Sdělení o řízení klimatických rizik v zájmu ochrany lidí a prosperity (Otázky a odpovědi)

Sdělení o řízení klimatických rizik

Jaká jsou klimatická rizika, jimž EU čelí?

Věda je jasná a naši občané vidí a pociťují dopady změny klimatu již nyní. Jak potvrzují výsledky poslední konference smluvních stran UNFCCC COP28 v Dubaji, vlády se nyní zaměřují na přijetí opatření k minimalizaci změny teploty a přizpůsobení se nevyhnutelným dopadům. Dnešní sdělení spolu s evropským posouzením klimatických rizik k této práci přispívá.

Extrémní povětrnostní jevy na našem kontinentu v posledních letech vzrostly, neboť teploty nadále rostou. Rok 2023 byl nejteplejším rokem rekordní a v různých částech Evropy zasáhly velké bouře, povodně, sucha a lesní požáry. V roce 2022 bylo 60,000 až 70,000 předčasných úmrtí v Evropě připisováno rekordním letním vlnám veder.

Evropa bude čelit vyšším celkovým teplotám, riziku intenzivnějších a častějších vln veder, dlouhotrvajícím suchům, intenzivnějším srážkám, nižším průměrným rychlostem větru a menšímu počtu sněhů. Evropa se vytápává dvakrát rychleji než v celosvětovém měřítku a bude se muset naučit žít s klimatem, které je o tři stupně teplejší, a to i v nejlepším případě, kdy je globální oteplování omezeno na hranici 1,5 °C podle Pařížské dohody.

Evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA), které zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí, poskytuje nejnovější analýzu toho, jak budou měnící se teploty v Evropě ovlivňovat různé části našeho hospodářství a společnosti.

Identifikuje 36 klíčových rizik – rozdělených do pěti různých úrovní naléhavosti – a zaměřuje se na komplexní klimatická rizika, jako je kaskádová a složená rizika. Poskytuje tvůrcům politik důkazy o tom, jak mohou klimatická rizika ovlivnit odvětvové politiky. Hlavní aspekty zahrnují:

• Extrémní horko, sucho, požáry a další násilné povětrnostní jevy jsou umocněny změnou klimatu a budou častější a ničivější. Hlavní riziko pro naše společenské systémy, jako je zdraví, potraviny a materiálová a nehmotná aktiva, však nastane, pokud politická rozhodnutí náležitě nezohlední klimatická rizika.
• Několik klimatických rizik již dosáhlo kritické úrovně a mnoho dalších by mohlo do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně, pokud nebudou přijata rozhodná opatření.
• Ze zprávy vyplývá, že klimatická rizika mohou kaskádovat z jednoho systému nebo regionu do druhého a kombinovat se s neklimatickými faktory (např. roztříštěnost ekosystémů, znečištění, neudržitelné zemědělské postupy a hospodaření s vodou, způsoby využívání půdy a osídlení a sociální nerovnosti). Ukazuje rovněž, že tato rizika nejsou v současné době dobře pochopena, a proto jsou často podceňována. Rozsáhlá sucha by například mohla vést k nedostatku vody a potravin, narušení kritické infrastruktury a ohrožení finančních trhů a stability.
• Konzervativní odhad je takový, že zhoršující se dopady změny klimatu by mohly do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Kumulativní dodatečné snížení HDP pro EU jako celek by mohlo v období od roku 2031 do roku 2050 dosáhnout 2,4 bilionu EUR, pokud globální oteplování trvaleji překročí prahovou hodnotu 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou. Pokud jde o náklady spojené se specifickými povětrnostními extrémy, odhaduje se, že náklady na sucho činí 9 miliard EUR ročně a náklady na povodně činí od roku 1980 celkem více než 170 miliard EUR. V budoucnu by roční škody v Evropě způsobené pobřežními povodněmi mohly do roku 2100 překročit 1,6 bilionu EUR, přičemž pobřežním záplavám by každoročně čelilo 3,9 milionu EUR.
• Rozsah potenciálních škod rovněž může mít další dopady na konkurenceschopnost ekonomik a podniků, geopolitické prostředí (např. globální bezpečnost, zabezpečení, obchodní toky a hospodářskou stabilitu), pracovní sílu a prohlubování sociálních nerovností.

