Ekonomika Plzeňském v kraji roste, ale pomaleji. HDP na 1 obyvatele v kraji je ve srovnání s ostatními regiony čtvrtý nejvyšší
Rok 2022 přinesl další oživení ekonomiky spojené s růstem hrubého domácího produktu téměř ve všech regionech, tempo růstu ale v Plzeňském kraji meziročně zpomalilo. HDP na 1 obyvatele v kraji je ve srovnání s ostatními regiony čtvrtý nejvyšší. Stejnou pozici zaujímá Plzeňský kraj také v rámci čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele. Míra investic sice meziročně vzrostla, ale stále patří mezi šest nejnižších v České republice.
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Hrubá přidaná hodnota , která je základem pro výpočet hrubého domácího produktu a představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou , činila v roce 2022 v Plzeňském kraji 296,3 mld. Kč v běžných cenách, což byla šestá nejvyšší dosažená hodnota mezi regiony. Vzhledem k předchozímu roku se její hodnota zvýšila o 9,7 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 15 let. Přidaná hodnota vzrostla ve většině odvětví, největším tahounem byl velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde se přidaná hodnota zvýšila o třetinu. Nejvyšší meziroční pokles vykázalo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (o 4,7 %).
V letech 2018 až 2022 se regionální hrubá přidaná hodnota v běžných cenách neustále zvyšovala, výjimkou byl pouze covidový rok 2020, kdy přidaná hodnota poklesla o 0,6 %. V průběhu posledních pěti let se struktura přidané hodnoty příliš nezměnila v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství a ve stavebnictví. Lehký nárůst podílu zaznamenaly služby na úkor průmyslu, jehož podíl se snížil o 1,9 procentních bodů, u zpracovatelského průmyslu byl tento pokles dokonce ještě výraznější.
Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na hrubé přidané hodnotě dlouhodobě klesá, od roku 1995 se snížilo na polovinu a v posledních letech se ustálilo kolem 3 %. I tak je toto procento šesté nejvyšší v republice. Větší podíly primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě mají tradiční zemědělské regiony Vysočina a Jihočeský kraj.
Sekundární sektor , který zahrnuje veškerý průmysl včetně stavebnictví, překročil podíl 45 % na hrubé přidané hodnotě v letech 2014 až 2016 a od této doby jeho význam v regionu klesá. S podílem 41,2 % v roce 2022 se řadíme na sedmé místo mezi kraji, nejvyšších podílů dosahují Zlínský a Ústecký kraj, nejnižších naopak Hl. město Praha a Jihomoravský kraj.
Na tvorbě přidané hodnoty se rozhodující měrou podílí terciární sektor, tedy tržní a netržní služby. V Plzeňském kraji se tento podíl dlouhodobě s mírnými výkyvy pohybuje kolem 55 % a je šestý nejnižší v rámci ČR. Největší zastoupení terciární sféry má Hl. město Praha a Jihomoravský kraj, nejmenší zase Zlínský a Pardubický region. Poprvé v roce 2022 vytvořil právě sektor služeb více než 50 % přidané hodnoty ve všech krajích České republiky.
Hrubý domácí produkt (HDP)
Ekonomické výsledky za rok 2022 potvrzují návrat k hospodářskému růstu, který byl typický pro období 2013 až 2019. Ten byl však přerušen v roce 2020 pandemií covid – 19 , kdy došlo ke snížení HDP na regionální i celorepublikové úrovni. V roce 2022 HDP ve srovnatelných cenách v Plzeňském kraji vzrostl o 1,0 % a oproti předchozímu roku tempo růstu zpomalilo. Nejrychleji se v roce 2022 ekonomika reálně vyvíjela ve Středočeském (o 7,8 %), Pardubickém (o 5,3 %) a Moravskoslezském kraji (o 3,5 %), do kladných hodnot se zatím od covidového období nedostaly kraje Vysočina (pokles o 3,5 %), Jihočeský (o 1,2 %) a Karlovarský (o 0,1 %).
Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v roce 2022 v Plzeňském kraji 326,7 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 10,0 %, což byl šestý nejnižší nárůst mezi kraji. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích, nejvýraznější byl ve Středočeském (o 14,0 %) a Pardubickém kraji (o 13,7 %). Dlouhodobě se podíl HDP kraje na republikovém úhrnu výrazně nemění a pohybuje se kolem 5 %. Mezi kraji to představuje od roku 2013 šestý nejvyšší podíl, jen v letech 2019 a 2020 jsme byli sedmí, když šestou příčku obsadil Jihočeský kraj. Nejvyšší příspěvek do národního objemu HDP přináší tradičně regiony s nejvyšším počtem obyvatel, tedy Hl. město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
HDP na 1 obyvatele umožňuje navzájem porovnávat ekonomickou výkonnost jednotlivých krajů. Hodnotou 553,5 tis. Kč v roce 2022 obsadil Plzeňský kraj čtvrté místo a zařadil se tak za kraje Hl. město Praha, Jihomoravský a Středočeský. Plzeňský region se dlouhodobě nachází na 3. nebo 4. pozici, výjimkou byl rok 2019, kdy jsme skončili pátí. Do popředí se dostal Královéhradecký kraj, jehož hodnota HDP na 1 obyvatele byla vyšší než u nás ještě následující dva roky.
Do roku 2018, s mírnými výkyvy v letech 2008 a 2012, přesahoval vytvořený HDP na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 90 % průměru za ČR. Poslední čtyři roky se však pohybujeme okolo 88 %. Je třeba ale dodat, že průměr HDP na 1 obyvatele v České republice je zásadně ovlivněn výší tohoto ukazatele v Hl. městě Praze a celorepublikové hodnoty nedosahuje kromě naší metropole žádný jiný kraj. Praha patří v rámci EU k regionům s nejvýkonnější ekonomikou, na které se podílí nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací, ale i obyvatelstvo z ostatních krajů, které do hlavního města dojíždí za prací. Pokud do republikového průměru HDP na 1 obyvatele nezahrneme Prahu, překračuje Plzeňský kraj tuto hodnotu v některých letech i o více než 10 %. V roce 2021 byla plzeňská ekonomika výkonnější o 7,3 %, v roce 2022 o 6,6 % než průměr v ČR bez hlavního města.
Dalším významným indikátorem ekonomického rozvoje je produktivita práce měřená podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště včetně sebezaměstnaných ). Hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji v roce 2022 dosáhla 1 075,4 tis. Kč. Od roku 2013 produktivita práce v regionu neustále rostla, jen v covidovém roce 2020 meziročně poklesla o 0,4 %. Od té doby produktivita opět roste, v roce 2021 se zvýšila o 4,3 %, v roce 2022 dokonce o 7,1 %. Mezi kraji je plzeňský HDP na 1 zaměstnaného šestý nejvyšší, oproti roku 2021 jsme klesli o jednu příčku za Zlínský kraj. Aby produktivita práce i nadále rostla, je potřeba zajistit efektivnost realizovaných investic, je nezbytné podporovat výzkum a vývoj a investovat do inovací.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Vývoj investiční aktivity (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla v Plzeňském kraji v roce 2022 hodnoty 78,7 mld. Kč v běžných cenách a meziročně se tak zvýšila o 14,0 %. Na celorepublikové hodnotě se kraj podílel 4,3 %, což představuje osmou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. Z odvětvového pohledu bylo v roce 2022 v kraji nejvíce investováno do průmyslu (28,2 % objemu THFK), do činností v oblasti nemovitostí (23,8 %) a do obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (17,1 %). Ve srovnání s republikovou strukturou THFK vkládáme více peněz do průmyslu nebo do zemědělství, naopak méně do informačních a komunikačních činností nebo do peněžnictví a pojišťovnictví.
THFK na 1 obyvatele je v Plzeňském kraji od roku 2014 o 20–25 % nižší než celorepublikový průměr. Naposledy jsme hodnotu v ČR překročili v roce 2006 a to téměř o 15 %. V roce 2022 činila THFK v přepočtu na 1 obyvatele 133,4 tis. Kč, což byla pátá nejvyšší částka v mezikrajském porovnání. THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě se však nejvíce investuje v Hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, nejméně naopak v Královéhradeckém, Libereckém a Karlovarském kraji.
Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP má v kraji od roku 1995 klesající charakter, v posledních deseti letech se ustálila mezi 20–25 %. Míra investic překročila 30% hranici naposledy v roce 2009, svého minima dosáhla v roce 2014 (20,9 %). V roce 2022 směřovalo do tvorby hrubého fixního kapitálu v Plzeňském regionu 24,1 % HDP, což je šestá nejnižší míra mezi kraji. Vzhledem k předchozímu roku jsme si ale o jednu příčku polepšili. Míra investic je nejvyšší ve Středočeském kraji (34,1 %) a Hl. městě Praze (28,8 %), nejnižší zase v Královéhradeckém (19,4 %) a Zlínském kraji (22,4 %).
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Čistý disponibilní důchod domácností se využívá k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu a v Plzeňském kraji se vyznačuje trvale rostoucí tendencí, dokonce i v období hospodářské krize či v covidovém roce 2020. V roce 2022 ČDDD vzrostl v kraji meziročně o 10,0 % na 190,7 mld. Kč. Na republikovém objemu se tak podílíme už čtyři roky v řadě 5,5 %, což je sedmá příčka v mezikrajském srovnání.
V přepočtu ČDDD na 1 obyvatele se Plzeňský kraj dlouhodobě zařazuje na třetí místo, jen v letech 2018 a 2022 byl náš region čtvrtý. V roce 2018 nás přeskočila Vysočina, v roce 2022 Jihomoravský kraj. Od roku 1995 se hodnoty tohoto ukazatele v Plzeňském regionu téměř shodují s hodnotami za Českou republiku. ČDDD na 1 obyvatele dosáhl v roce 2022 v kraji 323,1 tis. Kč a vzhledem k předchozímu roku se zvýšil o 10,1 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele mají kraje Hl. město Praha a Středočeský, nejnižší naopak Ústecký a Liberecký kraj.
Základní tendence vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů v přepočtu na 1 obyvatele jsou v zásadě stejné v Plzeňském kraji a v ČR. Zatímco u ukazatele ČDDD se v posledních 20 letech držíme celorepublikového průměru, u HDP a THFK se rozdíly mezi krajem a ČR postupně zvětšují. Průměrné hodnoty za Českou republiku ale podstatně navyšuje Hl. město Praha, nejvýrazněji to vidíme u hrubého domácího produktu, který ale spoluvytváří také pracovní síla dojíždějící z ostatních okolních regionů.
Kontakt:
Ing. Lenka Křížová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 249
E-mail: lenka.krizova@czso.cz
Přílohy
-
⇩ Makroekonomické ukazatele v Plzeňském kraji (tabulka)
-
Databáze regionálních účtů Odkaz [nové okno]
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz