Příjmy a životní podmínky domácností 2023 – Liberecký kraj, průměrný čistý peněžní příjem v roce 2022 na osobu v domácnosti 242 829 Kč, mezi kraji byl 4. nejnižší

Podle výsledků šetření Životní podmínky 2023 činil v Libereckém kraji v roce 2022 průměrný čistý peněžní příjem na osobu v domácnosti 242 829 Kč, mezi kraji byl 4. nejnižší. Oproti roku 2022 vzrostl podíl domácností, které se svými příjmy obtížně vycházely. Náklady na bydlení v regionu byly 2. nejvyšší a meziročně zaznamenaly nárůst o 22,9 %. Nejvíce vzrostly náklady na plyn.

V roce 2023 v Libereckém kraji hospodařilo 183 537 domácností, což představuje 4,0 % celorepublikového úhrnu 4 545 489 domácností. Na jednu domácnost v průměru připadlo 2,37 osob, tj. 1,09 pracujících, 0,59 nepracujících důchodců, 0,55 vyživovaných dětí, 0,08 ostatních členů a 0,06 nezaměstnaných.

Hrubé peněžní příjmy domácností na osobu v roce 2022 vzrostly na 275 150 Kč, tedy meziročně o 15 384 Kč (5,9 %). V porovnání s celorepublikovým průměrem jsou o 22 927 Kč nižší. Struktura hrubého ročního příjmu se v regionu dlouhodobě v zásadě příliš nemění – z 60,0 % jej tvořily příjmy ze závislé činnosti (meziročně +0,6 p. b.), 23,8 % představovaly sociální příjmy (+1,1 p. b.), 13,4 % příjmy z podnikání (-1,9 p. b.) a zbývajících 2,8 % připadlo na ostatní příjmy (+0,2 p. b.). V porovnání se strukturou hrubého ročního příjmu v České republice se však struktura příjmu v kraji lišila především u příjmů ze závislé činnosti, když jejich podíl byl v Libereckém kraji o 1,5 p. b. nižší než republikový průměr. Naopak vyšší podíl vykázaly v regionu sociální příjmy (o 2,2 p. b).

Průměrné čisté peněžní příjmy domácností (bez naturálních požitků) v kraji se v roce 2022 meziročně zvýšily o 15 095 Kč (+6,6 %) na 242 829 Kč na osobu. V porovnání s Českou republikou (259 850 Kč) byly nižší o 17 021 Kč. Celkové čisté příjmy (včetně naturálních) pak zaznamenaly meziroční nárůst o 13 401 Kč (+5,6 %) na 251 933 Kč na osobu a představovaly 93,6 % celorepublikového úhrnu (269 178 Kč).

V rámci mezikrajského srovnání byly hrubé i čisté peněžní příjmy domácností v Libereckém kraji 4. nejnižší, celkové čisté příjmy pak 5. nejnižší. Nejvyšší částky u těchto ukazatelů byly vykázány v hlavním městě Praze (401 704 Kč hrubé peněžní příjmy, 340 742 Kč čisté peněžní příjmy a 352 521 Kč celkové čisté příjmy). Naopak nejnižší příjmy byly zjištěny v Olomouckém kraji (259 979 Kč hrubé, 230 410 Kč čisté a 239 218 Kč celkové čisté).

Podle velikosti čistého měsíčního příjmu na osobu pobíralo nejvíce domácností v Libereckém kraji částku v rozmezí od 20 001 do 30 000 Kč (33,2 % domácností), s nepatrným odstupem následovaly domácnosti s částkou 15 001 až 20 000 Kč (33,0 %). Nejnižší příjmy do 6 000 Kč nevykázala žádná z domácností, 6 001 až 8 000 Kč pak pobíralo 0,6 % domácností. Do kategorie nad 50 tis. Kč na osobu se zařadilo 1,8 % domácností v kraji. Domácnosti s příjmy 20 001 až 30 000 Kč na osobu byly nejčastěji zastoupeny také ve většině krajů, výjimkou byl kraj Jihočeský, Zlínský a Královéhradecký, kde stále převažovaly domácnosti pobírající 15 001 až 20 000 Kč.

Nejvyšší podíl domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu byl zjištěn v Moravskoslezském kraji (11,6 %). Opačně tomu bylo v hlavním městě Praze (4,6 %). Liberecký kraj se s podílem 7,6 % (meziročně o 0,9 p. b. méně) v tomto hodnocení umístil na 6. pozici.

