Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) – platný od 1. 7. 2021

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí 

Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

III. 

Ministerstvo financí 

 Č. j.: MF-6438/2021/6901 

METODICKYÝ POKYN 

UPRAVUJIÁCIÁ HLAÁSŠ ENIÁ NESROVNALOSTIÍ EVROPSKEÉMU UÉRŘADU PRO BOJ PROTI  PODVODUŮ M  

červenec 2021 

Verze 3

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům 

OBSAH 

PŘEHLED PROVEDENÝCH ZMĚN........................................................4 ZÁVAZNOST A ÚČINNOST.....................................................................5 1. ÚVOD .....................................................................................................6 2. NESROVNALOST A SOUVISEJÍCÍ POJMY......................................6 

2.1 Pojem nesrovnalost v legislativě EU a ČR.................................................................. 6 2.2 Pojmové znaky nesrovnalosti ..................................................................................... 7 2.3 Pojem podvod v legislativě EU a ČR ........................................................................... 7 

3. HLÁŠENÍ NESROVNALOSTÍ.............................................................9 

3.1 Nesrovnalosti, které je třeba hlásit úřadu OLAF ....................................................... 9 3.2 Výjimky z ohlašovací povinnosti úřadu OLAF......................................................... 10 3.3 Typy hlášení nesrovnalostí ....................................................................................... 10 

3.3.1 Prvotní hlášení....................................................................................................... 10 3.3.2 Aktualizovaná hlášení (zprávy o následných krocích)........................................ 11 3.3.3 Hlášení ve zvláštních případech ........................................................................... 11 

3.4 Nastavení systému hlášení nesrovnalostí v České republice................................. 11 3.4.1 Národní úroveň hlášení nesrovnalostí ................................................................. 12 3.4.2 Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí ..................................................................... 12 3.4.3 Role Nejvyššího státního zastupitelství ................................................................ 14 

3.5 Specifika hlášení nesrovnalostí v jednotlivých programových obdobích............. 14 3.5.1 Programové období 2007 – 2013 ......................................................................... 15 3.5.2 Programové období 2014 – 2020 ......................................................................... 15 3.5.3 Programové období 2021 - 2027.......................................................................... 15 

4. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA......................................... 16 

4.1 Platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond....................................... 16 4.2 Oddělení Zvláštní orgán ............................................................................................ 16 

5. OHLAŠOVACÍ POVINNOST DLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČR . 17 6. INFORMAČNÍ SYSTÉM IMS........................................................... 17 7. ARCHIVACE DOKUMENTŮ V PŘÍPADĚ NESROVNALOSTÍ. 18 

8. OCHRANA INFORMACÍ SOUVISEJÍCÍCH S HLÁŠENÍM  NESROVNALOSTÍ.................................................................................. 19 

9. PŘEHLED FONDŮ EU V ČR OD ROKU 2007............................. 19 

9.1 Programové období 2007 - 2013.............................................................................. 19 9.2 Programové období 2014 - 2020.............................................................................. 19

2 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

9.3 Programové období 2021 - 2027.............................................................................. 20 10. VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY ............................................... 21 

10.1 Předpisy EU.............................................................................................................. 21 10.2 Předpisy ČR.............................................................................................................. 23 

11. SEZNAM ZKRATEK................................................................... 24

3 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí

Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

PŘEHLED PROVEDENÝCH ZMĚN

4 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům 

ZÁVAZNOST A ÚČINNOST 

Ministerstvo financí (dále jen „MF“) vydává „Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí  Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) – dále jen „Metodický pokyn“, který je závazný  pro všechny subjekty zapojené do národní a vnější úrovně hlášení nesrovnalostí.  

Tento Metodický pokyn schválila vláda České republiky (dále jen „ČR“) svým usnesením č. 590 ze dne  19. září 2018. 

Metodický pokyn bývá upravován dle potřeby. Nyní se jedná o jeho třetí aktualizaci v návaznosti  na vývoj v legislativní oblasti pro programové období 2021 - 2027. V mezidobí provádění aktualizací budou v urgentních případech vydávána metodická stanoviska ministra financí, která jsou  pro subjekty implementační struktury rovněž závazná.  

MF zajistí při této a veškerých následných aktualizacích tohoto Metodického pokynu jeho zveřejnění na svých webových stránkách a rovněž na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a zároveň bude informovat o jeho aktualizaci subjekty zapojené do národní a vnější úrovně hlášení  nesrovnalostí. 

Ministr financí je pověřen po předchozím projednání s příslušnými řídicími orgány (dále jen „ŘO“) upravovat Metodický pokyn podle vývoje právních předpisů EU, národní legislativy a v závislosti  na případných změnách v organizační struktuře subjektů zúčastněných na implementaci finančních  prostředků Evropské unie (dále jen „EU“) a o aktuálním znění Metodického pokynu tyto orgány  informovat. 

Metodický pokyn nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

5 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

1. ÚVOD 

Tento Metodický pokyn se detailněji věnuje problematice hlášení nesrovnalostí (resp.  opodstatněných podezření na nesrovnalost) na vnější úrovni. Jedná se o podezření/nesrovnalosti  identifikované v rámci implementace fondů EU v ČR obecně, s uvedením specifik v jednotlivých programových obdobích. 

Hlášení nesrovnalostí je základní povinností všech členských států a je jedním z kroků  protipodvodného cyklu sestávajícího z prevence, odhalování, šetření, vymáhání a nápravy. Za splnění  určitých podmínek je podáváno Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“) formou pravidelných zpráv jak o prvotně identifikovaných nesrovnalostech, tak o vývoji v šetření již  dříve nahlášených nesrovnalostí. Obecně platí, že základní podmínky pro hlášení nesrovnalostí, stejně  tak jako lhůty a formát pro hlášení nesrovnalostí se řídí příslušnou legislativou platnou pro jednotlivá  programová období. 

Tuto problematiku řešil v minulosti Pokyn MF-CHJ č. 12 upravující metodiku hlášení nesrovnalostí  úřadu OLAF v souvislosti s programovým obdobím 2007 – 2013. Současný Metodický pokyn reflektuje  plně právní předpisy jak na evropské, tak na národní úrovni, pokrývá minulá i stávající programová  období a vztahuje se také k fondům společné zemědělské politiky, resp. azylové a migrační politiky. 

Problematika ochrany finančních zájmů EU je upravena v dokumentu Národní strategie  na ochranu finančních zájmů EU, jež byla schválena usnesením vlády č. 535/2008 ze dne 14. května  20081.  

