Tisíce naštvaných zemědělců před Strakovou akademií, vyjádřilo svůj nesouhlas se zemědělskou politikou současné vlády

Jenom připomeneme, že první takové protestní shromáždění našich zemědělců před Strakovou akademií, jak se historicky říká sídlu Úřadu vlády ČR, se uskutečnilo již v lednu 2022, kdy prvním impulsem jejich protestu byla zásadní změna tzv. strategického plánu České republiky v zemědělství na léta 2023 až 2027, která ekonomicky poškozuje především střední zemědělské podniky, to je především ty, které nejvíce zásobují český trh svými potravinami.

Dva roky jednání zemědělců s vládou zatím nevedlo nikam!

Již po dva roky vedou představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR jednání s vládou a ministerstvem zemědělství o tom, že by se některé části strategického plánu měly změnit, aby ekonomicky negativně nedopadaly na ty, kteří živí naše občany. Jenže, jak se ukázalo, že velice intenzivní jednání z posledních dnů a týdnů nakonec, díky neústupnosti vlády, k ničemu nevedla. Proto se nelze divit, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, za podpory Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků a dalších zemědělských organizací, uspořádaly tuto protestní akci, jejíž celkový rozsah, oproti minulosti, nabyl značných rozměrů.

Takže, jak oznámili organizátoři demonstrace z improvizované tribuny na nákladním autě před Strakovou akademií, do Prahy přijelo zhruba 700 traktorů a demonstrace před Úřadem vlády ČR se zúčastnilo na 3,5 tisíce velmi rozhořčených produkčních zemědělců.

Naštvanost zemědělců se plně projevila!

Ostatně, tato velká naštvanost zemědělců, se ukázala například tím, že údajně dva rozhořčení zemědělci vysypali na ulici před Úřadem vlády ČR velkou hromádku hnoje, načež policie jedno z nich zadržela s tím, že bude obviněn a vyšetřován pro přestupek, jelikož tímto svým činem přerušil tramvajovou doprava, a to ještě před zahájením poledního protestu před Strakovou akademií.

Rovněž transparenty protestujících zemědělců daly najevo, co si o politice současné vlády myslí. Vyjádřili to přímo ve svých heslech na těchto transparentech: „Chceme rovné podmínky“, „České potraviny pro český národ“,„České potraviny jsou zárukou kvality a potravinové bezpečnosti“, „Neberte nám práci!“,„Zaměstnáváme lidi na venkově“, „Zemědělství je jen jedno“, „České zemědělství zhatí, politici naši zlatí“, „Stop likvidaci produkčních zemědělců“ a „Ekologii ano - ale rozumnou a reálnou“.

Planých řečí bylo dost, teď musí následovat činy!

Jako první z hlavních řečníků se ujal slova prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který poděkoval zemědělcům, že přišli protestovat proti zemědělské politice současné vlády. „Musíme ukázat vládě, že se nedáme. Protože toho bylo dost, dost bylo slibů, planých řečí. Teď musí, nějakým způsobem, následovat činy. A když jsme u těch slibů. Vláda nám slibovala, že nebude zvyšovat daně,“ prohlásil Jan Doležal. načež dodal, že vláda daně z majetku navýšila. Vzápětí na to, se ozval pískot a hluk protestujících zemědělců.

Jan Doležal dále upozornil na to, že „vláda říká, že nebude jednat pod tlakem, ale máme, my, jednat pod tlakem?“, otázal se demonstrujících zemědělců prezident Agrární komory ČR. Přičemž připomněl zvyšující se náklady pro zemědělce, snižující se ceny pro ně, a také dovozy komodit, které „na trh vůbec nepatří. Pojďme, máme toho dost!“, vykřikl opět směrem k protestujícím zemědělcům. Odpovědí mu byl pískot a zároveň i skandování rozhořčených zemědělců „Máme toho dost“.

Požadavky zemědělců: Jde o splnění dřívějších slibů vlády!

Poté Jan Doležal prohlásil, že vláda říká, že nemůže splnit pět bodů, které jí předložili zástupci Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a dalších zemědělských organizací. Načež dodal, že těchto pět bodů, bylo to nejmenší, o co mohli zemědělci vládu požádat. „Jde totiž pouze o splnění dřívějších slibů, a jde pouze o narovnání pořádku, který tady vláda, nebo případně Brusel, způsobily,“ konstatoval.

„Vláda říká, že nemůžeme vyhrát 5 : 0, ale já říkám, že musíme vyhrát, ve druhém poločase 5 : 0, protože v tom prvním poločase jsme prohráli. Jestli chceme dosáhnout prodloužení a hrát o existenci, musíme vyhrát 5 : 0,“ prohlásil Jan Doležal.

Poté upozornil, že vláda bude podporovat malé a střední podniky. Připomněl, že to bylo součástí programového prohlášení vlády. Opět dodal, že jsou to jen sliby, které nikdo nenaplňuje. Načež uvedl, že to byl například slib o snížení sociálního pojištění a dále zvýšení podpory zaměstnanosti na venkově, což mělo být uskutečněno v roce 2023, což se, nejen, že nestalo, ale zemědělcům vláda, 2,5 miliardy korun z plánované podpory, odebrala.

Neprotestují kvůli dotacím, chtějí se živit vlastní prací

Jan Doležal v další části svého vystoupení uvedl, že zemědělci neprotestují kvůli dotacím, čímž mínil názor, který je v našich médiích hojně citován, ale že zemědělci se chtějí živit především svojí vlastní prací. Tedy, aby se zemědělci mohli živit tím, co vyprodukují, a co prodají na trhu za férových podmínek. „Máme rovné podmínky?“, zeptal se demonstrujících zemědělců. „Ne!“, zněla jasná odpověď demonstrantů! „Proto jsme tady!“, zdůraznil.

Poté se věnoval problematice dovozu ukrajinského obilí, které místo, aby směřovalo do Afriky, kam bylo původně určeno, je expedováno do některých zemí EU. Načež podotkl, že do EU je rovněž dováženo i ruské obilí, což odmítá, aby bylo přiváženo do Evropy. Načež k ukrajinskému obilí dodal, že ho nevlastní tamější ukrajinští rolníci, ale nadnárodní korporace, pro které jde o zisk z jeho dovozu a prodeje do evropských zemí. Zároveň zdůraznil, že nechce, aby takto dopadli i čeští zemědělci. „Nedopusťme, ab se z České republiky stala Ukrajina,“ prohlásil.

„Já chci, aby český chléb byl z české pšenice,“ dodal. Současně konstatoval, že české zemědělce je nutné podporovat, protože u nás platí daně, a to na rozdíl od nadnárodních korporací.

Původní sliby ministra Jurečky z června 2022 šly do ztracena!

„Ještě jednou ahoj. Díky, že jste přišli. Jste skvělí. Dorazili,“ řekl úvodem svého vystoupení Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

„Vláda to tady říká, že nebude jednat pod tlakem,“ pokračoval. „Pojďme si říci, kdo je pod tím tlakem. Pan ministr Jurečka nám slíbil, nebudeme krátit národní dotace. To je 5 miliard korun. Kolik máme dnes na národních dotacích? Dvě a půl miliardy. To není pět miliard,“ připomněl protestujícím zemědělcům situaci kolem dotací.

„Pan ministr Jurečka slíbil, že zavede podporu zaměstnanosti na venkově od roku 2023. Rok a čtvrt jsme ji připravovali. Poslali jsme ji do Bruselu, aby nám ji schválil. A teď se dozvídáme, že pan ministr Stanjura říká, že s tím nikdy nesouhlasil. Tak, co se to s námi hraje za hry?“, prohlásil Martin Pýcha.

„Tady v budově jsme seděli s panem premiérem a bavili jsme se o změně strategického plánu (pro Českou republiku v zemědělství na léta 2023 až 2027 – pozn. red.), pan premiér nám slíbil, pokud bude mít strategický plán negativní dopady na zemědělce, tak ho změníme. A co jsme slyšeli od vlády teď? Strategický plán se nebude měnit! Ten slib nebyl splněn,“ prohlásil dále Martin Pýcha.

Pod tlakem není vláda, ale zemědělci

Zároveň, svými slovy, zopakoval, co již řekl Jan Doležal, to je o situaci s dovozem ukrajinského a ruského obilí do zemí EU přes tzv. koridory solidarity obilí a další komodity. Připomněl, že když s díky tomu propadly ceny komodit, tak některé středoevropské země zavedly embargo na dovoz ukrajinského obilí, zatímco česká vláda nikoliv.

Ale udělala řadu jiných, negativních rozhodnutí, například zvýšila daň z příjmů pro zemědělce, zvýšila odbody na sociální pojištění.

Připomněl, že vláda slibuje, že nebude podporovat byrokracii, což však, podle něho, nečiní. „To je jednání pod tlakem?“, položil řečnickou otázku. Zároveň upozornil, že zástupci zemědělců stále jednali s vládou o možnostech pomoci českým produkčním zemědělcům. Zdůraznil, že vláda stále předhazuje zemědělcům dotace, ale zemědělci nechtějí dotace, jako takové. Protože tímto má vláda a úřednici, díky nim, moc nad zemědělci, kdy rozhodují o tom, zda zemědělci jsou schopní ekonomicky přežít do dalších let. Znovu zdůraznil, že zemědělci chtějí slušné podmínky pro svoji práci. „Za poctivou a slušnou práci, dostat normálně a slušně zaplaceno,“ řekl dále Martin Pýcha.

