Atlantik FT - ANALÝZA: Co a jak chce nová vláda privatizovat

Privatizační politika nové vlády - prohlášení ministrů Jahna, Sobotky a Šimonovského

Na tiskové konferenci dnes vicepremiér Jahn řekl, že nová vláda bude zvažovat privatizaci čtyř společností – Českého Telecomu, ČEZ, České správy letišť a Severočeských dolů. Privatizaci dnes komentoval také ministr financí Sobotka a minulý týden ministr dopravy Šimonovský. Podle vyjádření Jahna a Sobotky je podle našeho názoru poměrně jasná privatizace dvou společností – konkrétně Českého Telecomu (ČTel) a Severočeských dolů (SČ doly). K těmto dvěma firmám můžeme přiřadit také OKD, kde očekáváme krátce po vyslovení důvěry nové vládě prodej minoritního 46% podílu do rukou majoritního vlastníka Karbon Invest. Naopak velmi nepřehledná je zatím situace ohledně 16% podílu v ČEZ a České správě letišť (ČSL), kde se názory jednotlivých ministrů značně liší. Konečnému rozhodnutí ohledně ČEZ a ČSL tak bude předcházet ještě mnoho diskusí, které budou dokládat konečné rozhodnutí.

Předpokládáme, že privatizace 51% podílu v Českém Telecomu začne na podzim tohoto roku. Vláda se nejdříve musí na základě doporučení privatizačního poradce (konsorcium CSFB a ČS) rozhodnout o způsobu privatizace. Předpokládáme, že s ohledem na výnos se rozhodne pro prodej formou výběrového řízení. V případě Severočeských dolů se nyní podle vyjádření zainteresovaných ministerstev jeví jako nejpravděpodobnější prodej firmě vytvořené ČEZ a Appian Group, který (prodej) by mohl vést k úzké spolupráci Mostecké uhelné a Severočeských dolů. Pouze připomínáme, že ČEZ byl z původního tendru vyřazen a generální ředitel Míl odvolán (protože zařadil ČEZ do tendru navzdory odporu vlády).

V případě ČEZ a ČSL se vyjádření a stanoviska liší. Vicepremiér Jahn stejně jako ministr hospodářství Urban jsou proti prodeji 16% podílu v ČEZ (přes kapitálový trh). Důvodem je cíl vlády vybudovat z ČEZ silného regionálního hráče cestou akvizic (např. Slovenské elektrárny, distributoři v Polsku a balkánských zemích). Podle Jahna se většina vlády domnívá, že k dosažení tohoto cíle musí stát kontrolovat 67% akcií. Podle našeho názoru není pro efektivní kontrolu společnosti ani pro zajištění regionální expanze nutné kontrolovat 67% majoritu, protože akcie by byly při prodeji přes trh rozděleny mezi velké množství investorů. Například polský stát kontroluje ve společnosti PKN Orlen pouze 28% akcií, což mu však nebrání v tom rozhodovat o strategii společnosti (např. akvizice v zahraničí) nebo obsazení statutárních orgánů. Naopak ministr Sobotka dnes řekl, že výnos z prodeje 16% akcií ČEZ by měl být použit na financování penzijní reformy, i když k prodeji nemusí dojít v tomto volebním období. Podle našich analýz by stát mohl získat prodejem 16% podílu v ČEZ přes akciový trh 15-17 miliard korun (2% plánovaných rozpočtových příjmů na rok 2004).

Liší se také vyjádření týkající se Česká správa letišť, s.p.. Podle Šimonovského vláda nehledá strategického partnera, ale zvažuje prodej menšinového podílu přes akciový trh, který (prodej) připadá v úvahu v horizontu 12 až 18 měsíců. Naopak Jahn dnes prohlásil, že ČSL potřebuje někoho, kdo zná tento obor a bude schopen dokončit druhý terminál a přitáhnout zakázky na opravy a údržbu letadel. Podle našeho názoru jdou úvahy ministra Šimonovského správným směrem. Ruzyňské letiště se velmi rychle rozrůstá co do počtu odbavených cestujících. Proto je ve výstavbě nový terminál za 9 miliard korun, který je financován bankovními úvěry. Zvýšené zadlužení omezuje možnost financovat další rozvoj formou úvěrů, zatímco emise nových akcií je alternativou (zohledněním 9 mld. úvěru by se zadlužení společnosti zvýšilo z hodnot roku 2003 na odhadovaných 0,45 (dluh/vlastní jmění) a 0,29 (dluh/aktiva)).

Úspěšné IPO Zentivy prokázalo, že akciový trh je místem, kde lze získat finanční prostředky, které mohou sloužit na snížení závislosti firem na bankovních úvěrech (akcionáři a společnost získali prodejem stávajících a nových akcií celkem 5 miliard korun). Český stát může s ohledem na současný silný zájem investorů o středoevropský region použít stejný postup v případě 16% akcií ČEZ a menšinových podílů v ČSL, České poště, ČSA nebo ČEPS. Polská a maďarská vláda (stejně jako další vyspělé země) používají částečnou (nebo postupnou) privatizaci přes kapitálový trh jako standardní metodu. Zároveň je prodej akcií přes kapitálový trh způsobem, jak si stát může uchovat kontrolu nad společností a zároveň získat privatizační výnos.

Dalším silným argumentem pro privatizaci přes kapitálový trh je nutnost změny penzijního systému, ke kterému jednou dojde bez ohledu na současný odpor sociální demokracie. V novém systému budou hrát důležitou roli penzijní fondy, které všude ve světě investují část prostředků do akcií. Pokud nebude na domácím trhu dostatek investičních příležitostí, budou fondy nuceny peníze českých občanů investovat mimo jiné do akcií zahraničních společností. Čeští občané tak prostřednictvím investic penzijních fondů budou paradoxně podporovat rozvoj zahraničních společností, zatímco domácí projekty se budou muset spolehnout na vlastní zdroje nebo bankovní úvěry.