Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

České spořitelně čistý zisk meziročně stoupl o 2,6 procenta na 7,9 miliardy korun, UniCredit Bank v ČR a na Slovensku se zisk zvýšil o sedm procent na 4,3 miliardy korun. Monetě ale klesl o 3,4 procenta na 2,1 miliardy korun, Komerční bance o 12,4 procenta na 6,9 miliardy korun, Raiffeisenbank o čtyři procenta na 1,65 miliardy korun a ČSOB o dvacet procent na 7,5 miliardy korun.

https://www.prehledjednani.cz/soud/vrchni-soud-olomouc.html

Velký hit posledních měsíců, takzvané necigarety, jak nový zdroj nikotinu tituluje výrobce Philip Morris, má údajně dvě výhody. Při nízké teplotě spalování tabáku nevznikají toxické spaliny a zadruhé „necigarety“ nepodléhají spotřební dani. O druhý z benefitů ale od ledna zřejmě přijdou. Poslanci začnou tento týden jednat o vládním návrhu na zdanění výrobků, jako je IQOS od firmy Philip Morris. Ministerstvo financí navrhlo zatížit tabákové náplně do nich stejně jako řezaný tabák určený ke kouření, tedy sazbou 2,236 koruny za gram. Krabička dvaceti náplní se už nyní prodává za zhruba 100 korun, což je víc než průměrná cena klasických cigaret na českém trhu, po zdanění ještě podraží. Stále však bude spotřební daň z nich činit asi jen čtvrtinu oproti zatížení běžných cigaret. Výrobce nový zákon jistě nezastaví, na český trh směřuje po firmě Philip Morris s podobným výrobkem i světová dvojka British American Tobacco. Podíl „necigaret“ na celkové spotřebě tabáku postupně roste. I když k Japonsku, kde činí 15,5 procenta, je ještě daleko, nyní u nás už přesahuje tři procenta. Výnos nové berně nebude pro stát zásadní. Loni vybral na dani z tabákových výrobků přes 56 miliard korun, inkaso z „necigaret“ má příští rok činit 68 milionů a v dalším roce pak 150 milionů.

leteckaposta.cz/505446463

Matky českých telekomů si letos přišly téměř na deset miliard korun. Největším telefonním operátorům v Česku se daří, jejich matky si letos na dividendách stáhly téměř deset miliard korun. Největší balík, 5,3 miliardy, bral nejbohatší muž Česka Petr Kellner díky rozhodujícímu podílu jeho finanční skupiny PPF v operátorovi O2. Druhou nejvyšší dividendu si odnesl německý gigant Deutsche Telecom z kasy své české dcery T-Mobile. Celkem si dal vyplatit téměř 4,4 miliardy korun, zhruba o tři sta milionů méně než před rokem. Česká trojka Vodafone naopak své matce už několik let neodvádí ani korunu. „O nevyplacení zisku v minulých letech rozhodl akcionář, aby podpořil investice Vodafonu na českém trhu a rozvoj jeho služeb,“ uvádí mluvčí Vodafonu Ivana Vejvodová. „Hlavním důvodem pro stále relativně solidně vynášející byznys operátorů v Česku je nepochybně nedostatečně konkurenční prostředí. Přece jen trojka podobně velkých hráčů nemá potřebu s někým soupeřit a zahajovat cenovou válku,“ vysvětluje analytik Komerční banky Jiří Kostka. Operátoři podle něho těží z extrémního nárůstu popularity mobilního internetu. „I ten patří mezi ty dražší v Evropě a opět chybějí konkurenční tlaky na cenu,“ dodává Kostka. O byznys na českém trhu se prakticky dělí jen T-Mobile a O2, obě společnosti dohromady generují takřka devadesát procent zisků trojky největších. „Dividendu jsme naposledy vypláceli ve fiskálním roce 2012/2013,“ říká Adriana Dergam, mluvčí české trojky Vodafonu. Kellnerova PPF si navíc krom zisku z O2 vydatně přilepšila i ze své servisně-telekomunikační dcery Cetin, z loňského zisku tak inkasovala 2,7 miliardy korun. Dividendové žně by mohl zmařit nástup nového hráče. „Mezi klíčová rizika pro budoucí pozici operátorů na českém trhu lze zařadit potenciální příchod čtvrtého hráče, a to v návaznosti na aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G,“ zdůrazňuje analytik České spořitelny Jan Šumbera. Aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5G v pásmu 700 MHz, které se uvolní přechodem na televizní standard DVB-T2, by mohla podle Českého telekomunikačního úřadu začít ve druhém pololetí příštího roku. Do byznysu by pak nový hráč zřejmě zasáhl v roce 2020. Rozhodující podíl v operátorovi O2 letos Kellnerově PPF zajistil dividendu 5,3 miliardy korun.

