Počet pojištěných vozidel
Na straně počtu pojištěných vozidel se od roku 2013 až do konce roku 2018 postupně urychloval meziroční přírůstek, kdy vývoj v roce 2013 nejprve dosahoval meziročního přírůstku počtu pojištěných vozidel cca 1,5 %, zatímco na konci roku 2018 se intenzifikoval na 4% nárůst. Od počátku roku 2019 meziroční přírůstek počtu pojištěných vozidel začal zpomalovat, nejprve na hodnotu cca 3 % na konci roku 2019, přičemž další pokles (vlivem absence uzavírání nových pojištění vozidel během jarního nouzového stavu) nastal v roce 2020, kdy meziroční přírůstek počtu pojištěných vozidel zatím vychází kolem 2,5 %, s výhledem na jeho další zpomalení.
Aktuální počet pojištěných vozidel všech druhů, skupin a kategorií přesahuje 8,5 mil. kusů, nicméně v posledním období výrazně poklesl počet pojištěných vozidel tahačů (pokles zatím o 4 %) a autobusů pro dálkovou přepravu (pokles zatím o 14 %). Oproti tomu stále narůstá počet pojištěných vozidel u osobních automobilů, zejména těch v nejmenší kategorii, kam spadají také elektromobily.
Počet škod
Vlivem pandemie došlo na jaře ke krátkodobému poklesu škodních událostí, který se projevil jak u škod vzniklých v ČR, tak i v zahraničí. U škod vzniklých v ČR dosáhl v roce 2020 největší pokles ve srovnání se stejným měsícem předchozích let 2018 a 2019 cca 33 % během dubna a čtvrtinové poklesy nastaly také v březnu a květnu 2020. V dalším období se již počty řešených škod výrazně nelišily od škod vzniklých ve stejném období předchozího roku.
Pouze u škod vzniklých v zahraničí přetrval výraznější pokles ve srovnání se stejným obdobím předchozích let i během zvolněného 3. čtvrtletí, kdy se i po otevření hranic cesty do zahraničí plně neobnovily. Vzhledem k tomu, že škodní vývoj určují z 95 % škody vzniklé v tuzemsku, nemá tato skutečnost zásadnější dopad do celkové bilance závazků povinného ručení.
Pro další období aktuální, druhé vlny pandemie nenastává zdaleka tak zásadní propad intenzity využívání individuální dopravy. Naopak lze očekávat spíše tlak na její vyšší využití namísto veřejné dopravy (dojde tím k eliminaci rizika onemocnění, ale zároveň k vyšší expozici vůči vzniku škod), s čímž souvisí to, že po přijetí aktuálních opatření poklesla zejména pěší chůze a využití veřejné dopravy a na rozdíl od jara nedošlo k zásadnímu poklesu intenzity individuální dopravy. Nelze proto očekávat, jak ukážeme dále, zásadní pokles závazku povinného ručení v roce 2020.
Celkový závazek ze škod uzavřených ročníků (do roku 2019; data roku 2020 budou k dispozici v roce 2021) stále roste – pojišťovny za škody vyplácejí stále vyšší objemy plnění a rostou i další náklady. Konkrétně v roce 2019 se suma vyplaceného plnění navýšila o 700 mil. Kč, na téměř 14,5 mld. Kč.
Ani v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 nedošlo po celý rok 2020 k zásadnímu poklesu finančně nejnáročnější agendy ČKP, spojené s řešením škod způsobených nepojištěnými a nezjištěnými řidiči, kde se celkový pokles škod odhaduje jako velmi mírný, a tím se celkové závazky ČKP při započítání škodní inflace i na tyto škody nijak nesníží.
To, že u ČKP došlo k logickému poklesu počtu řešených škod cizích motoristů v ČR i případů, kdy škodu českého motoristy v zahraničí pomáhá vyřešit ČKP, je spojené s restrikcemi na straně cestování do zahraničí, ale bez jakéhokoliv pozitivního finančního dopadu do poklesu závazků ČKP.
Celkový závazek roku 2020 ve srovnání s aktualizovanou hodnotou roku 2019 mírně narůstá jak za škody na zdraví, tak za škody na majetku, kdy se jedná o 15, 9 mld. Kč celkového závazku ze všech typů škod, přičemž na samotné škody na zdraví se závazek navyšuje o cca 230 mil. Kč, z loňských 4,03 mld. Kč na letošních 4,26 mld. Kč.
Důvodem
je pokračující vysoká inflace u majetkových i zdravotních škod, kdy u
škod na majetku se jedná o cca 6 %, přičemž tento nárůst souvisí
s navyšující se cenou práce v autoservisech, rostoucí cenou náhradních
dílů, ale také s technicky sofistikovanější a tím nákladnější opravou
vozidel. Na těchto skutečnostech pandemie COVID-19 nic nezměnila a
škodní inflace se v žádném případě neeliminovala.
U škod na majetku došlo od roku 2010 k zásadnímu růstu, z hodnoty 25
000 Kč na aktuálních 44 000 Kč, s výhledem jejího dalšího růstu na 46
000 Kč v roce 2021. Za sledované 10leté období škoda na majetku narostla
o enormních 76 %.
Stejně tak přetrvává vysoká hodnota škodní inflace u škod na zdraví (aktuálně s růstem o 4,6 %), za kterou stojí zejména navýšení odškodnění vlivem valorizací či růst nákladů na léčení a ceny následné péče. Nedá se očekávat, zejména ne ve světle stávající situace, že by se zdravotní náklady a tím i inflace škod na zdraví mohly do budoucna snižovat.
Od roku 2010 do roku 2020 průměrná škoda na zdraví narostla ze 176 000 Kč na 377 000 Kč a navýšila se tak o 114 %. V příštím roce lze očekávat další růst průměrné škody na zdraví, na úroveň cca 395 000 Kč, čímž se výrazně přiblíží úrovni 400 000 Kč.
Jestliže průměrné pojistné stále roste tempem nižším (cca 3–4 %), než roste průměrná škoda (přes 5 %), pak i v roce 2020 přetrvává rozevírání nůžek mezi dynamikou růstu průměrné škody a průměrného pojistného.
Navýšení objemu pojistného u povinného ručení v roce 2020 pokračuje již nižším tempem než v roce 2019, a to jak z důvodu nižšího růstu počtu pojištěných vozidel, tak i kvůli zpomalování růstu průměrného pojistného. Odhaduje se, že pojistné v povinném ručení dosáhne při růstu 5 % hodnoty cca 25,8 mld. Kč a průměrné pojistné dosáhne při 2,9% růstu částky 3066 Kč (ve srovnání s růstem o 4,5 % v roce 2019 se již jedná o zpomalení).
U hlavních skupin osobních automobilů platí, že pojistné u firemních vozidel vychází v průměru vyšší, kdy se jedná téměř o 4200 Kč oproti cca 3300 Kč u osobních vozidel občanů, což odráží vyšší intenzitu používání a tím i vyšší rizikovost firemních vozidel. Meziroční navyšování pojistného u firemních vozidel (2,6 %) nicméně nedosahuje úrovně průměrného růstu pojistného, a je dokonce mírně nižší oproti 2,9% růstu za všechna vozidla.
Srovnání se zahraničím
Ve srovnání se zahraničím je povinné ručení v ČR extrémně levné, přestože průměrná škoda není zdaleka o tolik nižší, kolik je nižší průměrné pojistné. V ČR se průměrná škoda pohybuje na 78% úrovni Rakouska, zatímco pojistné na 43% úrovni Rakouska. V Rakousku dosahuje průměrné pojistné 257 EUR, zatímco průměrné pojistné v ČR dosahuje pouze 114 EUR, což je nižší hodnota než v dalších zemích regionu střední Evropy (Slovinsko, Chorvatsko, Slovensko).
Jak pojišťovny tvoří cenu pojistného
V případě kalkulace pojistného se pojišťovna nemůže chovat reaktivně a např. snižovat pojistné na základě přechodného nastalého poklesu počtu škod, zvláště když lze důvodně očekávat, že po stabilizaci situace v delším horizontu dojde k nárůstu škod na předchozí úroveň, a navíc se projeví efekt škodní inflace. Pojistné se vždy počítá na objem budoucích škod, které nastanou během trvání pojištění se všemi riziky, která z toho vyplývají, aby pojišťovna přes tato rizika dokázala dostát svým závazkům vůči klientům. Pokud by nyní došlo k poklesu pojistného, pak by při následném potvrzení růstu škod nejen o aktuálně chybějící škody, ale i o efekt škodní inflace pojistné bylo nepostačitelné a mohli bychom očekávat o to silnější reakci později.
RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.
Vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP
_w60h45_w76h50.png)
RSS
Přebírání zpráv