Meziroční nárůst podílu domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu zaznamenalo 6 krajů – nejvyšší přírůstek byl vykázán v Pardubickém kraji (+2,5 p. b.). Dalšími byli kraj Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, hlavní město Praha a Středočeský kraj. Naopak nejvýraznější pokles podílu těchto domácností vykázal Královéhradecký (-2,1 p. b. na 7,3 %) a také Plzeňský kraj (-1,8 p. b. na 5,0 %).

Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi, byl zaznamenán v Pardubickém kraji (6,6 %). Následoval Liberecký (6,1 %) a Ústecký kraji (5,5 %). Nejnižší podíl domácností, které měly při hospodaření s příjmy velké problémy, evidoval Zlínský kraj (1,7 %). V Libereckém kraji mělo nějaké obtíže při vycházení s příjmy 59,1 % domácností (meziročně o 12,0 p. b. více). Zbývajících 40,9 % domácností s příjmy vycházelo snadno, nejčastěji pak docela snadno (33,3 %), velmi snadno s příjmy hospodařilo 1,5 % domácností. Nejvyšší podíl domácností, které s příjmy vycházely velmi snadno, vykázal Moravskoslezský kraj (6,2 %), hlavní město Praha (5,9 %) a Kraj Vysočina (5,6 %). Naopak tomu bylo v Plzeňském kraji (0,7 %).

Průměrné měsíční náklady na bydlení domácnosti v Libereckém kraji v roce 2023 dosáhly částky 8 736 Kč (tj. o 22,9 % více než v roce 2022) a představovaly 18,2 % jejích čistých peněžních příjmů (ve srovnání s rokem 2022 o 2,3 p. b. více). Největší položkou nákladů na bydlení byla elektřina (2 843 Kč, tj. 32,5 % nákladů na bydlení), druhou významnou položkou bylo nájemné nebo úhrada za užívání bytu (1 946 Kč, 22,3 %). Na plyn z dálkového zdroje vynaložily domácnosti 1 258 Kč (tj. 14,4 % výdajů na bydlení), na vodné a stočné 860 Kč (9,8 %), na teplo a teplou vodu 783 Kč (9,0 %). Meziročně nejvyšší nárůst zaznamenaly náklady na plyn z dálkového zdroje (+61,0 %), elektřina (+25,7 %) a teplo a teplá voda (+22,0 %).

Nejvyšší měsíční náklady na bydlení měly domácnosti v hlavním městě Praze (10 832 Kč), nejnižší v Kraji Vysočina (7 032 Kč). V Libereckém kraji byly náklady na bydlení 2. nejvyšší a o 437 Kč převyšovaly průměr za Českou republiku (8 299 Kč). Náklady na bydlení tvořily největší část čistých peněžních příjmů v případě domácností v hlavním městě Praze (18,7 %), na opačné straně žebříčku se umístil Kraj Vysočina s 14,5 %. Náklady na bydlení v roce 2023 oproti roku 2022 vzrostly ve všech krajích, jejich nárůst se pohyboval v rozmezí od 17,9 % v hlavním městě Praze do 27,1 % v Jihomoravském kraji. Navýšení zjištěné v Libereckém kraji bylo 6. nejvyšší. Stejně tak ve všech krajích v roce 2023 tvořily náklady na bydlení větší část čistých příjmů, než tomu bylo v roce 2022 – tento podíl se nejvýrazněji zvýšil v Královéhradeckém, Pardubickém a Jihomoravském kraji (shodně +2,4 p. b.), nejmenší změnu zaznamenal Jihočeský kraj (+1,2 p. b.). Zvýšení podílu v Libereckém kraji bylo společně s krajem Karlovarským a Olomouckým 2. nejvyšší (shodně +2,3 p. b.).

Měsíční náklady na bydlení byly v našem kraji velkou zátěží pro 37,1 % domácností (o 16,0 p. b. více než v roce 2022), tj. nejvyšší podíl mezi kraji. Naopak v Kraji Vysočina označilo náklady na bydlení jako velkou zátěž pro rozpočet „pouze“ 13,7 % domácností.

 

Další informace naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností – 2023

 

Kontakt:

Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz