Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - říjen 2023
Hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) zaznamenává i na počátku posledního kvartálu roku 2023 rekordní přebytky hospodaření. Letos již počtvrté v řadě vykázaly kraje i obce historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu, čímž nadále potvrzují jejich výbornou finanční kondici. Mezi nejdůležitější faktory, které přispívají k tomu, že přebytky hospodaření ÚSC dosahují od poloviny roku historicky nejvyšších hodnot, patří zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů (především neinvestičních transferů).
Inflace, která v říjnu meziročně zrychlila na 8,5 %i, stále vede k růstu vlastních příjmů ÚSC a tedy i k posílení jejich soběstačnosti. Na tom se podílí zejména růst inkasa daňových příjmů, a to především inkasa DPPO z důvodu mimořádného a dočasného zdanění zejména energetických firem. Daňové příjmy územních rozpočtů se tak na začátku čtvrtého kvartálu vyvíjejí v souladu s predikcí MF, která počítá v letošním roce s jejich rostoucím trendem.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v říjnu roku 2023 vykázaly historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu, a to ve výši 63,4 mld. Kč. Územní rozpočty i v říjnu pokračují v trendu generování rekordních přebytků. Jak je patrné z grafu č. 1, tak se výsledek hospodaření v komparaci s říjnem minulého roku takřka zdvojnásobil (meziroční růst o 73,5 %, tj. o 26,9 mld. Kč). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 62,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 73,9 %, tj. o 26,7 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v říjnu roku 2023 činily 687,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,4 %, tj. o 86,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 526,3 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 423,4 mld. Kč a meziročně posílily o 15 %, tj. o 55,1 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v říjnu letošního roku činila 80,4 % a meziročně se mírně snížila. Za meziročním růstem vlastních příjmů stojí majoritně daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 15,7 %, tj. o 48,9 mld. Kč, na 361,2 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 13,6 %, tj. o 31,8 mld. Kč, na 264,6 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v říjnu letošního roku neinvestiční transfery ve výši 233,5 mld. Kč (meziroční růst o 12 %, tj. o 24,9 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 31,2 mld. Kč (meziroční růst o 28,2 %, tj. o 6,8 mld. Kč). K meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 35,6 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 5,7 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v říjnu roku 2023 činily 624,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,6 %, tj. o 59,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 463,4 mld. Kč. Běžné výdaje v říjnu dosáhly 502,7 mld. Kč (meziroční růst o 10,8 %, tj. o 48,9 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v říjnu činily 121,8 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10 %, tj. o 11 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 6,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11,2 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 8,3 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce přes 11 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje vykázaly v říjnu letošního roku opět rekordní přebytek hospodaření, a to ve výši 15,4 mld. Kč. Jejich saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo o 79,4 %, tj. o 6,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 14,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 81,7 %, tj. o 6,7 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci října 2023 dosáhly 297,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,8 %, tj. o 40,5 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 155,8 mld. Kč. Z toho vlastní příjmy krajůii představovaly 96,2 mld. Kč (meziroční růst o 17,2 %, tj. o 14,1 mld. Kč) a tvořily 61,7 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v říjnu letošního roku meziročně navýšily o 16,5 %, tj. o 12,2 mld. Kč, na 85,9 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPPO o 34,2 %, tj. o 6,3 mld. Kč, na 24,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,9 %, tj. o 3,3 mld. Kč, na 17,8 mld. Kč a DPH o 6,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 42,8 mld. Kč. Meziročně vzrostly i ostatní daňové příjmy, které však představují pouze minoritní část celkových daňových příjmů. Nadále se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů.
V říjnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 201,3 mld. Kč, tedy o 15,1 %, tj. o 26,4 mld. Kč meziročně více. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 11,3 %, tj. 18,6 mld. Kč, na 184 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 9,5 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (růst o 399,3 %, tj. o 4,5 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Meziročně vzrostly i investiční transfery přijaté kraji, které v říjnu dosáhly 17,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 82,7 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů z nově implementovaného programu Pořízení a modernizace železničních kolejových vozidel - EU poskytovaných z kapitoly Ministerstvo dopravy (růst o 3 mld. Kč) a transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (růst o 32,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté kraji v říjnu 2023 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v říjnu 2023 činily 282,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,6 %, tj. o 33,7 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 140,9 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti říjnu 2022 zvýšily o 10,2 %, tj. o 22,6 mld. Kč, na 244,4 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem výdajů na přímou humanitární pomoc (výdaje na paušální náhradu nákladů na ubytování osob z Ukrajiny) a růstem neinvestičních transferů příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to zejména základním školám. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 183,9 mld. Kč a tvořily 75,3 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje v říjnu letošního roku realizovaly investice ve výši 37,7 mld. Kč, přičemž jejich objem meziročně vzrostl o 41,8 %, tj. o 11,1 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla).
Za říjen 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,2 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Jihomoravský kraj. V letošním roce kraje v této souvislosti vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 5,1 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,7 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za září 20233 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce ke konci října hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem salda rozpočtu, a to ve výši 47,4 mld. Kč. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 71,3 %, tj. o 19,7 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, skončil v říjnu v přebytku 22,9 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 114 mld. Kč a výdaji v hodnotě 91,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci října činily 284,3 mld. Kč, výdaje 259,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 24,5 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci října 2023 činily 398,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,6 %, tj. o 47,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 378,4 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyii činily 325,9 mld. Kč (meziroční růst o 14,3 %, tj. o 40,8 mld. Kč) a tvořily 86,1 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zvláště kvůli růstu daňových příjmů, které se v říjnu letošního roku meziročně navýšily o 15,4 %, tj. o 36,7 mld. Kč, na 275,3 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPPO o 32,3 %, tj. 18,6 mld. Kč, na 76,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,2 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 51,3 mld. Kč a DPH o 6,2 %, tj. o 6,9 mld. Kč, na 118,2 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Dále se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů.
Obce ke konci října letošního roku přijaly transfery v celkové výši 72,4 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 10,5 %, tj. o 6,9 mld. Kč více. Neinvestiční transfery, které ke konci října činily 57,5 mld. Kč, meziročně vzrostly o 15,4 %, tj. o 7,7 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT, a to u nového Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční růst o 5,8 mld. Kč) a přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly o 4,9 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (snížení o 26,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a transferů na financování dopravní infrastruktury poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (snížení o 38,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté obcemi v říjnu 2023 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci října 2023 činily 350,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 27,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 331 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 11,5 %, tj. o 27,5 mld. Kč, na 266,2 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především výdaji na dopravní obslužnost a neinvestičními transfery příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním školám. Na objemu běžných výdajů se hlavně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 73 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně mírně vzrostly o 0,5 %, tj. o 0,5 mld. Kč a dosáhly 84,7 mld. Kč. Růst výdajů byl zaznamenán především u provozu veřejné silniční dopravy (investiční transfery nefinančním podnikatelům) a u výdajů na stavbu základních škol.
Obce v říjnu 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,03 mld. Kč. V roce 2023 byla obcemi v této oblasti vynaložena 1 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,6 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 20233 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
III. DSO
DSO hospodařily v říjnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 4,4 mld. Kč (meziroční růst o 2,1 %, tj. o 0,09 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,9 mld. Kč (meziroční snížení o 5,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 154,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Inflace v říjnu 2023 meziročně vzrostla z důvodu úsporného tarifu z minulého roku. Po očištění vlivu úsporného tarifu by inflace nadále zpomalovala na 5,8 %.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
Dokumenty ke stažení
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz