České domácnosti dluží nejvíce a splácejí nejlépe v historii. Berou si ale více drobných úvěrů, které nemusí zvládnout

Ekonomové sice předpovídají mírné snížení růstu českého hospodářství ekonomiky, většině domácností se ale daří a nebojí se žít na dluh. A přesto, že objem jejich bankovních půjček činí 1,7 bilionu korun, tak podle údajů společnosti M.B.A. Finance, která řeší pohledávky finančních institucí, klesl počet nesplácených úvěrů na rekordní minima. Ovšem roste počet lidí, kteří mají menší dluhy u více věřitelů a přestávají je zvládat.

Nezaměstnanost je rekordně nízká, průměrné mzdy v posledních pěti letech vzrostly skoro o 30 procent. Češi se nebojí si půjčovat a jejich platební morálka je od revoluce nejlepší – hypotéky nesplácí pouhých 1,4 procenta a spotřebitelské půjčky jen 4,2 procenta dlužníků. Díky vysoké spotřebě jsou ale mnohé rodinné rozpočty na hraně. „Je běžné, že řešíme dlužníky s normálním příjmem, kteří mají kontokorentní účet, kreditní kartu a nákupní kartu u více společností a všude něco dluží. Jejich chuť utrácet je větší, než schopnost platit,“ řekl Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance, o lidech, kteří neuhlídali své půjčky, a i v době ekonomického růstu se dostali do problémů se splácením svých závazkům.

Jak ukazuje statistika M.B.A. Finance, průměrné hypotéky, a za ně nesplacené splátky pomalu rostou. Naopak průměrná nesplacená částka za spotřebitelskou půjčku klesá. Podle Zetka je to dáno počtem půjček, které si jednotlivec dovolí. „Lidé si nechtějí brát vysoké půjčky, ale nebrání se nakupovat na odložené platby, na splátky, nebo financovat spotřebu drobnými úvěry, které obchodníci nabízí jako nadstavbu ke svému zboží. Mají přece dostatečný příjem a jednotlivé menší půjčky jim nepřipadají jako hrozba,“ vysvětlil Jakub Zetek, proč lidé rádi podléhají svodům reklamních sloganů „neplatíte hned“ nebo „splátky bez navýšení.“

Co se stane, když přijde finanční krize, podobná té, kterou v roce 2007 odstartovala americká hypoteční bublina? Od analytiků renomovaných společností jako je, JP Morgan, Moody's, nebo Bank of England opakovaně zaznívají varovné hlasy, které upozorňují na riziko přehřátí světové ekonomiky tažené vysokým předlužením toxickými úvěry. Všichni se shodují, že není otázkou, jestli krize bude, ale kdy přijde.

Ať vznikne kdekoliv, v důsledku globalizované ekonomiky se projeví po celém světě. Pro Česko bude přitěžující okolností přílišná závislost na automobilovém průmyslu. Jeho pravděpodobný propad by se velmi výrazně projevil v peněženkách českých spotřebitelů.

Kupní sílu už nyní oslabuje inflace, která zřejmě dosáhne tří procent. A když se přidá zpomalení ekonomiky, které zvýší nezaměstnanost, hodně domácností bude ve finanční tísni. „V zemi je přibližně 2 milióny hypoték, které po ukončení fixace dostanou novou, určitě výrazně vyšší sazbu. Měsíční splátka bude najednou i o tisíce korun vyšší a mnozí na to nebudou mít. Jestliže se naplní předpovědi analytiků a krize bude v rozměrech té z roku 2007, bude se počet neplatičů u hypoték pohybovat pod čtyřmi procenty a u spotřebitelských půjček nad dvanácti procenty. To znamená až statisíce neplatičů, což by byl velký sociální problém,“ okomentoval Jakub Zetek dopad případné krize na společnost.

Podle posledních průzkumů si naštěstí stále více lidí vytváří rezervy a většina domácností by bez příjmu vydržela minimálně šest měsíců. To ovšem uvádějí rezervu na nutné životní náklady a své finanční závazky často neberou v potaz.  S ohledem na možná rizika vyšších plateb či výpadku příjmů by si měli uložit takovou částku, která by odpovídala jejich provozu se všemi výdaji. Nebo by měli maximálně regulovat své zadlužení.

Zdroj: M.B.A. Finance, 08/2019