Otázky a odpovědi týkající se evropské strategie obranného průmyslu a Programu pro evropský obranný průmysl

Otázky a odpovědi týkající se evropského systému pojištění vkladů a EDIP

Proč navrhnout evropskou strategii obranného průmyslu?

Vzhledem k návratu konvenční války s vysokou intenzitou na evropské půdě musí Evropská unie a její členské státy zvýšit svou připravenost. Klíčovým prvkem v tomto ohledu je schopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) dodávat ozbrojeným silám členských států obranné systémy a vybavení, které potřebují, v případě potřeby a v potřebném objemu.

Nezákonná útočná válka Ruska proti Ukrajině přiměla EU k tomu, aby v rekordním čase zavedla dva mimořádné nástroje na podporu společného zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a na zvýšení výroby munice (ASAP), a to i na základě třístupňové iniciativy EU v oblasti munice a úspěšných zkušeností pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany.

Nyní nastal čas, aby EU přešla od těchto mimořádných opatření ad hoc k vytvoření strukturálních podmínek připravenosti obranného průmyslu EU na trvalém základě. Dosažení této připravenosti obranného průmyslu vyžaduje silný a pohotový obranný průmysl EU. Strategie v tomto ohledu navrhuje komplexní a ambiciózní přístup založený na Evropském programu obranného průmyslu (EDIP) s cílem podpořit – na základě již zavedených obranných iniciativ a nástrojů – větší konkurenceschopnost, schopnost reakce a odolnost EDTIB v příštím desetiletí.

Tato ambiciózní strategie nabízí soubor opatření, která členským státům EU umožní vynakládat více, lépe, společně a společně s Evropou na posílení našeho obranného průmyslu, zvýšení bezpečnosti dodávek a budování partnerství na podporu těchto cílů.

Jaké jsou hlavní cíle této strategie?

Cílem strategie je posílit průmyslový pilíř obranné připravenosti EU. Připravenost obranného průmyslu vyžaduje dnes i v budoucnu více veřejných a soukromých investic v celém spektru potřeb a větší schopnost obranného průmyslu reagovat, a to v čase i rozsahu, na potřeby členských států. Neustálá pozornost musí být rovněž věnována inovacím, přičemž odolnost vůči vnějším otřesům a narušením musí být zajištěna také prostřednictvím posíleného rámce pro bezpečnost dodávek.

Evropský obranný průmysl zásadním způsobem přispívá k odolnosti, stabilitě a bezpečnosti Unie a jejích členských států. Má-li však být plně využit jeho potenciál v době, kdy členské státy navyšují své rozpočty na obranu, je nezbytné, aby se tento nárůst promítl do větší spolupráce na úrovni EU, a to jak při zadávání veřejných zakázek členskými státy, tak na průmyslové úrovni, s cílem plně umožnit EDTIB uspokojovat potřeby EU. To vyzývá členské státy, aby se rozhodně zabývaly přetrvávajícím trendem roztříštěnosti poptávky s cílem co nejlépe využít dodatečné investice.

Tato strategie navrhuje opatření na podporu úsilí členských států o lepší společné a evropské investice, jakož i o zvýšení dostupnosti obranných produktů a systémů díky účinnější a pohotovější EDTIB a zvýšené bezpečnosti dodávek.

Podpora připravenosti obranného průmyslu EU vyžaduje rozvoj odpovídajících finančních prostředků a začlenění kultury obranné připravenosti, a to případně i napříč politikami EU. Cílem strategie je rovněž využít partnerství ke zvýšení připravenosti a odolnosti.

Jak budou Komise a vysoký představitel povzbuzovat členské státy, aby investovaly více, lépe, společně a na evropské úrovni?

Strategie, která bude rovněž vycházet ze stávajících obranných iniciativ a nástrojů EU, navrhne řadu opatření s cílem povzbudit členské státy, aby investovaly více, lépe, společně a na evropské úrovni, například:

• Nová funkce společného plánování a zadávání veřejných zakázek vytvořením Rady pro připravenost obranného průmyslu sdružující členské státy, vysokého představitele/vedoucího Evropské obranné agentury a Komise, která stanoví strukturovaný přístup k programování a zadávání veřejných zakázek s cílem posílit transparentnost, koordinaci a soudržnost.
• Ustanovení v novém Evropském programu obranného průmyslu, která mají rozšířit intervenční logiku nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), a to pobídkami ke spolupráci ve fázi zadávání zakázek na obranné produkty vyrobené evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany. Cílem je přispět k tomu, aby se společné zadávání veřejných zakázek stalo normou, kdykoli je to relevantní.
• Nový právní rámec zpřístupněný členským státům, nazvaný Struktura pro evropský program vyzbrojování jako nástroj na podporu spolupráce v oblasti obrany během celého životního cyklu schopností a potenciálně využívající osvobození od DPH.
• Zahájení evropských obranných projektů společného zájmu, které přispívají k zajištění přístupu ke strategickým oblastem a sporným prostorům.
• Vytvoření pilotního evropského mechanismu prodeje vojenského materiálu, který zvýší povědomí o dostupnosti obranných produktů z evropské technologické a průmyslové základny obrany a usnadní jejich získávání, mimo jiné prostřednictvím nákupů „mezivládou a vládou“.

Provádění této strategie se bude plně doplňovat se stávajícími iniciativami a nástroji EU v oblasti obrany, které mají členské státy k dispozici.

Jak posílí EDIP schopnost evropského obranného průmyslu reagovat?

Cílem strategie je vytvořit podmínky pro to, aby obranný průmysl EU dlouhodobě a v dostatečném rozsahu uspokojoval poptávku členských států.

Díky Evropskému programu obranného průmyslu (EDIP), který je připojen k průmyslové strategii, usnadní EU jeho přizpůsobení trhu současné bezpečnostní situaci prostřednictvím těchto opatření:

• Rozšíření nařízení o podpoře intervenční logiky výroby munice (ASAP) na podporu oživení obranného průmyslu v Unii rozšířením jeho oblasti působnosti nad rámec munice a raketových střel a doplněním tohoto nařízení o rozvoj „stále teplých“ zařízení a možným novým využitím civilních výrobních linek;

• V rámci EDIP vytvoření fondu pro urychlení transformace dodavatelského řetězce v oblasti obrany (FAST), který by se zaměřoval zejména na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací prostřednictvím dluhového a/nebo kapitálového financování;

• Trvalá podpora industrializace akcí spolupráce v oblasti obrany, která byla původně podporována Evropským obranným fondem (překlenutí „propasti v komercializaci“);

• Zavedení modulárního a postupného režimu EU pro bezpečnost dodávek s cílem posílit solidaritu a účinnost v reakci na napětí v dodavatelských řetězcích nebo bezpečnostní krize a umožnit včasnou identifikaci potenciálních problematických míst.

Jak bude strategie zohledňovat kulturu připravenosti obranného průmyslu?

Zejména obranný průmysl, zejména malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, potřebuje přístup k financování, vhodné regulační prostředí a přístup ke kvalifikované pracovní síle.

Strategie navrhuje opatření k plnému využití stávajících horizontálních finančních nástrojů EU. To zahrnuje výzvu řídícím orgánům skupiny EIB, aby letos přezkoumaly úvěrové politiky skupiny EIB a přizpůsobily stávající výjimky související s obranou v souladu s politickými prioritami EU a platným právem s cílem zajistit, aby odvětví obrany mělo přístup k finančním nástrojům EU a mohlo je plně využívat. Taková změna bude mít rovněž pozitivní kaskádové účinky, neboť bude významným pozitivním signálem pro finanční trh a soukromé banky.

Strategie rovněž navrhuje zahrnout nebo zachovat obrannou připravenost, bezpečnost a odolnost jako výslovný strategický cíl v rámci budoucích příslušných programů EU, aby se zajistilo, že budou plně podporovat evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany a že prováděcí partneři a zprostředkovatelé (v případě nepřímého řízení) nebudou při plnění těchto cílů vystaveni žádným překážkám.

Co strategie předpokládá, pokud jde o rozpočtové prostředky k udržení ambicí EU?

Strategie vyzývá k obnovení ambicí, pokud jde o rozpočtové prostředky ve stávajícím VFR (zejména prostřednictvím EDIP), jakož i v příštím VFR. Posílená rozpočtová podpora má zásadní význam pro provádění nových ambicí v oblasti připravenosti obranného průmyslu na úrovni EU. Návrh nařízení, kterým se zřizuje program EDIP, obsahuje rozpočet ve výši 1,5 miliardy EUR, který by měl být doplněn dalšími částkami na rozvoj ukrajinské DTIB a její užší integraci s EDTIB a unijním trhem s obranným vybavením. S výhradou rozhodnutí Rady na návrh vysokého představitele by část neočekávaných zisků centrálních depozitářů cenných papírů z imobilizovaných ruských státních aktiv mohla být použita (jakmile to umožní okamžité potřeby ukrajinské obrany) k financování podpory Ukrajiny v rámci navrhovaného EDIP a její obranné technologické a průmyslové základny.

Vzhledem k rozsahu a úsilí potřebnému k zajištění připravenosti obranného průmyslu v celé Unii by měl být současný rozpočet EDIP považován za most k příštímu VFR. V tomto ohledu strategie nastiňuje, že je důležité, aby příští VFR zahrnoval ambiciózní finanční krytí na obranu s příslušnými rozpočty pro nástupce Evropského obranného fondu i EDIP na období od roku 2028.

S ohledem na tento cíl strategie vyzývá k zahájení diskuse s cílem vyčíslit finanční potřeby EU pro připravenost obranného průmyslu, což by bylo úměrné změně bezpečnostního paradigmatu. To vyžaduje brzké zahájení společného průzkumu s členskými státy s cílem posoudit potřeby a možnosti zvýšení finanční podpory pro dostupné nástroje, které slouží k provádění ambicí strategie.

Co se v této strategii předpokládá pro Ukrajinu?

Ukrajinská a evropská obranná průmyslová a technologická základna mohou vzájemně těžit z jejich posílené spolupráce.

V tomto ohledu se navrhuje, aby se ukrajinský průmysl mohl účastnit programu Unie na podporu obranného průmyslu. Navrhovaný program EDIP tak poskytuje Ukrajině možnost účastnit se spolupráce v oblasti kolaborativního zadávání veřejných zakázek a ukrajinským obranným společnostem poskytnout podporu v jejich průmyslovém rozvoji a spolupráci spolu s evropskou obrannou průmyslovou a technologickou základnou.

Cílem strategie je rovněž stimulovat spolupráci mezi ukrajinským a evropským průmyslem a podpořit specializovanou výměnu informací o standardech a o příslušných získaných poznatcích. EU rovněž v roce 2024 uspořádá fórum EU-Ukrajina pro obranný průmysl s cílem posílit spolupráci mezi ukrajinským obranným průmyslem a obranným průmyslem EU.

S cílem zajistit navazování kontaktů mezi začínajícími podniky a inovátory Unie a ukrajinským průmyslem a ozbrojenými silami otevře EU v Kyjevě kancelář pro inovace.

Co strategie navrhuje, pokud jde o partnerství s NATO a třetími zeměmi?

Strategie zdůrazňuje, že silnější a schopnější EU v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které zůstává základem kolektivní obrany svých členů. Strategie navrhuje posílený strukturovaný dialog mezi zaměstnanci NATO o činnostech souvisejících s obranným průmyslem a tématech společného zájmu, včetně oběhového hospodářství, interoperability, průmyslových aspektů změny klimatu, interoperability, normalizace a křížové certifikace a reakcí na nové a vznikající hrozby. Připomíná zejména, že normy NATO (STANAG) jsou hlavním referenčním bodem pro práci Evropské obranné agentury v této oblasti a že Evropský obranný fond podporuje používání obranných norem, jako jsou STANAG.

Strategie rovněž navrhuje, aby si obě organizace i nadále vyměňovaly názory a zkoumaly synergie a doplňkovost úsilí v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce, která je zásadní pro rozvoj a realizaci schopností.

Strategie zdůrazňuje, že je důležité posílit vzájemně přínosná partnerství s podobně smýšlejícími třetími zeměmi a strategickými partnery, ať už evropskými, transatlantickými nebo jinými zeměmi, neboť mohou zvýšit úsilí Unie o připravenost obranného průmyslu.

Navrhuje flexibilní spolupráci s různou formou, rozsahem a typem účastníků v oblastech společného zájmu. Tato spolupráce by měla přispět k dalšímu zabezpečení dodavatelských řetězců, posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany a snížit strategickou závislost EU, aniž by vytvářela nové (nebo zachovávala stávající).

Jaký je vztah mezi strategií a Evropským obranným fondem? A s EDIRPA a ASAP?

Cílem strategie je stavět na stávajících nástrojích a doplňovat je. Například tím, že evropský systém pojištění vkladů uznává úspěch Evropského obranného fondu při posilování spolupráce v oblasti obranného výzkumu mezi členskými státy, navrhuje opatření na zachování podpory industrializace s cílem zajistit, aby se projekty ERF staly hmatatelnou realitou i po fázi výzkumu a vývoje.

Podobně je cílem strategie prostřednictvím návrhu evropského programu obranného průmyslu rozšířit logiku stávajících nástrojů pro mimořádné situace, jako jsou EDIRPA a ASAP, a to jak v čase, tak v oblasti působnosti, s cílem podpořit přizpůsobení obranného trhu novému bezpečnostnímu kontextu.

Oba nástroje pro mimořádné události, ASAP a EDIRPA, a ERF budou ukončeny v letech 2025 a 2027 a budou na ně navazovat dlouhodobější nástroje. Cílem je, aby nové dlouhodobější nástroje vycházely ze zkušeností a zkušeností získaných ze stávajících programů.

Jaká bude úloha výboru?

Rada pro připravenost obranného průmyslu sdruží členské státy, vysokého představitele/vedoucího agentury a Komisi, aby vykonávaly funkci společného plánování a zadávání veřejných zakázek EU v oblasti obrany uvedenou ve společném sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a podporovaly provádění EDIP.

Za prvé, za účelem výkonu funkce společného plánování a zadávání veřejných zakázek EU v oblasti obrany budou práci v rámci rady spolupředsedat Komise a vysoký představitel/vedoucí agentury. Tento formát bude vycházet z práce pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a poskytne fórum pro diskusi a upřesnění stanovených priorit na úrovni EU. Tento formát by měl rovněž podporovat koordinaci a odstraňování konfliktů plánů zadávání veřejných zakázek členských států a poskytovat strategické pokyny s cílem účinněji sladit poptávku a nabídku. V tomto ohledu by rada měla podporovat větší viditelnost členských států, pokud jde o výrobní kapacity EDTIB.

Za druhé, za účelem podpory provádění EDIP bude rada formálně zřízena v rámci nařízení o EDIP, zejména s cílem zajistit bezpečnost dodávek na úrovni EU, ale také informovat a pomáhat při provádění různých podpůrných opatření pro EDTIB zřízenou v rámci EDIP. V tomto složení bude radě předsedat Komise.

Strategie doplňuje toto úsilí s cílem zajistit účinnou spolupráci mezi vládami a odvětvími a navázat užší dialog a angažovanost předpokládá vytvoření evropské skupiny pro obranný průmysl na vysoké úrovni. Tato skupina se bude scházet v konkrétních složeních (např. v jednotlivých odvětvích) v závislosti na dané otázce a má mít poradní úlohu s cílem zvýšit soudržnost mezi plány členských států a tím, co může evropská technologická a průmyslová základna obrany přinést.

Co se rozumí evropským mechanismem prodeje vojenského materiálu?

Evropský mechanismus prodeje vojenského materiálu usnadní dostupnost obranných produktů z evropské technologické a průmyslové základny obrany a zvýší povědomí o této dostupnosti. Komise a vysoký představitel/vedoucí agentury budou spolupracovat na jejím vytvoření.

Komise navrhuje testovat tento mechanismus prostřednictvím pilotního projektu v rámci EDIP s cílem společně s členskými státy a průmyslem vybudovat od roku 2028 plnohodnotný mechanismus. Pilotní mechanismus bude rozdělen do čtyř pilířů:

• Vytvoření jednotného, centralizovaného a aktuálního katalogu obranných produktů vyvinutého evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany.
• Vytvoření rezerv pro připravenost obranného průmyslu s cílem zvýšit dostupnost a urychlit dodání obranných produktů vyrobených v EU (včetně prodeje mezi vládami).
• Finanční podpora na nákup dalších množství pro takové rezervy obranných schopností, které se členské státy rozhodly společně pořizovat v rámci struktury pro evropský program vyzbrojování.
• Zavedení standardního režimu použitelného na budoucí smlouvy v oblasti obrany a rámcové dohody s výrobci usazenými v EU.

Kde bychom měli stát v roce 2035?

Dosažení připravenosti evropského obranného průmyslu vyžaduje větší spolupráci a společné úsilí. V tomto ohledu strategie stanoví pro příští desetiletí tři ukazatele pro měření pokroku členských států, a to:

• Členské státy se vyzývají, aby zajistily, že do roku 2030 hodnota obchodu v oblasti obrany v rámci EU bude představovat alespoň 35 % hodnoty obranného trhu EU;
• Členské státy se vyzývají, aby dosáhly trvalého pokroku při zajišťování alespoň 50 % svého rozpočtu na veřejné zakázky v oblasti obrany v rámci EU do roku 2030 a 60 % do roku 2035;
• Členské státy se vyzývají, aby do roku 2030 pořídily alespoň 40 % obranného vybavení na základě spolupráce.

V současné době je na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany vyčleněn pouze omezený rozpočet (výrazně pod 35 % referenční hodnotou stanovenou v rámci EDA). Kromě toho se většina nákupů v oblasti obrany odehrává ze zemí mimo EU, zejména od začátku války proti Ukrajině, a navzdory rostoucímu obrannému trhu EU klesla úroveň obchodu uvnitř EU.

Posílená spolupráce, která je předpokladem pro překonání přetrvávající neefektivnosti, je klíčem k dosažení odolnosti úměrné úrovni hrozeb. Členské státy by měly plně využít příležitostí, které nabízí evropská technologická a průmyslová základna obrany, tím, že budou spolupracovat v rámci celé škály investic a akvizic. V tomto ohledu významné pobídky, které na úrovni EU poskytují EDIRPA a EDIP, spolu se zkušenostmi v souvislosti s evropským mírovým nástrojem a větším pocitem nezbytnosti, naléhavosti a solidarity vyplývajícím ze současné geopolitické situace činí tyto ukazatele zásadní i realistické.

Jaký je vztah mezi touto strategií a Strategickým kompasem a obrannými iniciativami EU, jako je CDP, CARD, PESCO?

Cílem strategie je podpořit cíle navržené ve Strategickém kompasu, zejména posílením investic do obrany a zajištěním lepší návratnosti investic. Vychází rovněž ze strategických cílů a přístupů založených na spolupráci přijatých v rámci plánu rozvoje schopností (CDP) a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD) a stanoví opatření, která mohou podpořit úsilí členských států o spolupráci v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO). Plán rozvoje schopností a jeho priority slouží jako klíčový referenční dokument pro plánování obrany v celé EU a pro všechny iniciativy a nástroje související s obranou, jako je CARDPESCO a Evropský obranný fond (EDF).

Strategie předkládá konkrétní opatření, která jsou v souladu s rámcem PESCO a mohla by usnadnit a podpořit provádění projektů PESCO a přispět k plnění přísnějších závazků přijatých 26 zúčastněnými členskými státy. Probíhající strategický přezkum PESCO poskytuje příležitost k posílení přísnějších závazků PESCO týkajících se evropské technologické a průmyslové základny obrany a ke zvážení případných nových závazků, zejména pokud jde o společné zadávání veřejných zakázek ze strany EDTIB, v souladu s ambicemi EDI. Tyto závazky by mohly být rovněž zohledněny při vytváření a provádění projektů PESCO.

Jaká je přidaná hodnota Evropského programu obranného průmyslu?

Pokračující útočná válka Ruska proti Ukrajině znamenala dramatický návrat války s vysokou intenzitou na evropské půdě. Ačkoli jsme již přijali opatření k řešení nejnaléhavějších důsledků této války, EU a její členské státy musí ještě zvýšit své úsilí o dosažení skutečné připravenosti obranného průmyslu. Evropský obranný průmysl musí být schopen účinně, včas i ve velkém rozsahu reagovat na vyvíjející se evropskou poptávku po obranných produktech, jakož i na poptávku nejbližších partnerů EU.

Program EDIP, který byl oznámen ve společném sdělení z května 2022 a k němuž vyzvala Evropská rada, bude usilovat o napodobení naléhavé reakce na krize do dlouhodobějšího, strukturovanějšího a stabilního přístupu, a to zachováním podpory EU pro evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany v rámci tohoto víceletého finančního rámce (VFR) a posílením připravenosti obranného průmyslu EU na budoucnost. EDIP přitom uvede v účinnost řadu konkrétních opatření navržených v evropské strategii obranného průmyslu.

Jaký je cíl EDIP?

EDIP sleduje tři cíle:

• Za prvé, EDIP posílí konkurenceschopnost, odolnost a schopnost reakce evropského obranného průmyslu.
• Za druhé, EDIP posílí schopnost evropského obranného průmyslu zajistit včasnou výrobu, dostupnost a dodávky obranných produktů.
• Zatřetí, EDIP přispěje k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu.

Dosažením těchto tří vzájemně propojených cílů bude EU schopna skutečně zvýšit svou připravenost obranného průmyslu.

Jaká podpora se předpokládá pro malé a střední podniky?

Fond na urychlení transformace dodavatelských řetězců v oblasti obrany (FAST) se zaměří výhradně na malé a střední podniky a malé střední podniky v odvětví obrany. Na základě zkušeností se zřízením kapitálového nástroje v oblasti obrany v rámci Evropského obranného fondu nabídne FAST podporu ve formě dluhu a/nebo vlastního kapitálu na podporu investic do zvyšování výrobních kapacit.

Co je SEAP? Kdo se jí může zúčastnit? Jaký je vztah k stálé strukturované spolupráci?

Struktura evropského zbrojního programu (SEAP) poskytuje členským státům dobrovolný právní rámec pro podporu a usnadnění spolupráce v oblasti vyzbrojování během celého životního cyklu obranných produktů. To znamená, že tři nebo více členských států, které jsou ochotny spolupracovat na společném vývoji, pořizování, používání a údržbě obranného vybavení, budou moci rámec SEAP využít k provádění své spolupráce. Účast na akčním plánu SEAP vyžaduje, aby členské státy investovaly do obranného průmyslu Unie. Přináší rovněž konkrétní výhody pro spolupráci:

• Příznivý přístup k finančním prostředkům EU.
• Harmonizovaná a zjednodušená pravidla pro společné zadávání veřejných zakázek.
• Osvobození od DPH v případě společného vlastnictví SEAP.
• Pobídky k přijetí společného přístupu ke kontrole vývozu zařízení.

Účast na akčním plánu SEAP bude otevřena členským státům, přidruženým zemím (např. Norsku) a Ukrajině.

Rámec SEAP doplňuje stálou strukturovanou spolupráci (PESCO). Pro členské státy je příležitostí k tomu, aby navázaly na své projekty spolupráce v rámci stálé strukturované spolupráce. Rámec SEAP může sloužit k provádění projektů PESCO a přispět k plnění přísnějších závazků v této souvislosti.

Kromě toho za určitých podmínek mohou opatření vypracovaná v rámci projektů PESCO rovněž využívat bonusu v rámci EDIP.

Jak se zvýší bezpečnost dodávek obranného vybavení prostřednictvím EDIP?

Zajištění bezpečnosti evropských občanů závisí mimo jiné na včasné dostupnosti zboží a služeb v oblasti obrany v dostatečném množství. Aby se zajistilo fungování vnitřního trhu tím, že se zabrání nedostatku obranných produktů v Unii, zřídí EDIP celounijní režim bezpečnosti dodávek obranného vybavení. Tento režim, který je modulární a postupný, bude zahrnovat řadu aspektů, včetně:

• Za prvé, EDIP zahrnuje opatření ke zvýšení připravenosti členských států v novém geopolitickém kontextu, který se vyznačuje zejména potřebou doplnit zásoby a co nejdříve dále rozšířit obranné schopnosti.
• Za druhé, EDIP zahrnuje opatření k identifikaci a monitorování kritických produktů a průmyslových kapacit v dodavatelských řetězcích veškerých příslušných obranných produktů.
• Zatřetí, pokud vyvstane krize v oblasti dodávek, EDIP zajistí modulární rámec pro řešení krizí, který bude zaváděn postupně, přičemž členské státy budou mít možnost rozhodnout o nejvhodnější fázi krizového řízení a v případě závažnějších krizí o opatřeních, která mají být aktivována.

Díky tomuto režimu EDIP zajistí, aby narušení dodávek byla dobře předjímána a neprodleně řešena s cílem zachovat fungování vnitřního trhu a posílit solidaritu a účinnost v reakci na napětí v dodavatelských řetězcích nebo bezpečnostní krize.

Co se předpokládá pro Ukrajinu?

Nástroj EDIP poskytne Ukrajině možnost účastnit se společného zadávání veřejných zakázek a ukrajinský obranný průmysl bude podporovat při posilování jeho průmyslu. Za tímto účelem předpokládá EDIP zvláštní rozpočtovou položku na podporu těchto opatření. S výhradou rozhodnutí Rady na návrh vysokého představitele by část neočekávaných zisků centrálních depozitářů cenných papírů z imobilizovaných ruských státních aktiv mohla být použita (jakmile to umožní okamžité potřeby ukrajinské obrany) k financování této rozpočtové položky.

Jak EDIS a EDIP souvisejí s rozdělením pravomocí v oblasti obrany podle Smluv EU?

Evropský systém pojištění vkladů uznává, že obrana území a občanů členských států je primárně odpovědností členských států, a to i prostřednictvím závazků spojenců v rámci NATO. EDIP plně respektuje pravomoci členských států v oblasti obrany. S ohledem na zpětnou vazbu obdrženou během konzultace s cílem poskytnout informace pro evropskou strategii obranného průmyslu byl program EDIP navržen tak, aby vycházel z již zavedených obranných iniciativ a opatření EU s cílem zajistit, aby byly tyto nástroje využívány k co nejúčinnější podpoře EDTIB a aby pro členské státy vytvářely životaschopná rozhodnutí, pokud jde o vybavení jejich ozbrojených sil. Například s rámcem SEAP může EDIP užitečným způsobem doplňovat úsilí vyvíjené členskými státy v rámci stálé strukturované spolupráce a pomoci jim plnit jejich související přísnější závazky.

Členské státy jsou navíc jádrem režimu bezpečnosti dodávek EDIP a budou odpovědné za identifikaci obranných produktů, u nichž je nezbytná kontrola a ostražitost dodavatelských řetězců v oblasti obrany. Členské státy jsou rovněž konečnými činiteli s rozhodovací pravomocí (prostřednictvím Rady) o nejvhodnějších krizových fázích a přiměřených opatřeních, která mají být zavedena za účelem řešení krize dodávek obranných produktů.