Reforma penzí zase na obzoru, nebo permanentně probíhá?

/Dokončení zkrácené verze. Celý článek vyšel v PRÁVNÍM RÁDCI č. 4/2006/

Část III.

Na posílení zásluhovosti není velký prostor

Uvedený mezititulek je v podstatě totožný s tím, který je pod bodem 3.2.12 obsažen v části nazvané Závěry výkonného týmu – Závěry plynoucí z provedených analýz. Záměrně jsem si jej nechal na závěr oddílu zabývajícího se tímto materiálem. Umožní mi to totiž pohodlný přechod k nejaktuálnějším úpravám důchodového systému.

Ve zmíněném bodu se vcelku autoritativně prohlašuje, že jedním z poznatků získaných z analýz zadaných variant je skutečnost, že na posílení zásluhovosti státního důchodového systému není dostatečný prostor. Opatření zvyšující relativně důchod výše příjmovým jedincům by vedla k dramatickému růstu výdajů, a tudíž k prohloubení již tak silných tendencí k deficitům. Jako alternativní řešení se uvádí financovat relativní zvýšení náhradového poměru výšepříjmových osob snížením redistribuce uvnitř důchodového systému, tedy přijmout taková opatření, která relativně sníží výši nově přiznaných důchodů pro podprůměrně příjmové osoby.

Ponechejme předchozí odstavec bez komentáře a pojďme se věnovat valorizaci a parametrickým úpravám důchodů od ledna 2006, což jsou témata, která jsou ve Zprávě, jak dosud patrno, hodně frekventovaná.

Úprava částek pro stanovení výpočtového základu

Zákon o důchodovém pojištění ukládá vládě v § 17 odst. 2 a 4 stanovit výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za příslušné roky. V daném kontextu se to uvádí spíše pro pořádek, významnější je v tomto směru ustanovení § 107 odst. 2 téhož zákona, podle něhož může vláda zvýšit nařízením částky stanovené v § 15 (redukční hranice), přičemž zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna. Pro rok 2006 byla provedena úprava uvedených parametrů nařízením vlády číslo 414/2005 Sb. takto:

všeobecný vyměřovací základ	17 882 Kč
přepočítací koeficient	1,0532
první redukční hranice	9 100 Kč
druhá redukční hranice	21 800 Kč

Jak již z odstavce před tabulkou vyplývá, úprava těchto hranic je fakultativní, neexistuje tudíž zákonná povinnost k jejich úpravě a v praxi tak může jít o nezanedbatelný regulační nástroj. Pokud by například nedošlo pro letošní rok k žádné úpravě, byly by přiznávané důchody nižší než v roce 2005

Jestliže dikce zákona nemá v podstatě žádný vliv na nutnost změn, tak nelze opomenout zmínit Úmluvu mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách. Podle její ratifikované části je třeba dodržet, aby podíl výše nově přiznávaného důchodu (pojištěnec s 30 lety pojištění a mzdou kvalifikovaného dělníka) ke mzdě v roce předcházejícím roku odchodu do důchodu činil aspoň 45 %. Tuto podmínku úprava splňuje.

Nyní můžeme uvést dlouhodobější pohled na tento institut z více úhlů.

Redukční hranice
A	B	C	D	E	F	G	H
1996	5000	10000	5000
1997	5600	11200	5600	600	112	1200	112
1998	5900	11800	5900	300	105,4	600	105,4
1999	6100	13000	6900	200	103,4	1200	110,2
2000	6300	14200	7900	200	103,3	1200	109,2
2001	6600	15300	8700	300	104,8	1100	107,7
2002	7100	16800	9700	500	107,6	1500	109,8
2003	7400	17900	10500	300	104,2	1100	106,5
2004	7500	19200	11700	100	101,4	1300	107,3
2005	8400	20500	12100	900	112	1300	106,8
2006	9100	21800	12700	700	108,3	1300	106,3
	182	218	254

A rok

B první redukční hranice

C druhá redukční hranice

D nominální rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí

E první redukční hranice - nominální rozdíl od předcházejícího roku

F první redukční hranice - procentuální rozdíl od předcházejícího roku

G druhá redukční hranice - nominální rozdíl od předcházejícího roku

H druhá redukční hranice - procentuální rozdíl od předcházejícího roku

Pokud příkladmo vyjdeme z osobního vyměřovacího základu 21800 Kč u důchodu přiznávaného v letošním roce, zjistíme, že výpočtový základ činí 12910 Kč, zatímco u pojištěnce s výpočtovým základem třeba 10000 Kč činí 9370 Kč. Rozdíl 12700 Kč se náhle zredukoval na 3330. Při 40 letech pojištěných dob pak procentní výměra důchodu bude v prvním případě 7746 Kč, ve druhém 5622 Kč. Rozdíl již je „pouhých“ 2124 Kč, což odráží téměř třináctitisícovou diferenci v „průměrné mzdě“.

V globálním měřítku je nejvýmluvnější srovnání právě s průměrnou mzdou. Zde se podíl první redukční hranice neustále snižuje, od roku 1996 o 7,5 % na 44,2 % v roce 2005. Naproti tomu se podíl druhé redukční hranice na průměrné mzdě zvedl ze 103,3 % v roce 1996 na 108 % v roce 2005, tedy o 4,6 %.

Valorizace

Podle vládního nařízení číslo 415/2005 Sb. se důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2005 tak, že základní výměra důchodu se zvyšuje o 70 Kč měsíčně a procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Pokud byly uvedené typy dávek přiznány po 31.12.1995, zvyšuje se jejich procentní výměra jen o 4 %.

Procentní výměry pozůstalostních důchodů se ovšem nezvyšují, jestliže byly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle uvedeného nařízení. Zvýšení základní výměry činí 70 Kč u obou skupin.

Opět se tedy vracíme k dělení poživatelů dávek na starodůchodce a novodůchodce. Od tohoto rozdělení se čas od času upouští a pak se zase k němu vrací.

Následuje dlouhodobější srovnání, tentokrát za osm posledních let:

Od kdy	ZV	PVS	PVO	NP
VII.1998	1310	9%	5%	45,9
VIII1999	1310	7,5%	5%	45,2
XII.2000	1310	9%	5%	44,2
XII.2001	1310	11%	8%	43,4
I.2001	1310	4%	3,80%	43,5
I.2004	1310	2,5%		42,2
I.2005	1400	5,4%		40,6
I.2006	1470	6%	4%	40,7

ZV základní výměra

PVS zvýšení procentních výměr starodůchodců

PVO zvýšení procentních výměr ostatních poživatelů

NP poměr výše průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě

Poslední dvě kapitolky jsou dobrým příkladem změn důchodového systému, ať již jde o valorizační mechanismy, tak parametrické úpravy. V oblasti zvyšování důchodů se názorně promítají politické zájmy. Jestliže třeba v předcházejících dvou letech byla valorizace prováděna na úrovni zákonného minima, tak tentokrát byl verdikt ministra práce a sociálních věcí docela štědrý. Můžeme jen spekulovat o pohnutkách altruistických, ale stejně tak i politických. Jsme přece v roce, kdy se konají volby do Poslanecké sněmovny.

S ohledem na závěry Výkonného týmu expertů je pak ovšem málo pochopitelné, že ministr rozhodl o dalším zvýšení základní výměry, o opatření, které směřuje k nivelizaci systému (v intencích varianty ODS) a je v přímém rozporu s principem zásluhovosti, kteroužto ve své variantě, alespoň verbálně či ideově, ČSSD posilovala. Zvýšením základní výměry se totiž, vyjádřeno procentními body, relativně zlepší pozice poživatelů nižších důchodců, jakož i poživatelů dávek, které jsou nižší již z definice. Důchodů, které již beztak, v souladu s názorem expertního týmu, zatěžují systém.

Rekapitulace

Ukončením činnosti týmu pro důchodovou reformu se nezměnilo vůbec nic. Valorizace a parametrické úpravy se provádějí ve starém duchu a politické strany k sobě nenašly lepší cestu. Protože jedním z doporučení Výkonného týmu je provedení dalších šetření, analýz a výpočtů, lze důvodně předpokládat, že přijdou další souhrnné zprávy. Z té poslední si můžeme vybrat mnohé, ale po nedávných zkušenostech nemůžeme tušit, co si vybere nevyzpytatelná politická reprezentace. Osobně bych viděl ohnisko zájmu nejbližších dílčích „reforem“ zaměřené na parametrické změny, především věkovou hranici. Upřímně řečeno, tento proces již stejně probíhá.

/Konec/

Další komentáře na: http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm, "konzervativním" webu, který od založení nemění image. V rubrice KUCHAŘKA nový recept na grilovanou kachnu, odtud pak linky na hodnocení vína, piva, destilátů, masa, sýrů a delikates vůbec (GURMÁN).