2. NESROVNALOST A SOUVISEJÍCÍ POJMY 

Nesrovnalosti a podvodná jednání musí být identifikovány, hlášeny a analyzovány zejména proto,  že: 

• poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU, 

• poškozují nebo ohrožují národní finanční zájmy, 

• mohou upozornit na existující nebo hrozící větší národní nebo mezinárodní podvody nebo  na jejich trendy. 

2.1 Pojem nesrovnalost v legislativě EU a ČR 

Definice pojmu nesrovnalost se může mírně lišit dle programového období a dle fondu, každopádně  její vymezení vychází napříč všemi politikami vždy z čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom)  č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, kdy: 

„Nesrovnalostí se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství vyplývající z jednání nebo  opomenutí hospodářského subjektu2, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou   

1Dokument byl naposledy aktualizován na jaře loňského roku, s platností od 1. května 2020. 

2 Hospodářským subjektem se rozumí jakákoli fyzická či právnická osoba a ostatní subjekty, které se podílejí na provádění pomoci z fondů  EU, s výjimkou členského státu při výkonu veřejných pravomocí.

6 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům 

příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného  výdaje.“ 

Definice nesrovnalosti je přenesena do implementačního prostředí fondů EU v ČR v metodikách  upravujících implementaci finančních prostředků z jednotlivých fondů. 

2.2 Pojmové znaky nesrovnalosti 

1. Porušení komunitárního práva – za porušení komunitárního práva je nutné považovat i porušení  jakéhokoliv národního právního předpisu; 

2. Ohrožení nebo poškození finančních zájmů EU – v důsledku porušení komunitárního práva došlo  k ohrožení nebo porušení finančních zájmů EU; 

3. Jednání hospodářského subjektu – členské státy mají povinnost oznamovat nesrovnalosti, které  jsou definovány jako „jakékoli porušení právního předpisu EU vyplývající z jednání nebo  opomenutí hospodářského subjektu“. 

2.3 Pojem podvod v legislativě EU a ČR 

Podezření na podvod  

„Podezřením na podvod“ se rozumí nesrovnalost, která zavdává podnět k zahájení trestního řízení na vnitrostátní úrovni. Jde zároveň o případ podléhající ohlašovací povinnosti dle právních předpisů  ČR, zejména z hlediska povinnosti kontrolních orgánů ohlašovat orgánům činným v trestním řízení  podezření z trestné činnosti zjištěné v průběhu kontroly.  

Je třeba vycházet ze širší definice podvodu vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady  (EU) č. 2017/13713, čl. 3, kdy se za podvod poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie považují:  

a) ve vztahu k výdajům nesouvisejícím se zadáváním veřejných zakázek jakýkoli čin nebo  opomenutí v souvislosti s:  

i) použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo  podkladů, které má za následek zpronevěru nebo neoprávněné zadržování prostředků  nebo aktiv z rozpočtu Unie nebo rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem,  

ii) neposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek,  nebo 

iii) nesprávným použitím takových prostředků či aktiv za jiným účelem, než pro který byly  původně přiděleny;  

b) ve vztahu k výdajům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek jakýkoli čin nebo opomenutí,  alespoň jsou-li spáchány s cílem získat poškozením finančních zájmů Unie pachateli nebo jiné  osobě neoprávněný prospěch, v souvislosti s:  

3 Jedná se o Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti  podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. S účinnosti od 6. 7. 2019 nahradila směrnice Úmluvu o ochraně finančních zájmů ES.

7 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům 

i) použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo  podkladů, které má za následek zpronevěru nebo neoprávněné zadržování prostředků  nebo aktiv z rozpočtu Unie nebo rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem, 

ii) neposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek,  nebo 

iii) nesprávným použitím takových prostředků či aktiv za jiným účelem, než pro který byly  původně přiděleny, čímž dochází k poškození finančních zájmů Unie; 

c) ve vztahu k příjmům jiným než plynoucím z vlastních zdrojů založených na DPH, jež jsou uvedeny  v písmenu d), jakýkoli čin nebo opomenutí v souvislosti s:  

i) použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo  podkladů, které má za následek protiprávní snížení zdrojů rozpočtu Unie nebo rozpočtů  spravovaných Unií nebo jejím jménem, 

ii) neposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek,  nebo 

iii) nesprávným použitím zákonně získaného prospěchu, které má stejný důsledek;  

d) ve vztahu k příjmům plynoucím z vlastních zdrojů založených na DPH jakýkoli čin nebo  opomenutí spáchané v přeshraničních podvodných systémech v souvislosti s:  i) použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo  podkladů v souvislosti s DPH, které má za následek snížení zdrojů rozpočtu Unie, ii) neposkytnutím informací v souvislosti s DPH v rozporu se zvláštní povinností, které má  stejný důsledek, nebo 

iii) předložením správných údajů týkajících se DPH s cílem podvodně zastřít neodvedení  daně nebo neoprávněně vytvořit nárok na vrácení DPH.  

Z uvedené definice vyplývá nutná podmínka pro splnění podvodného jednání, a to úmyslné jednání  či opomenutí mající za následek poškození rozpočtu EU či veřejných rozpočtů ČR.  

V podmínkách operačních/národních programů ČR (dále jen „program“)se bude nejčastěji jednat  o trestný čin dotačního podvodu, jehož skutkové podstaty jsou uvedeny v § 212 zákona  č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Trestný čin dotačního podvodu spáchá ten,  

• kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo  příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí,  • kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo  návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.  

Dále § 260 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník upravuje pět skutkových podstat trestného činu  poškození finančních zájmů EU. Základní skutkové podstaty trestného činu dle § 260 trestního  zákoníku spáchá ten, 

• kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo  uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje anebo zatají doklady nebo podstatné údaje, a tím umožní neoprávněné použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem  anebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu nebo umožní neoprávněné použití  nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných  Evropskou unií nebo jejím jménem,

8 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

• kdo neoprávněně použije finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie nebo  rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, majetek pořízený z rozpočtu  Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenší  zdroje některého takového rozpočtu.  

3. HLÁŠENÍ NESROVNALOSTÍ 

3.1 Nesrovnalosti, které je třeba hlásit úřadu OLAF 

Předmětem hlášení jsou: 

a) nesrovnalosti, které jsou předmětem prvotního zjištění správního orgánu nebo byly odhaleny  v soudním řízení; 

b) nesrovnalosti, které vedou k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni  za účelem zjištění existence podvodu nebo jiného trestného činu podle čl. 3, odst. 2, písm. a)  a b) a čl. 4, odst. 1, 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/13714; c) nesrovnalosti, které předcházejí úpadku příjemce; 

d) specifické nesrovnalosti nebo skupina nesrovnalostí, u nichž Evropská komise (dále jen „EK“)  písemně požádá o informace v návaznosti na prvotní hlášení provedené členským státem. 