Souběžně se sdělením ze dne 12. března byla rovněž zveřejněna zpráva „Prevence a řízení rizika katastrof v Evropě“. Ukazuje, že rizika související se změnou klimatu jsou jednou z priorit programu řízení rizik katastrof v celé Evropě a že je třeba učinit více pro zohlednění dopadů souvisejících s klimatem při posuzování rizik katastrof.

Jak můžeme vybudovat kontinent odolný vůči změně klimatu?

Zatímco dopady na klima jsou již zde a rizika se budou i nadále zvyšovat, EU může tyto dopady účinně překonat. Za tímto účelem je nezbytné zvýšit odolnost společnosti a hospodářství EU a lépe se přizpůsobit klimatickým rizikům a připravit se na ně s cílem chránit občany, jejich živobytí, konkurenceschopnost našich průmyslových odvětví a zajistit naši budoucí prosperitu. Provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 probíhá dobře. Země EU zlepšují opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a učinily první kroky, včetně odolnosti zemí EU vůči změně klimatu do svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Zásadní význam má však větší úsilí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a budování odolnosti vůči změně klimatu.

Toto úsilí v oblasti odolnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně musí jít ruku v ruce s našimi stávajícími závazky v oblasti klimatu, které snižují emise a globální oteplování. EU přijímá opatření s ambiciózními právními předpisy a cíli s cílem snížit emise skleníkových plynů a stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

V reakci na evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA) navrhuje Komise ve svém sdělení o řízení klimatických rizik několik horizontálních opatření s cílem zajistit, aby rozhodovací procesy byly vhodné pro řešení klimatických rizik. Ty jsou rozděleny do čtyř kategorií: lepší správa, nástroje pro vlastníky rizik, využívání strukturálních politik a financování odolnosti vůči změně klimatu.

• Správa a řízení: Je nezbytné identifikovat vlastníky rizik na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Komise zajistí, aby procesy na úrovni EU lépe začleňovaly klimatická rizika, aniž by docházelo ke zdvojování úsilí, a vyzývá členské státy, aby ověřily, zda mají odpovídající kapacity pro řešení rizik. Komise rovněž prozkoumá, jak usnadnit a zefektivnit provádění požadavků na úrovni EU týkajících se klimatických rizik.
• Nástroje: Komise zlepší přístup k údajům, modelům a scénářům potřebným pro informované rozhodování, od systémů včasného varování až po dlouhodobé plánování. Komise bude i nadále podporovat budování kapacit, poskytovat pokyny a využívat stávající nástroje, jako je služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu nebo družicová služba systému Galileo pro nouzové varování. Sdělení zdůrazňuje význam správních kapacit a vysvětluje nástroje na pomoc celostátním, regionálním a místním správním orgánům při začleňování klimatických rizik do rozhodovacích procesů. Sdělení dále zdůrazňuje, že je důležité monitorovat dezinformace v oblasti klimatu a bojovat proti nim.
• Strukturální politiky: Komise vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich územní plánování a opatření na ochranu kritické infrastruktury odrážejí klimatická rizika. Komise bude rovněž usilovat o posílení mechanismů solidarity EU, aby lépe motivovaly k předvídání rizik.
• Financování odolnosti vůči změně klimatu: Komise zajistí, aby odolnost vůči změně klimatu byla nedílnou součástí všech příslušných výdajů EU, a bude spolupracovat s finančním sektorem na lepší mobilizaci veřejných a soukromých investic. Komise vyzývá členské státy, aby při začleňování environmentální udržitelnosti jako kritéria do zadávání veřejných zakázek zvážily odolnost vůči změně klimatu, například prostřednictvím urychleného provádění příslušných ustanovení aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Komise svolá dočasnou reflexní skupinu pro mobilizaci financování odolnosti vůči změně klimatu. Reflexní skupina bude sdružovat klíčové průmyslové subjekty a zástupce veřejných a soukromých finančních institucí, aby se zamysleli nad tím, jak usnadnit financování odolnosti vůči změně klimatu.

V jakých odvětvových klastrech navrhuje Komise konkrétní opatření?

Jak ukazuje sdělení Komise a evropské posouzení klimatických rizik, klimatická rizika ohrožují všechny společenské systémy a oblasti politiky. Stejná nebezpečí mohou mít dopad na několik společenských funkcí. Některá řešení mohou řešit rizika v několika odvětvích. Důraz by měl být v každém případě kladen na systémové přístupy.

Komise ve svém sdělení předkládá řadu nových a stávajících klíčových opatření týkajících se vybraných klastrů s dopadem, konkrétně přírodních ekosystémů, zdraví, potravin, infrastruktury a zastavěného prostředí, hospodářství a vody.

• Přírodní ekosystémy: Komise bude i nadále prosazovat zdravé ekosystémy, které podporují společenské funkce, včetně prevence narušení lesů a ochrany mořských ekosystémů. Aby byla zachována a obnovena odolnost ekosystémů a služeb, které poskytují, bude třeba zachovat přibližně 30–50 % půdy, sladké vody a oceánů na Zemi. Komise bude společně s členskými státy pracovat na pokynech pro rozvoj krajiny odolné vůči změně klimatu, která může zmírnit dopady klimatických příležitostí.
• Voda: Rizika spojená s vodou se týkají všech hlavních odvětví, o nichž se sdělení pojednává. Voda hraje zásadní úlohu při zachování života a prosperity. Komise komplexně zhodnotí otázky týkající se vody, přičemž bude vycházet ze zjištění probíhajících hodnocení plánů povodí a zvládání povodňových rizik, jakož i z programů opatření pro mořské prostředí zavedených členskými státy, a na tomto základě zváží potřebu opatření.
• Zdraví: Změna klimatu má dopad na lidské zdraví, například úmrtí související s vlnou veder, vliv na nepřenosné nemoci a infekční nemoci citlivé na klima, jako je dengue. V souvislosti s probíhající prací Komise posílí středisko pro sledování klimatu a zdraví a zváží další opatření na ochranu pracovníků vystavených vysokému teplu.
• Potraviny: Potravinové zabezpečení je ovlivněno změnou klimatu v jejích čtyřech pilířích: dostupnost, přístup, využívání a stabilita. V rámci diskusí o zlepšení potravinového zabezpečení v EU bude Komise i nadále spolupracovat s členskými státy na tom, aby produkce potravin v EU obstála i v budoucnu. Bude nezbytné vytvořit možnosti pro adaptační opatření na úrovni zemědělských podniků nebo rybolovných činností s odpovídajícími podpůrnými opatřeními pro přechod na odolné zemědělství a rybolov a udržitelný příjem pro zemědělce.
• Infrastruktura a zastavěné prostředí: Aktiva infrastruktury jsou značně ohrožena povodněmi, požáry, vysokými teplotami a dalšími extrémními jevy. Komise bude usilovat o to, aby byly normy pro budovy a navrhování infrastruktury lépe vybaveny k řešení klimatických rizik a aby prosazovala lepší začlenění klimatických rizik do plánování dopravní a energetické infrastruktury, a to za podpory příslušných pokynů.
• Hospodářství: Každá katastrofa související se změnou klimatu bude dále zatěžovat hospodářství v důsledku ztráty produktivity a života, přímých škod, sníženého růstového potenciálu a tlaku na veřejné rozpočty. Komise bude pokračovat ve své práci na pomoci společnostem v EU, zejména malým a středním podnikům, lépe řídit klimatická rizika tím, že zajistí, aby se důkazy odrazily v různých procesech EU, včetně posuzování zranitelných míst v dodavatelských řetězcích. Probíhají rovněž práce na vypracování prognózy dopadů změny klimatu na udržitelnost dluhu.

Většina odvětvových politik EU má zavedeny postupy a přístupy k zohledňování klimatických rizik při tvorbě politik, rozhodování a provádění. Komise podnikne kroky k zajištění toho, aby se tento systém stal systematičtějším.

Jaké jsou potenciální náklady na tato klimatická rizika a jak můžeme chránit lidi a prosperitu?

Konzervativní odhad je takový, že zhoršující se dopady změny klimatu by mohly do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Zlepšení připravenosti a odolnosti vůči dopadům změny klimatu bude mít pozitivní vedlejší účinky a zlevní a usnadní dosahování dalších cílů. Například investice do budov odolných vůči změně klimatu, dopravy a energetického systému by mohly vytvořit významné obchodní příležitosti a v širším měřítku by mohly být přínosem pro evropské hospodářství, neboť by vytvářely vysoce kvalifikovaná pracovní místa a cenově dostupnou čistou energii. Územní a městské plánování odolné vůči změně klimatu a odolná krajina budou mít vedlejší přínosy pro zdravější životní prostředí a dobré životní podmínky Evropanů.

Investice do odolnosti od samého počátku projektu infrastruktury znamenají, že aktivum bude lépe schopno odolat extrémním povětrnostním podmínkám, aby se zabránilo ad hoc výdajům na rekonstrukci a obnovu. Každé euro potřebné k nápravě škod je euro, které není vynaloženo na produktivnější investice. Naopak každé euro vynaložené na prevenci a připravenost přinese prospěch všem, a to nad rámec počáteční investice^[1]. Rozhodnutí o plánování z dnešního dne musí vycházet z důkladného anticipačního posouzení rizik^[2].

Klimatická rizika, jimž Evropa čelí, nelze řešit izolovaně od jiných společenských výzev. Nejlepší a trvalá řešení jsou ta, která zajišťují více výhod. Důkazy obsažené ve zprávě agentury EUCRA poukazují na několik oblastí, v nichž mohou průřezová řešení pomoci odstranit překážky pro přizpůsobení se změně klimatu. Proto je zapotřebí systémový přístup.

Jak se sdělení Komise zabývá mezinárodními klimatickými riziky?

Ačkoli se zpráva EUCRA a sdělení Komise zaměřují na budování odolnosti vůči změně klimatu v Evropě, přizpůsobení se změně klimatu zůstává klíčovým tématem spolupráce s mezinárodními partnery. EU a členské státy nadále úzce spolupracují s partnerskými zeměmi, jak je stanoveno ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021.

Strategie EU Global Gateway, komplexní strategie EU v hodnotě 300 miliard eur, hospodářské a investiční plány pro jižní sousedství EU, Východní partnerství a západní Balkán mohou nabídnout nástroje ke zmírnění klimatických rizik na celosvětové úrovni.

EU bude rovněž nadále podporovat odolnost vůči změně klimatu a řízení klimatických rizik a přispívat k přizpůsobování se změně klimatu a předcházení konfliktům ve svých nástrojích diplomatické činnosti v oblasti klimatu, které využívají evropských zkušeností v rámci dvoustranných jednání (např. zelených aliancí a zelených partnerství) a na příslušných mnohostranných fórech OSN a dalších mnohostranných fórech (G7, G20, OECD, WEF, WTO).

Komise prozkoumá možnost uspořádat v roce 2025 mezinárodní sympozium o řízení globálních klimatických rizik, na němž se setkají zástupci vlád, finančníci a odborné organizace po celém světě.

Pro více informací

Tisková zpráva