Poté se zmínil o vysypání hnoje před Úřadem vlády ČR. Řekl, že to udělali lidé, kteří pracují v zemědělství nejen v pracovní době, ale i o svátcích, od rána do večera, a jsou z této celkové situace v zemědělství přímo frustrováni. Dodal k tomu, že ze strany organizátorů demonstrace zemědělců toto plánováno nebylo, ale naznačil, že to nejspíše udělali zemědělci, kteří v Praze demonstrovali již 19. února, a přitom tehdy vyjadřovali radikálnější názory na to, jak by se měla situace v zemědělství řešit.

Ministr Výborný obhajoval svůj postup, ale příliš neuspěl

Poté se slova ujal i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který se, v průběhu diskuse s jednotlivými hloučky demonstrujících zemědělců, propracoval až k podiu, kdy mu organizátoři, logicky, umožnili promluvit k protestujícím zemědělcům. V první řadě, řekl, že ho tento protest zemědělců zklamal v tom smyslu, že již bylo připraveno podepsání memoranda, za účasti premiéra, s tím, že by vládní koalice akceptovala požadavky zemědělců, až na dva případy, což se týkalo zdanění dotací a vrácení zdanění půdy a majetku na úroveň před přijetím konsolidačního balíčku. Takže, díky protestu zemědělců, z tohoto podpisu memoranda přirozeně sešlo. Znovu zopakoval, že nebude jednat pod tlakem. Současně však dodal, že je připraven k dalšímu jednání.

V rámci toho, jak zemědělcům on osobně, pomáhá, řekl, že vláda přidala zemědělcům 550 milionů korun z národních dotací. Dohodnuty byl dvě miliardy korun pro letošní rok a počítá se se dvěma miliardami pro rok příští, dodal.

Jan Doležal mu v některých pasážích jeho vystoupení kontroval s tím, že zemědělci požadovali splnění všech pěti jejich požadavků. Hlavně šlo o to, že zemědělci slyšeli ze strany vlád hodně slibů, ale vláda je prakticky nedodržela. To se například týká i slibu oněch dvou miliard korun, které zpochybnil sám premiér, když řekl, že by, kvůli tomuto protestu zemědělců, mohly jít na něco jiného, potřebnějšího.

Pokud jde o reakci demonstrujících zemědělců, ti převážně vyjadřovali svůj nesouhlas jeho tvrzením, jak vláda, ale i on osobně, zemědělcům pomáhají. Přerušovali jeho slova často svými výkřiky nesouhlasu.

Další řečníci z řad zemědělců vyjádřili své názory a postřehy

K demonstrujícím zemědělcům také promluvil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, který rovněž podpořil požadavky zemědělců s tím, že české zemědělství se ocitá ve velmi složité situaci.

Vystoupil také Jiří Milek, předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, generální ředitel podniku Úsovsko. Který byl ministrem zemědělství za vlády hnutí ANO. Jiří Milek, mimo jiné, řekl, že „pokud se nepomůže středním a velkým (zemědělským podnikům - pozn. red.), za pár let tady už nebudou.“

Na pódiu se také objevil i Jaroslav Lád, předseda ZD Ostaš, jedna z hlavních tváří prvního pražského protestu 19. února. „Co je náš největší problém? Máme plné sýpky neprodaného obilí, už tam jsou mnohdy brouci a za chvíli máme žně,“ říká. Zároveň dodal, že se mu líbí, že se zemědělci touto akcí sjednotili, protože se k tomu přidaly i ostatní zemědělské organizace, a současně, že se této protestní akce zúčastnili i ti zemědělci, kteří protestovali již 19. února v Praze.

Před zemědělci vystoupili na pódiu i někteří další řečníci z řad majitelů a šéfů svých zemědělských firem, kteří protestujícím farmářům sdělili své vnitřní pocity, jak oni, ve své praxi, u jejich podniků, které řídí, vidí negativní dopady zemědělské politiky současné vlády, potažmo i Green Dealu nadiktovaného z Bruselu.

Po skončení demonstrace zemědělců před Úřadem vlády ČR, cca pár minut před půl druhou odpoledne, se přítomní zemědělci rozjeli do svých domovů. Zatímco traktory se vydali po svých trasách do příslušných obcí, kde na polích odvádějí tolik potřebnou práci.

Ještě však musíme k tomu dodat, že během těchto vystoupení několikráte zaznělo, že zemědělci budou ve svých protestech i nadále pokračovat, a to do doby, než je vláda vyslyší a akceptuje všechny jejich požadavky. Takže, podle Jan Doležala, další protest má být 21. března, kdy jedná Rada EU, za účasti nejvyšších představitelů členských zemí EU, a na programu je, mimo jiné, i otázka řešení bezcelního dovozu ukrajinského obilí. Takže, podle něho, je na tahu vláda. Jak ona se rozhodne, tak se rozhodnou i zemědělci.