„Prvotním zjištěním správního orgánu nebo odhalením v soudním řízení“ se rozumí první písemné  posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, ve kterém se na základě konkrétních  skutečností dospívá k závěru, že došlo k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr  může být v průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen.  

Prvotním zjištěním správního orgánu nebo odhalením v soudním řízení může být jak opodstatněné  podezření na nesrovnalost, tak potvrzená nesrovnalost, v závislosti na zákonném postupu, který k prvotnímu odhalení vedl. 

V případě správního zjištění se jedná o konstatování nedostatku, který má charakter nesrovnalosti,  v protokolu z výsledků kontroly na místě, ve vyrozumění o administrativním ověření či ve zprávě  z auditu.  

Povinnost hlásit opodstatněné podezření/nesrovnalost vzniká:  

• okamžikem odeslání vyrozumění o závěru administrativního ověření;  

• okamžikem ukončení kontroly na místě podle Kontrolního řádu5;  

• okamžikem obdržení finální zprávy od Auditního orgánu (dále jen „AO“);  • okamžikem obdržení protokolu Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“), (nebo po obdržení rozhodnutí o námitkách nebo po obdržení rozhodnutí o odvolání);  • okamžikem obdržení finální zprávy z kontroly provedené Evropskou komisí.  

4 Podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství v případě členských států, které nejsou vázány  směrnicí. Směrnicí (EU) 2017/1371 nebylo původně vázáno Spojené království a Dánsko. Po brexitu se jedná pouze o Dánsko. 5 Zákon č 255/2012 Sb., o kontrole (Kontrolní řád). §18 Kontrolního řádu: „Kontrola je ukončena a) marným uplynutím lhůty pro podání  námitek nebo vzdáním se práva podat námitky, b) dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo c) dnem, ve kterém byly  námitky předány k vyřízení správnímu orgánu“.

9 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

Podezření na podvod:  

Rozhodným okamžikem pro vznik povinnosti hlásit tento typ nesrovnalosti (klasifikace IRQ3) na národní úrovni6 je zahájení trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního  řádu. 

3.2 Výjimky z ohlašovací povinnosti úřadu OLAF  

Členské státy neoznamují úřadu OLAF:  

a) nesrovnalosti ve výši příspěvku z fondů EU nižší než 10 000 EUR; to neplatí v případě vzájemně  propojených nesrovnalostí7, které spolu souvisejí a jejichž částka v celkovém součtu přesáhne 10  000 EUR příspěvku z fondů, i když žádná z nich sama o sobě nepřekročí tento strop8; 

b) případy, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace  uvedené ve spolufinancovaném programu z důvodu nepodvodného9 úpadku příjemce;  c) případy, na něž příjemce upozornil ŘO či orgán pověřený výkonem účetní funkce (Platební a certifikační orgán (dále jen „PCO“), resp. Platební orgán (dále jen „PO“)) dobrovolně a dříve,  než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných  zdrojů;  

d) případy, které ŘO odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do žádosti o platbu  předložené EK.  

Výjimky v písmenech c) a d) se nevztahují na nesrovnalosti uvedené v kapitole 3.1 bodě b) - tedy  v případě podezření na podvod. 

3.3 Typy hlášení nesrovnalostí 

3.3.1 Prvotní hlášení 

Jedná se o pravidelná čtvrtletní hlášení nesrovnalostí, jež jsou předmětem prvotního správního nebo  soudního zjištění. Formát a způsob prvotních hlášení je upraven v příslušných nařízeních. 

Tímto okamžikem vzniká povinnost členského státu hlásit úřadu OLAF zjištěné nesrovnalosti v rámci  pravidelného čtvrtletního hlášení. V praxi se v případě správního zjištění jedná zejména o konstatování nesrovnalosti orgánem odpovědným za šetření nesrovnalostí.  

Lhůta pro podávání těchto prvotních hlášení je dána prováděcími nařízeními EK k jednotlivým  fondům, tj. do dvou měsíců po ukončení daného čtvrtletí. Lokální kontaktní bod AFCOS (dále jen „LKB  AFCOS“) podá hlášení Centrálnímu kontaktnímu bodu sítě AFCOS (dále jen „CKB AFCOS“) ve lhůtě  

6 Hraniční částka pro hlášení na vnější úrovni je 10 000 EUR evropského podílu. V případě nižší částky není povinnost tuto nesrovnalost  hlásit na vnější úrovni, nicméně záleží na povaze této nesrovnalosti (např. zapojení dalšího státu EU), kdy je na uvážení daného hlásícího  subjektu, zda takovouto nesrovnalost oznámit. V programovém období 2021 - 2027 může být hraniční částka stanovena, na rozdíl od  předchozích programových období, také součtem částek vzájemně propojených nesrovnalostí, které spolu souvisejí, i když žádná z nich  sama o sobě hraniční částku nepřekročí. 

7 Pokud jde o bližší specifikaci tohoto termínu, např. bude-li se vztahovat ke stejnému projektu, příjemci, rozhodné době atd., stále se čeká  na upřesnění ze strany EK. 

8 Část vztahující se k vzájemně propojeným nesrovnalostem platí u strukturálních fondů, fondů pro azyl a migraci, FEAD pouze v programovém období 2021 – 2027, u fondů společné zemědělské politiky je toto již využíváno delší dobu ve vztahu k příjemci. 9 Podmínka „nepodvodného“ úpadku platí u nesrovnalostí vzniklých při implementaci programů spolufinancovaných z programového  období 2021 – 2027. Do té doby se mohlo jednat o jakýkoli úpadek; typ úpadku nebyl specifikován.

10 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

do jednoho měsíce, CKB AFCOS má další měsíc na zajištění správného vyplnění hlášení a odeslání úřadu OLAF.) Jedná-li se však o prvotní hlášení v těch případech, kdy by se jednalo o podezření/nesrovnalost s možným dopadem mimo území ČR, je třeba hlásit takové případy  okamžitě (nikoli 2 měsíce po skončení čtvrtletí) – viz kapitola 3.3.3. 

Pokud nové nesrovnalosti nebyly za dané čtvrtletí zjištěny, případně nebyly provedeny aktualizace,  uzavření nebo storno, hlásí se EK i tato skutečnost, a to ve formě nulového hlášení. 

3.3.2 Aktualizovaná hlášení (zprávy o následných krocích)  

Formát a způsob aktualizovaných hlášení je upraven v příslušných nařízeních. Tímto hlášením je úřad  OLAF informován o vývoji řešení případů nesrovnalostí, které byly již dříve nahlášeny členským státem v rámci pravidelných čtvrtletních zpráv. 

Lhůta pro podávání těchto aktualizovaných hlášení je dána prováděcími nařízeními EK k jednotlivým  fondům/programovým obdobím a je shodná se lhůtou pro prvotní hlášení, tj. do dvou měsíců  po ukončení daného čtvrtletí. LKB AFCOS podá hlášení na CKB AFCOS obdobně jako u prvotního  hlášení, a to ve lhůtě do jednoho měsíce, CKB AFCOS má další měsíc na zajištění správného vyplnění hlášení a odeslání úřadu OLAF. Výjimku tvoří programové období 2014 – 2020, kdy se aktualizace  zasílají úřadu OLAF průběžně, resp. co nejdříve poté, co řídicí orgán či odpovědný orgán - OO  (v případě AMIF, FVB a FEAD) obdrží relevantní informace. 

3.3.3 Hlášení ve zvláštních případech 

Úřadu OLAF je nutné neprodleně oznámit případy nesrovnalostí, které naznačují zapojení subjektu v jurisdikci dalšího členského státu, pokud by takové nesrovnalosti mohly mít dopad (finanční nebo  soudní) mimo území ČR. 

3.4 Nastavení systému hlášení nesrovnalostí v České republice 

Systém hlášení nesrovnalostí se dělí na národní a vnější úroveň. Národní úroveň se týká subjektů  zapojených do implementace programů až po úroveň pracovníků sítě AFCOS. 

Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí navazuje na národní úroveň hlášení a popisuje informační  povinnost ve vztahu k EK. Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí v rámci ČR zajišťují pracovníci CKB  AFCOS a LKB AFCOS. Partnerem na poli hlášení nesrovnalostí je pro CKB AFCOS v oblasti správně právní a pro Nejvyšší státní zastupitelství (dále jen „NSZ“)10 v oblasti trestněprávní na straně EU úřad  OLAF. 

10 V souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a zahájení jeho činnosti od 1. 1. 2021 se uvažuje o změně nastavení  v oblasti trestněprávní roviny. 

11 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

3.4.1 Národní úroveň hlášení nesrovnalostí 

Způsob hlášení nesrovnalostí na národní úrovni je podrobněji upraven v příslušných metodikách pro  jednotlivá programová období11. 

Za hlášení nesrovnalostí je odpovědný ŘO/OO. Všechny subjekty, které se podílejí na implementaci  finančních prostředků z fondů EU, jsou povinny neprodleně informovat ŘO/OO o všech zjištěných  nesrovnalostech. 

Pro všechna opodstatněná podezření na nesrovnalost/potvrzené nesrovnalosti je ŘO/OO povinen bez  zbytečného prodlení vypracovat hlášení nesrovnalostí v příslušném národním monitorovacím  systému12. ŘO informuje PCO/PO, AO, CKB AFCOS a pracovníky LKB AFCOS na příslušném resortu  o zadaných případech nesrovnalostí souhrnným čtvrtletním hlášením, a to nejpozději do 15. dne  měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí.  

V případě, že jsou dle příslušných nařízení naplněny znaky pro ohlašovací povinnost EK, vyplní ŘO bez  zbytečného prodlení, nejpozději však do konce příslušného čtvrtletí, formulář hlášení nesrovnalosti  pro vnější úroveň. Pokud je případ v národním monitorovacím systému ve stavu určeném  k postoupení na další úroveň, informuje ŘO o tomto kroku příslušný LKB AFCOS13. 

ŘO/OO má povinnost nahlásit pro vnější úroveň všechny relevantní případy v národním monitorovacím systému14 a posoudit, zda dané případy splňují všechny náležitosti a podmínky pro  jejich nahlášení na vnější úroveň. Tato povinnost platí i v případě propojených nesrovnalostí. Výjimky  z ohlašovací povinnosti úřadu OLAF jsou stanoveny v kapitole 3.2. V případech, kdy LKB/CKB AFCOS zjistí, že informace uvedené ve formulářích hlášení nesrovnalostí by mohly vést k výjimkám z hlášení  nesrovnalostí na vnější úrovni, hlášení vrátí ŘO/OO k dalšímu posouzení. 

3.4.2 Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí 

Povinnost a podmínky nahlášení nesrovnalosti na vnější úroveň jsou definovány v nařízeních  k fondům v jednotlivých programových obdobích15. Společným jmenovatelem příslušných ustanovení  je, že členské státy oznamují EK nesrovnalosti přesahující 10 000 EUR v příspěvcích z fondů  a průběžně ji informují o podstatném pokroku v souvisejících řízeních.  

11 Např. Metodický pokyn pro finanční toky programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního  fondu+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu 2021 - 2027, Metodický pokyn finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období 2014 – 2020, Metodika finančních toků a kontroly programů  spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 a další. 

12 Dle programových období se jedná o MSC2007, MS2014+, MS2021+, popř. vlastní systémy v případě AMIF a FVB v programovém období  2014 – 2020 či společné zemědělské politiky obecně. 

13 V případě využívání monitorovacích systémů zastřešovaných Ministerstvem pro místní rozvoj byl za tímto účelem vyvinut systém  automatického zasílání depeši. 

14 U subjektů využívajících systémy Ministerstva pro místní rozvoj pro hlášení nesrovnalostí se jedná o modul „Hlášení nesrovnalostí – vnější úroveň“. Za oblast SZP platební agentura SZIF vypracovává hlášení z interního informačního systému (IS SZIF). Pro AMIF a FVB se  pro programové období 2014 - 2020 případy evidují v interní databázi nesrovnalostí a v systému elektronické spisové služby GINIS. V programovém období 2021 – 2027 se pro AMIF, FVB a BMVI (Fond pro integrovanou správu hranic) používá MS2021+. 

15 Pokud jde o programové období 2007 – 2013, hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni je pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti upraveno v čl. 36 nařízení č. 1828/2006, pro Evropský rybářský fond v čl. 63, nařízení č. 1198/2006 a pro  SZP v čl. 6 nařízení č. 1848/2006. Pro programové období 2014 - 2020 je, pokud jde o ESIF, hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni  upraveno v čl. 122 nařízení č. 1303/2013. V případě FEAD se analogicky jedná o čl. 30 nařízení č. 223/2014. U SZP o čl. 48 nařízení  č. 1306/2013 a u AMIF a FVB o čl. 5 nařízení č. 514/2014, resp. pokud jde o částku nesrovnalosti, se jedná o čl. 3 odst. 1 písm. a) jejich  doplňujících nařízeních č. 2015/1971 a 2015/1973. Pro programové období 2021 - 2027 se jedná o čl. 63 odst. 10, resp. přílohu YZ.

12 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí úzce navazuje na národní úroveň hlášení a popisuje informační  povinnost ve vztahu k EK. Plnění této povinnosti je zajištěno nastavením a fungováním sítě AFCOS,  resp. fungováním a spoluprací CKB AFCOS a LKB AFCOS. Hlášení nesrovnalostí směrem k úřadu OLAF  se provádí vždy ve stanovených lhůtách (viz kapitola 3.3.1, 3.3.2 a 3.5) tohoto Metodického pokynu 

prostřednictvím informačního systému EK Irregularities Management System (dále jen „IMS“). 

Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí je charakterizována níže uvedenými základními kroky: 

• LKB AFCOS obdrží od ŘO příslušného programu informaci o zadání hlášení případu  nesrovnalosti (nového, aktualizovaného, storna, uzavření, znovuotevření), do odpovídajícího  národního monitorovacího systému, nejpozději do 15. dne následujícího měsíce16 . 

• LKB AFCOS následně hlášení nesrovnalostí zadá do IMS a prostřednictvím tohoto systému  odešle CKB AFCOS ke kontrole. Lhůty – viz kapitola 3.3.1, 3.3.2 a 3.5. LKB AFCOS zároveň  zasílá CKB AFCOS prostřednictvím datového úložiště SharePoint AFCOS formuláře hlášení  případů nesrovnalostí z příslušného národního monitorovacího systému, které zadal do IMS. 

• Na základě informace a zaslaných formulářů hlášení nesrovnalostí od LKB AFCOS pracovník  CKB AFCOS všechna hlášení zkontroluje. 

• V případě, že je hlášení v IMS neúplné či chybné, vrací pracovník CKB AFCOS dané hlášení  prostřednictvím IMS zpět k přepracování/případnému doplnění o chybějící informace,  či data. Po odstranění chyb a dopracování CKB AFCOS hlášení odsouhlasí a odešle  prostřednictvím IMS úřadu OLAF. Lhůty – viz kapitola 3.3.1, 3.3.2 a 3.5. 

• Po odeslání všech hlášení za dané kalendářní čtvrtletí úřadu OLAF informuje CKB AFCOS e-mailem o této skutečnosti účastníky systému IMS s rolí „pozorovatele“ (PCO/PO, AO, NKÚ, NSZ, Policie ČR a pracovníky LKB AFCOS. Po obdržení takového e-mailu od CKB AFCOS předá  LKB AFCOS hlášení příslušnému ŘO daného programu. 

• LKB AFCOS eviduje hlášení nesrovnalostí obdržené od ŘO příslušného programu.  

• LKB AFCOS z titulu odpovědnosti za vypracovávání a odesílání hlášení vůči CKB AFCOS je  oprávněn požadovat od ŘO veškeré relevantní informace k jednotlivým případům, které jsou  předmětem hlášení. Dále je žádoucí, aby se LKB AFCOS v rámci resortu/Magistrátu hl. m.  Prahy, případně Regionálních rad17, ve spolupráci s ŘO, účastnil nastavování pracovních  postupů a metodických výkladů (za podpory CKB AFCOS) týkajících se hlášení nesrovnalostí  na vnější úrovni. 

• Pokud jde o správné a hladké fungování jednotlivých LKB AFCOS, zajišťují tuto činnost  minimálně dva odborní pracovníci (tím je zaručena jejich zastupitelnost). Pracovník zajišťující  agendu LKB AFCOS ani jeho zástupce by neměl být zároveň organizačně začleněn do stejného  útvaru jako pracovník, který zajišťuje hlášení na národní úrovni. Musí být zajištěna  oddělenost funkcí. 

16 Neplatí pro SZP obecně a AMIF a FVB v programovém období 2014 – 2020 - mají svůj vlastní systém hlášení. 17 Regionální rady Regionů soudržnosti byly zřízeny pro implementaci operačních programů v programovém období 2007 – 2013.

13 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí 

Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

Obrázek: Schématické znázornění toku informací o nesrovnalostech s ohledem na rozdělení národní a vnější úrovně hlášení. 

3.4.3 Role Nejvyššího státního zastupitelství 

Je-li úřadu OLAF hlášena nesrovnalost v podobě podvodného či jiného jednání zakládajícího  podezření ze spáchání trestného činu, případně jsou-li provedeny další úkony v podobě podání  trestního oznámení v souladu se zákonnou povinností státního orgánu podle § 8 odst. 1 trestního  řádu, vyrozumí o tom orgán podávající hlášení o nesrovnalosti rovněž Odbor závažné hospodářské 

a finanční kriminality NSZ jako kontaktní bod sítě AFCOS pro trestněprávní oblast1819. Vyrozumění  provede formou zaslání kopie hlášení nesrovnalosti, případně trestního oznámení, nebylo-li toto oznámení již podáno přímo NSZ. 

3.5 Specifika hlášení nesrovnalostí v jednotlivých programových  obdobích 

Jak již bylo uvedeno výše, hlášení nesrovnalostí se vždy řídí příslušnou legislativou pro dané  programové období, kterého se nesrovnalost týká. Vzhledem k mírným odchylkám mezi  programovými obdobími je třeba mít na zřeteli některé specifické situace, kdy hlášení probíhá  odlišně od obecných pravidel zmíněných v předešlých kapitolách.20 

18 Povinnost informování je nastavena i přes skutečnost, že NSZ má náhledovou roli do IMS do hlášení nesrovnalostí. Důvodem je včasné  informování relevantních subjektů pro okamžité zahájení řešení podezření na spáchání trestného činu. 

19 V souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a zahájení jeho činnosti od 1. 1. 2021 se uvažuje o změně nastavení  v oblasti trestněprávní roviny. 

20 Není již rozebíráno programové období 2004 – 2006 a předvstupní nástroje z důvodu jejich uzavření.

14 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

3.5.1 Programové období 2007 – 2013 

Pro hlášení nesrovnalostí spadajících do tohoto programového období platí, že na vnější úrovni je  třeba hlásit všechna podezření na podvod (klasifikace IRQ3), i když je výše nesrovnalosti nižší než  hraniční částka stanovená pro hlášení na vnější úrovni, tedy i podezření na podvod s částkou  dotčenou v evropském podílu pod 10 000 EUR. 

3.5.2 Programové období 2014 – 2020 

Pro aktualizovaná hlášení nesrovnalostí spadajících do tohoto programového období platí, že jsou  prováděna co nejdříve (as soon as possible) poté, co o nich ŘO/OO obdrží relevantní informace. 

Aby byl zajištěn princip „co nejdříve“, byl nastaven následující harmonogram: ŘO předává hlášení LKB  AFCOS ve lhůtě do 15-ti dnů, LKB AFCOS pak CKB AFCOS ve lhůtě do 10-ti dnů a CKB AFCOS předává  úřadu OLAF též do 10-ti dnů. 

3.5.3 Programové období 2021 - 2027 

Pokud jde o výjimku z ohlašovací povinnosti úřadu OLAF v případě, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném programu z důvodu úpadku příjemce, je oproti dřívějším programovým obdobím přidána podmínka, že musí jít o nepodvodný úpadek, tedy takový, který není spojen s podvodným jednáním na straně příjemce. Viz kapitola 3.2. 

Na rozdíl od předchozích programových období platí princip tzv. sčítání nesrovnalostí, kdy může výše  jednotlivé nesrovnalosti být i nižší než 10 000 EUR příspěvku z fondů EU. Na vnější úrovni je třeba  hlásit „vzájemně propojené nesrovnalosti21“, které spolu souvisejí, a kdy celkový součet jejich částek přesahuje 10 000 EUR příspěvku z fondů, i když žádná z nich sama o sobě nepřekročí tento strop. Viz kapitola 3.2. 

Tabulka: Lhůty pro hlášení nesrovnalostí úřadu OLAF dle programových období 

Vysvětlivky k tabulce: ASAP - "as soon as possible" = co nejdříve 

21 Pokud jde o bližší specifikaci tohoto termínu, např. bude – li se vztahovat ke stejnému projektu, příjemci, rozhodné době atd., stále se  čeká na upřesnění ze strany EK.

15 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

4. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA 

CKB AFCOS převzal od Ministerstva zemědělství od 16. října 2013 agendu hlášení nesrovnalostí úřadu  OLAF za společnou zemědělskou politiku. Za účelem výměny informací a vzájemné spolupráce je mezi  MF a Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) uzavřena Dohoda o spolupráci.  Do této oblasti jsou kromě CKB AFCOS zapojeny následující subjekty: 

4.1 Platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond 

Pro hlášení nesrovnalostí vzniklých v rámci společné zemědělské politiky je klíčovým orgánem SZIF,  který rozhoduje o opodstatněnosti podezření na nesrovnalost. 

Podezření, která splňují podmínky vnějšího okruhu hlášení nesrovnalostí, předává SZIF za fondy  společné zemědělské politiky v elektronické podobě CKB AFCOS prostřednictvím informačního  systému IMS, a to nejpozději do konce druhého měsíce, následujícího po měsíci,  ve kterém byly nesrovnalost nebo podezření na nesrovnalost právně kvalifikovány či došlo k jejich  změnám, vždy s ohledem na čtvrtletní hlášení.  

SZIF používá vlastní informační systém pro hlášení nesrovnalostí na národní úrovni a pracovník  LKB AFCOS na SZIF zadává hlášení nesrovnalostí určené EK přímo do IMS. Další postup týkající  se kontroly/oprav a odesílání zpráv úřadu OLAF je analogický k postupu popsaném v kapitole 3.4.2.  „Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí“. 

Postavení SZIFu se dá přirovnat k pozici ŘO ve strukturálních fondech. SZIF dále vymáhá dlužné částky  nesrovnalostí postupem dle zákona o SZIF č. 256/2000 Sb.22 a dle prováděcích právních předpisů ve  formě nařízení vlády. Je tedy i platební agenturou (dále jen „PA“). O vymožených dlužných částkách  informuje prostřednictvím aktualizovaných hlášení nesrovnalostí CKB AFCOS, resp. úřad OLAF. 

PCO/PO má dohled nad výkonem činnosti PA – vykonává funkci kompetentního orgánu odpovědného  za akreditaci PA určené k provádění opatření společné zemědělské politiky a za určení certifikačního  subjektu k provádění certifikace účtů PA. V neposlední řadě zpracovává stanoviska k návrhům orgánů  EU souvisejícím s danou politikou. 

4.2 Oddělení Zvláštní orgán  

Oddělení Zvláštní orgán (dále jen „OZO“) byl zřízen v rámci Ministerstva zemědělství v souladu  s usnesením vlády č. 689/2003 jako útvar, který zajistí sledování a uplatňování hloubkových kontrol  v aktuálním programovém období a v souladu s příslušným nařízením Evropského parlamentu a Rady. Činnost OZO se vztahuje pouze na kontrolní činnost související s Evropským zemědělským záručním fondem. 

V případě, že OZO zjistí při své kontrolní činnosti podezření na nesrovnalost, uvede tuto skutečnost  do Protokolu o kontrole. Tento Protokol o kontrole OZO předá SZIF do jednoho měsíce od ukončení  kontroly dle § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), včetně upozornění na podezření  na nesrovnalost. SZIF jako poskytovatel dotace následně OZO zjištěnou nesrovnalost vyhodnotí,  a v případě, že se nesrovnalost potvrdí, zahájí s příjemcem dotace řízení o vratce, a postupuje dále   

22 Zákon č. 256/2012 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů.

16 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

dle příslušného evropského nařízení a dle vnitřních postupů pro evidenci a hlášení nesrovnalostí  prostřednictvím CKB AFCOS. Po ukončení administrace podezření na nesrovnalost informuje SZIF  zástupce OZO o způsobu vyřešení podezření na nesrovnalost.  

5. OHLAŠOVACÍ POVINNOST DLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČR 

V rámci hlášení nesrovnalostí směrem k EU může dle právních předpisů ČR vzniknout ohlašovací  povinnost ve vztahu k následujícím orgánům: 

• státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v případě podezření ze spáchání trestného činu,  a to bezprostředně po zjištění podezřelých skutečností, v souladu s obecnou oznamovací  povinností státních orgánů dle ustanovení § 8 trestního řádu. Trestní oznámení se v těchto  případech podává u NSZ, Vrchního státního zastupitelství v Praze či Olomouci, popřípadě  Policii ČR, neboť právě tyto orgány jsou příslušné k prověřování a vyšetřování trestních věcí,  v nichž byly ohroženy či poškozeny finanční zájmy EU;  

• MF dle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, které obsahuje  povinnost kontrolních orgánů informovat MF o závažných zjištěních nejpozději do jednoho  měsíce od ukončení finanční kontroly. Této oznamovací povinnosti podléhají všechna zjištění  neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě  přesahující 300 000,- Kč a podezření na podvod. Tato povinnost se vztahuje též  na nesrovnalosti ve smyslu právních předpisů EU. Informace o závažných zjištěních mají být  předávány v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému MF (Modulu  závažných zjištění). Agendu hlášení o závažných zjištěních zastřešuje MF - oddělení 6902 – Analýza nesrovnalostí; 

• NSZ dle usnesení vlády č. 601 ze dne 18. června 2003 (změněno usnesením vlády č. 1010  ze dne 5. září 2007, které ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní  správy, aby při nesrovnalostech týkajících se finančních prostředků EU, u nichž vzniklá nebo  předpokládaná škoda činí nejméně 10 000,- EUR, informovali NSZ za účelem prověření, zda  nedošlo ke spáchání trestného činu). 

6. INFORMAČNÍ SYSTÉM IMS 

Jedná se o informační systém pro hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni. Vlastníkem  a administrátorem informačního systému IMS je úřad OLAF. Hlášení probíhá přímo prostřednictvím  jednotlivých fondů. 

Pro správu IMS v každém členském státě je určen „country officer“, který má práva „lokálního“  administrátora. Country officer může za daný členský stát v IMS nastavovat kompetence CKB AFCOS může měnit vlastnictví dat případu, včetně všech jeho žádostí, může upravovat strukturu hlášení,  cestu hlášení (workflow) či upravovat názvy polí v národním jazyku.

17 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

Přístupy oprávněným uživatelům do IMS uděluje CKB AFCOS na základě žádosti zaslané datovou  schránkou23. Pracovník CKB AFCOS prostřednictvím paralelního systému „User Registration Tool“ spravuje uživatele systému IMS, přiděluje/ruší uživatelská jména; nastavuje na základě oprávněné  žádosti uživatele roli „tvůrce“, „manažera“ nebo „pozorovatele“ k jednotlivým fondům. 

„Tvůrce“ uživatel může hlášení v IMS pouze vytvořit, nikoliv však odeslat na vyšší úroveň. 

„Manažer“ uživatel může hlášení v IMS jak vytvořit, tak též odeslat na vyšší úroveň (nejčastěji  používaná role v nastavení – LKB AFCOS hlášení vytvoří a odesílá na CKB AFCOS. 

„Pozorovatel“ uživatel má pouze náhledovou roli na jeden nebo více fondů v IMS podle nastavení. 

Podrobněji se problematice hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni prostřednictvím IMS věnuje  Uživatelská příručka pro vyplňování hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  (OLAF) v informačním systému – IMS. 

7. ARCHIVACE DOKUMENTŮ V PŘÍPADĚ NESROVNALOSTÍ 

Veškerou dokumentaci související s nesrovnalostmi a jejich řešením je třeba archivovat. Poskytovatelé podpory musí sami zajistit uchování a současně zavázat příjemce k uchování všech  dokumentů nejen k operacím podpořeným z EU fondů, ale i k nesrovnalostem, alespoň po dobu  deseti let od 1. 1. roku následujícího po roce, ve kterém uplyne lhůta pro splnění poslední podmínky  pro realizaci projektu či jeho udržitelnost, je-li relevantní, dle právního aktu o poskytnutí / převodu  podpory. Lhůta se zastavuje v případě zahájení správního nebo soudního řízení nebo na žádost  Komise. Pokud je tedy nesrovnalost v IMS stále otevřená, musí být veškerá s ní související  dokumentace uchovávána. Tímto nejsou dotčeny povinnosti týkající se uchování dokumentů  vyplývající z právních předpisů ČR24 či předpisů k veřejné podpoře25. 

23 Formulář žádosti lze nalézt na webu MF (https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/ochrana-financnich-zajmu/financni-zajmy eu/cinnost-ckb-afcos/2020/formular-pro-pristup-do-informacniho-sys-38728) nebo na SharePointu AFCOS. 24 Např. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech  a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 499/2004 Sb., Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 25 Viz čl. 17 Nařízení Rady (EU) č. 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy  o fungování Evropské unie.

18 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

8. OCHRANA INFORMACÍ SOUVISEJÍCÍCH S HLÁŠENÍM  NESROVNALOSTÍ 

Na informace související s hlášením nesrovnalostí se vztahuje služební tajemství a nelze je zpřístupnit  jiným osobám, ať už v členských státech nebo v rámci institucí, agentur, úřadů a orgánů Unie, než  těm, jejichž povinnosti vyžadují, aby k nim měly přístup („need to know“ pricip)26. Tyto informace mohou být použity pro účely ochrany finančních zájmů Unie, zejména k provádění analýz rizik a vývoji  systémů sloužících k účinnější identifikaci rizik. Pokud by měly být použity k jiným účelům, musí  k tomu dát výslovný souhlas orgány, které je vytvořily27. 

V případě, že nesrovnalost je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, je třeba  zajistit důvěrnost takového vyšetřování. V některých případech by mohly být hlášeny informace  související s takovými nesrovnalostmi pouze za předpokladu, že to povolí příslušný soud nebo jiný  orgán v souladu s vnitrostátními pravidly. 

9. PŘEHLED FONDŮ EU V ČR OD ROKU 2007 

Níže je uveden přehled fondů EU, za které probíhá hlášení nesrovnalostí úřadu OLAF. 

9.1 Programové období 2007 - 2013 

Pro programové období 2007 - 2013 byly využívány v ČR tyto fondy (v závorce jsou uvedeny zkratky  v angličtině28): 

• EFRR (ERDF): Evropský fond pro regionální rozvoj, 

• ESF (ESF): Evropský sociální fond, 

• FS (CF): Fond soudržnosti, 

• ERF (EFF): Evropský rybářský fond. 

Pro oblast společné zemědělské politiky se jednalo o následující fondy: 

• EZFRV (EAFRD): Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, 

• EZZF (EAGF): Evropský zemědělský záruční fond. 

9.2 Programové období 2014 - 2020 

V ČR byla pro programové období 2014 – 2020 nastavena společná pravidla pro pět fondů, které  dohromady tvoří Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF): 

26 Např. čl. 5 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského  parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro  regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, nebo kapitola 1.5  Dodatku k článku 63(2) Obecného nařízení. 

27 Řídicí orgán může udělit souhlas ke zpřístupnění informací zpracovaných ve formuláři hlášení nesrovnalostí, který sám vytvoří. Pokud  hlášení nesrovnalostí obsahuje dokument vytvořený jiným orgánem, je nutné o souhlas požádat tento orgán. 28 V případě, že není zkratka českého názvu fondu vžita, je použita anglická zkratka bez závorky.

19 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

• EFRR (ERDF): Evropský fond pro regionální rozvoj, 

• ESF (ESF): Evropský sociální fond, 

• FS (CF): Fond soudržnosti, 

• ENRF (EMFF): Evropský námořní a rybářský fond, 

• EZFRV (EAFRD): Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. 

Dalšími fondy určenými pro spolufinancování operačních programů v daném programovém období  jsou: 

• AMIF: Azylový, migrační a integrační fond, 

• FVB (ISF): Fond pro vnitřní bezpečnost, 

• FEAD: Fond evropské pomoci nejchudším osobám, 

• EGF: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, 

• YEI : Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. 

Společná zemědělská politika je spolufinancována z: 

EZFRV (EAFRD) - Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a  

EZZF (EAGF) - Evropského zemědělského záručního fondu. 

9.3 Programové období 2021 - 2027 

Pro programové období 2021 -2027 se využívá 8 fondů: 

• EFRR (ERDF): Evropský fond pro regionální rozvoj, 

• ESF+ (ESF+): Evropský sociální fond Plus, 

• FS (CF): Fond soudržnosti, 

• FST (JTF): Fond pro spravedlivou transformaci, 

• ENRF (EMFF): Evropský námořní a rybářský fond, 

• AMIF: Azylový, migrační a integrační fond, 

• BMVI: Fond pro integrovanou správu hranic, 

• FVB (ISF): Fond pro vnitřní bezpečnost. 

Dalšími fondy, které budou v ČR využívány, jsou: 

• EZZF (EAGF): Evropský zemědělský záruční fond, 

• EZFRV (EAFRD): Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, 

• EGF: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

20 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

10. VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY 

10.1 Předpisy EU 

• Smlouva o fungování Evropské unie pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu  o založení Evropského společenství, 

• Smlouva o založení Evropského společenství ve znění Lisabonské smlouvy, vyhlášená  sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 111/2009 Sb.m.s., 

• Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995, o ochraně finančních  zájmů Evropských společenství, 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013  o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom)  č. 1074/1999. 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro  regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském  námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový  a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza („Obecné  nařízení pro programové období 2021 - 2027“)29, 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné  zemědělské politiky a o zrušení nařízení (EU) č. 1306/201330, 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013  o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním  fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském  námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální  rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském  fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013  o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS)  č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES)  č. 485/2008, 

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014, o Fondu  evropské pomoci nejchudším osobám, 

29 Toto nařízení nebylo dosud schváleno. 

30 Toto nařízení nebylo dosud schváleno.

21 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných  ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro  finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné  činnosti a řešení krizí, 

• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví  pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud  jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla  pro kontroly, jistoty a transparentnost; 

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se  doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštních  ustanoveních k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální  rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního  a rybářského fondu, 

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1971 ze dne 8. července 2015, kterým se  doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o zvláštních  ustanoveních k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského zemědělského  záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a kterým se ruší  nařízení Komise (ES) č. 1848/2006, 

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1972 ze dne 8. července 2015, kterým se  doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o zvláštních ustanoveních  k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, 

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973 ze dne 8. července 2015, kterým se  doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o zvláštních ustanoveních k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Azylového, migračního a integračního fondu  a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti  trestné činnosti a řešení krizí, 

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1974 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví  četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského fondu pro regionální  rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního  a rybářského fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, 

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1975 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví  četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského zemědělského  záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení  Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, 

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1976 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví  četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Fondu evropské pomoci  nejchudším osobám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014, 

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1977 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví  četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení  trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí podle nařízení Evropského  parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014.

22 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

• Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 - kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES)  č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální  rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského  parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj; 

• Nařízení Komise (ES) č. 498/2007 - kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES)  č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu; 

• Nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 - o nesrovnalostech a zpětném získávání částek  neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci  informačního systému v této oblasti a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 595/91; 

10.2 Předpisy ČR 

• Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), 

• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 

• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů  (zákon o finanční kontrole), 

• Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), 

• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů  (rozpočtová pravidla),  

• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 

• Usnesení vlády ČR ze dne 18. června 2003 č. 601 ke zdokonalení spolupráce mezi Evropským  úřadem pro potírání podvodných jednání a státními orgány České republiky, 

• Usnesení vlády ČR ze dne 5. září 2007 č. 1010 o změně postavení centrálního kontaktního  bodu systému Anti-Fraud Co-ordination Structure (AFCOS) v České republice, 

• Usnesení vlády ze dne 14. května 2008 č. 535 o Národní strategii na ochranu finančních  zájmů Evropských společenství, 

• Usnesení vlády ze dne 19. září 2018 č. 590 o Metodickém pokynu upravujícímu hlášení  nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

23 

Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  

11. SEZNAM ZKRATEK 

Zkratka Název 

AFCOS Anti-Fraud Co-ordination Structure 

AO Auditní orgán 

CKB AFCOS Centrální kontaktní bod sítě AFCOS 

ČR Česká republika 

EK Evropská komise 

EU Evropská unie 

IMS Irregularities Management System  

IRQ3 Nesrovnalost s podezřením na podvod 

LKB AFCOS Lokální kontaktní bod/y sítě AFCOS 

MF Ministerstvo financí  

NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad 

NSZ Nejvyšší státní zastupitelství 

OLAF Evropský úřad pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office) OO Odpovědný orgán 

OZO Oddělení Zvláštní orgán 

PA Platební agentura 

PCO/PO Platební a certifikační orgán/Platební orgán Program Operační/Národní program 

ŘO Řídicí orgán 

SZIF Státní zemědělský intervenční fond 

SZP Společná zemědělská politika

24 

Aktualizace Metodického pokynu upravujícího hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), schváleného vládou České republiky usnesením č. 590 ze dne 19. září 2018.

Dokumenty ke stažení

• Metodický pokyn upravující hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) – platný od 1. 7. 2021PDF (658kB)

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.