Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2019

5. 3. 2020

Výroba elektřiny v kraji poklesla v roce 2019 meziročně téměř o jednu pětinu v souvislosti se snížením výroby v parních elektrárnách ve druhém pololetí. Spotřeba (netto) meziročně poklesla o 0,8 %, a to především vlivem nižší spotřeby v průmyslu a energetice, naproti tomu v domácnostech vzrostla o 1,3 %.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) byly do konce roku 2015 publikovány s měsíční periodicitou, za roky 2016 až 2019 jsou k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je zveřejňována za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2014 až 2018 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2019 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.

Instalovaný výkon elektráren v kraji v posledních pěti letech již nerostl

Z celkového instalovaného výkonu v České republice 21 966 MW (k 31. 12. 2019) připadalo 48,8 % na parní elektrárny, 19,5 % na jaderné elektrárny, 10,3 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,3 % na elektrárny využívající solární energii, 6,2 % na paroplynové elektrárny, 4,3 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,5 % na větrné elektrárny. Oproti roku 2018 se snížil instalovaný výkon elektráren v ČR o 311 MW, tj. o 1,4 %, přitom výkon parních elektráren poklesl o 346 MW. Budování větrných elektráren vrcholilo v roce 2009, solárních (fotovoltaických) v roce 2010. V dalších letech byly přírůstky instalovaného výkonu solárních elektráren výrazně nižší, přibývaly především malé zdroje do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon 2 044 MW, což je o 88 MW méně než před šesti lety. Ostatní alternativní zdroje elektřiny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění rodinných domů a veřejných budov, zatímco k výrobě elektřiny se v ČR zatím nevyužívá.

Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu v Pardubickém kraji a ČR k 31. 12. 2019
Pramen: Energetický regulační úřad

Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,7 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2019 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (11,9 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR).

V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2019 neměnil; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 86,4 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic, popř. kogeneračních jednotek, kombinujících výrobu elektřiny a tepla. 

Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se v průběhu roku 2019 zvýšil o 0,2 % a plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 0,4 %.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019

Výroba elektřiny v kraji byla v roce 2019 druhá nejvyšší za posledních 5 let

Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2019 předběžně 87,0 TWh (brutto), z toho připadalo 47,6 % na parní elektrárny, 34,8 % na jaderné elektrárny, 10,6 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 3,6 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,6 % a větrné elektrárny 0,8 %. V porovnání s rokem 2018 se celkový objem vyrobené elektřiny snížil o 1,2 %. Více elektřiny vyrobily především paroplynové elektrárny (růst o 49,5 %, tj. o 1,8 TWh), vodní, jaderné, přečerpávací a větrné elektrárny. Pokles výroby byl nejvyšší v parních elektrárnách (o 8,2 %, tj. o 3,7 TWh), méně výrazný byl ve fotovoltaických a také v plynových a spalovacích elektrárnách.

V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2019 celkem 5 700 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 17,6 % méně než v roce 2018. Tím se meziročně snížil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 1,3 procentního bodu na 6,6 %. Výroba elektřiny meziročně poklesla o 1,2 TWh, přitom téměř celé snížení se týká výroby elektřiny v parních elektrárnách. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2019 nadprůměrný, přitom meziročně poklesl o 1,6 procentního bodu na 12,6 %. Více elektřiny vyrobily parní elektrárny v kraji oproti roku 2018 pouze v měsících leden, únor a duben. Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (8,9 %), přestože zde bylo vyrobeno o 4,0 % elektřiny méně než před rokem.

Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2019 v kraji podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 46,6 % a byla druhá nejvyšší za posledních 5 let. O 8,6 % vzrostla též produkce větrných elektráren. Naproti tomu solární elektrárny v kraji vyprodukovaly meziročně o 2,5 % elektřiny méně.

Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019

Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2019
Pramen: Energetický regulační úřad

Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.

Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. V letních měsících svou výrobu obvykle omezují parní elektrárny, v roce 2019 jejich produkce poklesla v Pardubickém kraji již od května. Elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek; maximální výkon podávají solární elektrárny v dubnu až srpnu, větrné na podzim a v zimě.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně meziročně kolísá vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také produkce elektřiny v jednotlivých měsících není pravidelná. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je během roku lépe předvídatelný, avšak současně je výroba hůře regulovatelná a kolísá i v průběhu dne (vliv oblačnosti, nárazového větru).

Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na celkové výrobě elektřiny v Pardubickém kraji a ČR v jednotlivých měsících roku 2019
Pramen: Energetický regulační úřad

Spotřeba elektřiny v domácnostech v kraji meziročně vzrostla o 1,3 %

Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice v roce 2019 zůstala na úrovni roku 2018, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) se ve stejném období snížila o 1,2 %. Tuzemská  netto spotřeba¹⁾ elektřiny vzrostla o 73 GWh, tj. o 0,1 %, přitom se její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) snížila v loňském roce o 765 GWh (o 0,9 %). Růst ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 30,6 GWh (o 0,7 %) vedl k tomu, že ztráty v sítích tvořily 4,94 % brutto výroby elektřiny (4,85 % v roce 2018).

Vývoz elektřiny do zahraničí poklesl o 1,4 TWh, přitom dovoz se snížil o 0,5 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně snížilo o 810 GWh. V roce 2019 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 13,1 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) činil v uplynulém roce 15,1 % (15,8 % v roce 2018).

Regionální data jsou do roku 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2019 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2019 je součtem dat za jednotlivá čtvrtletí roku 2019). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že dochází k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.

V Pardubickém kraji se v roce 2019 spotřebovalo 2 469 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom meziročně poklesla v roce 2019 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 0,8 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,2 %.

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji a ČR v roce 2019
Pramen: Energetický regulační úřad

Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2019 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících (leden, prosinec, listopad, březen); nejnižší byla v létě (červenec, červen, srpen, září).

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji v roce 2018 a 2019
Pramen: Energetický regulační úřad

V porovnání s rokem 2018 byl v kraji zaznamenán přírůstek spotřeby elektřiny ve čtyřech měsících roku 2019, nejvyšší růst nastal v měsíci květnu (o 7,0 %) a v lednu (o 5,7 %). Největší meziroční pokles spotřeby byl v kraji zaznamenán v březnu (o 9,1 %).

Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).

Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí především s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.).

Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 1,4 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 1,3 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2019 poklesla v kraji spotřeba domácností o 3,7 %, ve 2. čtvrtletí byl zaznamenán meziroční růst spotřeby o 9,6 % (jednou z příčin je, že chladný květen vedl řadu domácností po skončení topné sezony k přitápění elektrospotřebiči). V dalších čtvrtletích tak výrazný růst spotřeby nenastal (1,4, resp. 1,3 %). V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2019 spotřeba domácností na úrovni 96,9 % republikového průměru.

Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2019 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu 2. čtvrtletí 2020.