Na VH by bylo vhodné dát návrh na přejmenování "České spořitelny" na "Rakouskou spořitelnu", případně na "Östereichisch Sparkasse" neboť už vůbec nebude česká(snad jen, že tam budou dělat Češi)a její název by tak mohl být považován za nekalou reklamu, protože český klient raději půjde do "České spořitelny" než do rakouské i když bude "Česká spořitelna" 100% rakouská.

Pan analytik Křikava z Fio banky asi nevi, že ČS má na svém účtu, dle účetní uzávěrky ze 31.12.2017 přes 97 miliard Kč nerozděleného zisku, což je víc jak 640 Kč na 1 akcii. Jinak by nemohl psát, že cena 1328 Kč je přiměřená. Možná, že by byla, kdyby ČS vyplatila mimořádnou dividendu alespoň 600 Kč / 1ak. Jednání Erste tak navazuje na další "lup za denního světla" pro minoritní akcionáře české burzy. Po Třineckých železárnách, Arceloru, AAA, Cetinu a dalších a dalších, naposledy Unipetrolu, se tak může schylovat k další žalobě za neadekvatní výkupní cenu akcie.

Hosp. výsledky za rok 2017 budou snad zveřejněny na stránkách společnosti v průběhu září. Představenstvo společnosti zatím nerozhodlo o termínu konání valné hromady.

Věřitelé Via Chem Group schválili reorganizační plán, který počítá s finanční injekcí miliardáře Karla Pražáka. Státní zastupitelství se plán pokouší sestřelit kvůli údajným insolvenčním čachrům. Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích se snaží zvrátit průběh insolvenčního řízení se skupinou Via Chem. Krajskému soudu navrhuje, aby místo reorganizace spadla firma do konkurzu. Státní zástupkyně tvrdí, že reorganizace má za cíl znevýhodnit věřitele. Firma i drtivá většina věřitelů to odmítají. V případu Via Chem čelí kvůli insolvenčním manipulacím obvinění 14 lidí včetně samotné firmy. Via Chem Group patří do okruhu byznysmena Petra Sisáka. Dluhopisy skupiny v minulosti přes firmu Key Investments koupilo mimo jiné několik pražských městských částí. Kvůli nevydařené investici přišly o stovky milionů korun. „Krajské státní zastupitelství doložilo konkrétní skutečnosti, které dokládají nepoctivý záměr dlužníka,“ řekla na čtvrteční schůzi věřitelů skupiny státní zástupkyně Michaela Hojdarová. Státní zástupkyně mimo jiné tvrdí, že věřitelský výbor ovládají firmy a osoby napojené na Via Chem. Navíc podle Hojdarové není co reorganizovat, protože holding nic reálného nevlastní. Nejcenějším majetkem Via Chem Group je v současnosti třetinový podíl v ústecké chemičce Spolchemie. Jeho hodnota má být kolem čtvrt miliardy korun. Via Chem přitom věřitelům dluží kolem dvou miliard. Skupina Via Chem s tvrzeními státního zastupitelství nesouhlasí. „Reorganizačním plánem a celým jednáním dlužník prokázal, že chce věřitele maximálně uspokojit,“ uvedl před soudem advokát skupiny Michal Strnad. Via Chem má podle reorganizačního plánu zachránit kapitálová injekce od společnosti AB-Credit finančníka Karla Pražáka. Nabízí půjčku několik set milionů korun a odkup čtvrtmiliardové pohledávky vůči Spolchemii. Této chemičce již přitom Pražák půjčuje i přímo. V případě schválení reorganizačního plánu mohou věřitelé dostat polovinu svých pohledávek. Nebo se mohou rozhodnout pro kapitalizaci pohledávek a získat podíl ve Via Chem Group. Na aktuální schůzi pro tento plán hlasovala drtivá většina věřitelů. Vyhráno ale ještě nemají. „Reorganizační plán musí ještě schválit soud. Jeho rozhodnutí lze očekávat do několika týdnů,“ komentoval insolvenční procesy právník Bystrík Bugan z advokátní kanceláře Bugan Legal. Českobudějovický krajský soudce Miroslav Veselý označil souhlas věřitelů s reorganizačním plánem jen za jeden z předpokladů, aby plánu mohl dát zelenou také soud. Bude se mimo jiné muset vypořádat s námitkami státní zástupkyně.

