Albánie připravuje výstavbu vlastního LNG terminálu

Tranzitní plynovod TAP, vedoucí z Řecka přes Albánii do Itálie, který byl dokončen před dvěma lety, dává Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech. Propojení Albánie s evropskou plynovou soustavou současně otevírá příležitost pro reexport dovezeného plynu LNG.

Prioritou je výstavba LNG terminálu

Snaha Evropy o zbavení se závislosti na ruském plynu přiměla Albánii přehodnotit priority projektů spojených s plynofikací země. Budování distribuční sítě bylo na čas odloženo a prioritu dostal projekt výstavby LNG terminálu v přístavu Vlora a jeho napojení obousměrným plynovodem o délce 40 km na plynovod TAP v oblasti Fier za účelem reexportu plynu do Evropy. Současně bude vybudována i přípojka k nedaleké tepelné elektrárně Vlora a její přeměna na plyn.

Projekt je ve fázi přípravy Terms of Reference pro vypsání mezinárodního tendru na výběr EPC dodavatele. Financování bude řešeno jako PPP (BOT) projekt. Dodavatel tak výstavbu LNG terminálu a jeho propojení s plynovodem TAP a elektrárnou Vlora též zafinancuje. Tendr na EPC dodavatele má být vypsán do konce roku 2023.

O dovoz kapalného plynu z USA a vybudování přístavního LNG terminálu mají zájem americké společnosti Excelerate Energy a Exxon Mobile, které připravily studii proveditelnosti. Firma Excelerate Energy uzavřela též memorandum o porozumění s italskou firmou Snam a albánskou státní firmou Albgaz o spolupráci při výstavbě albánských distribučních plynovodů. Italská firma Snam je 20% vlastníkem plynovodu TAP a spolu s firmou Albgaz i 25 % vlastníkem firmy Albanian Gas Service Company, která je pověřena údržbou albánského úseku plynovodu TAP.

Budování distribuční sítě

S budováním vlastní distribuční sítě bude Albánie postupovat velmi pomalu. Začne se nejprve pilotními projekty v oblastech blízko terminálu plynovodu TAP u města Fier a u města Korča. Po vyhodnocení finanční návratnosti těchto pilotních projektů přijdou teprve na řadu velké aglomerace, jako je Elbassan, Durres nebo Tirana, a to nejdříve v horizontu příštích 10 let.

Lidé v Albánii nikdy rozvody plynu v domácnostech neměli, není proto jisté, zda by byl z jejich strany zájem. Cena plynu šla navíc výrazně nahoru, takže by ji stát musel dotovat a náklady na distribuci by se při malém odběru nikdy nevrátily. Albánie má též velmi málo průmyslových podniků, které by mohly být na distribuční síť napojeny. Za těchto podmínek je proto ekonomická životaschopnost distribuční sítě diskutabilní.

Příležitosti pro české firmy

Jelikož albánské stavební firmy nemají s výstavbou plynovodu žádné zkušenosti, bude státní firma Albgaz poptávat všechny budoucí projekty formou mezinárodního tendru na výběr EPC kontraktora. České firmy se tedy mohou těchto tendrů účastnit jako členové mezinárodních konsorcií nebo následně subdodávkami pro vítězné EPC kontraktory, např. dodávkami plynových armatur.

Albánie, podobně jako Černá Hora a Kosovo, není připojena na žádnou regionální síť zemního plynu. Funkční místní plynová distribuční síť neexistuje. Albánie disponuje vlastními ložisky plynu o velikosti 5,7 mld. m3, plyn se však již netěží a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje.

Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně