Pomalá cesta z krize? Budoucnost Súdánu skýtá nástrahy i příležitosti

I přes pozitivní zprávy však přechodná vláda, která po svržení prezidenta Omara Al-Bašíra v roce 2019 zemi spravuje, nedokázala zavést potřebné ekonomické reformy, bez kterých nebude země schopna udržitelného hospodářského rozvoje. Zvyšující se frustrace obyvatel a pandemická situace Covid-19 znatelně přispívají k ekonomické krizi v zemi.

S pokračujícím poklesem hodnoty místní měny a zvyšováním dovozních nákladů vstoupil Súdán do začarovaného cyklu dramatické inflace, která dosáhla nejvyšší úrovně za poslední desetiletí. Data z ústředního statistického úřadu ukázala, že roční míra inflace v Súdánu v únoru 2021 vyskočila na 330 procent z lednových 304 procent. Země zaznamenala čtvrtou nejvyšší míru inflace na světě po Venezuele, Zimbabwe a Libanonu.

Mezinárodní partneři zdůrazňují nutnost dalších ekonomických reforem – ačkoliv Súdán již učinil první krok zrušením státních subvencí na pohonné hmoty, důkladnější fiskální opatření jsou zapotřebí. Pro získání mezinárodní podpory musel Súdán harmonizovat směnný kurz súdánské libry vůči americkému dolaru. Oficiální směnný kurz byl do února 2021 55 SDG/USD, na černém trhu se však jeden dolar směňoval až za 300 súdánských liber.

V důsledku odlišných kurzů se tak zahraniční donoři zdráhali vkládat peníze do súdánské ekonomiky z obav, že jejich finance budou znehodnoceny. Súdán po dlouholetých odkladech reagoval v únoru letošního roku silnou devalvací své měny, která vyvolala velký nesouhlas mezi obyvateli, ale i širokou diasporou, jejíž remitence tímto ztratily na své ceně. Podle súdánské vlády je to však důležitým krokem k fiskální konsolidaci.

Zatímco se Súdán snažil na konci léta 2020 zotavit z nejtěžšího období pandemie Covid-19, zasáhly zemi v září přívalové deště. Ničivé povodně napříč 17 z 18 súdánských států neměly v zemi obdoby za posledních 100 let. Přechodná vláda vyhlásila stav nouze - povodeň zasáhla více než 3 000 000 lidí, zničila více než 100 000 domů a více než 100 lidí při nich zahynulo. V důsledku přišli zemědělci o svoji úrodu. Zemi, která se již dlouhodobě zmítala v ekonomické krizi, tak zasáhla krize nedostatku potravin. Globální trh, který v průběhu pandemie zažíval strmý pokles cen ropy, ovlivnil výpadek zahraniční finanční pomoci tradičních spojenců ze Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. Remitence súdánských zahraničních pracovníku převážně ze států Zálivu dramaticky poklesly – zahraniční pracovníci museli země opustit či o svá zaměstnání z důvodu pandemie přišli.

Súdánská přechodná vláda má nyní vzácnou příležitost připravit půdu pro zásadní institucionální, politické a ekonomické reformy podporující tolik potřebné přímé zahraniční investice, zahraniční financování a diverzifikaci těžce postižené domácí ekonomiky Súdánu.

Vyřazení Súdánu ze seznamu států podporující terorismus usnadní investice do slibných klíčových sektorů. Súdánské investiční příležitosti lze do velké míry rozdělit na odvětví infrastruktury a dopravy, zemědělství, chovu hospodářských zvířat, těžby, energetiky a průmyslu. Například přibližně 63 % súdánské půdy je zemědělské, avšak pouze 15–20 % je obděláváno. Súdán je také významným producentem hospodářských zvířat v Africe a na Středním východě, skýtající příležitosti pro kožedělný průmysl. Také příležitosti v těžebním průmyslu jsou i přes přítomnost čínské konkurence stále velké. Nerostné suroviny Súdánu dosud nebyly plně prozkoumány a súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory nabídkou licencí na těžbu zlata a dalších vzácných kovů, fosfátů, potaše či manganu, ale také mnoho dalších surovin.

Zatímco bude rok 2021 pro súdánskou ekonomiku velkou výzvou, mnoho expertů předpokládá, že díky reformám a zvyšujícímu se zájmu zahraničních partnerů dojde v dohledné době k politické, ale především ekonomické stabilizaci. Také z toho důvodu se snaží Česká republika prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Káhiře podpořit české firmy při vstupu na súdánský trh. Pro rok 2021 připravuje projekt ekonomické diplomacie do Súdánu pro české firmy z důlního průmyslu. Doplněn by měl být také delegací českých zdravotnických firem a firem specializujících se na zpracování kůže. Předpokládaný termín projektu je druhá polovina roku 2021. Pro více informací kontaktuje obchodní oddělení ZÚ Káhira commerce_cairo@mzv.cz.

Ludmila Leškovská, ekonomická diplomatka ZÚ Káhira