Na pozvání generálního ředitele akciové společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem (Spolchemie) Daniela Tamchyny se hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) seznámil s nejmodernější výrobou chloru a hydroxidů v provozu membránové elektrolýzy. "Spolchemii vnímám jako firmu s dlouhou a bohatou tradicí, která byla a je významným partnerem pro krajské město. Dobrou zprávou také je, že firma prošla rozsáhlou modernizací, která přinesla snižování dopadů na životní prostředí a nové technologie s sebou nesou i nové bezpečnostní standardy. Vítám také spolupráci chemičky s vysokými školami, což ve svém výsledku posílí strategii firmy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací," zhodnotil postavení Spolchemie hejtman Bubeníček. Při prohlídce areálu chemičky měl hejtman možnost přesvědčit se i o sanaci starých ekologických zátěží a zejména si se zájmem prohlédl provoz membránové elektrolýzy, která nahradila amalgámovou technologii používající v minulosti rtuť. Spolchemie ji vybudovala v posledních letech nákladem dvě miliardy korun za použití čínské technologie. "Nový moderní provoz významně snížil ekologická rizika a představuje první článek vertikálně orientovaného výrobního řetězce, na jehož konci je výroba epoxidových pryskyřic," uvedl při setkání Tamchyna. Ten společně s finančním ředitelem Jaromírem Floriánem, výrobním ředitelem Janem Dlouhým a manažerem rozvoje Anorganika Pavlem Kubíčkem podrobně hejtmanovi představil historii, současnost i vize Spolchemie, která byla v Ústí nad Labem založena v roce 1856 a je nejstarším chemickým podnikem v Evropě. Nová membránová elektrolýza zpracuje ročně takové množství chloridu sodného, které představuje dvouletou spotřebu kuchyňské soli v celé ČR. Členové vedení hejtmanovi představili firmu jako významného zaměstnavatele a význačného exportéra. Spolchemie má dnes 820 zaměstnanců a mzdy v roce 2017-2018 vzrostly u dělnických profesí o 19 procent a u technických profesí o 14 procent. Své výrobky vyváží do 80 zemí všech kontinentů. Od roku 2000 bylo 90 procent technologií modernizováno a nově vybudováno. Firma na tuto modernizaci vynaložila přibližně pět miliard korun. 30.7.2018 Haló noviny

Novým generálním ředitelem ostravské společnosti Vítkovice Heavy Machinery (VHM) se od začátku června stal Daniel Kurucz. „Dosavadní generální ředitel VHM Martin Žák se vrátil do své původní funkce ředitele společnosti Vítkovice Doprava,“ oznámila mluvčí společnosti Eva Kijonková. Vítkovice Heavy Machinery jsou producentem ocelí a výrobků z nich, včetně produktů pro energetiku. Společnost patří do holdingu Vítkovice Machinery Group podnikatele Jana Světlíka. V březnu na sebe firma podala insolvenční návrh a zároveň oznámila, že do ní vstupuje nový investor – společnost SPV VTK zakladatele holdingu Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. Soud reorganizaci schválil. Díky finanční podpoře investora, který postupně ve firmě přebírá vedení, v dubnu VHM po několika měsících obnovily chod ocelárny a celou výrobu. Padesátiletý Kurucz v minulosti řídil divizi švédské globální společnosti Sandvik působící ve stejném oboru jako VHM, stál v čele Českých drah nebo divize speciální chemie holdingu Agrofert. „Mým úkolem je spolu s týmem spolupracovníků, který sestavím, zopakovat to, co se stejnému investorovi podařilo před pěti lety v kopřivnické Tatře. Zachránit slavnou českou průmyslovou značku, ekonomicky ji stabilizovat a vytvořit předpoklady pro její další rozvoj,“ uvedl Kurucz. VHM mají asi 900 zaměstnanců. Vyvážejí do zemí EU, Ruska, Kanady, Brazílie nebo také Indie.

Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard Více na: https://www.euro.cz/byznys/louceni-s-maharadzou-mittal-koupil-ostravske-hute-za-175-milionu-vytahl-z-nich-47-miliard-1404607#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylinkVýňatek z tisku: Zdá se, že minulé české vlády měly zvláštní schopnost prodat významné podniky právě v nejhorší možnou chvíli. Tedy na konci krizového období a těsně před obratem k lepšímu. To byl případ OKD, Sokolovské uhelné i Nové huti. Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) prodávala majoritní 52procentní podíl za pouhých 175 milionů korun. Krátce předtím stát v rámci finanční stabilizace musel do ostravských hutí nalít téměř pět miliard korun. Bezprostředně po převzetí majority ze strany indického ocelářského magnáta začala Nová huť vytvářet miliardové zisky. Hned v roce 2003 se jednalo o více než pět miliard korun. Skvělé časy, kdy čistý zisk dosahoval pěti až devíti miliard korun ročně, vydržely až do krizového roku 2009. Jenže jak to bývá, ne všichni z toho měli prospěch. Penězovod na Mauricius Mezi poškozené se mohou řadit hlavně menšinoví akcionáři včetně státu, který do roku 2009 držel 11 procent akcií. Již v roce 2004 začali indičtí vlastníci vyvádět z ostravských hutí peníze formou půjček. Příjemcem peněz v objemu až 14 miliard korun byla firma LNM Technologies registrovaná v daňovém ráji na ostrově Mauricius. Ostravské hutě tedy fungovaly jako banka dodávající hotovost mateřské skupině. Podle tehdejšího vedení hutí šlo o výhodný obchod, podle menšinových akcionářů o trik, jak se vyhnout výplatě dividendy. Faktem je, že příjemce půjčky z Mauricia zpočátku platil slušný úrok - okolo šesti procent za rok. Výše úročení však postupně klesala až kúrovni dvou procent. Na konci roku 2008 již půjčky spřízněným firmám z Mittalova koncernu dosahovaly téměř 25 miliard korun, zatímco na druhé straně bilance se nahromadil nerozdělený zisk v objemu přes 38 miliard korun. Jenže většinový vlastník se o zisk nechtěl s nikým dělit. Raději skoupil ostatní podíly. Nejprve získal již zmíněný 11procentní balík akcií od státu, tentokrát již za férovou cenu sedmi miliard korun. Za podobnou sumu o rok později ArcelorMittal koupil také téměř 14procentní podíl, který na českém státu vysoudili bývalí manažeři Nové huti (poznámka pro pamětníky: jednalo se o spor s firmou Petrcíle) a který později odkoupila skupina PPF. Jakmile měl ArcelorMittal v ostravském podniku stoprocentní podíl, jeho přístup se změnil. První dividendu v objemu 8,4 miliardy korun si nechal poslat v polovině roku 2013. Podobná suma dorazila z Ostravy také o rok později. V létě roku 2015 následovala výplata „superdividendy“ v objemu 23 miliardy korun. Poslední taková platba - ve výši 7,8 miliardy korun -se odehrála loni. Jediný akcionář ostravských hutí tehdy vybral nejen účet nerozděleného zisku z minulých let, ale také rezervní fondy. Ode zdi ke zdi Majitel firmy má právo vyplácet si dividendy dle libosti, existují však jisté etické mantinely. V případě společnosti ArcelorMittal Ostrava se stalo opakovaným terčem kritiky její nevelké nadšení pro modernizaci a ekologizaci provozu. Důsledkem je zastarávající podnik, který podle informací týdeníku Euro vyžaduje investice za nejméně deset miliard korun. Mittalovská éra měla různé výkyvy. V krizovém roce 2009 se v médiích objevily zvěsti o omezení výroby či prodeji ostravských hutí čínskému investorovi. Jak tehdy napsal týdeník Euro, první varianta počítala s ukončením produkce surového železa ve vysokých pecích a se zaměřením na druhovýrobu. Chybějící surovinu měl podnik dovážet ze sesterských polských hutí. Naopak vříjnu roku 2015 šéfové koncernu ArcelorMittal přislíbili investici zhruba pěti miliard korun do zásadní modernizace výroby oceli v ostravském podniku. „S novou ocelárnou se stane jednou z nejvíce konkurenceschopných hutí ArcelorMittal zhlediska nákladů vcelé Evropě"prohlásil tehdy topmanažer koncernu ArcelorMittal Gonzalo Urquijo. Jenže v loňském roce ArcelorMittal své záměry v tichosti uložil k ledu a místo toho začal chystat divestici. Do modernizace se tedy za mittalovské éry v Ostravě příliš neinvestovalo. K dobru lze podniku přičíst investice za zhruba sedm miliard korun do snižování emisí škodlivých látek, které se negativně podepisují na zdraví obyvatel v regionu. Zatímco za éry socialismu hutě vypouštěly do vzduchu 40 tisíc tun prachu ročně a v privatizačním roce 2003 to bylo kolem dvou tisíc tun, tak v roce 2016 prachové emise klesly na 440 tun. Preference pro Třinec Prodej ostravských hutí se stal významným tématem pro média a politiky až v posledních týdnech, podle informací týdeníku Euro se však o něm jedná již od podzimu loňského roku. Dalším náznakem stahování Mittalova impéria z Česka byl loňský prodej podniku Válcovny plechu Frýdek-Místek. Firmu se specializací na výrobu elektrotechnických plechů koupil v prosinci polský Stalprodukt. ArcelorMittal potřebuje prodat několik evropských závodů včetně toho ostravského, ...

