Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2019
5. 3. 2020
Výroba elektřiny v kraji poklesla v roce 2019 meziročně téměř o jednu pětinu v souvislosti se snížením výroby v parních elektrárnách ve druhém pololetí. Spotřeba (netto) meziročně poklesla o 0,8 %, a to především vlivem nižší spotřeby v průmyslu a energetice, naproti tomu v domácnostech vzrostla o 1,3 %.
Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) byly do konce roku 2015 publikovány s měsíční periodicitou, za roky 2016 až 2019 jsou k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je zveřejňována za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2014 až 2018 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2019 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.
Instalovaný výkon elektráren v kraji v posledních pěti letech již nerostl
Z celkového instalovaného výkonu v České republice 21 966 MW (k 31. 12. 2019) připadalo 48,8 % na parní elektrárny, 19,5 % na jaderné elektrárny, 10,3 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,3 % na elektrárny využívající solární energii, 6,2 % na paroplynové elektrárny, 4,3 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,5 % na větrné elektrárny. Oproti roku 2018 se snížil instalovaný výkon elektráren v ČR o 311 MW, tj. o 1,4 %, přitom výkon parních elektráren poklesl o 346 MW. Budování větrných elektráren vrcholilo v roce 2009, solárních (fotovoltaických) v roce 2010. V dalších letech byly přírůstky instalovaného výkonu solárních elektráren výrazně nižší, přibývaly především malé zdroje do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon 2 044 MW, což je o 88 MW méně než před šesti lety. Ostatní alternativní zdroje elektřiny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění rodinných domů a veřejných budov, zatímco k výrobě elektřiny se v ČR zatím nevyužívá.
Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu v Pardubickém kraji a ČR k 31. 12. 2019
Pramen: Energetický regulační úřad
Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,7 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2019 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (11,9 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR).
V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2019 neměnil; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 86,4 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic, popř. kogeneračních jednotek, kombinujících výrobu elektřiny a tepla.
Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se v průběhu roku 2019 zvýšil o 0,2 % a plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 0,4 %.
Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
Výroba elektřiny v kraji byla v roce 2019 druhá nejvyšší za posledních 5 let
Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2019 předběžně 87,0 TWh (brutto), z toho připadalo 47,6 % na parní elektrárny, 34,8 % na jaderné elektrárny, 10,6 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 3,6 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,6 % a větrné elektrárny 0,8 %. V porovnání s rokem 2018 se celkový objem vyrobené elektřiny snížil o 1,2 %. Více elektřiny vyrobily především paroplynové elektrárny (růst o 49,5 %, tj. o 1,8 TWh), vodní, jaderné, přečerpávací a větrné elektrárny. Pokles výroby byl nejvyšší v parních elektrárnách (o 8,2 %, tj. o 3,7 TWh), méně výrazný byl ve fotovoltaických a také v plynových a spalovacích elektrárnách.
V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2019 celkem 5 700 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 17,6 % méně než v roce 2018. Tím se meziročně snížil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 1,3 procentního bodu na 6,6 %. Výroba elektřiny meziročně poklesla o 1,2 TWh, přitom téměř celé snížení se týká výroby elektřiny v parních elektrárnách. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2019 nadprůměrný, přitom meziročně poklesl o 1,6 procentního bodu na 12,6 %. Více elektřiny vyrobily parní elektrárny v kraji oproti roku 2018 pouze v měsících leden, únor a duben. Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (8,9 %), přestože zde bylo vyrobeno o 4,0 % elektřiny méně než před rokem.
Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2019 v kraji podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 46,6 % a byla druhá nejvyšší za posledních 5 let. O 8,6 % vzrostla též produkce větrných elektráren. Naproti tomu solární elektrárny v kraji vyprodukovaly meziročně o 2,5 % elektřiny méně.
Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2019
Pramen: Energetický regulační úřad
Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.
Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. V letních měsících svou výrobu obvykle omezují parní elektrárny, v roce 2019 jejich produkce poklesla v Pardubickém kraji již od května. Elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek; maximální výkon podávají solární elektrárny v dubnu až srpnu, větrné na podzim a v zimě.
Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně meziročně kolísá vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také produkce elektřiny v jednotlivých měsících není pravidelná. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je během roku lépe předvídatelný, avšak současně je výroba hůře regulovatelná a kolísá i v průběhu dne (vliv oblačnosti, nárazového větru).
Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na celkové výrobě elektřiny v Pardubickém kraji a ČR v jednotlivých měsících roku 2019
Pramen: Energetický regulační úřad
Spotřeba elektřiny v domácnostech v kraji meziročně vzrostla o 1,3 %
Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice v roce 2019 zůstala na úrovni roku 2018, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) se ve stejném období snížila o 1,2 %. Tuzemská netto spotřeba1) elektřiny vzrostla o 73 GWh, tj. o 0,1 %, přitom se její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) snížila v loňském roce o 765 GWh (o 0,9 %). Růst ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 30,6 GWh (o 0,7 %) vedl k tomu, že ztráty v sítích tvořily 4,94 % brutto výroby elektřiny (4,85 % v roce 2018).
Vývoz elektřiny do zahraničí poklesl o 1,4 TWh, přitom dovoz se snížil o 0,5 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně snížilo o 810 GWh. V roce 2019 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 13,1 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) činil v uplynulém roce 15,1 % (15,8 % v roce 2018).
Regionální data jsou do roku 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2019 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2019 je součtem dat za jednotlivá čtvrtletí roku 2019). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že dochází k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.
V Pardubickém kraji se v roce 2019 spotřebovalo 2 469 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom meziročně poklesla v roce 2019 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 0,8 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,2 %.
Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji a ČR v roce 2019
Pramen: Energetický regulační úřad
Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2019 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících (leden, prosinec, listopad, březen); nejnižší byla v létě (červenec, červen, srpen, září).
Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji v roce 2018 a 2019
Pramen: Energetický regulační úřad
V porovnání s rokem 2018 byl v kraji zaznamenán přírůstek spotřeby elektřiny ve čtyřech měsících roku 2019, nejvyšší růst nastal v měsíci květnu (o 7,0 %) a v lednu (o 5,7 %). Největší meziroční pokles spotřeby byl v kraji zaznamenán v březnu (o 9,1 %).
Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).
Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí především s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.).
Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 1,4 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 1,3 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2019 poklesla v kraji spotřeba domácností o 3,7 %, ve 2. čtvrtletí byl zaznamenán meziroční růst spotřeby o 9,6 % (jednou z příčin je, že chladný květen vedl řadu domácností po skončení topné sezony k přitápění elektrospotřebiči). V dalších čtvrtletích tak výrazný růst spotřeby nenastal (1,4, resp. 1,3 %). V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2019 spotřeba domácností na úrovni 96,9 % republikového průměru.
Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2019 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu 2. čtvrtletí 2020.
1) netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání
v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo
zahraničních výměn
Přílohy
-
Tabulka - Instalovaný výkon elektrizační soustavy (ES) v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
-
Tabulka - Roční výroba elektřiny brutto v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
-
Tabulka - Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2019
-
Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2019 - komentář v PDF
-
Kontakt:
Ing. Hedvika Fialová
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Tel.: 466 743 418
E-mail: hedvika.fialova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz