Koruna se po celý týden držela v úzkém pásmu (Komentář)

Tuzemské reálné mzdy v závěrečném čtvrtletí minulého roku dále rostly, stále ale velmi pozvolně. Jejich nárůst, který je příslibem pro postupné oživování spotřeby domácností tak trvá již třičtvrtě roku. V porovnání se závěrem roku 2022 sice byla v Q4 23 kupní síla mezd stále nižší o 1,2 %, mezičtvrtletně se však po růstu o 0,2 % v Q3 23 zvýšila o 0,4 %. Na finančních trzích tyto statistiky viditelnou reakci nevyvolaly, jelikož zhruba odpovídaly tržnímu konsenzu i únorové prognóze ČNB. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/Wages_4q23_CZ.

První snížení sazeb ECB by mohlo přijít v červnu. ECB na čtvrtečním zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nová prognóza přináší nižší výhled inflace v letošním (z 2,7 % na 2,3 %) i příštím roce (z 2,1 % na 2,0 %). Zčásti je ale za přehodnocením této prognózy pokles cen energií. Fundamentální inflační tlaky z trhu práce zůstávají na výhledu stále poměrně robustní, když ECB opět zvýšila odhad růstu jednotkových mzdových nákladů pro letošní rok (o 0,3 pb na 4,4 %). Před snížením úrokových sazeb si podle prezidentky Lagardeové chce centrální banka počkat na více příznivých (dezinflačních) dat. V souvislosti s tím uvedla, že na dubnovém zasedání zřejmě nebude informační množina výrazně širší než je nyní. Naznačeno ale bylo, že potřebná data by mohla mít ECB k dispozici v červnu, kdy by podle nás i trhu mohl být zahájen cyklus snižování měnověpolitických sazeb ECB „cutem“ o 25 bb.

Únorový NFP report naznačil mírné ochlazování trhu práce v USA. Přestože samotný údaj počtu nových pracovních míst za únor překvapil pozitivně (275 tis. oproti očekávaným 200 tis.), leden byl naopak revidován výrazně směrem dolů z původních 353 tis na 229 tis. Meziměsíční růst výdělků navíc zpomalil z 0,5 % na 0,1 %. Míra nezaměstnanosti současně vzrostla na 3,9 %, tedy nejvýše za dva roky, čímž o dvě desetiny překonala tržní konsenzus. Holubičí vyznění mělo z pohledu finančních trhů i čtvrteční vystoupení šéfa Fedu J. Powella před americkým Senátem, kde uvedl, že bude chtít před úpravou sazeb více důkazů o tom, že inflace míří udržitelně ke 2 %. Zároveň však připustil, že získání potřebné míry důvěry k zahájení snižování úrokových sazeb „není daleko“. Dolar k euru v mezitýdenním srovnání v pátek ztrácel přes 1 %, když se obchodoval kolem 1,095 USD/EUR.

Koruna se po většinu týdne držela v pásmu 25,30-25,40 CZK/EUR. Tam se stabilizovala již před zhruba dvěma týdny. Její předchozí oslabení přitom podle nás souviselo primárně se zužováním diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb s kratší splatností, které se od té doby zastavilo. V závěru týdne koruna testovala hladinu 25,30 CZK/EUR, což patně souviselo s mírným oslabením amerického po zveřejnění statistik z tamního trhu práce. Lehké posílení dnes zaznamenaly i ostatní měny středoevropského regionu. Náš aktuální výhled popisujeme ve speciálním reportu zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.