1. rozhoduje o rozdělení zisku společnosti za rok 2017 a nerozděleného zisku předchozích let ve výši 92 614 mil. Kč takto:a) na výplatu dividend ve výši 11 704 mil. Kč, tj. 77 Kč na jednu akcii, akcionářům zapsaným ve výpisu z registru emitenta ke dni 30.4.2018, 24.00 hod.;b) příděl ve výši 604,4 mil. Kč do zvláštního fondu vytvořeného ze zisku za účelem výplaty výnosů držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 vydaných společností;c) částka ve výši 80 306 mil. Kč se zatím nerozděluje;2. rozhoduje, že dividenda je splatná dnem 1.6.2018, a to tak, jak je uvedeno v dokumentu o výplatě dividend, které akcionáři přítomní na valné hromadě obdrželi při prezenci v písemné formě.

Třeba to někomu pomůže"kacka.baldsoft.com/

Banky v Česku vydělávají jako nikdy předtím. Jen tři největší z nich, tedy Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, v loňském roce dohromady vykázaly čistý zisk ve výši 47 miliard korun. To bylo bezmála o čtyři miliardy víc než v roce předešlém. Nárůsty zisků ale hlásí i menší konkurenti. Souhrnný zisk českých bank za rok 2017 by tak měl podle odhadů analytiků překonat rok předchozí, v kterém po zdanění vydělaly celkem 74 miliard korun. Podobně úspěšný by měl být podle analytiků i letošní rok. „Banky těží z rekordní úvěrové aktivity a nízkých nákladů na nesplácené úvěry díky příznivému ekonomickému vývoji,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Bankám pomohly také výjimečné podmínky na trhu spojené s uvolněním kurzu koruny Českou národní bankou. „Zejména v první polovině roku banky před ukončením intervencí profitovaly z vyšší poptávky firem po zajištění měnového kurzu,“ uvedl v této souvislosti analytik Fio banky Michal Křikava. Podnikatelé si tak u bank chtěli zabezpečit své příjmy v eurech proti riziku přílišného kolísání nebo posilování české měny. Ve druhé polovině roku sice poptávka po této službě zeslábla, zvyšování sazeb České národní banky však vyvolalo novou vlnu zájmu o zajištění úrokového rizika. Půjčky firem jsou zpravidla navázány na tržní sazbu PRIBOR, za niž si banky navzájem půjčují peníze na českém mezibankovním trhu. Růst této sazby úvěry dál prodražuje. Za loňský rok nejvíce vydělala ČSOB. Tato největší tuzemská banka meziročně zvýšila čistý zisk o 15 procent na 17,5 miliardy korun a dosáhla tím i rekordního výsledku v celé historii. Komerční banka, která je třetím největším hráčem trhu, meziročně zvýšila čistý zisk přibližně o devět procent na 14,9 miliardy korun. I u ní šlo o dosud nejlepší výsledek. České spořitelně čistý zisk loni klesl o 5,5 procenta na 14,6 miliardy. Zhoršení výsledku vedení spořitelny odůvodnilo tím, že předloňský rok vylepšil mimořádný příjem z prodeje akcií společnosti Visa Europe. V součtu zisku za posledních deset let – celkem 146 miliard korun – je Česká spořitelna jednoznačným vítězem před ČSOB a Komerční bankou. Dohromady tyto tři finanční společnosti od roku 2008 vydělaly po zdanění 406 miliard korun.

5.2.2018 MF DNES Poslední ostravská huť patří od roku 2003 největší ocelářské firmě na světě Patnácté výročí od podpisu smlouvy o koupi někdejší ostravské Nové huti oslavila v polovině minulého týdne společnost ArcelorMittal Ostrava. „Podpisem smlouvy mezi Fondem národního majetku ČR a LNM Group o prodeji nadpoloviční většiny akcií byla završena privatizace Nové huti,“ řekla Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava. Doba před samotným podpisem pro hutní firmu příliš idylická nebyla. Byť stála prakticky před krachem, svedli o ni zájemci tvrdý boj. „Připravili jsme tehdy projekt spojení tří hutí na Ostravsku, Třineckých železáren, Nové huti a někdejšího vítkovického Závodu 2. Líbilo se to všem, i Evropské komisi,“ vzpomíná na začátek tisíciletí tehdejší generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. „Podali jsme první nabídku, ta ale oficiálně na vládu nikdy nedošla, zůstala v šuplíku u nějakého lobbisty. Tak jsem na vládu tu nabídku vezl osobně. Večer nám tehdejší ministr průmyslu a místopředseda vlády slíbil, že projekt projde, ráno bylo vše jinak. Novou huť koupil Mittal, Vítkovice Evraz. Takže to všechno padlo. Jiní byli asi přesvědčivější.“ Prvních sedm let působení společnosti ArcelorMittal v Ostravě nebylo z dnešního pohledu pro hutní firmu příliš lichotivých. Huť dlouhé roky odolávala požadavkům veřejnosti na zlepšování svého vlivu na stav životního prostředí. Změna přišla až po několika letech. V okamžiku, kdy si i politici uvědomili, že by na snaze o lepší životní prostředí šlo získat politický kapitál. A na huť začali tlačit i oni. Zpřísňovaly se limity pro vypouštění škodlivin a společnost ArcelorMittal Ostrava začala pomalu svůj přístup měnit. Do té doby se říkalo, že ostravská huť fungovala pro svou mateřskou firmu hlavně jako levný bankovní dům. O vytahování peněz z Ostravy mluvili především menšinoví akcionáři, kteří v roce 2009 dokonce podali trestní oznámení. To prošetřoval specializovaný policejní útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Nezdálo se jim totiž nakládání hutě s penězi. Příliš levně podle nich půjčila mateřské firmě až 25 miliard korun a kvůli těmto transakcím měla přijít až o tři čtvrtě miliardy korun. Vyšetřování ovšem podezření nepotvrdilo. Odpor drobných akcionářů nakonec skončil v okamžiku, kdy se svůj téměř čtrnáctiprocentní podíl rozhodla v roce 2009 prodat skupina PPF. ArcelorMittal tak ovládl více než 96 procent akcií a vytěsnění zbytku drobných akcionářů podle zákona už nebyl velký problém. Proběhlo ještě několik soudů, ale i ty už jsou u konce. O změně přístupu k ekologii se ArcelorMittal Ostrava začíná opatrně zmiňovat až od roku 2007, oficiálně firma oznámila odprášení aglomerace v roce 2008. „Je dobře, že současné investice, jako je odprášení aglomerací, huť chystá. Ale je to pozdě. Společnost měla do loňského roku snad 40 miliard zisku.

