Důvěra v ekonomiku eurozóny se zlepšuje (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech bude v tomto týdnu pozornost směřovat na cenový index PCE. Ten zřejmě za únor ukáže relativně silný meziměsíční růst. Pro to, aby americká centrální banka v červnu snížila úrokové sazby, tak bude klíčový vývoj březnové a dubnové inflace. Ta by měla dle našich očekávání zpomalit, míra nejistoty ohledně načasování uvolňování měnové politiky však zůstává značná. V eurozóně tento týden uvidíme další mírně oživení peněžní zásoby M3, lepší náladu spotřebitelů i větší důvěru v tamní ekonomiku. Výsledky březnového konjukturálního průzkumu budou zveřejněny i na domácí půdě. Zpřesněný odhad HDP zá čtvrtý kvartál loňského roku pravděpodobně velkou revizi nepřinese. Zajímavý bude nicméně pohled na vývoj úspor domácností a ziskových marží firem.

Americký PCE ukáže na poměrně silný cenový růst

Americký cenový index PCE podle našeho odhadu v únoru meziměsíčně stoupl o výrazných 0,3 %, a to jak ve své jádrové složce, tak i celkově. Vyvozujeme tak na základě již zveřejněného vývoje spotřebitelské inflace a cen průmyslových výrobců. Příčinou nárůstu by měly být především vyšší finanční náklady a mírně vyšší náklady na zdravotní péči. Vývoj ostatních položek očekáváme v souladu s vývojem spotřebitelské inflace. Únorový PCE index tak ke zvýšení pravděpodobnosti červnového snížení úrokových sazeb zřejmě nepovede. To si slibujeme až od březnové a dubnové inflace, která by měla ukázat, že inflace se začíná blížit cíli Fedu. Ukazatel PCE bude zveřejněn nicméně až v pátek, kdy kvůli velikonočním svátkům bude mnoho finančních trhů zavřených. Z dalších dat budou zveřejněny objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Ty jsou velmi volatilní v důsledku nákupů letadel. Zde po výrazném lednovém propadu očekáváme meziměsíční korekci (2,6 %).

V eurozóně tento týden očekáváme další oživení agregátu M3 a tempa poskytování úvěrů (0,4 % resp. 0,6 % meziročně), a to díky vyšší poptávce po úvěrech na bydlení, úvěrech vládním institucím a nákupům čistých zahraničních aktiv. Dále odhadujeme, že konjunkturální průzkum Evropské komise vykáže za březen zlepšení, což naznačují minulý týden zveřejněné národní konjunkturální průzkumy. Vysvětlení pravděpodobně spočívá v oživení růstu reálného disponibilního důchodu domácností. Další vývoj na německém trhu práce zůstává nejistý. Působí na něho protichůdné síly – nepříznivý vývoj ve zpracovatelském průmyslu, zároveň ale zlepšující se situace ve službách. Míru nezaměstnanosti tak vidíme stabilní na úrovni 5,9 %.

V Česku bude v pondělí zveřejněn konjunkturální průzkum za březen. Jeho poslední dva výsledky ukázaly, že se mírně začínají rozevírat nůžky mezi důvěrou podnikatelů a spotřebitelů. Důvěra mezi podnikateli totiž v únoru již druhý měsíc v řadě poklesla, zatímco mezi spotřebiteli rostla. Třetí zpřesněný odhad HDP za Q4 již zřejmě žádné velké změny nepřinese. Zajímavý bude pohled na sektorové účty, především pak na vývoj ziskových marží firem a míry úspor domácností.

Minulý týden patřil centrálním bankám. K jednacímu stolu zasedl americký FED, japonská, britská a švýcarská centrální banka a v neposlední řadě i ta česká. Fed ponechal dle očekávání úrokové sazby beze změny na 5,25-5,50 %, jeho výstup nicméně trh vyhodnotil jako holubičí a dolar tak reagoval oslabením. Aktualizovaný medián výhledu úrokových sazeb i nadále implikoval trojí snížení úrokových sazeb v letošním roce, zároveň přinesl mírně vyšší úroveň dlouhodobých úrokových sazeb (místo 2,5 % to je nyní 2,6 %). Další kroky budou dle Jerome Powella závislé na vývoji dat. My první snížení sazeb očekáváme v červnu.

S uvolňováním měnových podmínek překvapivě minulý týden začala švýcarská centrální banka, která klíčovou úrokovou sazbu snížila o 25 bb na 1,5 %. Ta britská ji naopak ponechala beze změny. Avizovala nicméně, že uvolňování měnových podmínek je na spadnutí. Opačným směrem se vydala japonská centrální banka (BOJ), která zvýšila poprvé po 17 letech základní úrokovou sazbu, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta.

Z dat minulý týden negativně překvapily předstihové indikátory PMI z oblasti průmyslu, které se v eurozóně i v Německu v březnu opět výrazně zhoršily. Naopak německý IFO i ZEW index dopadly lépe, než finanční trhy očekávaly. Kurz eura se po zasedání americké centrální banky vyšvihl na úroveň 1,094 USD/EUR. Kvůli špatným datům z eurozóny, a naopak dobrým z USA o své zisky ale rychle přišel a v pátek se nacházel až na úrovni 1,081 USD/EUR.

Na domácí scéně bylo klíčovou událostí zasedání České národní banky. Ta opět snížila úrokové sazby o 50 bb. Na následné tiskové konferenci guvernér Michl opět zdůrazňoval proinflační rizika a nabádal k opatrnému přístupu ohledně dalšího snižování sazeb. Zároveň opět zmínil, že neutrální úroková sazba je podle něj zřejmě nad 3 %. Dodal, že zásadní roli v rozhodování na dalších zasedáních pravděpodobně nadále sehraje i kurz koruny. Obnovení jejího oslabování by podle slov guvernéra Michla totiž nebylo zcela konzistentní s udržením inflace na 2 % a pravděpodobně by si vyžádalo úpravu trajektorie snižování sazeb. Detailněji jsme se zasedání věnovali zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Mar24_CZ. Česká koruna po tiskové konferenci ČNB posílila o přibližně 0,3 % ke 25,20 CZK/EUR. Během čtvrteční seance ale o tyto zisky přišla a v pátek její kurz dokonce atakoval hladinu 25,40 CZK/EUR.