Proventus Finance - souhrn dění na světových trzích v měsíci říjnu (1.11.2006)

Americké akciové trhy do nového měsíce vstoupily velmi úspěšně a navázaly tak na silně vzestupný trend nastoupený v posledních několika měsících. Měsíc říjen byl pro americké akciové trhy nejúspěšnější od roku 2003 a jde vůbec o největší měsíční zisk od listopadu minulého roku. Index Dow Jones se vyšplhal na svá historická maxima a na rekordní úrovni dokázal i uzavřít. Již na počátku měsíce tak byla překonána dosavadní rekordní hodnota z ledna roku 2000. Impulsem k nakupování se staly slabší makroekonomická data a řeč předsedy americké centrální banky Bena Bernankeho, které tak významně snížily pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb ze strany FEDu na jeho zasedání ke konci října. Pozitivní nálada na trhu byla ještě umocněna zveřejněním Béžové knihy FEDu, která již obsahuje zřetelné signály o tom, že americká centrální banka již dosáhla prostřednictvím uskutečňování restriktivní monetární politiky svého cíle, kterým bylo určité zpomalení ekonomického růstu a zmírnění inflačních tlaků. Trh byl opět podpořen masivním přílivem kapitálu do akcií především velkých a technologických společností. 10.října oficiálně začala výsledková sezóna společností za třetí čtvrtletí, která byla již tradičně odstartována zveřejněním hospodářských výsledků hliníkové společnosti Alcoa. I v dalším průběhu měsíce akcie pokračovaly v růstu, který index Dow Jones posouval na nová a nová historická maxima a ostatní indexy na několikaletá maxima. Růst akciových titulů byl podpořen zejména výbornými hospodářskými výsledky společností, které doposud naznačují, že agregátní růst zisků společností zahrnutých v indexu  S&P 500 směřuje k úrovni 18% namísto předpovídaných 14%. Americká centrální banka ve středu dle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 5.25%. Další směřování monetární politiky ze strany FEDu bude záviset především na vývoji inflace a ekonomického růstu. Centrální banka k rozhodnutí uvedla, že inflační rizika stále nejsou plně zažehnána, nicméně k jejich eliminaci by měly dopomoci ochlazování hospodářského růstu a zvyšování sazeb v minulých obdobích. Růst akciových titulů byl opět podpořen i poklesem ceny ropy, která se propadla pod hranici 60 USD za barel. Nižší cena ropy by měla vést k podpoře růstu spotřebitelských výdajů a zvyšování hospodářských výsledků společností. Dlouhodobý výhled tak i nadále zůstává poměrně pozitivní, když sazby s nejvyšší pravděpodobností zůstanou stabilní minimálně několik měsíců a agregátní růst zisků společností je nečekaně vysoký.

V průběhu uplynulého měsíce se nejvíce dařilo sektorům biotechnologií, zlata, ropy, počítačových technologií a dopravy. Menší zisky si připsal sektor polovodičů a jako jediný zaznamenal ztrátu farmaceutický sektor. Investory příjemně svými výsledky potěšily např. konglomeráty Eaton a United Technologies, producent spotřebního zboží Johnson & Johnson, Coca-Cola, čipová společnost Intel, počítačové společnosti IBM a Apple Computer, internetový vyhledávač Google, maloobchodní společnost Wal-Mart, telekomunikační společnost AT&T, poskytovatel kreditních služeb American Express, tabáková společnost Altria Group, automobilový gigant General Motors, internetový obchodník Amazon.com či ropný gigant Exxon Mobil. Dobře se dařilo i finančnímu sektoru, když slušné hospodářské výsledky reportovaly např. Charles Schwab, Wachovia či Merrill Lynch. S horšími než očekávanými výsledky naopak přišly např. producent mobilních telefonů Motorola, internetová společnost Yahoo, čipová společnost Advanced Micro Devices, finanční společnosti Citigroup a Washington Mutual, farmaceutická společnost Bristol-Myers Squibb či poskytovatel bezpečnostního softwaru Symantec. Index Dow Jones posílil o 2.62% na hodnotu 11679.07 bodů. S&P index se zvýšil o 2.46% na konečnou hodnotu 1335.85 bodů. Nejlépe si však opět vedl technologický Nasdaq, který vyskočil o 3.42% na 2258.43 bodů.

Akciové trhy v Evropě též zaznamenaly též velmi slušné výsledky, když akcie se vyšplhaly na svá pětiletá maxima. Pozitivní vývoj byl ovlivněn zejména zprávami z USA, které stále signalizují optimální zpomalení růstu americké ekonomiky, které nevyvolává potřebu pokračování v restriktivní monetární politice ze strany FEDu. Evropské akciové trhy stále rostou, a to i přes existenci obav z přílišného zpomalení globálního hospodářského růstu. Mezi investory se tudíž vyskytují pochybnosti, zda je nastolené tempo růstu akciových titulů z krátkodobého hlediska udržitelné, nicméně ocenění akcií se zdá být stále poměrně příznivé. Souhrnný evropský index FTSEurofirst, zahrnující 300 vedoucích evropských společností, v uplynulém měsíci nakonec dokázal posílit o 3.42% a uzavíral na úrovni 1,444.2 bodů. Panevropský index od počátku roku posílil již o více než 13%. Hlavní německý index XETRA DAX 30 se zvýšil o 4.85% na hranici 6268.24 bodů.

Makroekonomické zprávy

Index ISM průmyslu v USA se v září snížil na 52.9 oproti 54.0 v srpnu. Jde o něco větší pokles, než ekonomové očekávali, když ti odhadovali jeho oslabení na 54.0. Růst aktivity průmyslu tak i nadále oslabuje, když negativní dopad mají především vyšší úrokové sazby a slábnoucí trh s nemovitostmi. Tyto faktory by na hospodářskou aktivitu měly mít vliv i nadále a oslabování ekonomického růstu by mělo pokračovat i v příštím roce. Americká ekonomika v září vytvořila pouze 51 tis. nových pracovních míst, zatímco ekonomové očekávali, že jich vznikne asi 125 tis. Počet nových míst byl tak v září nejnižší od loňského října, přičemž nejslabší výsledky přišly ze zpracovatelského sektoru a ze sektoru stavebnictví. Údaje z července a srpna však byly revidovány směrem vzhůru. Míra nezaměstnanosti nicméně klesla na 4.6% z předchozích 4.7%. Průměrná hodinová mzda se v září zvýšila o 0.2%, přičemž trh odhadoval o něco vyšší růst. Meziroční nárůst v září i v srpnu se pohybuje na úrovni 4%, což je nejvyšší tempo růstu mezd od března 2001.

Obchodní bilance USA v srpnu skončila v rekordním deficitu ve výši 69.86 mld. USD a došlo tak k neočekávanému zvýšení schodku, který v červenci činil 68.04 mld. USD. Ekonomové odhadovali snížení deficitu zahraničního obchodu na úroveň 66.7 mld. USD. K nárůstu deficitu došlo zejména zásluhou výraznějšího posílení importu o 2.4% na 192.28 mld. USD. Export vzrostl o 2.3% na 122.42 mld. USD. Maloobchodní prodeje v USA se v září meziměsíčně snížily o 0.4% oproti růstu o 0.1% v srpnu, zatímco ekonomové očekávali vzestup prodejů o 0.2%. Maloobchodní tržby bez prodeje automobilů v září klesly o 0.5% po oslabení o 0.2% v srpnu, přičemž trh odhadoval jejich stagnaci. Důvodem horších než očekávaných prodejů byl historicky nejsilnější meziměsíční pokles cen benzínu o 9.3%. Maloobchodní tržby pak bez prodeje benzínu v září vzrostly o 0.6% po růstu o 0.2% v srpnu.

Celkový index výrobních cen PPI se v říjnu meziměsíčně snížil o 1.3% po růstu o 0.1% v září, zatímco ekonomové odhadovali jeho pokles o 0.6%. Jedná se o největší propad výrobních cen od dubna 2003, který je však nutno přičítat zejména velkému poklesu cen energií. Jádrový index bez cen potravin a energií však vzrostl o 0.6% oproti poklesu o 0.4% v září, zatímco trh čekal jeho zvýšení o 0.2%. Na vzestupu jádrových cen se nejvyšší měrou podílely ceny spotřebního zboží, zejména automobilů. Meziročně se celková výrobní inflace zvýšila o 0.9% a jádrová výrobní inflace vzrostla o 1.2%. Index spotřebitelských cen CPI v září meziměsíčně klesl o 0.5% po růstu o 0.2% v srpnu. Stejně jako v případě celkového indexu PPI tak došlo k většímu poklesu než ekonomové očekávali, když ti odhadovali snížení o 0.2%. Jádrový index CPI bez zahrnutí cen potravin a energií dle očekávání stoupl o 0.2% a rostl tedy stejným tempem jako v srpnu. Meziročně se celkové spotřebitelské ceny zvýšily o 2.1% a jádrový index CPI bez cen potravin a energií posílil o 2.9%.

Průmyslová výroba v USA se v září meziměsíčně snížila o 0.6%, přičemž ekonomové odhadovali její pokles o 0.1%. Využití průmyslových kapacit oslabilo na 81.9% oproti 82.5% v srpnu. S ohledem na zpoždění monetární politiky a účinkům vyšších úrokových sazeb lze v dalších čtvrtletích očekávat další oslabování růstu aktivity průmyslu a ekonomiky. Počet zahájených staveb v září se překvapivě zvýšil na 1 772 000 z 1 674 000 v srpnu, zatímco ekonomové odhadovali dokonce jeho pokles na 1 664 000. Počet stavebních povolení však klesl na 1 619 000 oproti 1 727 000, přičemž trh očekával jeho nižší pokles na 1 702 000 - 1 710 000. Stavební povolení předcházejí zahájení nové výstavby a potvrzují tak pokračování trendu slábnutí aktivity na trhu rezidenční výstavby.

Ceny nových rodinných domů v USA v září zaznamenaly nejprudší pokles téměř za 36 let, když průměrná cena se meziročně snížila o 10%. Prodeje nových domů se meziměsíčně zvýšily o 5% na ročně přepočtených 1.075 mil. domů z revidovaných 1.021 mil. a překonaly tak očekávání ekonomů. Do značné míry k tomu však přispěl právě dramatický pokles jejich cen. Již ve středu bylo zveřejněno, že prodej starších domů v USA se v září meziměsíčně snížil o 1.9% na ročně přepočtených 6.18 mil. jednotek. Došlo tak již k šestému poklesu za sebou a prodeje se propadly na nejnižší úroveň od ledna 2004. Průměrná cena staršího rodinného domu se meziročně snížila o 2.2% a zaznamenala tak největší pokles za posledních 40 let. Někteří ekonomové se však domnívají, že pokles na trhu s bydlením již dosáhl svého dna.

Hospodářský růst v USA ve třetím čtvrtletí zpomalil na 1.6% oproti 2.6% v předešlém čtvrtletí. Jde o výsledek s nejnižším růstem za poslední 3 roky. Hlavním zdrojem zpomalení ekonomického růstu byl s nejvyšší pravděpodobností propad bytové výstavby o 17.3%, která tak zapříčinila celkové snížení růstu o 1.12%. Trh s bydlením zaznamenal největší pokles za posledních 15 let, nicméně nejaktuálnější zprávy již signalizují určitou stabilizaci situace. Druhým velkým negativem bylo zhoršování obchodní bilance, když vývoz zboží převážil nad dovozem. Za pozitivní lze na druhou stranu považovat zpomalení růstu cenové hladiny, což je v souladu s očekáváním FEDu, že postupně dochází k utlumení inflačních tlaků.

Hodnota indexu spotřebitelské důvěry, který zveřejnila organizace Conference Board, se v říjnu překvapivě snížila na 105.4 z předchozích 105.9 bodu, zatímco ekonomové očekávali dokonce růst indexu na úroveň 107.5 bodu. Ke celkovému zvýšení indexu nepomohl ani růst indexu očekávání, který byl více než kompenzován poklesem indexu současných podmínek. V rámci hodnocení současné situace se zlepšilo zejména hodnocení ekonomické situace, ale snížilo se hodnocení trhu práce. Podobný vývoj vykazuje i index očekávání. Index spotřebitelské důvěry se však i přes říjnový pokles pohybuje na nejsilnějších úrovních za  posledních několik let. Index spotřebitelského sentimentu University Michigan se v říjnu překvapivě zvýšil na 93.6 ve srovnání s 85.4 v září. Spotřebitelská nálada tak překonala očekávání ekonomů, kteří odhadovali její růst na úroveň 92.5.

Index nákupních manažerů průmyslu Eurozóny v září stagnoval na úrovni 56.6 bodů, zatímco ekonomové očekávali jeho mírný pokles na 56.5. Mírný pokles silného růstu produkce byl vyvážen posílením silného růstu nových zakázek a mírného růstu zaměstnanosti. V září dále rostly i náklady společností a také ceny vlastní produkce. Data stále vykazují poměrně silný růst aktivity průmyslu, přičemž k žádnému výraznějšímu ochlazení nedochází. Index PPI Eurozóny v srpnu posílil o 0.1%, zatímco ekonomové očekávali jeho zvýšení o 0.2%. V červenci došlo k revizi růstu výrobních cen na 0.7%. Meziročně index PPI Eurozóny v srpnu vzrostl dle očekávání o 5.7%. Růst výrobní inflace bez zahrnutí cen energií se zmírnil na 0.2% a meziročně jádrový index rostl tempem 3.6%. Výrobní ceny i nadále rostou poměrně silně, nicméně prudký pokles cen ropy by měl přispět k omezení inflačního nebezpečí a zmenšení růstu indexu PPI.

Míra nezaměstnanosti Eurozóny v srpnu vzrostla na 7.9% oproti 7.8% v červenci, zatímco ekonomové odhadovali její stagnaci. Nezaměstnanost v Německu se zvýšila na 8.5% ve srovnání s 8.2% v předchozím měsíci. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Nizozemsku – 3.8%, nejvyšší pak ve Francii – 8.8%. I přes tento poslední mírný vzestup míry nezaměstnanosti se stále prosazuje sestupný trend z posledních let, který byl nastartován reformami trhu práce a silnějším ekonomickým růstem. Vzhledem k očekávanému ochlazení hospodářského růstu v nadcházejících čtvrtletích lze však usuzovat i na zpomalení růstu zaměstnanosti.

Evropská centrální banka se na svém zasedání rozhodla dle očekávání zvýšit svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na úroveň 3.25%. Rozhodnutí nemělo na dění na akciovém trhu téměř žádný dopad. V prohlášení k rozhodnutí o úrokových sazbách ECB potvrdila svou současnou jestřábí rétoriku, která zdůrazňuje, že i přes pokles ceny ropy inflační tlaky přetrvávají a potřebu zmírnit monetární expanzi a zvýšit úrokové sazby. K dalšímu zvýšení úrokových sazeb by mohlo dojít pravděpodobně v prosinci.

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání SRN v říjnu klesl na -27.4 oproti předchozím -22.2, zatímco ekonomové odhadovali jeho růst na -20.0. Index ZEW sentimentu současné situace SRN vzrostl na 42.9 z 38.9. Index ZEW sentimentu očekávání Eurozóny se v říjnu snížil na -12.5 ve srovnání s -10.2 ze září. Očekávání evropských společností je zatíženo zejména očekáváním ochlazení americké ekonomiky, pravděpodobnými dalším zvýšeními úrokové sazby ECB a hlavně poklesem kupní síly domácností jako důsledek zvýšení DPH a další daňové zátěže v roce 2007. Index CPI Eurozóny v září dle očekávání meziměsíčně stagnoval a meziročně se zvýšil o 1.7%, zatímco ekonomové odhadovali jeho růst na 1.8%. V srpnu byla inflace 2.3%. Průmyslová výroba Eurozóny v srpnu meziměsíčně posílila o 1.8% po poklesu o 0.4%, přičemž ekonomové očekávali její růst o 1.4%. Meziročně průmyslová výroba Eurozóny vzrostla o 5.4% oproti posílení o 3.2% v červenci.

Ukazatele ekonomického sentimentu v Eurozóně v říjnu naopak nečekaně vzrostly a v dlouhodobém srovnání zůstávají též poměrně vysoké. Například indexy sentimentu průmyslu a maloobchodu jsou jen těsně pod svými rekordními hodnotami. S výjimkou slabšího indexu ZEW sentimentu ekonomických očekávání jsou i jiné předstihové indikátory, jako jsou např. index Ifo, index nákupních manažerů průmyslu či index firemní aktivity služeb, stále překvapivě silné. Tyto ukazatele tudíž ve svém souhrnu nasvědčují tomu, ze ve druhém pololetí by mělo dojít ke slabšímu ochlazení hospodářského růstu Eurozóny než se původně očekávalo a výraznější zpomalení by mohlo nastat pravděpodobně až v průběhu příštího roku.

Další významné události uplynulého měsíce

Čistý zisk producenta hliníku Alcoa se ve třetím čtvrtletí téměř zdvojnásobil na 537 mil. USD či 0.61 USD na akcii oproti 289 mil. USD či 0.33 USD na akcii ve stejném období loni. Výsledek však nicméně zaostal za očekáváním analytiků, kteří odhadovali zisk na úrovni 0.77 USD na akcii. Tržby společnosti se sice meziročně zvýšily o 19% na 7.63 mld. USD, ale ve srovnání s druhým čtvrtletím se snížily o 2%. Příčinu slabších než očekávaných výsledků lze hledat zejména v nižších cenách hliníku, růstu nákladů a slabé poptávce v automobilovém a stavebním sektoru v Severní Americe. Čistý zisk makléřské společnosti Charles Schwab se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 29% na 266 mil. USD či 0.21 USD na akcii, zatímco trh odhadoval jeho růst na 0.20 USD na akcii. Tržby společnosti vzrostly o 13% na 1.29 mld. USD a střetly se tak s očekáváním analytiků. Tržby z jiných činností než z obchodování dosáhly rekordní výše 1.122 mld. USD, což je 87% celkových tržeb. Akcie Charles Schwab na zprávu reagovaly negativně, když oslabily o 2.62%.

Čistý zisk mediální společnosti Gannett se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 12% na 261.4 mil. USD či 1.11 USD na akcii a střetl se tak s očekáváním analytiků. Tržby společnosti vzrostly o 2.7% na 1.91 mld. USD, zatímco trh je odhadoval na úrovni 1.94 mld. USD. Reklamy politických stran zvýšily tržby 23 televizních stanic, které společnost vlastní. Akcie Gannett na zveřejnění zprávy reagovaly negativně, když oslabily o více než 2%. Čistý zisk maloobchodní společnosti Costco Wholesale ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o 1% na 355.6 mil. USD či 0.75 USD na akcii, zatímco analytici jej odhadovali ve výši 0.73 USD na akcii. Tržby společnosti se zvýšily o 19% na 19.5 mld. USD a naplnily tak očekávání analytiků. Srovnatelné tržby vzrostly o 8%. Akcie Costca na zprávu reagovaly velmi pozitivně, když posílily o více než 7%.

Největší vydavatel platebních karet na světě Visa oznámil, že provede restrukturalizaci, která by během následujících 12-18 měsíců měla vyústit v uvedení akcií společnosti na burzu formou primární emise. Visa představuje více než 13 000 finančních institucí, 6.3 mil. obchodních míst a 500 mil. platebních karet. V květnu tohoto roku své akcie na burzu uvedla konkurenční firma MasterCard a emisí tak získala 2.4 mld. USD.

Čistý zisk největšího světového producenta čipů Intel se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 35% na 1.3 mld. USD či 0.22 USD na akcii. Zisk společnosti tak nicméně předčil očekávání analytiků, kteří jej odhadovali ve výši 0.18 USD na akcii. Negativně se na výsledcích projevila zejména cenová válka s konkurenční společností Advanced Micro Devices. Intel však dále prohlásil, že tato cenová válka již zřejmě ubírá na síle. Tržby společnosti klesly o 12% na 8.7 mld. USD, zatímco trh je očekával na úrovni 8.62 mld. USD. Vedení společnosti dále oznámilo, že ve čtvrtém čtvrtletí očekává tržby v rozmezí 9.1-9.7 mld. USD při odhadu trhu 9.43 mld. USD a nárůst hrubé marže na 50% oproti současným 49%. Čistý zisk počítačové společnosti Apple Computer ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl na 546 mil. USD či 0.62 USD na akcii oproti 430 mil. USD či 0.50 USD na akcii před rokem. Tržby společnosti se zvýšily na 4.84 mld. USD ve srovnání s 3.68 mld. USD ve stejném období loni. V obou případech Apple předčil očekávání analytiků, kteří odhadovali zisk ve výši 0.51 USD na akcii a tržby na úrovni 4.67 mld. USD. Akcie společnosti na zprávu reagovaly velmi pozitivně, když posílily o téměř 6%.

Internetová společnost Yahoo ve třetím čtvrtletí dosáhla meziročního poklesu čistého zisku o 37% na 158.5 mil. USD či 0.11 USD na akcii. Tržby společnosti se dle očekávání zvýšily o 20% na 1.12 mld. USD. Akcie Yahoo na zprávu reagovaly negativně, když v průběhu následujícího obchodního dne oslabily o téměř 5%. Čistý zisk internetového vyhledavače Google se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 92% na 733 mil. USD či 2.36 USD na akcii. Tržby společnosti vzrostly o 70% na 2.69 mld. USD. Bez zahrnutí plateb zprostředkovatelům se tržby zvýšily na 1.86 mld. USD. Analytici odhadovali zisk ve výši 2.42 mld. USD a tržby na úrovni 1.82 mld. USD. Akcie Googlu na zprávu reagovaly velmi pozitivně, když vyskočily o více než 7%. Google jedná o převzetí webové stránky na sdílení videí YouTube za přibližně 1.65 mld. USD. Jde zatím o nejvyšší cenu, které bylo v rámci fúze v tomto specifickém odvětví dosaženo. Google svůj záměr uvedl v tiskové zprávě a potvrdil tak informace, které koncem minulého týdne přinesl list The Wall Street Journal. Akcie Googlu na základě zprávy posílily o více než 2%.

Čistý zisk telekomunikační společnosti AT&T  ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl na 2.17 mld. USD či 0.56 USD na akcii oproti 1.25 mld. USD či 0.38 USD na akcii před rokem. Bez zahrnutí jednorázových položek se čistý zisk zvýšil na 0.63 USD na akcii, přičemž analytici jej očekávali ve výši 0.58 USD na akcii. Tržby společnosti stouply o 52% na 15.64 mld. USD. Dle vyjádření společnosti dobrých výsledků bylo dosaženo zejména díky výraznému zvýšení tržeb, zvětšení marže mobilní divize a nadále uspokojivým výsledkům divize pevných linek. Čistý zisk producenta kancelářské techniky Xerox se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil  na 536 mil. USD či 0.54 USD na akcii ve srovnání s 63 mil. USD či 0.05 USD na akcii loni. Tržby společnosti vzrostly na 3.84 mld. USD oproti 3.76 mld. USD před rokem. Analytici očekávali zisk ve výši 0.22 USD na akcii a tržby na úrovni 3.82 mld. USD. Ve čtvrtém čtvrtletí společnost očekává zisk v rozmezí 0.21-0.24 USD na akcii, a to včetně nákladů zhruba 0.13 USD na akcii na restrukturalizaci. Bez zahrnutí této položky společnost odhaduje zisk v rozmezí 0.34-0.37 USD na akcii, přičemž analytici jej očekávají na úrovni 0.37 USD na akcii.

Čistý zisk výrobce letadel Boeing se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil na 694 mil. USD či 0.89 USD na akcii oproti 1.01 mld. USD či 1.26 USD na akcii před rokem. Tržby společnosti vzrostly o 19% na 14.74 mld. USD. Za celý fiskální rok 2006 společnost odhaduje zisk v rozmezí 2.40-2.50 USD na akcii, přičemž analytici jej odhadovali ve výši 2.32 USD na akcii. Boeing dále zvýšil očekávání zisku pro rok 2007 o 0.20 USD na akcii na rozmezí 4.45-4.65 USD na akcii a výhled tržeb zvýšil na 65.5-66 mld. USD. Akcie Boeingu na zprávu reagovaly negativně, když oslabily o více než 3%. Ropná společnost Exxon Mobil ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila svůj čistý zisk na 10.49 mld. USD či 1.77 USD na akcii oproti 9.92 mld. USD či 1.58 USD na akcii před rokem. Analytici očekávali zisk ve výši 1.59 USD na akcii. Bez zahrnutí jednorázových položek zisk činil 8.3 mld. USD či 1.32 USD na akcii. Tržby společnosti se snížily na 99.59 mld. USD ve srovnání se 100.72 mld. USD loni. Vyššího růstu zisku bylo dle společnosti dosaženo díky odkupům vlastních akcií, vyšším objemům produkce ropy a zemního plynu a lepším prodejním a chemickým maržím.

Čistý zisk nizozemské společnosti Philips Electronics se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil na 4.24 mld. EUR ve srovnání s 1.44 mld. EUR před rokem. Na výsledcích se však pozitivně projevil zejména prodej cca 80% polovodičové divize. Zisk z pokračujících činností činil pouze 1 mil. EUR. Tržby společnosti vzrostly o 1% na 6.31 mld. EUR, zatímco analytici je očekávali v rozmezí 6.44-6.61 mld. EUR. Srovnatelné tržby se zvýšily o 5%. Dařilo se zejména divizím lékařských systémů, domácích spotřebičů a osvětlení. Klesaly naopak tržby divize spotřební elektroniky. Německá softwarová společnost SAP dosáhla ve třetím čtvrtletí meziročního nárůstu čistého zisku o 16% na 388 mil. EUR či 1.27 EUR na akcii, zatímco analytici jej očekávali ve výši 381 mil. EUR. Tržby společnosti se zvýšily o 11% na 2.2 mld. EUR, přičemž trh je odhadoval na úrovni 2.23 mld. EUR. Tržby ze softwarových licencí stouply o 17% na 691 mil. EUR. Společnost dále sdělila, že podíl na trhu firemních aplikací se ke konci třetího čtvrtletí zvýšil o 0.9% na 22.6%.

Čistý zisk japonského výrobce automobilů Honda Motor ve druhém čtvrtletí klesl o 4.3% na 127.9 mld. JPY (1.09 mld. USD) či 70.05 JPY na akcii, přičemž analytici jej očekávali ve výši 74.50 JPY na akcii. Nižší prodeje automobilů v Japonsku převážily nad pozitivními vlivy lepších prodejů v zahraničí a slabšího jenu. Tržby společnosti se zvýšily o 12.5% na 2.63 bln. JPY, zatímco analytici je očekávali na úrovni 2.66 bln. Honda dále zvýšila výhled provozního zisku na celý fiskální rok 2006 na 820 mld. JPY. ze 750 mld. JPY. Čistý zisk anglicko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl na 1.59 mld. USD či 1.01 USD na akcii oproti 1.23 mld. USD či 0.76 USD na akcii před rokem. Tržby společnosti se zvýšily o 13% na úroveň 6.5 mld. USD. V obou směrech tak společnost naplnila očekávání analytiků. AstraZeneca dále zvýšila výhled letošního zisku na rozmezí 3.85-3.95 USD na akcii z předchozích 3.60-3.90 USD na akcii. Společnost však také prohlásila, že 3. fáze testů přípravku Iressa nesplnila svůj hlavní cíl. Akcie AstraZeneca na zprávu nakonec reagovaly velmi negativně, když oslabily o více než 7%.

Devizové a komoditní trhy

V uplynulém měsíci komodity zaznamenaly smíšené výsledky. Cena lehké ropy se snížila o 5.72% na 58.73 USD za barel, zatímco cena zemního plynu vyskočila o 29.76% na 7.44 USD za mil. BTU. Cena zlata posílila jen mírně, když vzrostla o 0.41% na úroveň 610.70 USD za trojskou unci.

Tyto zprávy pro vás vytváří Proventus Finance a.s.