjimek: zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí  výzkumní pracovníci a pracovníci v oblasti péče o seniory; příhraniční pracovníci; sezónní  pracovníci v zemědělství; pracovníci v dopravě; diplomati, zaměstnanci mezinárodních  organizací a osoby pozvané mezinárodními organizacemi, jejichž fyzická přítomnost je  vyžadována pro řádné fungování těchto organizací, příslušníci ozbrojených sil, pracovníci  poskytující humanitární pomoc a pracovníci civilní ochrany při výkonu svých funkcí; tranzitní  cestující; osoby cestující z naléhavých rodinných důvodů; námořníci; osoby, které potřebují  

 

7 DOPORUČENÍ RADY (EU) 2020/1144 ze dne 30. července 2020, kterým se mění doporučení Rady (EU)  2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení  (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020H0912&from=ES)

Str. 18 z 31 

mezinárodní ochranu nebo u nichž existuje jiný humanitární důvod; státní příslušníci třetích  zemí cestující za účelem studia; vysoce kvalifikovaní pracovníci ze třetích zemí, pokud je jejich  zaměstnání nezbytné z ekonomického hlediska a pracovní činnost nelze odložit nebo  vykonávat v zahraničí. Dle návrhu revize doporučení se doporučuje stanovit povinnost PCR  testu před cestou při cestách ze zemí mimo EU a zavedení dalších opatření, zejména u třetích  zemí, které nejsou vyhodnoceny jako nízkorizikové nebo ve kterých se vyskytla nějaká  z nových variant viru. Novou podmínkou pro zařazení třetích zemí na unijní bezpečný seznam  je incidence 75 (14 dní / 100 000 obyvatel) a zároveň pozitivita testů pod 4 % (celkový počet  testů / týden). Počet testů by měl poté přesahovat hodnotu 300 (počet testů / 100 000 obyvatel  / týden). Vedle epidemiologických kritérií by hodnocení mělo hledět i na další poznatky,  zejména celkové zvládání epidemiologické situace třetí zemí, reciprocitu či právě šíření  nových variant viru. Monitoring situace ohledně šíření nových variant je prováděn agenturou  ECDC a členské státy mají na základě tohoto hodnocení možnost použít tzv. záchrannou  brzdu, tj. zpřísnění opatření vůči dané třetí zemi, včetně aplikace omezení cest i na kategorie  osob, které mají jinak povolený vstup. Doporučení také dává možnost uvolnit cesty osob  z jiných než epidemiologicky bezpečných třetích zemí v případě, že je osoba plně naočkována  vakcínou schválenou EMA nebo WHO a je možné ověřit autenticitu, validitu a integritu  předkládaného certifikátu, který musí obsahovat minimální set dat.  

V návaznosti na volání členských států po lepší specifikaci jednotlivých kategorií představila  Evropská komise dne 28. října 2020 svá vodítka (COM(2020) 686 final)8, která rozpracovávají  jednotlivé kategorie výjimek pro cesty z třetích zemí, včetně doporučení prokazování těchto  účelů. V případě studijních účelů dochází ke specifikaci odkazem na směrnici 2016/801  o studentech a výzkumnících. Kategorie osob nespadajících po působnost této směrnice jsou  uvedeny jako možné, tj. na zvážení jednotlivých členských států – to se týká i kategorie  přípravných kurzů pro studium na vysoké škole, které Česká republika v souladu  s Doporučením omezuje. Ochranné opatření v tomto ohledu rovněž reaguje na krizová  opatření vlády vyhlášená během nouzového stavu omezující podstatně volný pohyb,  shromažďování na území ČR a pro školy obecně zavádějící distanční výuku, případně  na ochranná a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo jiná opatření krajských  hygienických stanic. Zaveden je mechanismus pro umožnění nezbytných návštěv  nesezdaných párů, které spolu mají trvalý partnerský vztah, a to jak pro ty s vízovou povinností  (včetně obnovení nabírání žádostí o krátkodobá víza), tak pro ty bezvízové.  

Skutečnost, že je činěn rozdíl mezi studenty vysokých škol a studenty středních, jazykových  a dalších odborných škol, je dána tím, že při přijímání tohoto opatření je vycházeno  z doporučení Rady Evropské unie ze dne 30. 6. 2020, č. 9208/2020. Stále platí omezení  přicestování občanů třetích zemích. Rada Evropské unie však uvádí, že specifickým  kategoriím uvedeným v příloze č. II. tohoto doporučení by měl být umožněn vstup do EU.  Ministerstvo zdravotnictví na základě tohoto doporučení stanovilo výjimky uvedené v tomto  ochranném opatření. Do této kategorie spadá i vstup za účelem studia. Doporučení je dále  interpretováno na stránkách Evropské komise. Ustanovení týkající se možnosti vstupu občanů  třetích zemích za účelem studia je interpretováno následovně: „Tato výjimka se vztahuje  na studenty ze třetích zemí, kteří v akademickém roce 2020/2021 zahajují v zemi EU studium  nebo v něm pokračují. Výjimka se musí vztahovat i na studenty definované jako „státní  příslušník třetí země přijatý ke studiu na vysokoškolské instituci a přijatý na území členského  

 

8https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda security/20201028_com-2020-686-commission-communication_en.pdf

Str. 19 z 31 

státu, aby se věnoval jako své hlavní činnosti řádnému studiu vedoucímu k dosažení  vysokoškolské kvalifikace uznané daným členským státem, včetně diplomů, vysvědčení nebo  doktorátů získaných na vysokoškolské instituci, což může zahrnovat přípravný kurz  předcházející takovému vzdělávání v souladu s vnitrostátními právními předpisy daného  členského státu nebo povinnou stáž.“ Výjimka se může vztahovat také na státní příslušníky  třetích zemí přicházející za účelem studia, kteří však do této definice nespadají (například žáci  nebo studenti navštěvující střední školy, jazykové školy, internátní školy nebo odborné školy,  žáci pobývající zde v rámci výměn atd.).“ Vzhledem ke špatné epidemiologické situaci ve  světě se Česká republika rozhodla udělit výjimky pouze pro ty skupiny studentů, pro které  výjimka v rámci koordinace na úrovni Evropské unie udělena být musí. Důvodem je snaha  koordinovat postup na úrovni Evropské unie a vyhovět požadavkům ze strany Evropské unie.  O výjimkách nad rámec nezbytných výjimek uvedených v doporučení tedy nebylo prozatím  uvažováno. I přes doporučení Rady však bylo rozhodnuto o neumožnění vstupu studentů  vysokých škol z extrémně rizikových zemí, a to z důvodů velmi nepříznivé tamní  epidemiologické situace a z obavy ze zavlečení nových mutací koronaviru

Pojem studium v tomto doporučení a ochranném opatření pak odpovídá definici studia, jak ji  definuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016  o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia,  stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů  a činnosti au-pair. Transpozice byla provedena řádně prostřednictvím § 64 zákona o pobytu  cizinců. Definice uvedená v § 64 zákona o pobytu cizinců není ani restriktivní ani extenzivní.  Studium na jazykové škole, na rozdíl od studia na vysoké škole, pod definici § 64 zákona o  pobytu cizinců nespadá. Jiné vzdělávací programy jsou z hlediska zákona o pobytu cizinců  klasifikovány jako účel pobytu „ostatní“ nebo „jiné“ - jde o vzdělávací aktivitu, která není  studiem dle § 64 zákona o pobytu cizinců.  

Opatření reaguje na mimořádnou situaci, je krátkodobého rázu a často se mění s ohledem na  vývoj epidemiologické situace. Obecně smyslem přijatých opatření v souvislosti s probíhající  pandemií onemocnění COVID-19 je odvracení jejích bezprostředních dopadů na zdraví  obyvatel České republiky. K tomuto cíli je nezbytné omezit některé činnosti, včetně omezení  vstupu osob z rizikových oblastí, které mohou onemocnění dále šířit. Opatření nelze  považovat za diskriminační jen z důvodu, že osoby pocházejí ze států, které aktuálně nejsou  na seznamu zemí s nízkým výskytem onemocnění. Oproti konkrétní kategorii cestujících  s nezbytnou funkcí či potřebou, kde byli zařazeni mimo jiné státní příslušníci třetích zemí  cestující právě za účelem studia na vysoké škole, nedoporučila EU studenty jazykových škol  jako nezbytně nutné cestující. Byť je v některých kategoriích cestujících ponechán určitý  prostor na uvážení jednotlivých států, nebylo shledáno, že by právě studenti jazykových škol  z rizikových oblastí museli za probíhající epidemiologické situace nezbytně přicestovat  na území České republiky, a to zejména v důsledku možnosti (původně i povinnosti) zajištění  distanční výuky ze strany škol a současně s ohledem na množství osob této kategorie,  jež hodlá za účelem ostatních či vzdělávacích aktivit do České republiky přicestovat.  Dle statistických údajů poskytnutých ze strany Ministerstva vnitra ČR bylo před vypuknutím  pandemie každoročně podáváno několik tisíc žádostí o udělení pobytového oprávnění  za tímto účelem. Jinými slovy byl dočasně omezen vstup osobám v řádu několika tisíců  ze států, které nejsou na seznamu s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 – naopak  – jsou na seznamu vysoce rizikových zemí, jejichž přítomnost na území České republiky  jednoznačně není potřebná ve smyslu zbytnosti cest dle doporučení EU. Doporučení EU tedy  samo činí rozdíl mezi „studiem na vysoké škole“ a „vzdělávací aktivitou“, reakce České  republiky, která si s ohledem na epidemiologickou situaci zvolila, že vstup za účelem jiných  vzdělávacích aktivit neumožní, je tak legitimní. Doporučení prioritizuje určité pobytové tituly,  ke stejné prioritizaci přistoupila Česká republika. Porovnání s pandemickým rokem 2020 není 

Str. 20 z 31 

vhodné a nemělo by vypovídací hodnotu, a to z důvodu „deformit“, které mají vliv  na interpretaci situace. V roce 2020 byla řada zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, včetně  konzulárních úseků, několik měsíců uzavřena a vízová agenda byla i po otevření vykonávána  s řadou omezení. Následně sledované opatření postupně zpřísňovalo postoj k vydávání právě  dlouhodobých víz za účelem „ostatní“, až nakonec došlo k ustálení obsahu opatření na tomto  úseku, kdy o tato víza nelze požádat a ani je vylepovat. Závěrem k této pasáží se uvádí,  že Česká republika v souladu s Doporučením EU v oblasti studia v širším slova smyslu  neomezila vstup pouze těm kategoriím cizinců, jejichž vstup musí být dle Doporučení EU  umožněn. Počet očekávaných žádostí o víza na účel mimo studium na akreditovaných  studijních programech na vysokých školách nelze považovat za epidemiologicky  nevýznamný. Pokud by Česká republika využila možnosti neomezit vstup pro všechny  kategorie, u kterých jim k tomu doporučení dává prostor („may clause“), byl by ve výsledku  vstup na území České republiky omezen pouze tak malému množství cizinců, které by  znamenalo faktickou neefektivitu tohoto opatření s ohledem na jeho cíle. 

Vstup ze třetích zemí je umožněn tak, aby byl v maximální míře v souladu s koordinací  na úrovni EU. Česká republika postupně uvolnila cestování z bezpečných zemí, kdy  na národním seznamu jsou v tuto chvíli Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Japonsko, Jižní KoreaSingapur a Thajsko, dne 16. června schválil Coreper na základě hodnocení epidemiologické  situace zařazení Albánie, Hong Kongu, Libanonu, Macau, Severní Makedonie, Srbska,  Taiwanu a USA. Došlo k rozšíření vyjímek pro cesty osob z třetích zemí, které nejsou  na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Např. od 24. srpna 2020  došlo k uvolnění podávání žádostí o krátkodobá víza za účelem zaměstnání pro státní  příslušníky Ukrajiny, a to z důvodu ekonomického zájmu České republiky. 

Vzhledem k nezanedbatelnému počtu cizinců ze třetích zemí, kteří do České republiky  přicestovali v rozporu s podmínkami danými ochranným opatřením a kteří byli zajištěni Policií  České republiky, je třeba tyto cizince před umístěním do zařízení pro zajištění cizinců nebo  bezprostředně po umístění do zařízení, před jejich propuštěním po prvotním zadržení nebo  pro účely dobrovolného návratu podrobit PCR testu na přítomnost onemocnění COVID 19.  Cílem je zamezit šíření infekce v České republice mezi běžnou populací, mezi cizinci  zajištěnými v zařízení nebo mezi osobami na cestě do domovské země. 

Zaveden je také jednotný způsob hlášení pobytu déle než 12 hodin v posledních 14 dnech  na území států, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID 19, a to formou vyplnění elektronického příjezdového formuláře, který je nezbytné vyplnit a  před příjezdem do České republiky. Informace prostřednictvím elektronického formuláře  obdrží krajské hygienické stanice. 

K povinnostem směřujícím k dopravcům – není stanovena povinnost zkoumat podmínku,  zda potvrzení o testu vystavila akreditovaná laboratoř (resp. oprávněný poskytovatel  zdravotních služeb), neboť povinnost zajistit si provedení testu akreditovanou laboratoří je  stanovena cestujícím osobám, kdy nelze vycházet z předpokladu, že osoby tuto povinnost  nebudou dodržovat. Případné stanovení povinnosti dopravci zkoumat, zda daná osoba tuto  svou povinnost splnila a ověřovat tedy skutečnost, zda je laboratoř certifikovaná, byla  vyhodnocena jako povinnost vůči dopravci nepřiměřená. Stále však musí dopravce zkoumat,  zda předložený výsledek je výsledkem té dané osoby, jaký výsledek je a o jaký test se jedná.  To je zjistitelné přímo z předkládaného dokumentu, na rozdíl od skutečnosti, zda laboratoř je  akreditovaná či ne – to vyžaduje manuální kontrolu přes internetové stránky (podobně časově  náročné je ověření oprávnění poskytovat zdr. služby). Dále neexistuje celosvětový kompletní  seznam naprosto všech akreditovaných laboratoří, ověřování stovek laboratorních výsledků  před nástupem do letadla (například) by nepřiměřeně zdržovalo proces nástupu. Policie ČR 

Str. 21 z 31 

individuální předkládané výsledky v případě podezření ověřuje a věc případně předá k řízení  krajské hygienické stanici. 

Zásah do práva zaručeného občanům ČR v čl. 14 odst. 4 větě první Listiny9 Článek 14 Listiny základních práv a svobod 

(1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. 

(2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má  právo svobodně je opustit. 

(3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost  státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na  vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. 

(4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní  Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. 

(5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem

Ochranné opatření ze dne 15. března 2021, č. j. MZDR 20599/2020-63/MIN/KAN, ukládalo  všem osobám, které se zdržovaly nad určitou limitní dobu na území států, které jsou  na seznamu zemí se středním, vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění  COVID-19 (tedy i občanům ČR, které z okruhu těchto osob nevyjímalo), aby v době pobytu  v zahraničí absolvovaly antigenní či (u vysoce rizikových zemí) jen RT-PCR test na přítomnost  viru SARS-CoV-2, přičemž stanovilo povinnost disponovat před vstupem na území státu  negativním výsledkem testu. Městský soud v Praze uvedl, že toto pravidlo zasahuje do práva  svobodného návratu občanů na území ČR. Bylo tedy třeba zkoumat, zda je tento zásah  přípustný. 

Zatímco svoboda pohybu a pobytu podle čl. 14 odst. 1 Listiny je zjevně omezitelná  za podmínek vyplývajících z čl. 14 odst. 3 a čl. 4 Listiny, v případě ústavních práv zajištěných  čl. 14 odst. 4 Listiny již přípustnost jejich omezení na první pohled z ustanovení ústavního  pořádku nevyplývá. Jak však Městský soud v Praze upozornil, z relevantních judikatorních  i doktrinálních závěrů plyne, že i v případech práv, která nemají vlastní limitační klauzuli, může  dojít k jejich omezení v zájmu jiného základního práva či svobody nebo dokonce v zájmu  veřejného statku, a to v případě jejich vzájemné kolize, jež je pak posuzována za použití  ustálených judikatorních východisek týkajících se aplikace a parametrů testu proporcionality  (soud zde odkazuje na komentář k čl. 4 Listiny in Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa,  M. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021).  Rovněž Ústavní soud v minulosti v jiných situacích, jež se zjevně dotýkaly dalšího ústavního  práva zaručeného čl. 14 odst. 4 Listiny, konkrétně práva uvedeného v jeho větě druhé, fakticky  připustil jeho omezení. 

K aplikaci limitační klauzule je třeba přistupovat zcela výjimečně a v zájmu jiného základního  práva či svobody, případně v zájmu veřejného statku, a to v případě jejich vzájemné kolize,  přičemž takový střet musí být posléze posuzován provedením testu proporcionality. Takovým  případem, kdy se toto právo střetává s jinými ústavně zaručenými lidskými právy a svobodami,  resp. veřejným statkem důležité povahy, přitom může být právě situace, kdy se právo občana  

 

9 V následující části odůvodnění týkající se zásahu do ústavních práv je hojně (mnohdy formou přímých citací)  využíváno odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2021, sp. zn. 18 A 16/2021, a to  zejména z důvodu malého časového prostoru mezi dnem zveřejnění rozsudku a účinností zrušujícího výroku.

Str. 22 z 31 

na svobodný vstup na území ČR ocitá v rozporu s veřejným statkem v podobě veřejného  zájmu na ochraně veřejného zdraví, jenž není s jistým zjednodušením fakticky ničím jiným,  než sumou práv ostatních osob na ochranu života a zdraví, která mohou být riziky  souvisejícími s umožněním vstupu občana, jemuž svědčí právo svobodného návratu  na území, negativně dotčena. 

Test proporcionality se standardně skládá ze tří kroků, a to z posouzení vhodnosti (zda  ochranné opatření vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl), potřebnosti (zda sledovaného  cíle nelze dosáhnout mírnějšími prostředky) a přiměřenosti. 

K první podmínce vhodnosti MS Praha uvádí, že není sporu o tom, že takovéto omezení je  obecně způsobilé dosáhnout legitimního cíle v podobě ochrany veřejného zdraví.  Onemocnění COVID-19 může být způsobeno jen přenosem viru mezi osobami; toto riziko je  vyšší, dochází-li k přeshraničnímu pohybu ze zemí, v nichž je nákaza vysoce rozšířena. Dále  je nutno brát v potaz i nové mutace koronaviru, které dle předběžných expertních studií  vykazují vyšší infekčnost a/nebo způsobují horší průběh onemocnění. Předběžné studie se  také prozatím kloní k faktu, že nové mutace snižují efektivitu očkování v současnosti  podávanými vakcínami. Vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 je rozšířeno po celém  světě a tzv. nové varianty jsou procentuálně stále více zastoupeny mezi sekvenovanými  vzorky testů, je jakýmkoliv omezením a podmíněním přeshraničního pohybu osob fakticky  snižováno riziko spočívající v dalším šíření viru mezi zeměmi, potažmo v rámci společností  jednotlivých zemí. 

Dále je nutno věnovat se dvěma zbývajícím podmínkám, a to zda lze zamýšleného cíle  s obdobnými výsledky dosáhnout způsobem, který by mírněji či vůbec nezasahoval do práva  svobodného návratu občanů do vlasti, a zda taková mírnější řešení přicházejí v úvahu  (potřebnost a přimeřenost). 

Aktuální situace v ČR10 je sice již poměrně dobrá, ale a v ostatních zemích11 (zejména mimo  EU) je stále natolik závažná, že pro naplnění sledovaného cíle již v žádném případě  nepostačují mírnější prostředky, které do předmětného základního práva nezasahují vůbec  nebo jen zprostředkovaně a zanedbatelným způsobem. Riziko importu mutací je značné a  představuje nyní hlavní epidemiologickou hrozbu, a to minimálně doby podstatné  proočkovanosti populace v České republice oběma dávkami a potvrzením účinnosti plné  vakcinace vůči mutacím. Přesto je třeba přiznat, že lze uvažovat o snížení zátěže kladené  před vstupem na území zejména na občany České republiky tak, aby jim byl zajištěn  snadnější, avšak bezpečný návrat na území České republiky. Je proto akceptována výtka  soudu, že stejná pravidla pro návrat individuální a veřejnou dopravou nemusí spravedlivě  odrážet míru rizika přenosu infekce na spolucestující osoby. Ochranné opatření tak nově  stanovuje odlišnou míru požadavků pro cesty individuální dopravou a dopravou veřejnou  

 

10 https://koronavirus.mzcr.cz/ 

https://www.uzis.cz/index.php?pg=covid-19#analyzy 

https://www.uzis.cz/index.php?pg=covid-19#datove-sady 

11 https://www.ecdc.europa.eu/en 

https://www.who.int/ 

Viz rovněž pravidelná aktualizace Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se vydává seznam zemí nebo jejich  částí s nízkým, středním a vysokým rizikem nákazy onemocnění covid-19.

Str. 23 z 31 

(s výjimkou návratu ze zemí s extrémním rizikem nákazy, kde je test před cestou vyžadován  vždy). 

Současné nastavení popříjezdových opatření odpovídá průměrným opatřením v zemích EU  (situaci pravidelně monitorují zastupitelské úřady ČR). Česká republika navíc požaduje, aby  osoby (s výjimkami), které cestují hlavně do zemí s vysokým nebo velmi vysokým rizikem  nákazy informovaly předem o této skutečnosti své zaměstnavatele (u dětí či studentů školy a  školky), protože po návratu ČR zejména ze zemí s velmi vysokým rizikem nákazy je omezen  volný pohyb na území, včetně nemožnosti chodit do zaměstnání/školy či školky a toto omezení  je shledáváno jako efektivně nastavené. Nad zavedením povinné „státní karantény“ ve státem  určených zařízeních bylo rovněž uvažováno na úrovni Ústředního krizového štábu a rovněž  Rady pro zdravotní rizika uvažováno, ale k realizaci této možnosti nebylo přikročeno zejména  z důvodu obrovských zásahů do osobní svobody osob a rovněž značné ekonomické  náročnosti pro dané osoby – o pobytu zdarma nebylo uvažováno z důvodu toho, že MZV  dlouhodobě nedoporučuje cestovat do rizikových a vysoce rizikových zemí a většinu cest tvoří  cesty na dovolenou, což jsou tzv. zbytné cesty, které by měly být co nejvíce omezovány  a i Doporučení Rady (viz dále) apeluje na členské státy od těchto cest co nejsilněji odrazovat.  V porovnání s požadavkem zajistit si před odletem test, což je záležitost vyžadující časovou  náročnost maximálně několika hodin, se povinná mnohadenní „státní karanténa“ na vlastní  náklady jeví jako neměřitelně více zasahující do osobní životní sféry a pohodlí dané osoby.  Neopomenutelným problémem je rovněž možný přenos onemocnění již v letadle (viz dále)  nebo prostředku veřejné dopravy, a tedy vystavení rizikem nákazy dalších až stovek osob  na palubě, které ovšem nemusí nutně cestovat z rizikových zemí a nemusí tudíž dodržovat  epidemiologická opatření po vstupu, ač mohly být při cestě (např. na palubě letadla) infikovány  nemocnou osobou – riziko nekontrolovatelného šíření by tak exponenciálně rostlo. Zcela  rezignovat na předvstupová opatření tedy nelze, lze však modifikovat jejich absolutnost  a nastavení, jak činilo opatření účinné od 5.4.2021 a opatření navazující. 

Městský soud v Praze vytýkal, že nelze marginalizovat ani překážku vyvěrající z toho,  že občan musí být schopen se v cizí zemi vůbec zorientovat a zjistit si informace k podmínkám  testování v dané zemi, k testovacím místům apod. a že problémem může být neznalost  místních reálií či jazyková bariéra; nejde přitom jen o otázku pohodlí, ale vůbec možnosti se  požadovanému testu za rozumných podmínek podrobit. Zde Ministerstvo zdravotnictví  upozorňuje na zásadní odlišnost situace na jaře 2020, kdy takřka okamžité „vypnutí“ zejména  letecké dopravy doslova uvěznilo tisíce osob v zahraničí a bylo nutné zajistit rozsáhlé  repatriační operace, od situace na jaře 2021, kdy osoby cestující do zahraničí si musí být  vědomi možných rizik spojených s omezenou leteckou a jinou veřejnou dopravou  a s požadavky na předkládání testů na vstupu či i výstupu z daných zemí. Podstatnou část  cestujících leteckou dopravou z/do ČR tvoří tzv. dovolenkáři využívající služeb cestovních  kanceláří, které se již adaptovaly na tyto změněné podmínky a požadavky a zajišťují či mohou  zajistit svým klientům plný „testovací“ servis. I osoby neznalé jazyka či místních reálií tak  mohou dostát testovací povinnosti. Individuální turisté jsou zpravidla osoby, které jsou  schopny si samy zařídit letenky, samy si zajistit ubytování a je proto důvodné předpokládat,  že ovládají některý ze světových jazyků a rozhodně jsou schopny si zajistit test v destinaci.  Opět je připomínáno, že osoby na dovolené cestují z vlastní vůle i přes nedoporučení MZV  ČR. Dosavadní dlouhodobý přístup spočívající pouze v doporučení omezit tzv. zbytné cesty  v souladu s koordinovaným postupem dohodnutým v rámci EU nevedl k žádoucímu omezení  těchto cest, kdy stále tisíce a tisíce obyvatel České republiky cestují za turistikou do rizikových  oblastí, což nelze v žádném případě považovat za nezbytnou cestu. Varování Ministerstva  zahraničních věcí bylo (a je) však zcela jednoznačné: „Vzhledem k nepříznivému vývoji  epidemiologické situace upozorňujeme na stále platné doporučení Ministerstva zahraničních  věcí ČR cestovat do zahraničí pouze v nezbytných případech, mezi něž nepatří cestování  za účelem turistiky.“

Str. 24 z 31 

(https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/x2020_04_25_rozce s tnik_informaci_k_cestovani.html) Upozorňováno je rovněž na dynamicky se měnící  podmínky pro leteckou přepravu a vstup do jiných zemí. 

Ač nelze veškeré cesty jistě subsumovat pod cesty na dovolenou, u služebních cest či jiných  nezbytných cest mohou osoby využít k zajištění své informovanosti buď jednotlivé  zastupitelské úřady ČR v zahraničí či speciální informační linky, zejména informační linku  ministerstva vnitra (OAMP)12 zřízenou speciálně pro účely cestování. Průběžně jsou  shromažďovány informace o místech po celém světě, kde se lze nechat testovat, tato místa  průběžně přibývají, a to zejména z toho důvodu, že negativní test vyžadují před vstupem  Spojené státy americké13 (ale i další země). Zemí, kde se nedá otestovat, je „jako šafránu“  a rozhodně se nejedná o země, které jsou běžným či alespoň častým cílem občanů ČR.  Na dotazy osob, zda a kde se lze nechat v dané zemi světa otestovat, je tak minimálně  speciální cestovatelská infolinka ministerstva vnitra nebo zastupitelský úřad ČR v dané zemi  či regionu, schopna odpovědět. Na webových stránkách jak MV14, MZV15, tak MZ16 jsou  pravidelně zveřejňovány informace o podmínkách cestování, na letišti jsou k dispozici letáky  v české i anglické verzi upozorňující na podmínky návratu do ČR. Cestující osoby tak mají  jednoznačně spoustu možností, jak se s podmínkami seznámit či jak se dozvědět, kde se dá  v dané zemi otestovat

Jak bylo uvedeno výše, v případě návratu veřejnou dopravou (zejména letadlo, ale i vlak nebo  autobus) je riziko přenosu na další osoby exponenciálně větší než v případě individuální  dopravy (osobním vozem, ať již vlastním či zapůjčeným). Rovněž nemalou část (cca 1/3)  cestujících osob „tzv. dovolenkářů“ jsou děti, kde často ochrana dýchacích cest není  požadována nebo je „roušková hygiena“ často porušována. I u dospělých pak na delších  letech dochází k potřebě uspokojit alespoň pitný režim, a to jednak z důvodu logické potřeby  během delšího pobytu v klimatizovaném prostoru a jednak z důvodu horšího přívodu vzduchu  a tím pádem pocitu „vysušení“ během nošení roušky/respirátoru. Z tohoto důvodu je nastavení  odlišných pravidel pro cesty veřejnou a individuální dopravou zcela na místě. O rizicích nákazy  v letadle a o vhodnosti přijetí předletových opatření je k dispozici několik studií, na něž je  odkazováno: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7655026/ 

https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/travelers/travel-during-covid19.html (obsahuje  odkazy na další informace) 

https://www.researchgate.net/publication/342573493_COVID 

19_and_Public_Transportation_Current_Assessment_Prospects_and_Research_Need 

Uvedené webové stránky obsahují odkazy na další informační zdroje. U kategorie extrémně  rizikových zemí však nebylo s ohledem na skutečně vysokou míru rizika přenosu onemocnění  COVID-19 k rozdělení na cesty individuální nebo veřejnou dopravou přistoupeno, avšak došlo  k usnadnění návratu zakotvením možnosti zajistit si pouze antigenní test namísto do 5.4.2021  požadovaného RT-PCR testu. Důležité je však v tomto ohledu brát v potaz, že i letecké  

 

12 https://www.mvcr.cz/clanek/coronavirus-informace-mv.aspx 

13 https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/travelers/testing-air-travel.html 

14 https://www.mvcr.cz/clanek/coronavirus-informace-mv.aspx 

15 

https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2020_04_25_rozcestnik_informaci_k_cestovani.ht ml 

16 https://koronavirus.mzcr.cz/seznam-zemi-podle-miry-rizika-nakazy/

Str. 25 z 31 

společnosti stanovují nejrůznější povinnosti pro nalodění osob na palubu letadel, kdy není  výjimkou doložení negativního RT-PCR testu nebo není osoba vpuštěna na palubu.17 

Vyšetření antigenním testem je časově, finančně i místně přístupnější než vyšetření RT-PCR  testem. Bod 17a Doporučení Rady zdůrazňuje extrémní míru rizika při cestování z tmavě  červených zemích následovně: „Členské státy by měly vyžadovat, aby osoby cestující z oblasti  klasifikované jako „tmavě červená“ podle bodu 10 písm. ca) podstoupily jak test na infekci  COVID-19 před příjezdem, tak karanténu / domácí izolaci v souladu s doporučeními Výboru  pro zdravotní bezpečnost.” Ministerstvo zdravotnictví je toho názoru, že v případě zemí  s extrémní mírou rizika obstojí v kritériu potřebnosti povinnost občanů ČR podstoupit test před  příjezdem i v případě cesty individuální dopravou. Vzhledem k tomu, že povinnost podstoupit  test v případě cesty individuální dopravou je u občanů ČR stanovena pouze u „extrémních“  zemí, je Ministerstvo zdravotnictví toho názoru, že tato povinnost obstojí i v testu vlastního  poměřování jakožto třetího kroku testu proporcionality, jak ostatně naznačil i Městský soud  v Praze. 

V kontextu Doporučení Rady k unijní koordinaci je navržen mechanismus pro zařazování  zemí/regionů na seznam zemí s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu  onemocnění COVID-19 tak, aby odpovídal společné koordinaci na úrovni EU a vytvořil  prostředí pro prevenci šíření nákazy. Při formulaci jednotlivých opatření dochází  k vyváženému odstupňování pravidel pro cesty ze zemí dle rizika nákazy, které staví  na posledních epidemiologických poznatcích, včetně expertízy ECDC. ECDC ve svých  vodítcích z 12. března 202118 zdůrazňuje, že veškeré osoby, které prokazují symptomy  nemoci nebo jsou umístěny do karantény, by neměly cestovat. Dle stávajících  epidemiologických poznatků je označeno za nejefektivnější řešení pro běžné cesty kombinace  testů a karantény, tj. test nejdříve 48 hodin před cestou (popř. ihned po příjezdu) v kombinaci  s karanténou na území v délce 14 dní, která může být přerušena pátý až sedmý den dalším  testem. Tato opatření by se měla dle ECDC vztahovat zejména na cesty osob z rizikových a  vysoce rizikových zemí. 

Opatření České republiky plně odpovídají epidemiologickým opatřením dalších členských  států. Např. Německo vyžaduje po osobách cestujících z rizikových a vysoce rizikových zemí  negativní test provedený 48 hodin před cestou. Zároveň k 30. 3. 2021 také zavedlo povinnost  pro cestující leteckou přepravou do Německa předložit před cestou negativní PCR/antigenní  test ne starší než 48 hodin, a to bez ohledu na to, z jaké oblasti cestují. Podobná praxe je  k vidění v Litvě, kde je dopravce povinen zajistit, aby do dopravního prostředku nenastoupily  osoby bez negativního výsledku testu s tím, že v případě individuální dopravy je stanovena  povinnost podstoupit test do 24 hodin od vstupu do země. Na všechny osoby cestující  ze zahraničí se poté vztahuje povinná desetidenní karanténa. Povinnost mít při vstupu  do země test ne starší než 72 hodin v rámci EU mobility má obecně stanovenou Francie, která  v případě nemožnosti získat test po osobách požaduje specifický dokument „PCR test  exemption“, který může vydat konzulát nebo ambasáda v dané zemi. 

K povinnosti podrobit se testu na vlastní náklady (implicitně vyplývá z ochranného opatření)  se uvádí, že toto ochranné opatření představuje mimo jiné omezení volného pohybu osob ve  smyslu Doporučení Rady. Jedná se tedy o snahu omezit volný pohyb osob, a proto je  

 

17 Např. Emirates: https://www.emirates.com/english/help/covid-19/dubai-travel-requirements/tourists/  

18 ECDC: Guidance for COVID-19 quarantine and testing of travellers  (https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Guidance-for-COVID-19-quarantine-and-testing for%20travellers.pdf) 

Str. 26 z 31 

implicitně stanovena povinnost úhrady testu na vlastní náklady – samozřejmě za předpokladu,  že osoba již vyčerpala možnosti zajištění si testů zdarma v určitém časovém období. Účelem  je ve své podstatě odradit osoby od zbytného cestování, jak je doporučováno na unijní i  národní úrovni. Tento princip byl opakovaně odsouhlasen na nejvyšší politické úrovni, včetně  posledního jednání Evropské rady dne 25. 3. Evropská rada ve svých závěrech19 uvádí  následující: “The epidemiological situation remains serious, also in the light of the challenges  posed by variants. Restrictions, including as regards non-essential travel, must therefore be  upheld for the time being, taking into account the specific situation of cross-border  communities, while the unhindered flow of goods and services within the Single Market must  continue to be ensured, including by making use of Green Lanes.“ V případě hrazení testu  z veřejného pojištění by tedy povinnost podrobit se takovému testu nepředstavovala téměř  žádné omezení. Omezení volného pohybu osob vychází z již zmiňovaného Doporučení Rady.  Doporučení Rady v bodu 17 stanoví: „Členské státy, které považují za nutné zavést omezení  volného pohybu na základě svých vlastních rozhodovacích procesů, by mohly vyžadovat, aby  osoby cestující z oblasti klasifikované jinak než jako „zelená“ podle bodu 10 a) podstoupily  karanténu / domácí izolaci; a/nebo b) před cestou či po příjezdu podstoupily test na infekci  COVID-19.“ Česká republika se v případě zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým  rizikem, rozhodla využít možnosti dané Doporučením Rady, a to na základě zákonné  pravomoci Ministerstva zdravotnictví, která je mu svěřena ustanovením § 68 odst. 1 zákona  č. 258/2000 Sb. Na základě této pravomoci je Ministerstvo zdravotnictví, v případě osob, které  pobývaly v rizikových zemích, oprávněno zavést karanténu, která by spočívala v téměř  absolutní nemožnosti opustit místo svého bydliště, přičemž ani toto velmi striktní opatření by  nevybočilo z rámce Doporučení Rady. Česká republika se však rozhodla pro mírnější opatření  a Ministerstvo zdravotnictví proto stanovilo výjimky z omezení volného pohybu osob  v bodě II. 

Pravidla účinná od 5.4.2021 již po definovaných skupinách osob nepožadují negativní výsledek testu na přítomnost SARS-CoV-2, ale pouze potvrzení o provedeném testu. Bude  tak v případě cest veřejnou dopravou záležet na konkrétním dopravci, zda před cestou  požaduje bez ohledu na česká pravidla negativní test nebo ne. Osoba, která obdržela pozitivní  výsledek testu, si musí – opět pomocí např. cestovní kanceláře nebo zastupitelského úřadu  ČR v zahraničí – ověřit, zda pravidla země odjezdu umožňují ukončit izolaci za účelem návratu  do České republiky. Osoba by se měla seznámit s podmínkami přepravy – tedy zda jí přeprava  bude umožněna. Pokud ano, bude poté na dopravci, zda dané osobě cestu umožní, kdy tato  osoba je povinna ho o své pozitivitě informovat, a to z důvodu přijetí možných zpřísněných  opatření během cesty či alespoň usazení dané osoby v dostatečné vzdálenosti od ostatních  cestujících, je-li to možné vzhledem k obsazenosti letadla. S ohledem na existující riziko  přenosu nákazy během letu nelze s respektem na práva ostatních cestujících na ochranu  jejich zdraví na povinnosti informování dopravce rezignovat. 

Pravidla účinná od 5.4.2021 respektují obdobnost postavení některých cizinců s občany ČR,  a proto dvojkolejnost pravidel se netýká pouze občanů ČR. Nová pravidla rovněž prošla výše  uvedeným testem proporcionality. 

Nepříznivá epidemiologická situace může být v současnosti výrazně potencována šířením  mutovaných kmenů SARS-CoV-2, především pak tak zvané britské varianty viru, která se  vyznačuje zvýšenou schopností přenosu mezi lidmi, podobné vlastnosti mají i ostatní mutace  objevivší se již na území České republiky – zejména jihoafrická nebo indická (nově jsou  

 

19 Statement of the Members of the European Council  (https://www.consilium.europa.eu/media/48976/250321-vtc-euco-statement-en.pdf) 

Str. 27 z 31 

mutace označovány písmeny řecké abecedy). Mezi nejzávažnější epidemie z pohledu dopadu  a zátěže v populaci jsou epidemie způsobené mezilidským šířením. Nejvyšší nemocnosti  v populaci je dosahováno při šíření respirační cestou, pomocí kapének obsahujících infekční  agens, které se dostávají do okolí nemocného při mluvení, dýchání, kašlání a kýchání.  V souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 a přijatými opatřeními k odvracení  jejích bezprostředních dopadů na zdraví obyvatel ČR se ukazuje, že mezi nejdůležitější  nástroje, jak ovlivnit vzniklou epidemii a zastavit její nekontrolovatelné šíření, je ovlivnit tyto  jednotlivé články epidemického procesu – tímto je i import nemoci ze zahraničí - je nutno se  tedy zaměřit rovněž na maximální prevenci importu onemocnění, kdy právě tzv. jihoafrická  mutace byla do České republiky importována právě ze zahraničí. Zdroj nákazy lze izolovat a  léčit, cestu přenosu přerušit a vnímavého jedince chránit, například karanténními opatřeními  či očkováním, které v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 však zatím není  v současné době v dostatečném množství k dispozici. Jediným reálně možným východiskem  k zajištění změny současné velmi nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu nemoci  COVID-19 v České republice, je tedy nastavení velmi přísných protiepidemických opatření  cílených na klíčové prvky řetězce přenosu nákazy SARS-CoV-2 v časově a plošně přesně  definovaných podmínkách. Toto opatření doplňuje opatření přijatá pro ostatní části řetězce. 

Odůvodnění opatření vyplývá z výsledků analýzy klíčových epidemiologických charakteristik  a hodnocení rizika dalšího šíření nákazy

Z důvodu globálního šíření nových variant viru, včetně doloženého importu do ČR, a potřeby  předejít dalšímu šíření na území ČR, bylo rozhodnuto o zákazu vstupu všem občanům ČR  a cizincům s bydlištěm v ČR do zemí s extrémním rizikem nákazy, ledaže cesta do těchto  zemí nesnese odkladu a byla předem oznámena Ministerstvu zahraničních věcí – tento zákaz,  včetně seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy, je obsažen ve zvláštním ochranném  opatření Ministerstva zdravotnictví. Cílem tohoto opatření je zejména výrazně omezit zbytné  cesty (zejména z důvodu turistiky) do zemí, kde je vysoce rizikové ohrožení nákazou novými  variantami viru COVID-19 a zároveň, které nemají dostatečně nastavená protiepidemická  opatření, která by přenosu nákazy mohla předcházet. Nově dochází rovněž k omezení  příjezdů cizinců z těchto zemí a ke stanovení přísnějších epidemiologických pravidel návratu  – opakované testování a samoizolace. Cílem je především minimalizovat riziko výraznějšího  importu nových mutací do ČR (testování před odjezdem), případně zajistit jejich včasné  odhalení (PCR test do 24 hodin od příjezdu + povinnost zajistit si termín provedení testu již  před odjezdem z dané země z důvodu rozdílné dostupnosti termínů na testování  v jednotlivých regionech ČR) a posílit možnosti trasování rizikových kontaktů. Proto v případě  příjezdu ze zemí s extrémním rizikem nákazy dochází k prodloužení doby samoizolace na 10  dní a určení povinnosti provedení druhého PCR testu na území nejdříve 10. den – PCR test  provedený 10. den již zajistí odhalení nákazy s velmi vysokou mírou jistoty.  

Na seznam zemí s extrémním rizikem nákazy jsou zařazeny státy, které jsou zeměmi původu  nových variant viru a další země, kde je potvrzeno jejich významné šíření. Dochází  k pravidelnému vyhodnocování trvání důvodů pro zařazení na tento seznam nebo pro přidání  dalších zemí.  

Na situaci okolo nových variant reagovala celá řada světových a evropských zemí, zejména  skrze zákazy vstupu, přerušení letecké přepravy apod. Příkladem může být reakce na situaci  v Indii, vůči které zavedla cestovní omezení celá řada světových zemí. Z mimoevropských  např. Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Hong Kong či Singapur. Na evropském území nejvyšší  prokázaný výskyt této varianty registruje Velká Británie, přičemž naprostá většina  detekovaných případů je spojena s cestováním. Z dalších evropských států přísná cestovní  omezení (např. zrušení letů či zákaz vstupu nerezidentům) uplatňují také Německo,  Nizozemsko či Itálie.

Str. 28 z 31 

Evropská komise uveřejnila dne 17. března 2021 návrh Nařízení o certifikátech o očkovánítestování a uzdravení a návrh Nařízení o certifikátech o očkování, testování a uzdravení  (státní příslušníci třetích zemí). Návrhy nařízení uveřejnila Komise spolu se sdělením, jehož  cílem je obnova cestovního ruchu vně i mimo EU, kulturních akcí a dopravy tak, aby návrat  k stavu před pandemií byl postupný, přehledný a hlavně bezpečný. Nařízení bylo oficiálně  schváleno dne 14. 6. 2021 s platností od 1. 7. 2021. Odkaz na publikaci v Úředním věstníku:  EUR-Lex - L:2021:211:TOC - CS - EUR-Lex (europa.eu). 

Nařízení zmiňuje, že pro zajištění svobody volně se pohybovat a pobývat na území členských  států by měl být vytvořen společný rámec pro vydávání, ověřování a přijímání  interoperabilních certifikátů o očkování, testování a prodělání COVID-19 nazvaný „Digitální  COVID certifikát EU“ (dále také „DCC“). Nařízení by mělo být chápáno jako nástroj  pro usnadnění volného pohybu pro osoby s vydaným certifikátem. Členské státy však i nadále  budou mít možnost uplatnit některá omezení v reakci na pandemii COVID-19 dle doporučení  (EU) 2020/1475. 

Digitální certifikát umožní vydávání a přeshraniční ověřování a uznávání těchto certifikátů: 

1. certifikát potvrzující, že jeho držiteli byla podána očkovací látka proti covid-19 v členském  státě, který certifikát vydal („certifikát o očkování“); 

2. certifikát, v němž je uveden u držitele výsledek a datum provedení testu NAAT nebo  rychlého testu na antigen (dále jen „RAT“), který je zařazen do společného  a aktualizovaného seznamu RAT na covid-19

3. certifikát potvrzující, že se jeho držitel uzdravil z infekce SARS-CoV-2 v návaznosti  na pozitivní test NAAT nebo pozitivní RAT test, který je zařazen do společného  a aktualizovaného seznamu RAT testů na covid-19

Základ společného přístupu k vydávání, ověřování a přijímání těchto interoperabilních  certifikátů závisí na důvěře. Falešná osvědčení mohou představovat významné riziko  pro veřejné zdraví. Orgány jednoho členského státu musí mít jistotu, že informace obsažené  v certifikátu vydaném v jiném členském státě jsou důvěryhodné, že nebyly padělané, že patří  osobě, která je předkládá, a že každý, kdo tyto informace ověřuje, má přístup pouze  k minimálnímu množství nezbytných informací. 

Rámec stanovený v rámci prvního nařízení o digitálním zeleném certifikátu se vztahuje  na občany EU a jejich rodinné příslušníky. Proto Komise současně uveřejnila Návrh nařízení  Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních  certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním  příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území  členských států, jehož cílem je poté zajistit, aby se týž rámec vztahoval i na legálně pobývající  státní příslušníky třetích zemí, kteří v souladu s právem EU mají právo svobody pohybu  v rámci EU, a současně vysvětluje vztah k členským státům, které nejsou členy  schengenského prostoru. 

Tímto nařízením nejsou dotčena schengenská pravidla, pokud jde o podmínky vstupu státních  příslušníků třetích zemí do EU. Nařízení by v žádném případě nemělo být chápáno tak, že  podporuje nebo usnadňuje opětovné zavedení kontrol na vnitřních hranicích, které musí  zůstat krajním opatřením. Nařízení tedy konkrétně ukládá, aby členské státy aplikovaly  pravidla stanovená v prvním návrhu nařízení na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají  do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území legální bydliště nebo pobyt  a mohou v souladu s právem EU využít svobody pohybu.

Str. 29 z 31 

Do doby, než budou aplikovatelná pravidla plynoucí z nařízení o EU certifikátech, je zavedeno  přechodné období, kdy budou ze zemí EU+ akceptovány i jiné certifikáty, ovšem splňující  podobné požadavky, které jsou stanoveny v nařízení Evropské unie. Ochranné opatření již  obsahuje pravidla platná i od 1. července 2021 v oblasti, která bude podléhat postupu podle  nařízení Evropské unie o certifikátech.  

V důsledku politické dohody s některými zeměmi je pro účely vstupu do České republiky  uznáno očkování provedené v zemích EU+, které však nejsou zeměmi s velmi vysokým  rizikem nákazy, již 22 dní po první dávce. Uznávání očkování provedeného v zemích mimo  EU+ podléhá postupu předvídanému v nařízení EU o certifikátech (tzv. implementační akty). 

K 21.6.2021 je plně ze strany České republiky obnoven vstup ze zemí Evropské unie+  za účelem turismu při dodržení epidemiologických pravidel jak pro vstup, tak pro pobyt  v České republice. 

V souvislosti s riziky dalšího importu a masivního šíření nových mutaci v České republice se  zpřísňují pravidla pro návraty ze zemí s vysokým rizikem nákazy (tzv. červené země), kdy  od 1.7.2021 bude pro návraty platit stejný režim jako pro návraty ze zemí s velmi vysokým  rizikem nákazy – tzn. povinnost PCR testu nejdříve 5. den po příjezdu a do té doby povinná  samoizolace včetně nemožnosti chodit do zaměstnání. Na riziko importu a na nutnost přísných  cestovatelských pravidel upozorňuje dlouhodobě i mezioborová expertní epidemiologická  skupina MESES (https://www.meses.cz/doporuceni-k-prijezdum-ze-zahranici/). 

Rovněž se s ohledem na nepřipravenost některých členských států Evropské unie zavádí  přechodné období, které – v souladu s nařízením o EU COVID certifikátu – umožní uznávat  i nadále potvrzení o prodělaném onemocnění COVID-19, potvrzení o testu a potvrzení  o očkování, které nejsou vydány ve formátu odpovídajícímu nařízení o EU COVID certifikátu. 

ECDC dne 23.6.2021 zveřejnila dokument hodnotící situaci ohledně varianty Delta a její šíření  v rámci EU. Na základě dostupných informací je Delta varianta o 40-60 % nakažlivější než  varianta Alfa (tj. britská varianta, která je výrazněji nakažlivější než původní kmen viru) a může  tak vést k vyššímu riziku hospitalizace. Dále existují důkazy, že ti, kteří obdrželi jenom jednu  dávku vakcíny, jsou proti nákaze Delta variantou chráněni do menší míry, než je tomu  u ostatních variant, bez ohledu na použitou vakcinační látku. Plná vakcinace poskytuje téměř  stejnou úroveň ochrany i proti variantě Delta. 

Na základě modelů šíření varianty Delta se očekává, že do začátku srpna 2021 bude Delta  varianta v EU+ zodpovědná za 70 % nových nákaz a do konce srpna 2021 za cca 90 %  nových nákaz. Modely dalšího vývoje ukazují, že pokud během letních měsíců dojde  k jakémukoliv uvolnění nefarmaceutických intervencí, které byly v platnosti na počátku června,  a nebudou přijata další opatření, může dojít k rychlému a výraznému nárůstu počtu nových  případů mezi všemi věkovými skupinami, včetně nárůstu hospitalizací a úmrtí, tj. mohlo by  dojít k dosažení úrovně z listopadu 2020

ECDC tedy doporučuje co nejrychlejší proočkování populace, zejména u rizikových skupin,  kde by čekání na druhou dávku mělo být zredukováno na co nejkratší možný termín.  Nefarmaceutické intervence by měly být zachovány v takové míře, aby zabránily komunitnímu  přenosu Delta varianty do té doby, než bude očkována větší část populace (viz  https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and-impact 

sars-cov-2-delta-variant).

Str. 30 z 31 

S ohledem na účinnost plného očkování je přikročeno k uvolnění protiepidemických opatření  pro cesty ze zemí s extrémním rizikem nákazy pro očkované osoby s národním certifikátem  o provedeném očkování, občany České republiky a občany Evropské unie, kteří jsou  očkovanými osobami s národním certifikátem o dokončeném očkování a osoby, které  prodělaly onemocnění COVID-19 a jsou tak označeny tímto ochranným opatřením. Zároveň  se zpřesňuje, že povinnosti, které se dosud na tyto osoby vztahovaly – jako je povinnost  dvojího testu a samoizolace – se přestávají aplikovat. To znamená, že není nutné dokončit započatou izolaci, anebo např. podstoupit test desátý den po návratu. Umožňuje se rovněž  návrat cizinců, kteří jsou držiteli povolení k dlouhodobému pobytu ze zemí s extrémním  rizikem nákazy, ovšem při dodržení všech protiepidemických opatření dle tohoto ochranného  opatření. S ohledem na konání profesionálních sportovních akcí v České republice, které mají  zajištěna vlastní přísná protiepidemická pravidla, se umožňuje příjezd profesionálních  sportovců nebo státních reprezentací na tyto sportovní akce, je-li účast sportovců v zájmu ČR  v oblasti sportu a je-li k tomuto relevantním ústředním orgánem státní správy (pouze Národní  sportovní agentura po souhlasu Ministerstva zdravotnictví) vystaven dokument potvrzující  zájem ČR; kromě příjezdového formuláře bude vyžadován i PCR test před vstupem do České  republiky a další PCR test před zahájením sportovní činnosti.  

Pro cesty z tzv. zelených a oranžových zemí se přistupuje ke zmírnění a sjednocení pravidel,  kdy test bude možné ve všech případech možné provést až na území České republiky. 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v.r. 

ministr zdravotnictví

Str. 31 z 31 


Přílohy

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Zprávy k cestování








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.