Jednotka parciální oxidace v areálu litvínovské chemičky, na které došlo v prosinci k výbuchu a následnému požáru, je po opravě opět v plném výkonu. „Na konci roku jsme zprovoznili první část jednotky a nyní jsme úspěšně spustili i ostatní části. Jsem rád, že vše proběhlo bez potíží a dle plánu stanoveného na začátku oprav,“ řekl Krzysztof Zdziarski, místopředseda představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za provoz. Za možnou příčinu havárie označil Unipetrol netěsnost potrubí. Požár se obešel bez škod na životním prostředí a bez zranění

Když před pár lety vstupovaly na trh, mnozí ostřílení hráči se jim vysmívali. Situace se ale od té doby změnila. Z nováčků jako Air Bank, Equa, Fio či mBank se stali etablovaní hráči. A spíše než o malých může být řeč o mladých bankách, které jejich větší konkurenti musejí brát v potaz. Jen za poslední rok přešlo k těmto čtyřem finančním ústavům 311 tisíc klientů, kterých je dnes asi 2,3 milionu. Politika slibovaných nízkých či nulových poplatků nebo vysokého úročení se jim při honu na zákazníky vyplatila. Těch, kteří banku reálně využívají – takzvaných aktivních klientů s nastavenými trvalými příkazy, platbami kartou nebo pravidelnými vklady, je ve skutečnosti méně. V průměru jde asi o 70 procent, tedy 1,63 milionu lidí. Odkud se berou, není příliš těžké domyslet. „Nejčastěji k Air Bank přecházeli klienti velkých tradičních bank, jako jsou Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Z České spořitelny přišla tímto způsobem dokonce skoro polovina všech klientů, kteří mobilitu využili,“ říká mluvčí Air bank Jana Karasová, podle níž se však informaci, odkud klient přichází, dozví banka pouze tehdy, když z jeho pověření přestup sama vyřizuje. „V červnu jsme měli už 100 tisíc klientů, kteří tuto možnost od našeho startu využili,“ doplňuje Karasová. Právě největší retailové bance v zemi České spořitelně klesl počet lidí mezi lety 2012 a 2016 z 5,3 na 4,7 milionu. „Pokles počtu našich klientů je do jisté míry výrazem přirozených demografických trendů stárnutí populace. Zároveň samozřejmě platí, že stejně jako v případě ostatních velkých bank se počet našich klientů přirozeně snížil kvůli vstupu nových bank na trh v uplynulých pěti letech,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Nejsilnější bankovní trojku ještě doplňují ČSOB se zhruba 2,8 milionu a Komerční banka s 1,7 milionu klientů.

Tuzemské banky se i letos mohou pochlubit vysokou ziskovostí. Česká spořitelna a Komerční banka v pátek shodně oznámily, že za tři čtvrtletí vydělaly přes 11 miliard korun. Potěšily tak své zahraniční vlastníky, které za stejné období vykázali ztrátu. Komerční bance vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 5,5 procenta na 11,2 miliardy korun. Bez jednorázových příjmů za podíly ve společnosti Visa a ve zpracovateli karetních plateb Cataps v loňském roce a bez vlivu přecenění a prodeje budov centrály v letošním roce dosáhl zisk 10,3 miliardy Kč, a byl tak vyšší o 13,1 procenta. KB vzrostl za tři čtvrtletí meziročně i celkový hrubý objem úvěrů, a to o dvě procenta na 605,1 miliardy Kč. Finanční ředitel KB Jiří Šperl potvrdil záměr vyplatit za rok 2017 dividendu 60 procent z čistého zisku bez jednorázových položek. Za rok 2016 banka vyplácela dividendu 40 Kč na akcii před zdaněním. Hlavním majitelem banky je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. Té klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 15 % na 932 miliónů eur (24 mld. Kč). Kvůli sporům s úřady v USA banka zvýšila objem rezerv o 300 miliónů eur. Česká spořitelna vykázala za tři čtvrtletí čistý zisk 11,7 miliardy Kč. Za mírným meziročním poklesem o 1,8 % je hlavně loňský jednorázový výnos z prodeje akcií Visa Europe. Bez tohoto vlivu by se meziroční čistý zisk zvýšil o 8,7 procenta. Spořitelna zaznamenala výrazný růst klientských úvěrů. Nově poskytnuté hypotéky fyzickým osobám za prvních devět měsíců meziročně vzrostly o 12 procent na 45,3 mld. Kč. Mateřská skupina ČS, rakouská Erste Group, ohlásila, že jí za tři čtvrtletí klesl čistý zisk o 16,2 procenta na 987,6 miliónu eur (25,4 miliardy Kč).

www.e15.cz/archive/fpf/47/2017/2017-10-04/0?page=2 ...